Seznam Native ve spolupráci s

Cihla překoná tisíciletí

Jak dobře znáte světové památky, v nichž byly hliněné kvádry klíčové?

Říká vám něco město tisíců chrámů nebo pohádková Alhambra? Otestujte své znalosti světových památek, při jejichž stavbě hrály podstatnou roli cihly. Možná najdete inspiraci pro své výlety.

1.Mastaby – předchůdkyně pyramid

Dříve než začali staří Egypťané stavět impozantní pyramidy, jako hrobky jim sloužily takzvané mastaby. Jsou to převážně nadzemní cihlové stavby, do kterých pohřbívali panovníky, hodnostáře nebo významné osobnosti. Postavením několika mastab na sebe pak vznikaly první pyramidy. U některých se cihly dál používaly při stavbě jejich jader, vnější materiál tvořily vápencové bloky.

Víte, co v překladu egyptsko-arabské slovo mastaba znamená?

Správně
Špatně
Špatně

Je to díky jejich tvaru, který připomínal hliněnou lavici na zápraží venkovských stavení. Vůbec prvních egyptských staveb se dodnes dochovalo několik stovek, seskupení mastab tvoří takzvaná města mrtvých. Egypťané věřili v nesmrtelnost duše. Aby měl zemřelý bohatý posmrtný život, hrobky byly zdobené a plné darů. Nesmrtelnost těla mělo zajistit balzamování. Nedlouho po uložení zesnulého ale byla většina – hlavně panovnických hrobek – vyrabována.

2.Zeď dlouhá deset
tisíc mil

Dnešní podobu Velké čínské zdi vtiskla dynastie Ming v období mezi 15. a 17. stoletím. První kameny zdi, jejíž části lze spatřit i z vesmíru, ale Číňané podle dochovaných záznamů položili už stovky let před naším letopočtem. V originále se zeď nazývá Wanli Changcheng, tedy doslova Zeď dlouhá deset tisíc mil. Tato vzdálenost je pro Číňany synonymem obrovského množství. Volně by se tedy dal název přeložit jako Nekonečně dlouhá zeď, z anglického Great Wall of China pak vzniklo české pojmenování Velká čínská zeď.

Víte, kolik kilometrů Velká čínská zeď měří?

Špatně
Špatně
Správně

Zeď začíná na východě při hranicích Číny a ruské části Mandžuska, končí pak na hedvábné stezce v poušti Gobi. Za dynastie Ming se kromě kamene používaly jako hlavní stavební materiál cihly. Po dobu sedmi dnů se vypalovaly ve speciálních pecích při teplotě více než 1 000 °C. Byly asi čtyřikrát větší a pevnější než ty, co známe dnes. Jejich nosnost je srovnatelná se železobetonem.

3.Chrám Boží moudrosti Hagia Sofia

Bazilika, mešita, muzeum a nyní opět mešita. Těmito proměnami si turecká Hagia Sofia neboli chrám Boží Moudrosti prošla. Z křesťanského svatostánku se muslimským stala v 15. století, když Osmané dobyli Konstantinopol. Mozaiky křesťanských svatých dobyvatelé zakryli a přistavěli minarety. Po zhruba pěti stoletích ji nechal zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk v rámci reforem odsvětit a sloužila jako muzeum. Současnému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi se ale nakonec soudní cestou podařilo toto rozhodnutí zrušit a stavba slouží opět jako mešita.

Víte, ve kterém roce se Hagia Sofia opět stala mešitou?

Špatně
Špatně
Správně

Na první pohled na stavbě upoutá mohutná kopule. Tu původní zničilo zemětřesení v roce 558. Stavitelé se poté rozhodli konstrukci vylepšit a ta už odolává času i zemětřesení dodnes. Kopule není, jako je tomu u některých jiných staveb, odlita z odlehčené směsi na bázi betonu, ale je vystavěna z cihel. Uvnitř je chrám bohatě zdobený, některé barevné mozaiky dokonce obsahují ryzí zlato.

4.Pugam – město tisíců
chrámů

Velké množství chrámů a pagod na několika desítkách čtverečních metrů – to je buddhistické město Pugam v Myanmaru. Většinou se uvádí, že je tu přes dva tisíce menších či větších staveb. Až do vpádu Mongolů na konci 13. století bylo město centrem Pugamské říše, to byl chrámů údajně více než dvojnásobek. Většinou jsou cihlové, nejznámější z pagod je Ananda paja s pozlacenými věžemi a čtyřmi velkými sochami stojícího Buddhy.

Víte, jak se stát Myanmar nazýval před rokem 1989?

Špatně
Správně
Špatně

Pugam leží v seismicky aktivní oblasti. Doposud nejsilnější zaznamenané zemětřesení tam v roce 1975 dosahovalo osmi stupňů Richterovy škály, poslední podobné zemí otřáslo v roce 2016. I po velmi silných zemětřeseních staleté stavby přežily a vyžadují jen částečné opravy.

5.Křižácký hrad Malbork

Hrad na severu Polska nedaleko Pomořan bývá označován jako největší gotická stavba a také nejrozsáhlejší cihlová stavba na světě. Vystavěl ho Řád německých rytířů, kteří do severního Polska přišli bojovat proti pohanským Prusům. Nikdy nebyl dobyt, přesto kvůli poničení během 2. světové války už nejsou všechny zdi původní.

Víte, která řeka kolem Malborku protéká?

Špatně
Špatně
Správně

V 15. století stavbu od Řádu německých rytířů získal jako výplatu za služby své žoldnéřské armády český hejtman Oldřich Červenka. Ten jej pak prodal Polsku. Po prvním dělení země v roce 1772 Malbork připadl Prusku, a dokonce hrozilo, že hrad bude celý rozebrán. Cihly z hradeb se totiž používaly na stavbu městských domů.

6.Opevnění Prahy

Nejdřív samostatně kolem Pražského hradu a Vyšehradu, jednotlivých měst a hradišť – tak před více než tisíci lety začalo budování zděného opevnění Prahy. Po založení Nového Města pražského v polovině 14. století se začalo propojovat ve společný systém. Některé z mohutných zdí stojí dodnes, například Cihelná neboli Nová brána Vyšehradu.

Víte, v jakém slohu je Cihelná brána vystavěna?

Špatně
Správně
Špatně

Dochovaná je například i část gotických novoměstských hradeb ze 14. století v Nuselském údolí nebo takzvaná Zubatá či Hladová zeď na Petříně, kterou nechal postavit Karel IV. Podle pověsti se jí Hladová začalo říkat po propuknutí hladomoru. Práce na stavbě zdi se totiž údajně stala obživou pro pražskou chudinu, kterou panovník zaměstnal.

7.Palác Alhambra

V arabštině je Alhambra výraz pro červenou barvu. Komplex paláců na náhorní plošině ve španělské Granadě se tak jmenuje pravděpodobně díky materiálu, ze kterého je postaven – sluncem vypálených cihel. Vybudovali ho arabští Maurové, kteří oblast ve 13. a 14. století obývali. Po návratu křesťanů došlo k poničení některých částí, uvažovalo se údajně i o úplném zničení stavby, která zosobňovala předchozí arabskou nadvládu.

Víte, ve které části Španělska leží Granada?

Správně
Špatně
Špatně

Zatímco exteriér na první pohled příliš neohromí, interiér překvapí množstvím dechberoucích detailů. Mramorové sloupy, arkády, štukované stropy s propracovanými mozaikami a ornamenty. Díky typickému arabskému stylu převládají modrá, červená a zlatavě žlutá barva. Součástí komplexu jsou také rozsáhlé zahrady s vodními prvky, lázně nebo labyrint.

8.Kostel Grundtvigs
Kirke

Chrám na severu Kodaně postavili na počest významného dánského učitele, básníka, filozofa, historika, pastora a politika Nikolaje Frederika Severina Grundtviga. Byl významnou historickou osobou, například díky němu v Dánsku vznikly lidové vysoké školy. Věž kostela měří 49 metrů, stavba je dlouhá 76 metrů a široká 35 metrů.

Víte, jakou má kostel kapacitu?

Správně
Špatně
Špatně

Grundtvigs Kirke využívá luteránská církev. Po celý rok jej můžete navštívit, pravidelně se v něm konají také koncerty – poslechnout si tu můžete tóny největších varhan ve Skandinávii. Kostel navrhl Peder Vilhelm Jensen-Klint a jde o jeden z mála příkladů expresionistické sakrální architektury.

Toužíte po tom, aby i váš dům vydržel po staletí?

Cihly jsou materiál, který trvá.