Seznam Native ve spolupráci s
Podnikání vyžaduje odvahu. A to platí dvojnásob, když pro vás zisk není to nejdůležitější a chcete podnikat jinak. Seznamte se s příběhy těch, kdo měli dost kuráže dělat věci po svém. Někteří ručně vyrábějí batohy, jiní zase kola, na kterých pak jejich majitelé projedou kus světa.
Co považují za největší úspěch a díky čemu proměnili svůj nápad ve fungující značku?
K založení vlastní firmy přivedl Robina Fišera a Mikoláše Voverku jejich koníček. Sbírali historická kola ze 70. let minulého století. Tyto kousky nejdříve společně renovovali a po čase je řemeslo přivedlo k myšlence vyrábět kola pod vlastní značkou. Ve vinohradské dílně dnes v úzkém týmu probíhá výroba kol Repete, a to od svařování rámů až po kompletaci. Některá z nich putují třeba až do Singapuru nebo do Austrálie. Na výrobě je unikátní to, že zákazník je do ní zapojen a do kola tak promítne část své osobnosti. Ať už výběrem barvy, nebo komponentů.
„Člověk si od nás odnáší produkt, ke kterému má už od začátku vztah. Není to věc, kterou za tři roky vymění,“ popisuje Robin.
„Dobré věci nevzniknou hned.
Potřebují čas a píli,“ říká Mikoláš
Z pohledu Mikoláše a Robina dokonalé kolo neexistuje. Oba ale v sobě mají vnitřní nutkání neustále hledat cesty, jak kola Repete zdokonalit. A protože jejich byznys je od začátku postavený na ruční práci, oba tvůrci se shodují, že za úspěch vděčí vytrvalosti. „Vývoj a výroba kol je pro nás proces, který nikdy nekončí,“ doplňuje Robin.
Jejich podnikatelský úspěch nestojí na žádných kalkulacích. Pocit úspěchu v nich vzbuzuje to, že vyrábí kola, která svým majitelům dělají radost.
„Naši zákazníci s námi často sdílí fotky z cest. Nejvíc nás těší, když vidíme, že lidé na našich kolech podnikají vyjížďky třeba i na druhé straně planety. Jsme tvůrci, a jsme nadšení, když náš produkt plní svou funkci,“ vysvětluje Robin.
Na cyklistice je podle Robina a Mikoláše krásné, že propojuje příběhy a lidi. Proto se snaží cyklistickou komunitu sdružovat a organizují pravidelné vyjížďky nebo víkendové akce.
„Ježdění na kole už není jen o soutěživosti, ale hlavně o prožitku a radosti z jízdy. Naše komunita tak roste organicky. Když tě baví kolo, máš zájem o lidi okolo cyklistiky a přirozeně s nimi chceš sdílet zážitky,“ vysvětluje Mikoláš.
Eliška Slámová a Šimon Brabec jsou tvůrčí duo i životní partneři, kteří společně vybudovali Braasi. Pod touto značkou najdete ručně šité batohy, městská kola a teď i kus lesa. Celá výroba se navíc odehrává v holešovické továrně, kterou dvojice podle vlastního návrhu kompletně zrekonstruovala a proměnila na dílny.
„Baví mě vymýšlet věci. A díky vlastní výrobě můžu všechny nápady hned vyzkoušet a dotáhnout je až do konce,“ vysvětluje Šimon. V dílnách totiž probíhá výroba od prvního náčrtu přes stříhání látek až po balení produktů.
„Podnikání vás musí hlavně bavit.
Jen pro peníze to dělat nejde,“
říká Šimon
Žádné podnikání se neobejde bez přešlapů a různých problémů. Podle Šimona je ale důležité to, jak se na to díváte. „Jednou jsme dostali úplně jiný materiál, ušili z něj batohy za statisíce a vše pak museli na vlastní náklady vyměnit,“ vypráví Šimon a dodává, že když se za tím ohlédne, uvědomuje si, že člověk je s každým vyřešeným problémem o něco šťastnější.
„Vždycky přijdou nějaké fuck-upy. Někdy jsou menší, jindy zase větší, ale díky té zkušenosti se na to člověk dívá s nadhledem,“ dodává.
Elišku nezajímá výkon značky, a úspěch tak nehodnotí jen podle čísel. Soustředí se na to, jestli se zákazníci vracejí anebo švadlenky chodí do práce dobře naladěné. Ze všeho nejdůležitější je pro oba to, že firma stojí od začátku na pevných hodnotách.
„Pokud bych náš byznys hodnotila z pozice čísel, tak nejsme nijak zvlášť úspěšní. Vím, že bychom mohli být na desetkrát větších obratech. Jenže to by znamenalo ustoupit z našich hodnot a nevyrábět batohy pod jednou střechou a z lokálních materiálů,“ vysvětluje Eliška a dodává, že pro ně je Braasi úspěšné, protože jim dává svobodu i spoustu času na děti.
Braasi se od začátku proměňuje podle potřeb svých majitelů. Vůbec první batoh Šimon ušil jako vánoční dárek pro Elišku, která marně hledala módní doplněk podle svých představ.
„Všechno vychází z našeho momentálního naladění. Firma nabírá směr podle fáze našich životů. Ze začátku jsme vyráběli menší batohy na počítač, pak jsme kolekci rozšířili o model, do kterého jsme mohli sbalit věci pro děti, a teď je to obnova lesa, kde můžeme trávit čas společně,“ popisuje Eliška. Smrkový les, který byl součástí rodinného hospodářství, se teď dvojice snaží vrátit do původní smíšené skladby. Ta je odolnější vůči nedostatku vody nebo třeba kůrovci, který smrky nedávno napadl.
„Vnímám to jako povinnost. Líbí se mi myšlenka postarat se o pozemek tak, aby sloužil dalším generacím,“ dodává Šimon.
Letec Jiří Pruša je v podnikatelském světě zkušeným matadorem. Stál u zrodu několika podniků, a přestože některé z nich skončily neúspěchem, chuť podnikat ho nikdy neopustila. Pár let působil ve vedení leteckých společností a v roce 1999 se vydal na vlastní podnikatelskou dráhu. Založil leteckou školu, rezervační systém na letenky nebo jazykovou školu pro výcvik leteckých dispečerů.
„Když věci děláte dobře,
peníze přijdou samy,“ říká Jiří
Jen na dobrém nápadu podnikatelský úspěch nestojí. „Vždycky jsem se snažil udělat dobrý produkt nebo službu, ale nikdy jsem si nekladl za cíl vydělat peníze. Moje ověřená teorie úspěchu je, že když to budu dělat dobře, tak ty peníze přijdou samy,“ vysvětluje podnikatel a dodává, že neméně důležité je mít dobré vztahy s obchodními partnery. Pokud je to v jeho silách, vždy se pro ně snaží udělat víc, než slíbil. „Díky tomuhle přístupu se mi daří vytvářet vztahy postavené na loajalitě, která je pro mě v byznysu i v životě nesmírně důležitá,“ doplňuje Jiří.
Když nad něčím dlouho váháte, příležitost vám může utéct mezi prsty anebo nikdy nedosáhnete toho, co chcete. Ať už v podnikání, nebo v osobním životě.
„Neudělat rozhodnutí je taky rozhodnutí, akorát je obvykle ze všech to nejhloupější,“ radí letec, který se ve zlomových okamžicích umí rozhodovat velmi rychle.
„Vždycky se snažím najít to, co je v danou chvíli nejdůležitější. Na začátku pandemie jsem potřeboval asi šest hodin, abych se rozhodl odejít z firmy, kterou jsem 20 let budoval,“ říká Jiří. Už tehdy tušil, že tahle krize bude daleko větší, než na první pohled vypadala. Díky bleskovému úsudku z toho vyšel dobře, a mohl se pustit do podnikání ve stavebnictví.
Jiřího největší vášní je létání. Pravidelně vyráží na letecké expedice po celém světě a ve sportovním letadle přistál už na více než tisícovce letišť. Zážitky z těchto výprav popisuje v knížkách nebo dokumentech, které vydává. Jedním z jeho dalších snů je překonat hranici 1 200 přistání, a tím i světový rekord.
„Před časem jsem si uvědomil, že kdybych nic nedělal, strašně bych trpěl. Dneska sice pracuju víc než kdykoliv předtím, ale dělám to z čiré radosti. A to je skvělý pocit,“ popisuje letec.
Tereza Rosalie Kladošová je designérka a výtvarnice. Její tvorba je plná barev a divokých vzorů. To ale není to jediné, čím se odlišuje. Jako jedna z mála návrhářek si materiál pro své kolekce vyrábí sama. Od fabrik odebírá zbytky vlny merino, které pak ručním a strojovým plstěním mění v krásné látky.
„Výroba kabátu sice trvá desítky hodin, ale děláme to s láskou k řemeslu a k zákazníkům, kteří pak mají doma nositelné umělecké dílo,“ popisuje designérka svůj udržitelný způsob výroby textilu.
„Čím jsem jiná? Pořád zkouším nové cesty,“
říká Tereza
Náročné plstění zbytků kvalitní vlny není jedinou technikou, které se umělkyně věnuje. „Vlastníma rukama objevuju nové cesty a netradiční postupy. Je to pro mě něco jako magie,“ dodává Tereza. Její talent, píle a jedinečný styl ji odlišuje od ostatních návrhářů. Svoji osobitost propisuje do každého kousku oblečení.
Být v Česku návrhářkou není lehké. Musí mít nejen talent a štěstí, ale také být ambiciózní, aby se tím uživila.
„Dělat módu, kterou nikdo nenosí, je smutné. Proto mě naplňují momenty, kdy moje kolekce ožívá na lidech a já ji vidím v pohybu. Těší mě, když na ulici potkám člověka v mém modelu a poznám, že se v něm cítí dobře. Stejně tak je ale pro mě úspěchem i to, že si na sebe značka dokáže vydělat a uživí i všechny lidi okolo,“ vysvětluje návrhářka.
Módní značka TRK od začátku stojí na udržitelnosti, která je pro Terezu přirozenou součástí života. I proto ji baví učit se různým řemeslům. Ta jsou podle ní s udržitelností neodmyslitelně spjatá. Umí totiž v lidech vzbudit úctu k výrobci i samotnému materiálu.
„Řemeslo pomáhá k porozumění principů udržitelnosti. Mým největším snem je velký dům, ve kterém by každé patro sloužilo jednomu oboru. V jednom by se pletlo, v dalších tisklo, šilo nebo točila keramika. A já bych mezi všemi patry proplouvala a udávala tomu kreativní směr,“ přibližuje designérka svůj sen.
Jeep® je více než 80 let symbolem dobrodružství, odvahy a spolehlivosti. Na proslulosti značky se zásadně podepsaly ikonické modely aut, které v průběhu dekád představila. Inovace pak vedly ke zrodu automobilové legendy, která v sobě spojuje offroadové schopnosti, pohodlnou jízdu a ovladatelnost. Jste připraveni na jízdu terénem?
