Písčité pláže se táhnou od poklidného města Svatý Vlas směrem na jih až k historickému Nesebaru. Podle archeologických nálezů v tomto městě ve středověku existovalo přes čtyřicet kostelů. Dnes tady můžete vidět pozůstatky zhruba desítky z nich, pro turisty jsou však stále velkým lákadlem. Jedním z nejnavštěvovanějších je kostel svaté Sofie. Trojlodní chrám, postavený na přelomu pátého a šestého století, se nachází v samotném centru Nesebaru a patří k nejstarším sakrálním stavbám v zemi.

Odpočinout si můžete na čtyřech místních plážích s pozvolným vstupem do vody. Pokud budete chtít zažít trochu dobrodružství, můžete si vyzkoušet surfování, vodní skútry nebo si jen zahrát volejbal. Během koupání se můžete kochat výhledy na zalesněné pohoří Strandža, které je největším chráněným územím v Bulharsku. Horská oblast je spojena se starověkým rituálem zvaným „nestinarstvo“, který pochází ještě z dob Thráků. Jde o tanec na žhavých uhlících, jenž vítá přicházející léto a oslavuje boha slunce. Lidé věřili, že rituální oheň také vyhání zlé duchy a nemoci a očišťuje je od hříchu. Rituál místní horalové provádějí každoročně 3. a 4. června.

Jiný druh zážitku nabízí město Carevo, které leží na třech menších skalnatých poloostrovech. Zdejší pláže jsou menší a klidnější, protože jsou většinou v zálivu. Příjemné koupání je například v zalesněné zátoce Arapya nacházející se přibližně půl hodiny chůze z centra města. Dojít sem můžete po promenádě, která je zároveň ideálním místem pro večerní procházku, kdy je přilehlý přístav nádherně osvětlený. Město je známé svou pohostinností a množstvím zábavních podniků, restaurací a kaváren.

Jen pár kilometrů od pláží Zlatých Písků narazíte na skalní klášter Aladzha. Jde o středověký jeskynní komplex, který vznikl mezi 10. a 12. stoletím a byl využíván křesťanskými mnichy. Na třech podlažích se nachází mnišské cely propojené úzkými chodbami, jídelna s kuchyní a malá kaple. Zajímavostí je, že klášter začátkem 20. století objevili bratři Škorpilovi, čeští archeologové. Sourozenci z Vysokého Mýta se stali průkopníky archeologie v Bulharsku. Založili zde první muzeum a archeologický spolek. Je po nich dokonce pojmenovaná vesnice Škorpilovci na jih od Varny.

Druhým největším bulharským pohořím je Rila v jihozápadní části země. Zaujme skalními štíty alpského typu, průzračně čistými horskými potoky a ledovcovými jezery. Mezi ta nejznámější patří Ribni, Prekorečki a také Smradlivoto – největší ledovcové jezero na Balkáně. Oblíbeným cílem turistů a horolezců je vrchol Musala. S výškou 2 925 metrů nad mořem je nejvyšší horou v Bulharsku. Procházky po zdejších lesích pak ozvláštní návštěva Rilského kláštera. Jde o jednu z nejvýznamnějších bulharských památek. Byl postaven v 10. století u jeskyně, kde podle legendy žil poustevník a patron Bulharska svatý Ivan Rilský. Klášter je krásnou ukázkou byzantské architektury, pro níž jsou typické barevné fresky, kopule a hojné užití mramoru. Navštívit zde můžete například klášterní knihovnu se starými rukopisy, muzeum historie a umění či kostel svaté Bohorodičky zdobený pestrobarevnými freskami s biblickými výjevy.

V bulharské kuchyni se mísí vlivy turecké a řecké kuchyně. Mezi zdejší speciality patří salát z pečených paprik zvaný katak a polévka tarator. Jde o studenou a osvěžující polévku z kyselého mléka, okurek a kopru. Ochutnat můžete i bulharské rizoto džuveč nebo kebabche, což jsou grilované karbanátky z kořeněného mletého masa. K dochucení můžete použít třeba směs zvanou čubrica. Obsahuje saturejku, pískavici neboli řecké seno a další ingredience, jako jsou libeček, chilli, paprika, petržel, celer a sůl. Čubrica je nejoblíbenější bulharské koření a používá se právě při grilování masa, ale i do zapékaných jídel se zeleninou a masem a hustých zeleninových polévek. Za ochutnávku stojí také sýr sirene. Vyrábí se z kravského či ovčího mléka. Přidává se do šopského salátu, tradičního slaného koláče banica nebo se často podává jen s pečivem a olivovým olejem.