Ekologické zemědělství
Česká republika se nachází v mírném pásu s typickým střídáním čtvera ročních období. Když se tu kdysi praotec Čech rozhodl usadit, udělal to podle legendy proto, že šlo o velmi úrodný kraj situovaný na krásném místě v srdci Evropy.
Rozumný hospodář, který pečoval o krajinu po staletí, věděl, jak s půdou nakládat, aby zůstávala úrodná a plná života. Střídal plodiny a vyživoval půdu hnojem, a tak do ní navracel potřebné živiny.
Nástup průmyslového zemědělství spolu s politickým vývojem vedly k devastaci přírodních zdrojů a krajiny.
na českou krajinu ve druhé polovině 20. století:
0 km
rozoraných mezí vlivem scelování polí*
0 ha
zbytečně odvodněné půdy melioracemi**
První negativní dopady průmyslového zemědělství na krajinu se objevily s kolektivizací v 50. letech minulého století. Už tehdy začalo být patrné, že bezohledná snaha o co nejvyšší výnosy škodí polím, loukám i zvířatům. Tento trend pokračuje dodnes. Průmyslové zemědělství poškozuje přírodní stanoviště zvířat a rostlin, a tak vede k úbytku rozmanitosti druhů.
*Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
**Zdroj: Jan Vopravil, pedolog z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
Půda je živý organismus naší planety. Věděli jste, že v jedné hrsti půdy je tolik organismů, jako je lidí na Zemi?*
Aby půda zůstala úrodná, je třeba, aby obsahovala dostatek půdních organismů – od bakterií přes houby až po hmyz. Tyto organismy se živí organickou hmotou, která vzniká z odumřelých rostlin, výměšků zvířat a dalších složek. Funguje jako pojivo, stabilizuje půdní částečky, a tak brání odtékání orné půdy pryč z polí. Zároveň vylepšuje její schopnost zadržovat vodu.
Existuje řada způsobů, jak organickou hmotu půdě dodat. Stačí zaorávat hnůj nebo kompost, pěstovat plodiny pro zelené hnojení nebo ty s bohatým kořenovým systémem. Konvenční zemědělci používají pro zvýšení výnosů syntetická hnojiva. Ta plodinám sice dodávají některé důležité živiny, nenavracejí ale do půdy důležitou organickou hmotu.
*Zdroj: Ústav půdní biologie Biologické centrum Akademie věd ČR (BC AV v.v.i.)
0 miliardy
kubíků vody
by mohla česká pole zadržet, kdyby se na nich dobře hospodařilo
0 miliard
kubíků vody
pole ve skutečnosti zadržují kvůli nedostatku organické hmoty v půdě
Zdroj: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Ekologické hospodaření je součástí řešení, jak znovu oživit krajinu, zpomalit ubývání živočišných a rostlinných druhů, ochraňovat vodní zdroje a půdu.
Zdraví, ekologie, odpovědnost a sociální spravedlnost jsou principy ekologického zemědělství, kterými se může řídit každý z nás.
Hospodaření ve spolupráci s přírodou
Ekologičtí farmáři udržují rovnováhu v krajině. Staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a berou ohled na přirozené koloběhy a vzájemné vztahy rostlin a živočichů, které propojují s moderními způsoby hospodaření a poznatky vědy. Pečují o úrodnost půdy a hospodářským zvířatům poskytují podmínky, které odpovídají jejich přirozeným potřebám.
Zdravá krajina, biodiverzita a přírodní cykly jsou páteří každé ekologické farmy. Biofarmáři pracují tak, aby nezpůsobovali náhlé a drastické změny v ekosystému. Proto se vyhýbají pesticidům a herbicidům běžně používaným v konvenčním zemědělství.
Jejich snaha nese své ovoce:
Ekologicky obhospodařovaná krajina je domovem pro volně žijící zvířata. Jejich počet je o 50 % vyšší než v případě konvenčního zemědělství.
V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin. Jedná se často o ptáky, pavouky, opylovače a další hmyz, který přirozeně hubí škůdce.
Správná péče o půdu přispívá k ochraně vod a lidského zdraví. Z ekologických polí je vyplavováno o 40–65 % méně dusičnanů.
Zdroj: Land-use intensity and the effects of organic farming on biodiversity: a hierarchical meta-analysis, Tuci et al., Journal of Applied Ecology, 2014
Zdroj: Biodiversity, soil and water, IFOAM Organics Europe
0
ekologických farem
dnes funguje v celém Česku. Na začátku 90. let přitom vzniklo několik prvních ekologických farem, které se později spojily v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Zdroj: Registr ekologických podnikatelů,
počty ekologických subjektů, 2020
0 %
celkové plochy zemědělské půdy
tvoří ekologické zemědělství. Takový poměr naši zemi staví na šestou příčku v Evropské unii. Předčilo nás Rakousko, Estonsko, Švédsko, Itálie a Lotyšsko.
Zdroj: Organic Farming Statistics, Eurostat
Potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším způsobem, s opravdovou chutí, barvou a vůní.
Značka BIO znamená zákonem danou a státem garantovanou certifikaci a kontrolu celého procesu produkce, zpracování a prodeje biopotravin. Biopotraviny neobsahují GMO, mají vyšší obsah antioxidantů, více omega-3 mastných kyselin, nutričně prospěšných látek. Přirozená chuť a vůně jsou v bioproduktech zachovány díky výraznému omezení aditiv, tzv. „éček“, a jsou tak často jedinečné a nezaměnitelné.
„Reporty EU i data České zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) opakovaně potvrzují, že některé potraviny obsahují rezidua několika různých pesticidů, někdy jejich počet překračuje i desítku. Zdravotní rizika spojená s dietárním příjmem takovýchto ‚koktejlů pesticidů‘ pro lidské zdraví nejsou zatím úplně známa a zkoumají je vědci po celém světě.“
prof. Jana Hajšlová, Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha
Z řady studií vyplývá, že biopotraviny mohou pomoci při řešení některých zdravotních problémů a civilizačních chorob. V konvenčním zemědělství se používá více než tisíc druhů pesticidů, a tak není jednoduché zjistit, jaké důsledky mají jejich různé kombinace na lidský organismus.
„Nejzávažnější je situace, kdy jde o pesticidy se stejným mechanismem účinku. Pokud jsou koncentrace jednotlivých látek pod maximálním limitem, výrobek tak vyhovuje stávající legislativě, ale jejich efekt se kumuluje. Kromě toho se v potravinách mohou vyskytovat i další typy škodlivin, jako jsou mykotoxiny nebo rostlinné alkaloidy, z nichž některé jsou karcinogenní a navyšují zdravotní rizika, zejména při dlouhodobém (chronickém) příjmu,“
říká prof. Jana Hajšlová
Zemědělec, zahrádkář, majitel půdy i spotřebitel. Ekologicky se můžeme chovat nejen na poli, ale i na našich zahradách nebo při pronájmu pozemků. Krajinu můžeme uzdravovat i každodenním nákupem. Český spotřebitel v průměru za rok utratí pět set korun za biopotraviny.*
Když každý z nás hodnotu nákupu biopotravin zdvojnásobí, tak společně vyšleme signál pro další zemědělce, aby začali ekologicky hospodařit. A v krajině to začne být vidět.
*Zdroj: Zpráva o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2018 (ÚZEI)
0
tun bio hovězího masa
0 milionů
litrů bio mléka
0
tun bio obilovin
0
tun bio zeleniny
0
tun bio jablek
0
tun bio vinných hroznů
Zdroj: Statistické šetření ekologického zemědělství 2019 (ÚZEI)
Ekologičtí zemědělci
příběhy, které nezačaly na poli, ale v srdci
„K ekologickému zemědělství mě přivedly profesní zkušenosti agronoma.“
Martin Hutař
PROBIO obchodní společnost – Staré Město
Začátky firmy PROBIO, která je jedním z nejstarších a největších propagátorů biopotravin v České republice, se datují od roku 1992. Tehdy se Martin Hutař společně s kamarádem Karlem Matějem rozhodli podnikat v biopotravinách. Založili malou firmu s cílem uživit sebe a své první tři zaměstnance. Jak sami s úsměvem říkají, trochu se jim to vymklo z rukou. V současné době se o úspěšný chod firmy stará tým čítající více než 120 lidí.
„K ekologickému zemědělství mě přivedly profesní zkušenosti agronoma. Spousta zásahů se dělala proti přírodě, ničily se mokřady, stanoviště vzácných rostlin i živočichů. Říkal jsem si, zda nejde zemědělničit i jinak,“ vzpomíná Martin Hutař, kterého zpočátku zajímalo, jaké plodiny by mohl pěstovat na horách. „Ověřil jsem si, že s pohankou a špaldou to půjde. Pak jsem ale řešil problém, jak a kde tyto plodiny zpracovat a prodat,“ vzpomíná na začátky ekologický farmář.
Číst dále...
V současné době firma provozuje tři mlýny, farmu, balírny a sklady. V sortimentu se nachází více než 1 500 bioproduktů včetně osiv, ale i kosmetiky. „Pracujeme s obilovinami, luštěninami, moukami, nabízíme ale také oleje, sušenky, čokolády, víno nebo kávu,“ vyjmenovává Martin Hutař s tím, že jeho podnik nabízí také 400 bezlepkových produktů.
Návštěvníci exkurzí si mohou prohlédnout bio mlýn nebo zavítat na Bioslavnosti plné výborného jídla a pití. „Pravidelně také pořádáme akce pro všechny, kdo se zajímají o ekologické zemědělství. Během přednášek i praktických ukázek si vzájemně předáváme zkušenosti. Ročně se na nich potkáme až s 1 000 zájemci, jsou to velice příjemná setkání,“ dodává s úsměvem Martin Hutař.
„Zdraví dobytka se díky bio krmivům výrazně zlepšilo.“
Hana Řehořková
Biofarma Pod Hájkem
Hana Řehořková má společně s rodinou malou ekologickou farmu, kterou založili už v roce 1991. Rodinná firma se dnes zabývá produkcí kvalitního hovězího masa s certifikací BIO a výrobou krkonošských specialit z hovězího masa. „V 90. letech jsme farmařili konvenčně. Po pěti letech jsme ale zjistili, že je provoz farmy včetně krmných směsí a chemikálií drahý. Museli jsme naše hospodaření změnit, abychom farmu utáhli,“ vypráví majitelka farmy.
V podkrkonošské farmě začali hospodařit ekologicky. Místo umělých krmných směsí začali krávy krmit vlastní úrodou. „Ukázalo se, že to má smysl. I náš veterinář si myslel, že jsme jej nahradili někým jiným, nemohl uvěřit tomu, že ho naše zvířata po celý rok nepotřebovala. Zdraví dobytka se díky bio krmivům výrazně zlepšilo,“ říká Hana Řehořková.
Číst dále...
Podle zemědělkyně se ukázalo, že je konvenční hospodaření vlastně zbytečné. „Ekologická cesta je správná a má smysl. Půda je plná humusu a při dešti nasákne vodu jako houba, kdežto sousedovi stéká po poli. To je toho jasným důkazem,“ vysvětlila.
Mezi produkty z farmy patří hovězí šunka bez umělých ochucovadel a barviv. „Aktuálně pracujeme na přípravě klobás s bílým povrchem. Ještě chvíli bude trvat, než je doladíme k dokonalosti, protože nepoužíváme žádné konvenční přípravky k dochucení. Výsledkem ale bude lahůdka,“ usmívá se majitelka farmy.
Pro Hanu Řehořkovou je biofarmaření životním stylem. „Musíme počítat se vším, pracujeme s živými tvory, naše podnikání ovlivňuje počasí a příroda. Pracujeme ve dne i v noci. Ale neměnili bychom,“ shrnuje.
„Vše je v bio kvalitě, u nás žádná éčka ani chemii nenajdete.“
Jiří Netík
Sady sv. Prokopa
Rodina Jiřího Netíka se zemědělstvím zabývá už po tři generace. Pole se sadem v Temelíně koupili na konci 90. let. Tehdy bylo pole zpustlé a stromy v sadu roky neopečovávané. Jiří Netík tak začal sad postupně revitalizovat, opravovat přilehlé sklady a plánovat, co dál. Rozhodl se zaměřit na bioprodukci a Sady sv. Prokopa se postupně staly sadařským klenotem na jihu Čech.
„Naše produkty mají bio-certifikaci, jsme zapojeni do konceptu sociálního zemědělství a dbáme na ekologické a šetrné zpracování ovoce. Naše výrobky si tak zachovávají všechny důležité živiny, vitaminy a enzymy. Jídlo od nás je nejen chutné, ale i zdravé, žádná éčka ani chemii u nás nenajdete. Spoléháme na přírodu, která má ta nejlepší řešení na naše problémy. A protože si přírody ceníme, i obaly redukujeme na minimum,“ přiblížil filozofii svého podnikání Jiří Netík.
Číst dále...
„Jsme zakládajícím členem odbytového družstva Zelený Košík. Ve spolupráci s ním vyvíjíme nové výrobky, sdílíme spolu sklady, rozvoz i zákazníky, zvláště restaurace, školy a obchody. Družstvo provozuje mobilní prodejnu a účastní se také trhů. Spolu s ostatními zemědělci se snažíme, aby si lidé vychutnali potraviny z regionu a zažili spolu s námi tu vášeň při jejich pěstování, zpracování, a hlavně konzumování,“ popsal nadšeně sadař.
V Sadech sv. Prokopa rostou jabloně, hrušně, švestky a jahody. Biofarmář ale zkouší pěstovat i dýně, okurky, rajčata a maliny. Ze zralých jablek se v rodinné farmě vyrábějí mošty, ale i chutné křížaly bez chemie a dalších přidaných látek. Pořídit si tu můžete pyré i marmelády bez cukru nebo kompoty a dřeně. Díky kvalitnímu skladu pro kořenovou zeleninu farma nabízí brambory prakticky celoročně. „Na příští léto chystáme novinku, a to samosběr bio jahod. Každý, kdo má zájem, si u nás může nasbírat jahody v bio kvalitě už od června příštího roku,“ prozradil svoje plány Jiří Netík.
Ekologické zemědělství má smysl. Konzumací biopotravin dbáme o zdraví i budoucnost nás, našich dětí, přírody a krajiny.
Nakupujte potraviny s rozmyslem a podpořte ekologicky hospodařící farmáře.