Silniční provoz, ale i obyvatelé sousedních bytů, pračka nebo často zvonící telefon. To jsou časté zdroje otravného hluku. Zvuky mají na spokojenost a zdraví lidí výrazný vliv. Hlukům nejde obzvlášť ve větších městech utéct, způsobují přitom stres, úzkosti a poškozují uši. Žijeme obklopení nežádoucími zvuky, které už ani nevnímáme.

Ačkoliv se může zdát, že ticho a klid lze mimo velká města najít poměrně snadno, opak je pravdou. Jen 18 procent evropské krajiny mimo velká města lze považovat za skutečně tiché.* Taková místa se nacházejí tam, kde nenajdete vesnice ani frekventovanější silnice. Jen tam se dá zažít potřebné ticho, bez zvuků sekaček a pil, aut a traktorů.

*Zdroj: Quiet areas in Europe, European Environment Agency, 2016

Silniční, železniční a vzdušná doprava je druhým nejzávažnějším environmentálním vlivem na lidské zdraví v západní Evropě. Alespoň tak ji už před 10 lety označila Světová zdravotnická organizace. Závažnější dopad na lidské zdraví má ze všech vlivů životního prostředí jen ovzduší znečištěné jemnými částicemi.*

*Zdroj: Burden of disease from environmental noise, WHO, 2011

Obtěžující zvuky jsou téměř všudypřítomné. Všechny zvuky, i ty žádoucí, se šíří vzduchem všemi směry a ve vlnách. Když lidské ucho zachytí zvukovou vlnu, převede ji na signál, kterému náš mozek dokáže porozumět. Správné zachycení a přenesení zvuků do mozku je závislé na tom, jak zdravé jsou naše uši. A zdraví našich uší zase závisí na tom, jak často a v jaké intenzitě na nás působí zvukový smog.

Hluk nemá dopad pouze na sluch a mentální zdraví, ale i schopnost soustředit se a na pracovní výkon. Zvuky přitom vydávají i zdánlivě neškodné domácí spotřebiče, jako je lednice nebo klimatizace. Nemusíte se často a dlouho pohybovat v hlučném prostředí, jako jsou průmyslové výroby a stavby nebo rockové koncerty, aby se zdraví vašich uší zhoršovalo. Několik hodin denně strávených v kanceláři, do které proudí otevřeným oknem hluk z rušné silnice, se vyrovná několika minutám stráveným ve velmi hlučném prostředí. Pokud pracujete v prostředí, kde jste obklopení hlukem, dělejte si během dne pravidelné přestávky v tichu.

Zvuky, které nevnímáme jako příliš hlasité, mohou po delší době ovlivnit náš duševní i fyzický stav. Sluch nejde jednoduše „vypnout”, uši jsou výkonné orgány, které dovedou s výjimečnou přesností rozlišit až 7 000 různých výšek zvuků a pomáhají mozku lokalizovat jejich zdroje.

Jak chránit sluch při poslouchání hudby ze sluchátek? Zásadním pravidlem je nepřehánět to s hlasitostí. Zakažte si zvyšovat její úroveň. Pokud máte pocit, že se hudba ztišuje, bude to pravděpodobně proto, že vás příliš hlasitý nebo dlouhý poslech unavil. V takovém případě je nejlepší dopřát vašemu sluchu nejméně půlhodinový odpočinek.

Obecně se dá říct, že byste neměli posouvat hlasitost sluchátek na více než 60 procent, abyste snížili pravděpodobnost dlouhodobého poškození sluchu.