Seznam Native ve spolupráci s

Česko je velmocí nedostupného bydlení

Kudy vede cesta ke zlepšení?

Touha Čechů vlastnit byt či dům se napříč generacemi vůbec nemění. Ceny nemovitostí však rostou a odborníci předpovídají, že se brzy vydáme cestou západních zemí, kde je nájemní bydlení daleko častějším řešením.

Zhruba 900 000 ze všech Čechů, kteří aktuálně žijí v nájmu, by se chtěli přestěhovat do vlastního bytu či domu. Řada z nich pro takovou změnu ale nemá dostatek financí. Nedostupné je vlastní bydlení zejména pro mladé lidi ve věku od 18 do 35 let, kteří se nemohou spolehnout na to, že nemovitost zdědí nebo dostanou darem. A i pro ty, kterým rodina finančně pomoci nemůže. Jen třetina mladých lidí by si podle sociologů byla schopná pořídit bydlení kombinací vlastních úspor a hypotéky.

1,8

milionu Čechů si pronajímá byt nebo dům

* Housing in Europe, Eurostat 2023

Bydlení v Česku je podle Akademie věd nejméně dostupné za posledních 35 let. V tomto ohledu patříme k těm nejhorším zemím v rámci Evropy. Mezi příčiny patří i to, že populace žije déle, a tudíž nemovitosti méně často mění své majitele. Zároveň lidé potřebují více bytů než dřív kvůli rostoucímu počtu rozvodů, lidem žijícím o samotě, odmítání vícegeneračního bydlení i pozdějšímu zakládání rodin.

8,3

milionu Čechů žije ve vlastním bytě či domě

* Housing in Europe, Eurostat 2023

Čeká nás renesance nájemního bydlení?

Nedostatek nemovitostí, hůře dostupné hypotéky i ceny bydlení povedou podle některých předpovědí lidi do nájemních bytů. Podíl nájemníků a vlastníků v Česku se tak možná přiblíží situaci v Německu, Dánsku nebo Rakousku, kde zhruba polovina lidí bydlí v nájmu a polovina ve svém. Nájemní bydlení je v západních zemích dostatečně stabilní, a tak lidé nemají potřebu stěhovat se do vlastního. Podle odborníků častěji investují peníze jinými způsoby než pouze do nemovitosti, a tak se dokážou zajistit na stáří stejně dobře jako majitelé nemovitostí.

Aby Češi začali vnímat nájemní bydlení lépe, a ne jenom jako přechodné řešení, je potřeba leccos změnit. Největším problémem jsou krátké nájemní smlouvy. Průzkumy ukazují, že 70 procent nájemních smluv se uzavírá na maximálně dva roky. Na Západě přitom běžně bývají na dobu neurčitou a v praxi trvají desítky let. Odborníci se shodují, že k prodloužení smluv bude nejprve potřeba urychlit vystěhování nájemníků v případě, že neplatí nájemné. To je například v Německu daleko rychlejší, obvykle to trvá jen několik měsíců, a tak mají majitelé bytů jistotu, že v případě problémů je nebudou muset dlouho trpět. V Česku se vystěhování může protáhnout i na delší dobu než jeden rok.

Obecní byty jako další cesta k dostupnějšímu bydlení

Byty vlastněné městy a obcemi svým příznivějším nájmem zajišťují, aby mladé rodiny neodcházely do větších měst nebo naopak dál na venkov. Hodí se pro udržení lékařů, hasičů nebo učitelů tam, kde jsou potřeba. Zároveň předcházejí i tomu, aby se z míst staly sociálně vyloučené oblasti. Podle statistik tvořily začátkem 90. let obecní byty zhruba 40 procent ze všech bytů v Česku. V roce 2011 to bylo pouze osm procent a aktuálně jsou to necelá tři procenta. Obecními a sociálními byty je proslulá Vídeň a také v Nizozemsku je každý třetí byt sociální. Jedním z cílů aktuální reformy Ministerstva pro místní rozvoj je vesnice a města v investování do obecních bytů podpořit. Na jejich výstavbu tak půjde 10 miliard korun z veřejných zdrojů.

Proč Češi touží mít vlastní byt či dům?

Koupě nemovitosti je častější u lidí z východní Evropy a Pobaltí, kde za komunistického režimu desítky let museli lidé bydlet ve znárodněných bytech a domech. V Československu tehdy také probíhala intenzivní výstavba nových domů. Jenže aby lidé státní byt získali, museli být v pořadníku a čekat, až dostanou takzvaný bytový dekret. Ten jim dal právo k užívání přiděleného bytu. Touhu bydlet ve vlastním mají i mladší generace, které minulý režim nezažily. Podle některých sociologů jsou za tendencí vlastnit svůj domov především zděděné vzorce. Kdo vyrůstal v domě se zahradou, většinou chce to samé i pro svoji rodinu.

Jak rostl počet těch, kdo bydlí ve vlastním?

* Sčítání lidu, 1991–2021

Ceny nemovitostí v Česku jsou jedny z nejvyšších v Evropě

Na pořízení vlastního devadesátimetrového bytu v průměru Češi vynaloží 14,9 ročního platu, zatímco například v Německu je to jen 10 ročních platů. V porovnání s ostatními evropskými státy jsou na tom hůře než Češi už jen Albánci a Srbové. Ceny nemovitostí a nájemního bydlení navíc podle průzkumu společnosti Deloitte mezi roky 2014 a 2022 narostly rychleji než příjmy domácností.

Zdlouhavé povolovací procesy na úřadech

Pomalé tempo výstavby developeři vysvětlují tím, že vyřídit stavební povolení trvá velmi dlouho. Donedávna to totiž bylo v průměru 246 dní, zatímco například ve skandinávských zemích to trvá okolo 65 dní. Od července 2024 platí v Česku nový stavební zákon, který tyto lhůty zkracuje.

Ceny nemovitostí – nárůst

o 144 %
Rostoucí příjmy domácností a dostupné hypotéky

Zvyšující se životní úroveň a nízké úroky u hypoték vedly domácnosti k předpokladu, že zvládnou finančně utáhnout i dražší nemovitosti. Poptávka po vlastním bydlení tak zůstává vysoká, a to i v době, kdy ceny domů a bytů rychle rostly.

Ceny pronájmů – nárůst

o 80 %
Zvyšující se počet investorů do nemovitostí

Od pandemie covidu-19 jsou investice do nemovitostí na vzestupu. Zvyšuje se tak počet neobydlených bytů i těch, které jsou nárazově pronajímány turistům. V současnosti jich je takových necelých 900 000. Ekonomové upozorňují na to, že by trhu pomohlo zvýšit u těchto bytů daně o deseti- i dvacetinásobek, zatímco u obydlených bytů by daň zůstala stejná.

Příjmy domácností – nárůst

o 57 %
Zájem o koupi nemovitosti i v době, kdy to není výhodné

Developeři využívají stálé poptávky lidí po vlastním bydlení a u novostaveb často nastavují vysoké marže, čímž ženou ceny na trhu stále výše. Pokud by se lidé cítili jistěji a bezpečněji v nájemním bydlení, mohlo by to vést k postupnému snižování cen nemovitostí.

Projekt Bydlení pro život přispívá k dostupnějšímu bydlení.

Jak reforma Ministerstva pro místní rozvoj lidem pomáhá?

Pomoc s výstavbou obecních bytů

Téměř 70 procent obcí považuje počet obecních bytů za nedostatečný a mají v plánu to změnit. Součástí reformy je zajištění poradenství pro vesnice a města, jak výstavbu bytů připravit a financovat, aby tak alespoň částečně obce mohly pokrýt poptávku po dostupném bydlení.

Pomoc lidem, aby mohli důstojně bydlet

Ztráta důstojného bydlení může v době rostoucích cen komerčních nájmů a energií hrozit seniorům i rodinám s dětmi. Zákon o podpoře bydlení, který je součástí reformy, nabízí obcím možnosti financování obecních bytů i vytváření kontaktních míst pro pomoc s hledáním bydlení a poradenstvím pro nájemníky i pronajímatele.

Pomoc s jednodušší a rychlejší stavbou

Nový stavební zákon, který je součástí reformy, nastavuje kratší lhůty pro vyřízení stavebního povolení. Díky digitalizaci bude možné všechna povolení, vyjádření a další dokumenty získat online.

Jaké výhody přinese dostupné obecní bydlení?

V takovém bytě může bydlet každý, kdo nepatří mezi 20 procent obyvatel s nejvyšším příjmem. Zejména pak mladé rodiny se všemi členy domácnosti do 35 let nebo ti, kteří vykonávají veřejně prospěšnou profesi, tedy zdravotníci, policisté nebo například učitelé.

Programy na podporu dostupného bydlení budou atraktivní i pro soukromé firmy. V dobách, kdy klesá poptávka po bytech ke koupi, se mohou developeři zaměřit na státem podpořenou výstavbu nájemních bytů.

Nájem je dlouhodobě levnější než ten komerční. Ročně se může zvýšit jen o inflaci, maximálně ale o 4 procenta.

Chci se dozvědět víc