Ceny stavebních pozemků jsou někdy tak vysoké, že starý dům vychází levněji než prázdná parcela. Na trhu se proto zvyšuje poptávka po starších domech na zajímavých místech. Takové stavby sice mají atmosféru, ale potřebují rekonstrukci. Jak proměnit starý dům v moderní bydlení?
Do rekonstrukcí se často pouští lidé, kteří se nespokojí s bydlením v satelitních městech. Potřebují mít blízko k městu, ale zároveň i k přírodě. A nechtějí slevovat ze svých nároků. Jenže pouštět se do rekonstrukce je bez předchozího stavebního průzkumu velmi riskantní. Jakmile má dům porušenou statiku nebo nosné zdi, přestavba nemá smysl. A i se zvýšenou vlhkostí si zaděláváte na problém.
“Důležité je, aby místo pro život mělo duši. Takových míst ubývá, uprostřed přírody se většinou stavět nedá. Variantou jsou staré domy uprostřed vesnic, kde se ale spousta lidí bojí rozsáhlých úprav.”
Jste majiteli starého domu, statku nebo mlýna? Ještě než se pustíte do rekonstrukce, dobře zvažte, zda si vystačíte jen s vlastními silami, nebo zda ji svěříte do rukou odborníků. Zcela jistě totiž během práce narazíte na nepříjemná překvapení a skryté vady. Architekti se občas setkávájí i s tím, že své klienty musí přesvědčovat, aby staré domy nebourali.
Některé domy je podle architektů hřích zbourat, někdy zase nejdou původní domy úplně proměnit tak, aby splňovaly požadavky majitelů. “Na začátku spolupráce vždycky potřebujeme vědět, co si od bydlení slibují, jak žijí a co mají rádi,” dodává architekt Tesař.
Pro rekonstrukci je nejdůležitější to, zda má stavba neporušenou statiku, zda stavba není příliš podmáčená nebo nakažená dřevomorkou. “Setkali jsme se i s řadovým domem ze 70. let v pražské čtvrti, který neměl řádně uložené stropní panely, a tak strop ležel vlastně jen na omítce. Anebo jsme rekonstruovali dům, který neměl základy. Rekonstrukce je zkrátka jedno velké dobrodružství,” usmívá se architekt Tesař.
Zkušení architekti a stavitelé dokážou ještě před koupí zhodnotit, jestli je daný pozemek nebo dům vhodná koupě. A to i když si spousta laiků na první pohled myslí, že ze stavby nejde udělat moderní místo pro život. Zároveň je ale potřeba být v rámci přestavby připravený na kompromisy. Kamenné stavby například nelze dokonale zateplit, a tak v zimě budete muset víc topit.
Kouzelné místo daleko od sousedů našli díky architektům, kteří tak splnili jejich představy o perfektním místě v přírodě. Při proměně bývalého mlýna na moderní bydlení narazili architekti na řadu problémů. Jedním z těch větších byla obrovská vlhkost spjatá s blízkým rybníkem, který se majitelé pozemku rozhodli obnovit. Nejnamáhanější část fasády, která stojí na hrázi rybníka, se proto architekti rozhodli odříznout od zbytku domu. Vznikla tak zajímavá terasa.
“Zároveň jsme tím vyřešili i to, že původní stavba byla pro majitele příliš prostorná, a tak by ji museli mnohem více vytápět,” dodává Tesař.
Rozsáhlá prosklená plocha vyvažuje malá okna původní stavby. “Dříve lidé trávili většinu dne venku, neprahli tolik po propojení se zahradou, které je dnes základem každého rodinného domu,” říká architekt. Při rekonstrukci architekti nacházejí balanc mezi starým a novým tak, aby výsledný dojem působil přirozeně.
krytina Satjam Šindel
“Na sedlových střechách je velmi důležité pracovat s co nejnižší mírou zatížení. Navíc je to estetické a funkční řešení, snadno se pokládá i opravuje,” vyjmenovává výhody Tesař. Zbědovaný mlýn nebylo třeba jen vylepšit, ale razantně změnit tak, aby dovnitř proudil vzduch a světlo.
Povedené rekonstrukce si cení i odborníci. Stavba získala několik ocenění včetně České ceny za architekturu. Architekti na přestavbě pracovali rok, poté přišly na řadu zdlouhavé procesy schvalování a povolení, třetí rok už dům v nové podobě stál. Jednou z obtíží bylo sehnání vhodné stavební firmy.
V architektonickém studiu Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře vznikají elegantní a originální stavby, které svým obyvatelům slouží do posledního detailu. Dvojice architektů má za sebou řadu realizací a bohaté zkušenosti s rezidenčními, administrativními, občanskými i průmyslovými stavbami.
Vznikl tak dřevěný dům v původním kamenném domě, jehož zdi jsou silné 60 centimetrů. Kamenná stavba chrání vnitřní dřevostavbu před deštěm, dřevěný dům zase poskytuje obyvatelům důležitou tepelnou izolaci. Díky kamenným zdem je v létě v domě příjemný chládek.
krytina Satjam Šindel
I tato citlivá a nápaditá rekonstrukce, která kloubí historickou stodolu s pohodlným moderním bydlením, si vysloužila Českou cenu za architekturu. A stejně jako v případě mlýna architekti použili českou plechovou střechu.
Je lehká, snadno se pokládá i opravuje a mnohdy tak můžete i uspořit náklady. Norský hliník nebo poctivá švédská ocel jsou kvalitní odolné materiály, které v kombinaci s povrchovými úpravami mají záruku až 60 let.
U hliníkových střech Satjam je záruka i 60 let. Můžete si vybrat ze široké nabídky typů, struktury a barev povrchové úpravy.
“Setkáváme se s tím, že řada zákazníků věří, že při silnějším větru plechové krytiny odletí. Jenže odolnost krytin proti tlaku větru je daná kotvením. Pokud je provedené špatně, uletí ze střechy jakákoliv krytina,” upozorňuje produktový manažer Petr Tureček ze společnosti Satjam, která vyrábí a prodává střešní krytiny. Pro komfort je potřeba kromě samotné krytiny použít i izolační vrstvy.
Plechové střechy jsou navíc díky hladkému povrchu nenáročné na údržbu, odolávají horku, dešti i mrazu, jsou vodotěsné a lehké. Zatímco velkoformátové krytiny umožňují rychlejší montáž a nižší počet kotvicích prostředků, maloformátové zase uspoří dopravu, snadněji se přizpůsobí tvaru členitých střech a snadno se s nimi manipuluje.