Seznam Native ve spolupráci s
Oné osudné noci 26. dubna 1986 se přihodilo několik tragických chyb, které vedly k mohutnému výbuchu. Nebe zahalil ohromný radioaktivní mrak, který se začal rychle šířit. Co si o tragédii myslí jaderný chemik a cestovatel, který se do míst vypravil o 20 let později?
a v podobě radioaktivního mraku putovala z oblasti severní Ukrajiny přes západní území tehdejšího Sovětského svazu, východní Evropu, Skandinávii a dál na sever.
Radioaktivní mrak se nevyhnul ani Československu.
„Kontaminace přišla ve třech vlnách, na konci dubna a v prvním a druhém týdnu května roku 1986. Stupeň zasažení území závisel na tom, zda v době průchodu ‚radioaktivního mraku‘ pršelo. Ze všech analýz provedených po černobylské havárii vyplynulo, že její dopady na naše území a na naše občany byly velmi malé,“
odhaluje jaderný chemik Jan Kameník z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR.
Nemoc z ozáření v důsledku vystavení velké dávce ionizujícího záření byla prokázána u 134 likvidátorů havárie.
Z této skupiny zemřelo 28 pracovníků během čtyř měsíců po havárii. Hlavní příčinou byla porucha krvetvorby a rozsáhlé popáleniny kůže.
Zdroj: UNSCEAR, 2008
Radioaktivita je součástí přírody, ta přirozená pochází z vesmíru, půdy, skal, vody, ale i z lidských těl. Umělá radioaktivita souvisí vždy s lidskou činností, pochází z jaderných testů, z radioaktivních látek použitých v lékařství nebo z odpadu jaderných elektráren.
Radioaktivní záření může rozbít molekuly, ze kterých je buňka složena. Záření má také schopnost změnit vlastnosti atomů v molekule. Poškozená buňka často pozmění své chování nebo zahyne. Buňky sice mají schopnost poškození opravovat, ale pokud míra poškození překročí jistou mez nebo zasáhne citlivou část buňky, může být škoda už nenapravitelná.
Většina odborníků se shoduje v názoru, že neexistuje tak nízká úroveň záření, aby byla úplně bezpečná. Každé i sebemenší zvýšení radioaktivity je rizikem pro živé organismy.
Nacházela se asi 15 kilometrů od města Černobyl, v její bezprostřední blízkosti bylo pro místní pracovníky vybudováno město Pripjať. Průměrný věk obyvatel se pohyboval okolo 26 let. Mladé sem nalákala vidina vyšších platů a technologické výdobytky moderní doby, které jinde v Sovětském svazu nebyly běžné.
1986
Po havárii byla oblast evakuována a uzavřena. Od osudného roku 1986 až do roku 2000 bylo kvůli havárii přesídleno několik stovek tisíc lidí.
2016
Reaktor byl už v roce 1986 překryt sarkofágem z masivní ocelobetonové konstrukce. Tento sarkofág ale dosloužil, a tak byl v roce 2016 přikryt novým obřím krytem.
NYNÍ
Kryt původní konstrukci chrání před povětrnostními vlivy a jeho životnost by měla být až sto let. Za tu dobu by mělo pod ním dojít k postupnému rozebrání sarkofágu a k bezpečnému uložení radioaktivního materiálu.
Jaderné elektrárny jsou pro některé země významným zdrojem energie. V energetickém mixu mohou hrát důležitou roli jako stabilní a dlouhodobý zdroj energie. Navíc při provozu prakticky neprodukují skleníkové plyny. Černobylská havárie vedla ke zvýšení zájmu o bezpečnost provozu jaderných elektráren.
V roce 1986 sice došlo k výbuchu jaderné elektrárny Černobyl, to ale nezabránilo tomu, aby se v témže roce začaly stavět dvě nové elektrárny – v Japonsku to byla Itaka-3 a v tehdejším Československu Temelín.
Ve 30 státech světa je podle statistik v provozu 440 jaderných reaktorů. V 18 zemích je jich navíc dalších 56 ve výstavbě.
Zdroj: Světová jaderná asociace, červenec 2020
Cestovatel Petr Lochman se vypravil do oblasti černobylské havárie v roce 2008, kdy byla ještě považována za tajemné a velmi nebezpečné místo. Během dvoudenní výpravy pořídil fotografie, které zachytily tehdejší atmosféru města Pripjať a jeho okolí.
„Byl jsem zvědavý, jak oblast vypadá, o Černobylu tehdy nebylo tolik informací. Výlet měl příchuť tajemného dobrodružství. Sídliště bez života i bez oken ve mně vyvolalo stísněné pocity,“ vzpomíná cestovatel, který s průvodcem navštívil všechna zajímavá místa v Pripjati a okolí.
„Dostali jsme se prakticky všude. Vše záviselo na programu, který si cestovatel u agentury zajistil. Viděli jsme i elektrárnu včetně čtvrtého bloku, který byl v tu dobu jen pod sarkofágem.“
„Nejvíce na mne zapůsobila taška s nádobím, zanechaná na únikovém schodišti jedné z nevyšších budov sídliště a také torza klavírů a dalších věcí, které si lidi nemohli odnést ze svých domovů. Dalo by se říct, že na těchto detailech si bylo možné uvědomit lidský rozsah tragédie,“
říká Petr Lochman.
Při průzkumu města jej zaskočilo i jedno místo v opuštěné budově nemocnice.
„Šli jsme tam jen s dozimetrem, bez průvodce. Přístroj začal při vstupu do sklepa ukazovat relativně vysoké hodnoty. Později jsme se dozvěděli, že se jedná o jedno z nejvíce kontaminovaných míst v Pripjati. Dnes už je toto místo nepřístupné,“
popisuje výpravu Petr Lochman, který při vstupu do zóny i při každém jejím opuštění absolvoval důkladnou dozimetrickou kontrolu.
„Obavu z radioaktivity jsem neměl, před cestou jsem si zjistil všechny potřebné informace. To spíš naše okolí si myslelo, že zbytečně riskujeme. Dnes po osvětě, která probíhá v médiích, by se tohle asi už nestalo,“
vzpomíná cestovatel.
Na motivy havárie vznikl v roce 2019 seriál Černobyl. Jedná se o pětidílnou minisérii, která svou autentičností fascinuje diváky i odborníky, o čemž svědčí i několik desítek cen, které už stačila posbírat. Pět dílů vtáhne každého diváka do tehdejší atmosféry Sovětského svazu, ale i do okolností havárie a utrpení lidí, kterým dubnová noc navždy změnila život.
Scénárista a tvůrce seriálu Craig Mazin získal za scénář k Černobylu cenu Emmy.
Režisér Johan Renck, kterého proslavil seriál Vikingové, si za režii též odnesl cenu Emmy.
Zlatý glóbus získal švédský herec Stellan Skarsgård,
který ztvárnil sovětského místopředsedu vlády Borise Ščerbinu.
Bez ceny není ani představitel chemika Valerije Legasova, který byl pověřen vedením vyšetřování a dva roky poté spáchal sebevraždu. Jared Harris za svůj herecký um získal například Televizní cenu Britské akademie.
Seriál Černobyl patří mezi nejoblíbenější seriály. Pronikněte i vy do světa před více než 30 lety, který se musel vyrovnat s největší jadernou havárií.
