Česko – země protkaná tisíci kilometry železnic
Jaké parní lokomotivě se přezdívá Všudybylka nebo kde najdete nejvýše položený viadukt? Otestujte své znalosti českých železničních tratí a nechte se inspirovat, kam vyrazit na výlet vlakem.
1
Která dvě města propojila vůbec první železniční trať v českých zemích?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
První železnice vedla z Českých Budějovic do rakouského města Linec. Vlaky tehdy netáhla lokomotiva, ale koňské spřežení. Z této trasy se toho mnoho nezachovalo, ale téměř dokonale ji kopíruje nová železniční trať. Strojvedoucí a výpravčí na ní dnes komunikují prostřednictvím technologie GSM-R. Jde o speciální typ železniční mobilní sítě pro vlakové posádky a řídicí centra. Funguje jako klasická mobilní síť, ale navíc přenáší i data o poloze vlaku, rychlosti a směru jeho jízdy a další informace, které jsou nezbytné pro bezpečnou dopravu. Železnice mohla projít rozsáhlou modernizací za více než 280 milionů korun i díky finanční podpoře z evropských fondů. Ty na ni přispěly téměř 239 milionů korun.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
První železnice vedla z Českých Budějovic do rakouského města Linec. Vlaky tehdy netáhla lokomotiva, ale koňské spřežení. Z této trasy se toho mnoho nezachovalo, ale téměř dokonale ji kopíruje nová železniční trať. Strojvedoucí a výpravčí na ní dnes komunikují prostřednictvím technologie GSM-R. Jde o speciální typ železniční mobilní sítě pro vlakové posádky a řídicí centra. Funguje jako klasická mobilní síť, ale navíc přenáší i data o poloze vlaku, rychlosti a směru jeho jízdy a další informace, které jsou nezbytné pro bezpečnou dopravu. Železnice mohla projít rozsáhlou modernizací za více než 280 milionů korun i díky finanční podpoře z evropských fondů. Ty na ni přispěly téměř 239 milionů korun.
2
Kdy u nás začaly oficiálně jezdit první vlaky?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
První vlaky zkušebně jezdily od roku 1827. Oficiální zahájení železničního provozu proběhlo ale až 7. července roku 1839. Ten den do Brna přijely čtyři slavnostní vlaky se jmény Hercules, Bruna, Gigant a Bucephalus, které z Vídně přivezly 1 125 hostů.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
První vlaky zkušebně jezdily od roku 1827. Oficiální zahájení železničního provozu proběhlo ale až 7. července roku 1839. Ten den do Brna přijely čtyři slavnostní vlaky se jmény Hercules, Bruna, Gigant a Bucephalus, které z Vídně přivezly 1 125 hostů.
3
Které pražské nádraží dříve neslo jméno císaře Františka Josefa?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
Historie hlavního nádraží v Praze sahá až do roku 1871, kdy tam přijel první vlak z Vídně. Dnes jde o největší a nejvytíženější vlakové nádraží, které ročně odbaví více než milion cestujících. Historická budova a hala nad kolejištěm patří k největším secesním památkám v Česku. Její oblouková konstrukce z oceli se klene od Fantovy kavárny až k poslední koleji. Zachránit památku pomohly evropské fondy. Díky nim byla provedena rozsáhlá rekonstrukce, na kterou fondy EU přispěly téměř 270 milionů korun. Během ní došlo třeba k výměně skleněných tabulí, které byly ještě zanesené kouřem z parních lokomotiv. Všechna skla byla vyrobena na zakázku, aby do konstrukce perfektně zapadala a byla odolná proti prasknutí.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
Historie hlavního nádraží v Praze sahá až do roku 1871, kdy tam přijel první vlak z Vídně. Dnes jde o největší a nejvytíženější vlakové nádraží, které ročně odbaví více než milion cestujících. Historická budova a hala nad kolejištěm patří k největším secesním památkám v Česku. Její oblouková konstrukce z oceli se klene od Fantovy kavárny až k poslední koleji. Zachránit památku pomohly evropské fondy. Díky nim byla provedena rozsáhlá rekonstrukce, na kterou fondy EU přispěly téměř 270 milionů korun. Během ní došlo třeba k výměně skleněných tabulí, které byly ještě zanesené kouřem z parních lokomotiv. Všechna skla byla vyrobena na zakázku, aby do konstrukce perfektně zapadala a byla odolná proti prasknutí.
4
Jak se jmenuje nejdelší železniční tunel v Česku?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
Ze 169 železničních tunelů je nejdelší ten Ejpovický, kterým můžete projet na trati Praha–Plzeň. Dlouhý je více než čtyři kilometry a dokončen byl v roce 2018. Díky evropským fondům prošla celá trať modernizací za více než dvě miliardy korun. Fondy EU na ni přispěly částkou 1,6 miliardy korun. V budoucnu tak vlaky budou moci projíždět tunelem rychlostí až 200 kilometrů v hodině.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
Ze 169 železničních tunelů je nejdelší ten Ejpovický, kterým můžete projet na trati Praha–Plzeň. Dlouhý je více než čtyři kilometry a dokončen byl v roce 2018. Díky evropským fondům prošla celá trať modernizací za více než dvě miliardy korun. Fondy EU na ni přispěly částkou 1,6 miliardy korun. V budoucnu tak vlaky budou moci projíždět tunelem rychlostí až 200 kilometrů v hodině.
5
V Česku je více než 6 000 železničních mostů. Kde leží ten nejvýše položený?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
Kamenný viadukt v krušnohorském městečku Pernink leží v nadmořské výšce 902 metrů. Samotný most je vysoký 20 metrů, tvoří ho šest oblouků a tyčí se přímo nad malým lyžařským areálem s příznačným názvem Pod nádražím. Trať z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu vede po hřebeni Krušných hor už od konce 19. století. Díky finanční podpoře z fondů EU se mohla trať opravit, zabezpečit a zmodernizovat. Cestovní rychlost vlaků se zvýšila na 60 kilometrů v hodině a více než dvacet železničních přejezdů je nyní vybaveno zabezpečením, které mohou dispečeři ovládat na dálku.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
Kamenný viadukt v krušnohorském městečku Pernink leží v nadmořské výšce 902 metrů. Samotný most je vysoký 20 metrů, tvoří ho šest oblouků a tyčí se přímo nad malým lyžařským areálem s příznačným názvem Pod nádražím. Trať z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu vede po hřebeni Krušných hor už od konce 19. století. Díky finanční podpoře z fondů EU se mohla trať opravit, zabezpečit a zmodernizovat. Cestovní rychlost vlaků se zvýšila na 60 kilometrů v hodině a více než dvacet železničních přejezdů je nyní vybaveno zabezpečením, které mohou dispečeři ovládat na dálku.
6
Jaká je nejvyšší povolená rychlost na českých železnicích?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
Nejvyšší povolená rychlost na českých železnicích je 160 kilometrů v hodině. Už nyní jsou před dokončením tratě, které umožní rychlost až 200 km/h. Nejblíže je k tomu železnice spojující Sudoměřice s Voticemi. Podle evropského nařízení musí být na vysokorychlostních tratích zaveden zabezpečovací systém ETCS. Hlídá, aby vlak neprojel na červenou nebo nepřekročil povolenou rychlost, a když je to nutné, dokáže ho na dálku zastavit. Tuzemské železnice jsou díky tomu bezpečnější, a to za pomoci financí z fondů EU.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
Nejvyšší povolená rychlost na českých železnicích je 160 kilometrů v hodině. Už nyní jsou před dokončením tratě, které umožní rychlost až 200 km/h. Nejblíže je k tomu železnice spojující Sudoměřice s Voticemi. Podle evropského nařízení musí být na vysokorychlostních tratích zaveden zabezpečovací systém ETCS. Hlídá, aby vlak neprojel na červenou nebo nepřekročil povolenou rychlost, a když je to nutné, dokáže ho na dálku zastavit. Tuzemské železnice jsou díky tomu bezpečnější, a to za pomoci financí z fondů EU.
7
Známá parní lokomotiva z roku 1925 nese označení 354.195, ale znalci jí neřeknou jinak než Všudybylka. Víte proč?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
Mikádo, Gorila nebo Hrbatá. Vlaky mívají různé přezdívky, které většinou dostanou podle svého vzhledu, výjimečných vlastností či naopak nedostatků. Parní lokomotiva Všudybylka byla známá tím, že jste ji mohli potkat kdekoliv na československých dráhách.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
Mikádo, Gorila nebo Hrbatá. Vlaky mívají různé přezdívky, které většinou dostanou podle svého vzhledu, výjimečných vlastností či naopak nedostatků. Parní lokomotiva Všudybylka byla známá tím, že jste ji mohli potkat kdekoliv na československých dráhách.
8
Kolik vlaků projede naší největší železniční stanicí v České Třebové za jeden den?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
Ruch na železniční stanici v České Třebové nikdy neutichá. Denně tudy projede zhruba 420 osobních a nákladních vlaků, které se střídají na 80 kolejích. Celý provoz je řízen z takzvaného velína, kde v jedné směně pracují tři výpravčí a jeden operátor. Práci jim usnadňuje také moderní technologie zvaná DOZ, která sem byla pořízena díky financím z evropských fondů. Jde o systém zařízení, která mezi sebou komunikují. Operátorům umožňují ovládat rychlost vlaků, nastavit čas odjezdů a v případě nebezpečí soupravy zbrzdit či úplně zastavit.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
Ruch na železniční stanici v České Třebové nikdy neutichá. Denně tudy projede zhruba 420 osobních a nákladních vlaků, které se střídají na 80 kolejích. Celý provoz je řízen z takzvaného velína, kde v jedné směně pracují tři výpravčí a jeden operátor. Práci jim usnadňuje také moderní technologie zvaná DOZ, která sem byla pořízena díky financím z evropských fondů. Jde o systém zařízení, která mezi sebou komunikují. Operátorům umožňují ovládat rychlost vlaků, nastavit čas odjezdů a v případě nebezpečí soupravy zbrzdit či úplně zastavit.
9
Která železnice je v Česku nejklikatější?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
Proslulá Osoblažská úzkokolejka se vine jesenickým podhůřím. Na dvaceti kilometrech je tady celkem 102 zatáček. Jde tak o nejklikatější trať v Česku a patří k oblíbeným turistickým atrakcím v regionu. Společnost Slezské zemské dráhy mohla i díky podpoře z evropských fondů celou trať modernizovat a nakoupit historické výletní vlaky.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
Proslulá Osoblažská úzkokolejka se vine jesenickým podhůřím. Na dvaceti kilometrech je tady celkem 102 zatáček. Jde tak o nejklikatější trať v Česku a patří k oblíbeným turistickým atrakcím v regionu. Společnost Slezské zemské dráhy mohla i díky podpoře z evropských fondů celou trať modernizovat a nakoupit historické výletní vlaky.
10
Kolik kilometrů železnic se podařilo s podporou fondů EU v Česku zmodernizovat?
Ajaj, přes tohle vlak nejede, odpověděli jste špatně.
V Česku se za využití peněz z evropských fondů postavilo nebo zmodernizovalo více než 1 000 kilometrů železnic.
Správně, máte zelenou, jedeme dál!
V Česku se za využití peněz z evropských fondů postavilo nebo zmodernizovalo více než 1 000 kilometrů železnic.
V Česku je téměř 10 000 kilometrů kolejí a více než 1 000 stanic. Máme tak nejhustší železniční síť v Evropě, která usnadňuje každodenní cestování. Peníze z evropských fondů dělají naše železnice modernější a bezpečnější.
Podpora z fondů Evropské unie směřuje také do udržitelného cestování. Snižovat jeho negativní dopady pomáhají například nové ekologické autobusy veřejné dopravy.
Evropské fondy také zrychlují mobilitu. S jejich podporou vznikají nové dálnice a silnice, které zkracují vzdálenost mezi jednotlivými městy i celými regiony.
Díky fondům EU je doprava pohodlnější. Přispívají na modernizaci i výstavbu přestupních terminálů a jejich vybavení, budování nástupišť či vytváření parkovacích míst pro auta a kola.
Mezi lety 2007–2022 fondy EU přinesly:
nových vozidel veřejné dopravy
kilometrů vybudovaných či zrekonstruovaných silnic a dálnic
nových nebo zmodernizovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě