Inovativní firmy procházejí rychlým vývojem a rozšiřují své týmy
Bylinky vypěstované v poušti, látka z kukuřičného škrobu nebo digitální platforma, která pomáhá odhalit šikanu na školách. Všechny tyto projekty vznikly v malých českých firmách s velkou vizí.
10
miliard korun vložili loni investoři do českých startupů.1
132
startupů podpořila agentura CzechInvest v uplynulých šesti letech v jejich expanzi do zahraničí.2
629
startupů se loni nově zaregistrovalo na portálu StartupJobs, který shromažďuje pracovní nabídky v inovativních firmách.3
Tuzemské inovativní firmy v posledních letech procházejí rychlým vývojem, získávají podporu investorů a rozšiřují své týmy. Zatímco v roce 2020 na portále StartupJobs poptávalo nové pracovníky přes 1 300 startupů, v loňském roce jejich počet vzrostl zhruba o třetinu na 1 881.
Ačkoliv byl rok 2021 stejně jako ten předchozí poznamenán pandemií, technologickým firmám se dařilo.
„Loni jsme evidovali rekordní množství vystavených nabídek. Jejich počet vzrostl oproti předchozímu roku o více než polovinu. To je ukazatelem toho, že české startupy prošly a stále procházejí krizí s velkým úspěchem,“ říká Filip Mikschik, zakladatel portálu StartupJobs.
Co je startup?
Podle Filipa Mikschika jde o dynamicky rostoucí technologickou firmu, která na trh přichází s neotřelým řešením.
Ať už je to například mobilní aplikace konkurující tradiční taxislužbě, online antikvariát vracející knihy do oběhu nebo školení skladníků ve virtuální realitě, které snižuje nehodovost na pracovišti. „Jsou to firmy, které se snaží něco změnit, a mají obrovské ambice. Inovaci totiž nechtějí přivést pro pár lidí, ale pro celý trh,“ vysvětluje.
V šestnácti navrhli aplikaci, která odhaluje šikanu ve školách Letos prorazili až do Austrálie
Pavel Ihm, Honza Sláma a David Špunar jsou spolužáci z gymnázia, kamarádi a také byznysoví partneři. Před šesti lety společně vyvinuli aplikaci, která pomáhá odhalovat šikanu na školách. V roce 2020 pak na stejné myšlence postavili komunikační platformu Nenech to být. Ta kromě šikany pomáhá řešit i další problémy, o kterých není jednoduché mluvit osobně. Ať už na půdě škol, univerzit či firem a úřadů. Nápad, který se zrodil ve školní lavici, dnes funguje na pěti kontinentech a ve více než stovce jazykových mutacích. Ve světě je platforma známá pod názvem FaceUp.
„V černých číslech zatím nejsme. Dokud chceme růst a expandovat rychlým tempem, tak to ani jinak nejde.“
Honza Sláma, Nenech to být
Aplikace přispívá ve školních lavicích i na pracovišti k bezpečnému prostředí. Svědci i oběti šikany či sexuálního obtěžování se o takových problémech často bojí mluvit. Platforma jim však umožňuje anonymně vyplnit dotazník a podnět je pak předán zodpovědným osobám. Nejčastěji pedagogům nebo vedení firmy.
Jak se rodí úspěšný startup
Úspěch startupu v této chvíli závisí na inovativním nápadu, jeho dobrém provedení a nalezení správného byznysového modelu.
Podle Kateřiny Manley, manažerky pro investice v Seed Starteru České spořitelny, je důležité od začátku vědět, komu chcete svůj produkt prodat. Klíčové je vyvíjet řešení pro skutečné klienty s reálnými problémy. „Často se setkáváme se startupy, které sice mají vymazlený produkt, ale marně hledají klienty. Nezamýšleli se totiž nad tím, komu a jak své řešení vlastně budou prodávat,“ vysvětluje.
Startup je oficiálně založený a shání peníze na svůj rozjezd.
Často je získá od investora nebo startupových akcelerátorů, což jsou soukromé firmy nebo státní instituce, které pomáhají těm nadějným růst. Cestu k získání kapitálu představují také crowdfundingové kampaně či investice od Evropského investičního fondu. Pokud startup zvažuje financování od investora, musí si nejdřív ujasnit, jak velkou investici potřebuje, na jak dlouho a k čemu. „Příliš velká investice může odradit investory anebo znamenat, že se zakladatel musí vzdát velkého podílu ve firmě. To pak může působit problémy ve strategickém rozhodování nebo komplikovat další kola financování,“ upozorňuje Kateřina Manley.
Po získání finanční podpory přichází startup na trh a intenzivně pracuje na tom, aby co nejrychleji vyrostl v prosperující firmu.
Kateřina Manley v této fázi radí budovat síť kontaktů v rámci startupové komunity, projít si akcelerátorem a účastnit se akcí pro mladé inovativní firmy. „Je fajn mít kolem sebe lidi, kteří si prochází nebo již prošli podobnými úskalími a pochybnostmi, a dokážou poradit nebo nasměrovat,“ dodává.
V této fázi má startup pevné základy, fungující byznysový model a odvahu dobýt svět.
Ty úspěšné pak často odkoupí jiné firmy. Obvykle to bývá tři až pět let po jejich založení. „Foundeři, kterým se podařilo dobře prodat své firmy, pak často vstupují do nově vznikajících startupů jako investoři a poradci. Pomalu tak i v Česku vzniká ekosystém, ve kterém má úspěch jedné firmy pozitivní vliv i na ostatní startupy,“ doplňuje Kateřina Manley.
Nenech to být pomáhá už na každé třetí škole v Česku
Všichni tři autoři platformy studovali na brněnském IT gymnáziu a vývojem aplikace reagovali na šikanu, se kterou se setkávali už na základní škole. „Většinou jsme byli součástí mlčící většiny, která všemu přihlížela a nevěděla, jak se do toho vložit,“ popisuje své zkušenosti Honza, který se do svých prvních projektů pustil už ve dvanácti letech. „Vymýšleli jsme různé mobilní aplikace a v jeden moment se to všechno hezky spojilo a my si s Honzou uvědomili, že chceme udělat projekt, který bude mít nějaký společenský přesah,“ doplňuje David.
„Problematiku šikany na školách jsme rozkouskovali a zjistili, že největší problém je to, že se o ní všichni bojí mluvit.“
Honza Sláma, Nenech to být
Aplikace ze škol šikanu nevymýtí, dokáže ji ale odhalit
Vyvinout první jednoduchou verzi aplikace, která by nahradila fyzické schránky důvěry na školních chodbách, mladíkům trvalo tři měsíce. Společně s odborníky pak pod záštitou Ministerstva školství uspořádali tiskovou konferenci. „Čekali jsme, že zapojení škol bude zdlouhavý proces, ale první stovka se nám do platformy zaregistrovala během tří dnů,“ dodává David.
„Důležitá věc, na kterou spousta začínajících startupů zapomíná, je, že místo hledání nápadu musí nejdřív najít reálný problém. U nás to byla právě šikana.“
Honza Sláma, Nenech to být
Startup rozjížděli od začátku ve třech a pracovali na něm ve škole. Díky tomu neměli žádné větší náklady a jediné, co do něj investovali, byl jejich čas. Jakmile se jejich platforma dostala do povědomí širší veřejnosti, začali shánět finance na další vývoj. „Náš první investor do nás nevložil peníze pouze kvůli zisku. Chtěl být součástí něčeho, co může pomoci tisícovkám dětí,“ popisuje Honza příchod Jiřího Hlavenky.
„Firemní verze je zpoplatněná, tu školní poskytujeme zdarma. A krásně se to doplňuje. Firmám dává smysl kupovat náš produkt, protože tím pomůžou sobě i školám.“
Honza Sláma, Nenech to být
Ten ve startupovém prostředí patří ke zkušeným matadorům. Podpořil například dnes už světový vyhledávač letenek Kiwi.com. „Najednou jsme měli v týmu někoho, kdo věděl, jak funguje mezinárodní byznys. Jeho know-how pro nás mělo mnohem větší hodnotu než investice, kterou jsme od něj získali,“ upřesňuje Honza.
Když se aplikace uchytila v Česku, vyrazili s ní za hranice
Od spuštění verze pro firmy uběhly dva roky. Dnes ji využívá zhruba 2 250 organizací po celém světě. Nejsilnější trh v zahraničí představují Spojené státy, po nich následuje Jihoafrická republika, Velká Británie, Kanada či Portugalsko.
„Zaměstnanci mohou díky naší platformě řešit s vedením či manažerem cokoliv, o čem není jednoduché mluvit.“
Honza Sláma, Nenech to být
Doposud platforma předala okolo 10 000 podnětů ve firmách a školách po celém světě. Ambice jejích autorů jsou ale větší. V příštím roce se chtějí soustředit hlavně na pomoc firmám. Ty totiž budou mít nově povinnost zřídit bezpečný oznamovací web či aplikaci. Na nich budou moci zaměstnanci anonymně nahlašovat například porušení zákona či ohrožení bezpečnosti.
České startupy kralují střední Evropě
Že zdejší technologický trh roste a má dobré vyhlídky, potvrzuje také žebříček Deloitte Fast 50 CE. Ten každý rok vyhlašuje nejrychleji rostoucí technologické firmy ve střední a východní Evropě.
V loňském roce v něm ty české obsadily více než třetinu míst z padesáti včetně prvního. „České startupy se mohou směle porovnávat nejen se západní Evropou, ale s celým světem. Jen za poslední rok jsme pomáhali hned několika takovým startupům v expanzi do Ameriky, kde je obrovský hlad po nových technologiích jak ze strany zákazníků, tak investorů,“ říká Jaroslav Menčík z advokátní kanceláře Mavericks.
Saláty a bylinky vypěstují i na poušti Pražský GreeenTech staví hydroponické farmy až v Dubaji
Český startup GreeenTech vyvinul systém takzvaných vnitřních farem. Jde o prosklené kontejnery, ve kterých se rostliny pěstují hydroponicky. To znamená, že nepotřebují půdu, ale jen živný roztok a světlo. K pěstování nejsou potřeba umělá hnojiva, ani chemické látky. Vše řídí software, který v boxu vytvoří ideální podmínky pro růst každé rostliny. Zabudovaná úpravna vody namíchá živiny, software se pak postará o správné světelné podmínky i dávkování vody.
„V konvenčním zemědělství potřebuje k růstu jeden listový salát asi patnáct až dvacet litrů vody, v hydroponické farmě jen litr a půl.“
Dmitrij Lipovskij, GreeenTech
V jednom kontejneru vyrostou měsíčně dva tisíce rostlin
Za nápadem šetrného pěstování zeleniny stojí Dmitrij Lipovskij. Jeho cílem bylo přispět alespoň malým dílkem k ochraně planety. „Několik měsíců jsem žil v Číně, kde jsem si uvědomil, jak moc je způsob, kterým naše společnost funguje, neudržitelný,“ popisuje Dmitrij. Po návratu do Čech se spojil s kolegou Milanem Součkem. Dali dohromady malý tým expertů a v roce 2020 postavili první prototyp kontejneru. Před rokem se startup představil na světové výstavě EXPO. Od té doby jeho farmy vyrostly například v pražském supermarketu i dubajském hotelu.
„Všechno si vyvíjíme sami. Technologický tým se stará o software a hardware, ten botanický zase o výběr rostlin.“
Dmitrij Lipovskij, GreeenTech
V jednom proskleném kontejneru o velikosti 24 metrů čtverečních se může během měsíce vypěstovat až dva tisíce listových salátů a bylinek. Dmitrij svůj nápad proměnil ve fungující inovaci během dvou let. Cesta k úspěchu ve světě startupů se podle Dmitrije neobejde bez kvalitního týmu expertů a střízlivého pohledu na věc. „Každý startupista svůj projekt vidí přes růžové brýle. Všechno je ale důležité pořádně promyslet, prozkoumat trh a hlavně mít v týmu experty. Spousta projektů vypadá dobře, ale chybí jim expertíza, díky které by uspěly,“ zdůrazňuje Dmitrij.
Jednorožci za miliardu dolarů
Podle průzkumů devět z deseti startupů končí nezdarem.
Proto se těm nejlepším, jejichž hodnota přesáhne miliardu dolarů, přezdívá jednorožci. V roce 2021 bylo takových firem nejvíce ve Spojených státech, konkrétně 4875. Petr Vostrý, Tribe lead Engagement Corporate Banking, má pro začínající startupy jednu radu. „Neumřít na hloupost. Je třeba se včas poradit s někým zkušenějším a nestydět se za to. A pokud se dostaví úspěch, tak ho unést, přijmout ho s pokorou a nepřepálit další fázi,“ dodává.
Staré látky rozkládá na molekuly a vyrábí z nich nové oblečení Ostravský startup hodlá proměnit textilní průmysl
Mladá česká firma Nilmore přišla s unikátním nápadem, jak neustále vracet do oběhu vysloužilé oblečení, které by tak nemuselo končit ve spalovně. Jde o inovativní technologii molekulární recyklace, tedy proces, který obnošené šaty rozloží na molekuly. Startup nejdříve vytvořil vlastní řadu oděvů z inovativních a ekologických látek vyrobených třeba z kukuřičného škrobu, cukrové třtiny či odpadu z oceánů. Firma vyrábí oblečení také z látek, které recykluje tradičními mechanickými postupy.
„Textilní průmysl patří k největším znečišťovatelům planety. Je zodpovědný za deset procent celosvětových skleníkových plynů a dvacet procent světového znečištění vody.“
Mikuláš Hurta, Nilmore
Látky vyrábí i z odpadu v oceánech
Bývalý ředitel lakovny letadel, dnes startupista s velkými ambicemi Mikuláš Hurta se snaží snížit dopady módního průmyslu na životní prostředí. „Chtěl jsem dělat něco, co mě naplňuje, a zároveň vytvářet něco přínosného,“ popisuje svou motivaci Mikuláš.
„Uvědomil jsem si, že jako jednotlivec toho moc nezměním, ale skrze firmu můžu dělat věci, které mají velký pozitivní dopad.“
Mikuláš Hurta, Nilmore
Před třemi lety se proto spojil s Technickou univerzitou v Liberci a VUT v Brně, aby našel cestu, jak nasměrovat textilní průmysl udržitelnějším směrem. Brzy zjistil, že podmínkou k udržitelnému textilu je to, aby se použité oblečení mohlo vracet do oběhu opakovaně. Z měsíců strávených schůzkami, výzkumem a přemýšlením nakonec vykrystalizovala první, skutečně cirkulární móda na světě.
„Pod určitým tlakem, v určité teplotě a za dalších okolností staré tričko rozložíme na kapalinu. Ta pak prochází destilací, stává se z ní plyn a kondenzuje. Tím získáme čisté molekuly, které zase poskládáme zpátky a vyrobíme z nich nové oblečení,“ popisuje Mikuláš, který se mimo vedení startupu věnuje také vzdělávání a osvětě. Objíždí univerzity a konference nebo pořádá přednášky, kde sdílí svou vizi udržitelné módy.
„Ekologická edukace ve společnosti probíhá, ale strašně pomalu. To si naše planeta nemůže dovolit.“
Mikuláš Hurta, Nilmore
Klíčem k úspěchu ve světě startupů je podle Mikuláše tvrdá práce a snaha o co nejmenší dopad na životní prostředí. „Úspěch je makat tvrdě. Zní to jako klišé, ale když nad něčím strávíte šestnáct hodin, tak toho zvládnete dvakrát víc než za osm hodin. Čas zkrátka neošálíte,“ říká šéf Nilmore.
Máte nápad a chcete se stát součástí české startupové scény?
Poradíme vám, jak se do podnikání bez obav pustit a na co si dát pozor.
