Bydlení na venkově je v kurzu

Kromě horentních sum za nemovitosti prodražují život ve městech také rostoucí náklady za energie, služby, dopravu i potraviny. Řada lidí, kteří se snu o vlastním bydlení nechtějí vzdát, proto míří na venkov, kde jsou ceny domů nižší. Zatímco v Praze stojí metr čtvereční v rodinném domě více než sto tisíc korun, například v Jihočeském kraji vyjde na méně než polovinu.

Bydlení na venkově navíc umožňuje větší soběstačnost, a tím i nižší životní náklady. Lidé mohou třeba pěstovat vlastní ovoce a zeleninu, chovat slepice, na střeše mít fotovoltaickou elektrárnu a vodu čerpat z vlastní studny. Součástí venkovského života je i silná sousedská komunita, kde si lidé vzájemně vypomáhají. Jeden chová včely a nabízí med, druhý mu za to dá domácí vejce či přepravku jablek.

Vyměnit pražský byt za venkovský dům se před čtrnácti lety rozhodli i Zuzana a Petr Lavičkovi. „Uvědomili jsme si, že rušný městský život už není nic pro nás,“ vypráví Zuzana, která je vystudovaná právnička. Venkovskou chalupu z roku 1930 na pomezí středních a jižních Čech si manželský pár okamžitě zamiloval. „Pro spoustu lidí to ale bylo nepochopitelné, protože dům vypadal hrozně. Měl vymlácená okna, zahrada byla zarostlá kopřivami, ale pro mě s Petrem to byla láska na první pohled,“ říká Zuzana.

Po třech letech pendlování mezi Prahou a venkovem se manželé rozhodli, že se do domku nastěhují natrvalo. „Už jsem nechtěla každý pátek a neděli jezdit po Jižní spojce a tahat igelitky po schodech. Neviděla jsem v tom smysl,“ vysvětluje Zuzana. Dům tehdy ještě nebyl kompletně opravený, ale i tak se sem manželé s půlročním synem přestěhovali. Díky tomu se pak rekonstrukce domu zrychlila.

„Neměli jsme deset milionů na přestavbu a všechno jsme dělali postupně, ale i to má svá pozitiva,“ říká Zuzana. Postupem času například zjistili, ve které místnosti se jim nejlépe spí, kam se hodí jídelní stůl nebo v jakém pokoji se nejvíce líbí dětem. „Kdybychom všechno udělali naráz a naprojektovali si to s architektem, tak pak bychom se vlastně jen tomu návrhu přizpůsobili. Takhle jsme náš domov vytvořili přesně podle svých potřeb,“ vysvětluje.

Potřebám rodiny Zuzana přizpůsobila i zahradu okolo domu. Ve stínu starého ořešáku stojí velký jídelní stůl, na kraji zahrady je zase jezírko se saunou a odpočinkovým sezením s výhledem na okolní krajinu. Podél domu jsou záhony s lesními jahodami, černým rybízem či angreštem. Děti si je mohou natrhat hned, jak vyběhnou z domu na zahradu. Jen pár kroků od kuchyně stojí fóliovník a vyvýšené záhony se zeleninou a bylinkami.

Z několika malých políček má rodina vlastní úrodu – od cibule a česneku až po brokolici, dýně nebo zelí. Ze starých ovocných stromů zase sklízí švestky, jablka a hrušky. Manželé navíc nedávno na louce u domu vysadili nový ovocný sad. „Pěstuju hlavně to, co ráda jím a co zvládnu zpracovat,“ vysvětluje Zuzana. Ovoce suší a vyrábí z něj marmelády, z rajčat dělá kečupy a základy na vaření. „Nejvíce se mi osvědčilo zamrazovat vše v přirozené podobě,“ dodává.