Ať už máte na zahradě holé plochy, nebo už třeba nejste spokojeni se stávajícím trávníkem a chcete založit nový, na jaře je ideální čas pro setbu. Pro správné klíčení potřebují rostliny dostatek vláhy a teploty přesahující 14 stupňů Celsia. Travní směsi už ve svém názvu obsahují informaci, na co se hodí nejlépe. Například hřišťová směs je odolná proti sešlapání. Najde využití zejména tam, kde si hrají děti nebo kde běhají psi. Směsi určené primárně do stínu zase obsahují speciálně vyšlechtěné druhy travin, kterým stačí méně slunce a nejsou tolik náchylné k zarůstání mechem.
Dokonalý pažit
Jak vypěstovat zdravý trávník
Víte, v kterou denní dobu je nejlepší zalévat? A čím hnojit, aby tráva krásně rostla? Staňte se odborníkem na traviny a připravte svou zahradu na léto.
číst více
Lemuje dům, ohraničuje zahradu a je také místem pro odpočinek. Na péči je ale trávník mnohem náročnější než květinové či zeleninové záhonky. Potřebuje pravidelně zalévat, sekat a také chránit před travními chorobami, které na něm vytváří nevzhledné žluté skvrny.
Péče o trávník
v průběhu roku
1
/ 5
Osetí trávníku
Luční zahrada
Na svažitých a méně využívaných částech zahrady můžete založit květinové louky, které nejsou tak náročné na péči. Stačí je posekat jen dvakrát do roka a nemusíte je zalévat tak často jako trávu. Luční travní směsi obsahují semínka divokých bylin a kvetoucích rostlin, jako jsou například chrpy, heřmánek nebo vlčí mák. Pestrobarevné kvítí zahradu zkrášlí a přiláká do ní čmeláky, včely, motýly a další druhy hmyzu.
Jak vysévat trávník?
Před výsevem travní směs promíchejte. Obsahuje různé druhy semen, které mohou mít odlišnou hmotnost, a nahoře tak bývá jiný typ travin než na dně. Sejte, když nefouká vítr, který by mohl lehčí semínka odvát.
Směs vysévejte ručně nebo pomocí secího stroje do vlhké, ale ne promáčené půdy. Semínka se snažte rozprostřít rovnoměrně.
Půdu lehce zválcujte,
aby se semínka dostala do kontaktu se zeminou a zároveň měla přístup na vzduch.
Osetou plochu zalijte. Použijte co nejjemnější nastavení zavlažovače, který semínka nevyplaví z půdy. Rašit začnou zhruba po týdnu.
Zbytky ze seníku
Travnaté plochy se dříve vysévaly takzvaným „senným plévem“, což byla semínka smetená z podlahy v seníku. Tento způsob výsevu byl v polovině 19. století použit při proměně lovecké obory Tiergarten v Berlíně na druhý největší park ve městě.
2
/ 5
Výživa trávníku
Hnojivo napomáhá trávě růst, zvyšuje její odolnost vůči chorobám a také schopnost vyrovnat se s úbytkem živin, které způsobuje sekání. Zároveň zabraňuje množení plevelu či mechu a dodává trávníku sytě zelenou barvu. Obvykle stačí hnojit dvakrát ročně, na jaře a na konci léta.
„Travní hnojivo je dobré aplikovat na posečený trávník v pozdních odpoledních hodinách před večerní závlahou,“ doporučuje Petr Novák, který v BAUHAUSU pracuje jako senior category manager v zahradním oddělení.
Jarní a podzimní hnojiva
Pro zdravý růst tráva potřebuje vodu, oxid uhličitý, kyslík a minerály. Vláhu přijímá z půdy, oxid uhličitý a kyslík zase ze vzduchu. Dusík, fosfor a draslík pak trávník získává z hnojiva.
„V období od března do dubna je dobré používat hnojiva s vyšším obsahem dusíku, který trávníku pomáhá s regenerací po zimním období. Na podzim pak doporučuji hnojiva s vyšším obsahem draslíku, který rostliny zpevní a připraví na zimu,“ radí Petr Novák.
Dusík
pro růst, rychlou regeneraci a sytě zelený odstín trávníku
Fosfor
pro přenos energie a metabolické procesy v rostlině
Draslík
pro posílení odolnosti vůči chorobám, obdobím sucha a také mrazům
Čím častěji trávník sekáte, tím více živin a vláhy potřebuje. S hnojením to však nesmíte přehánět. Přehnojení může rostliny poškodit a látky, které rostliny nevyužijí, se pak vyplaví do spodních vod. Každý výrobce proto na obalu uvádí doporučené množství hnojiva na jeden metr čtvereční. Ideální je hnojit v podvečer před očekávaným deštěm a celou plochu pak vždy důkladně prolít vodou. Ta hnojivo rozpustí a spláchne do kořenové vrstvy, odkud si z ní rostlina vezme, co potřebuje.
Houbovitá onemocnění trávníku
Nevzhledné skvrny a holá místa v trávě jsou obvykle způsobeny plísněmi. Houby jsou přirozenou součástí zeminy, ale pokud trávník nemá dostatek živin, a je tedy méně odolný, plísně se rozšíří.
Plíseň sněžná
tvoří na trávníku holá a šedá místa ve tvaru kruhu s průměrem až 25 centimetrů. Vyskytuje se hlavně na podzim a v zimě, když je vlhko a teploty od 0 do 8 stupňů Celsia. Trávníku můžete pomoci tím, že do zeminy přidáte písek. Půda nebude tak vlhká a plísním se nebude tolik dařit. Trávník posílíte i tím, že na podzim použijete hnojiva obsahující draslík a hořčík.
Dolarová skvrnitost
tvoří na trávníku menší světlé skvrny s průměrem od jednoho do tří centimetrů. Obvykle bývá důsledkem letního sucha a objevuje se při teplotách okolo 30 stupňů Celsia. Nejlepší prevencí je dostatečné zalévání.
Rez travní
tvoří na stéblech trávy žlutohnědé až černé skvrny, které vypadají, jako kdyby trávník usychal. Rez se objevuje, když je horko a trávník je oslabený z nedostatku živin a vody. Pomůže pravidelné zalévání a hnojení.
Paluška travní
se obvykle objeví během dlouhé a vlhké zimy se sněhem. Na trávníku tvoří zahnívající bílé skvrny, které mohou mít průměr až 50 centimetrů. Když trávník na jaře takzvaně prořežete speciálními hráběmi s noži a budete ho pravidelně hnojit, postižená místa se znovu zazelenají.
3
/ 5
Sekání
Pravidelné sekání zajistí, že váš trávník bude zdravý a hustý. Traviny díky tomu nezačnou kvést a veškerou energii použijí na růst listů a odnoží. Četnost sekání je také dobré přizpůsobit ročnímu období. Za teplého a suchého počasí je lepší trávník zkracovat méně. Delší tráva lépe stíní a půda pak pomaleji vysychá.
„Ideální je sekat zhruba dvakrát týdně a trávník zkrátit na výšku čtyř až pěti centimetrů. Pokud tráva přeroste, zkracujte ji postupně, maximálně o třetinu výšky stébla,“ radí Petr Novák.
Čím častěji sekáte, tím méně trávník zkracujte. Nože sekačky nechávejte pravidelně brousit.
Zkracujte maximálně o třetinu délky listů. S větší ztrátou se rostlina jen těžko vyrovnává a trávník je pak náchylnější k chorobám.
Nesekejte, když je vlhko. Mokrá tráva se sečením více poškodí a plocha pak nevypadá úhledně.
Po každém sečení zahradu zalijte. Při nedostatku vláhy se rostliny daleko hůře regenerují.
Nesekejte celou zahradu naráz, ale postupně. Pomůžete tím hmyzu. Během pár dnů se mohou v neposečené části vylíhnout další populace.
Pokud máte větší zahradu, robotická sekačka vám sekání usnadní. Pažit zkrátí jen o několik milimetrů. Posečená tráva se pak v trávníku rozloží a pohnojí ho. Moderní robotické sekačky si navíc můžete naprogramovat tak, že jakmile zahradu posekají, samy se vrátí do nabíjecí stanice.
Mechová zahrada
Mech prorůstající trávníkem může být signálem, že se o trávník nestaráte dobře. Obvykle totiž roste tam, kde je tráva oslabená. Může to být nevhodným osivem, přemokřenou půdou, stínem i nepravidelným sekáním.
Jak si poradit s mechem?
1
Mech můžete odstranit mechanicky tak, že trávník prořežete vertikutátorem či elektrickými hráběmi. Nože mech vyřežou a spodní části travních stébel budou mít znovu dostatek světla a vláhy, aby tráva mohla růst.
2
Mech můžete jednoduše odstranit i pomocí hnojiva. Stačí, když do něj přidáte přípravek na hubení mechu s obsahem železnatých látek, jako je například zelená skalice.
4
/ 5
Zalévání
To, jak často je nutné trávník zalévat, závisí na ročním období i typu půdy. Zatímco písčitá zemina vysychá rychle, jílovitá zadržuje vodu po delší dobu.
„Lepší je zalévat jednou za dva až tři dny, ale vydatně, než každý den jen po menších dávkách,“ radí Petr Novák a dodává, že každodenní kropení je nutné jen během parných dnů, kdy se teploty pohybují okolo 30 stupňů Celsia.
Trávník je ideální zalévat v podvečer, protože přes den se voda z hlíny rychle odpařuje. Během slunečných dnů je navíc půda rozpálená. Studená voda by tak rostlinám způsobila teplotní šok a poškodila je. Zahradě však neprospívá ani příliš vydatné kropení.
„Týká se to především jílovitých zemin, u kterých dochází k nepropustnosti půdy pro plyny a zahnívání kořenů rostlin. Jejich propustnost ale můžete zvýšit přidáním křemičitého písku,“ doporučuje odborník z BAUHAUSU.
Dostatek vláhy potřebují rostliny během dnů, kdy neprší, a také po každém hnojení či dosévání. Trávník okolo stromů zalévejte více, část vláhy mu totiž vezmou jejich kořeny.
Jak poznat, že tráva potřebuje vodu?
Pokud přejdete po trávníku a zůstane na něm delší dobu otisk vaší boty, znamená to, že rostliny nemají dostatek vláhy, aby se zvládly samy napřímit.
Dešťovka šetří pitnou vodu
Během letních dnů je k vydatné zálivce trávníku potřeba 30 až 40 litrů vody na metr čtvereční. Na zavlažování zahrady je proto vhodné využít vodu dešťovou. Je šetrnější k přírodě a neobsahuje chlor, minerály ani soli, které pak v půdě zůstávají a zhoršují její vlastnosti. Dešťovku můžete sbírat do nadzemních sudů rozmístěných pod okapy domu nebo do takzvané podzemní akumulační nádrže. Zalévání trávníku vám také může usnadnit automatický zavlažovací systém, který má čidlo s půdním vlhkoměrem. Postřikovače spustí ve chvíli, kdy trávník potřebuje zálivku.
Ochrana rostlin před suchem
Při zakládání nového trávníku je dobré myslet na to, jak zvýšit množství vody, kterou bude půda schopna zadržet. Pomůže vám s tím speciální hnojivo, jako je například přírodní hydrosorbent. Prodává se ve formě granulí a neobsahuje žádné chemikálie. Stačí ho jen přimíchat do zeminy.
5
/ 5
Prořezávání trávníku
Mech, plevel, zbytky posekané trávy nebo odumřelé části rostlin se na povrchu trávníku usazují a vytvářejí takzvanou travní plsť. Jde o nepropustnou vrstvu, pod níž se rostliny začnou dusit. Na zahradě pak vznikají nevzhledná suchá místa a hnědé skvrny. Travní a mechovou plsť ze zahrady odstraní takzvaná vertikutace neboli prořezávání.
„Trávník se provzdušní a zlepší se přenos závlahy a výživy ke kořenům. Vertikutaci je ideální dělat na jaře, kdy tráva začíná růst. Denní teploty by se měly pohybovat nad 12 stupni Celsia,“ vysvětluje Petr Novák.
Po prořezávání se v trávníku nastartují regenerační procesy, které ho omladí. Před vertikutací je dobré trávník posekat na délku kolem čtyř centimetrů.
K prořezávání menších trávníků stačí speciální hrábě s ostrými noži, na větší plochy použijte elektrický vertikutátor, který si můžete zapůjčit v některé z prodejen či půjčoven zahradní techniky. Zeminu prořezávejte jen do 2 až 3 milimetrů, hlubší prořez by mohl poškodit kořenový systém. Půda by během vertikutace neměla být příliš mokrá, ideálně byste se tedy do prořezávání měli pustit zhruba dva dny po zalévání nebo vydatném dešti.
Nechte si poradit s výběrem zahradní techniky i osiva pro hustý a zelený trávník
BAUHAUS je odborníkem na dílnu, dům i zahradu
Poradí vám s výběrem osiva, hnojiva i techniky
Nabrousí všechny vaše zahradní nástroje – od nožů u sekačky až po křovinořezy nebo zahradnické nůžky
Zapůjčí vám speciální nářadí, které potřebujete jen občas, jako je třeba vertikutátor
Chci nakupovat
Zavřít
kalendář
Péče o trávník v průběhu roku
Leden
Během tuhých mrazů a holomrazů choďte po trávníku co nejméně. Zmrzlé rostliny se pod vašimi kroky polámou a jsou pak náchylnější k nejrůznějším chorobám.
Únor
Během mrazů choďte po trávníku co nejméně. Věnujte čas údržbě sekačky a nechte případně nabrousit její nože. U motorových typů vyměňte olej a zkontrolujte zapalovací svíčky.
Březen
Podle počasí trávník poprvé posekejte a holá místa dosejte travní směsí. Jakmile noční teploty nespadnou pod 5 °C, proveďte vertikutaci. Na konci měsíce nejvíce namáhaná místa pohnojte.
Duben
Trávník podle potřeby pravidelně sečte a případně ho vyplejte. Buď manuálně, nebo pomocí přírodního herbicidu, který odstraní plevel i mech. Pokud málo prší, začněte trávník kropit.
Květen
Pravidelně sečte a nezapomínejte ani na zavlažování nově osetých míst. Pokud málo prší, začněte pravidelně kropit. Okrasné trávníky během měsíce poprvé pohnojte.
Červen
Nejvíce namáhané plochy trávníku můžete v tomto období podruhé pohnojit. Pravidelně sečte a při suchém počasí trávník vydatně zalévejte.
Červenec
Nejlepší doba pro první kosení květové louky. Okrasným trávníkům dodejte druhou dávku hnojiva. Podle potřeby trávník sekejte a zavlažujte.
Srpen
Připravte trávník na letní dovolenou. Posečte ho na obvyklou délku, nastavte automatický zavlažovací systém nebo požádejte souseda o zalévání. Po návratu trávník zkraťte maximálně o třetinu výšky.
Září
Pravidelně sečte. Pokud se v letních měsících na trávníku vytvořila travní plsť nebo prorostl mechem, proveďte vertikutaci. Hrabejte i spadané listí, pod nímž se tvoří mikroklima urychlující růst plísní.
Říjen
Na začátku měsíce trávník ošetřete hnojivem se zvýšeným obsahem dusíku, který rostliny připraví na zimní období. Než začne zima, trávník pravidelně zbavujte spadaného listí a naposledy posekejte.
Listopad
Z trávníku odstraňte poslední spadané listí. Pokud je výjimečně teplý, na srážky vydatný podzim a tráva stále roste, zkraťte ji ještě jednou na obvyklou délku.
Prosinec
Až do prvních mrazů z trávníku pravidelně odklízejte spadané listí a větve. Při sněhu, námraze a mrazu trávník příliš nezatěžujte a choďte po něm co nejméně.