České sny mění Ameriku
Češi už po staletí touží uspět ve Spojených státech amerických. Žene je tam možnost nových začátků, dobrodružství, ale i příslib svobody a byznysových příležitostí. V zásadních momentech dějin USA sehráli zásadnější roli, než by se na první pohled mohlo zdát.
Když v Americe v druhé půlce 19. století zuřila občanská válka, desítky Čechů tehdy bojovaly v uniformách vítězného Severu. I oni tak pomohli nasměrovat Spojené státy k jejich moderní podobě.
V době, kdy měla vážná hudba v USA krizi identity, na pomoc dorazil český skladatel Antonín Dvořák, jehož hudba se pak dostala s americkými astronauty až do vesmíru. Když Edison rozsvítil svými žárovkami celý kontinent, čeští vynálezci mu zdatně konkurovali.
Úspěch Čechů v USA navíc není jen minulostí a nové kapitoly tohoto příběhu se píší i dnes. Důkazem je skupina CSG podnikatele Michala Strnada, která nedávno dotáhla historicky největší českou investici v USA. Do českých rukou tak přešla například legendární značka Remington.
Antonín Dvořák
Z Nového světa až na Měsíc
Antonín Dvořák po Americe nijak netoužil. Nepotřeboval si tam nic dokazovat. Na konci 19. století už byl v Evropě uznávaným skladatelem s čestným doktorátem ze slavné britské univerzity v Cambridge a jeho skladby zněly po celém starém kontinentu.
K jeho obdivovatelům patřila i Jeanette Thurberová, tehdejší prezidentka Národní hudební konzervatoře v New Yorku, která vychovávala mladé skladatele a hudebníky. Americká vážná hudba ale byla na konci 19. století stále závislá na evropské tradici a chyběli jí výrazní skladatelé, kteří by jí vtiskli originální charakter.
Thurberová českého skladatele do Spojených států lákala na prestižní zakázku: Dvořák měl pomoct americké vážné hudbě najít vlastní identitu, oproštěnou od evropského vlivu. Umělec nabídku několikrát odmítl. Kývl na ni až po sérii naléhavých dopisů a příslibu štědrého honoráře.
New York
Do New Yorku dorazil v roce 1892 a za velkého zájmu tamních médií se dal do práce. Učil na konzervatoři skladbu, tvořil nová díla a za inspirací se vydával na cesty, zejména na Středozápad do státu Iowa, kde žila velká česká komunita. Setkával se ale i s hudebníky různých žánrů, ras a etnik.
Největší dojem na Dvořáka udělala kultura Afroameričanů a původních obyvatel s jejich přirozeným smyslem pro rytmus. Když pak měl odpovědět na otázku, která se týkala zadání, kvůli němuž do New Yorku přijel, tedy co má odlišit americkou hudbu od zbytku světa, odpověděl jednoznačně a bez zaváhání. Byly to právě prvky kultury Afroameričanů a původních obyvatel Ameriky.
Podobný názor ale tehdy příliš populární nebyl a český skladatel za něj čelil kritice. Pevně si však za ním stál a stvrdil ho i činem. Vzniklo tak jedno z jeho legendárních děl, 9. symfonie s podtitulem Z Nového světa. Novosvětská, jak se skladbě začalo hovorově říkat, měla premiéru v nejslavnějším koncertním sále světa, v newyorské Carnegie Hall. A večer to byl podle dochovaných svědectví nezapomenutelný – publikum bouřlivě tleskalo a noviny psaly o hudbě, která se dotkla duše Ameriky.
Carnegie Hall
Manhattan
Devátá symfonie v Americe postupně zlidověla. Skladba Going Home, která odkazuje na druhou větu Novosvětské, dodnes ve Spojených státech často zní v kostelech a při pohřbech. Po Dvořákově smrti se navíc Novosvětské dostalo pocty, jakou by si český skladatel jen stěží uměl představit.
Pozornost celé Ameriky se v jeden červencový den roku 1969 upínala k televizním obrazovkám. „Je to malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo,“ pronesl tehdy první člověk na Měsíci Niel Armstrong. Euforie z velkého úspěchu vědy a techniky měla pro Čechy navíc ještě jeden speciální rozměr. Američtí astronauté s sebou spolu s dalšími nahrávkami vezli i Dvořákovu Novosvětskou, kterou si po přistání na povrchu Měsíce pustili.
Český starosta Chicaga
Antonín Čermák, rodák z Kladna, se stal v roce 1931 starostou Chicaga. Byl to první Čech v takové pozici v USA. Proslul bojem proti mafii, která měla tehdy ve městě velký vliv a v jejímž čele stál gangster Al Capone.
Čermák vystupoval proti prohibici, na níž mafiáni profitovali. Zemřel tragicky v roce 1933, kdy se stal jednou z obětí pokusu o atentát na prezidenta Franklina D. Roosevelta, jehož byl spojencem.
Emil Kolben
Fantišek Křižík
Češi osvětlují svět
Na přelomu 19. a 20. století měnil rozmach elektřiny jak průmysl, tak i každodenní život stovek milionů lidí. Středobodem rychlých změn byly Spojené státy. Nejznámější vynálezci se tam přeli o zásadní otázku. Je lepší vsadit na stejnosměrný proud, prosazovaný Thomasem Edisonem, nebo na střídavý, za kterým stál Nikola Tesla? Do tohoto střetu vstoupili i dva Češi, František Křižík a Emil Kolben.
Křižík, přezdívaný český Edison, se proslavil svou upravenou obloukovou lampou, kterou představil na Světové výstavě v Paříži v roce 1881. Dokázala svítit až 12 hodin v kuse, v čemž překonala i slavnou Edisonovu žárovku. Výstava přinesla Křižíkovi mezinárodní uznání a jeho technologie se dostaly až na americký trh. Křižík však nebyl pouze vynálezcem lamp, využití ve Spojených státech našly i jeho tramvajové motory a trolejová vedení.
Zatímco Křižík viděl budoucnost elektrotechniky ve stejnosměrném proudu, jeho současník Emil Kolben věřil střídavému. V zásadních momentech dějin USA sehráli zásadnější roli, než by se na první pohled mohlo zdát. Přesto se během svého pobytu v Americe nadchl pro střídavý proud, který prosazoval Edisonův konkurent Tesla.
Většina elektrotechniků přitom tehdy razila teorii, že to bude stejnosměrný proud, který bude slavit úspěch. Tesla i Kolben se ale i přes kritiku drželi svého přesvědčení a čas jim dal za pravdu. Střídavý proud se stal celosvětovým standardem, protože umožňoval efektivní přenos elektřiny na velké vzdálenosti.
Po návratu do Čech Kolben těžil ze svých zkušeností z amerického pobytu a vliv za Atlantikem si udržel i na dálku. Doma založil vlastní elektrotechnickou továrnu, která vyráběla špičkové elektromotory, generátory i alternátory. Vyvážel je nejen do Evropy, ale právě i do Spojených států. Později se výrobna proměnila v průmyslového giganta ČKD – Českomoravskou-Kolben-Daněk.
Žárovka
T. A. Edison
Alice Masaryková alias Lady Nazdar
Dcera prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka Alice Masaryková v Chicagu na začátku 20. století vzdělávala přistěhovalce, zejména ženy, a inspirovala tím řadu místních ženských spolků.
Pro svůj český původ a neutuchající pozitivní náladu se jí v Americe přezdívalo Lady Nazdar nebo Miss Bohemia. Její vliv byl tak silný, že když ji v roce 1915 uvěznil státní aparát tehdejšího Rakouska-Uherska, postavilo se za ni několik amerických sdružení žen i americké ministerstvo zahraničí, což vedlo k jejímu propuštění.
Antonín Holý
Světové léky z Česka
Příběh českého chemika Antonína Holého, jenž pozitivně ovlivnil celý svět, začal v malé laboratoři v komunistickém Československu. Díky vědcovu neutuchajícímu odhodlání a pečlivosti zachránily jeho léky, třeba ten proti HIV, miliony životů. Nic z toho by se ale nestalo, kdyby svou pozornost neobrátil na americký trh.
Klíčové látky, ze kterých se později staly léky, zkoumal dlouhou dobu už během 60. a 70. let. Uvedení léčiv na trh je ale dlouhý proces a stojí miliardy dolarů. Komunistický režim v Československu však velké částky na podobné projekty dávat nechtěl, a tak začal Holý hledat pomoc na Západě. Spojence našel právě v Americe.
Po několika neúspěšných jednáních nabídla na přelomu 80. a 90. let skupinka vědců a podnikatelů Holému troufalou akci. V jejím středu stál tehdy ne příliš významný startup Gilead Sciences a na vývoj preparátů, ze kterých se měly stát léky, si bylo zapotřebí vzít úvěr 400 milionů dolarů. Sázka na úspěch Holého sloučenin tedy nebyla malá.
Výzkum
za miliardy
Ale risk se vyplatil. První úspěch slavili v roce 1996 s lékem proti virovému zánětu sítnice. Vše šlo podle plánu a ze zisků nejenže splatili úvěr, ale o několik let později už měli další přípravek, tentokrát určený pro léčbu HIV. V roce 2002 následovala medikace proti žloutence typu B a o čtyři roky později první jednotabletový lék proti AIDS.
Jen díky objevům Antonína Holého dnes Gilead Sciences patří k nejúspěšnějším farmaceutickým firmám na světě. Za rok 2024 například její příjmy překročily 28 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 682 miliard korun.
Čech pomáhal tesat sochy amerických prezidentů na Mount Rushmore
Na památníku Mount Rushmore, který ve státě Jižní Dakota zobrazuje čtyři americké prezidenty, pracoval i český sochař Vojtěch „Albert“ Bílek. Pomáhal s dokončováním detailů tváří a jeho práce se stala součástí jednoho ze slavných symbolů Ameriky.
Tomáš Baťa
Jak Baťa dobýval Ameriku
Když se Tomáš Baťa poprvé vydal do Spojených států, nezajímal se jen o to, jak americký obuvnický průmysl funguje. Chtěl ho dobýt. Mířil přímo do města Lynn v Massachusetts, tehdejšího centra výroby obuvi. Fascinovala ho nejen efektivita tamního systému, ale také moderní tovární architektura – budovy z betonu a skla, plné světla, kde každý detail přispíval k vyšší produktivitě.
V roce 1919 založil v USA společnost Bata Shoe and Leather Co. a v Lynnu koupil tovární budovy. Ačkoliv jeho první pokus o americkou výrobu úspěšný nebyl, nevzdal se. Ve velkém začal do Spojených států exportovat boty ze Zlína a o několik let později za Atlantikem otevřel první prodejnu. Do roku 1930 tam měl už 40 obchodů, včetně jednoho v Chicagu, tehdy druhém nejlidnatějším americkém městě, a jeho export do země přesáhl 841 tisíc párů bot ročně.
Ve třicátých letech Baťa posunul své podnikání v USA ještě dál. V Marylandu, v městečku Belcamp, postavil novou továrnu. Typicky po baťovsku to ale nebyl jen výrobní závod – v okolí vzniklo kompletní zázemí pro zaměstnance, včetně ubytování a hotelu pro návštěvy. Továrna v době největšího vytížení zaměstnávala přes tři tisíce lidí a Baťa byl jedním z největších zaměstnavatelů v oblasti.
Ze Zlína
do USA
Po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932 v rozvoji byznysu v Americe pokračoval jeho bratr Jan Antonín. V roce 1963 firma otevřela další továrnu v Indianě a o pár let později další dvě ve Wisconsinu a Západní Virginii. Na americkém trhu byla značka aktivní až do devadesátých let.
CSG a největší česká investice ve Spojených státech
Češi vždy hledali cestu, jak uspět za hranicemi své země. Platí to i dnes, jak ukazuje příklad Czechoslovak Group (CSG), globální průmyslově-technologické skupiny podnikatele Michala Strnada, která se vydala dobýt americký trh a uspěla. Koncem minulého roku CSG koupila za 2,225 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba za 54 miliard korun, americkou Kinetic Group, a stala se tak jedním z největších hráčů ve svém oboru.
Nejenže to byla historicky největší česká investice ve Spojených státech, ale také jeden z nejsledovanějších zápasů o vlastnictví americké zbrojovky. Známé značky jako Remington, Federal, CCI, Speer a Hevi-Shot přešly do českých rukou i přes tvrdou konkurenci.
Skupina CSG si ale šla odhodlaně za svým a díky tomu se z ní nákupem Kinetic Group stal jeden z největších výrobců malorážního střeliva na světě. Definitivně se tak zařadila mezi světovou zbrojařskou elitu.
CSG
Michal
Strnad
„Naším záměrem je působit jako dlouhodobý vlastník a strategický investor, který posílí prosperitu tradičních amerických výrobců. Jsem hrdý na skupinu CSG a manažerský tým, který na této akvizici řadu měsíců tvrdě pracoval.“
majitel CSG Michal Strnad.