Ročně se po celém světě sní přes 7 milionů tun čokolády1
Jak se vyrábí a proč je udržitelné pěstování kakaových bobů důležité?
Kakaovník pochází z Jižní Ameriky, kde jeho účinky znali už starověké civilizace. Aztékové z kakaových plodů vyráběli pastu, kterou smíchali s vodou a kořením, například vanilkou, chilli papričkami či různými květy a bylinami. Kořeněný nápoj, který byl spojen s různými rituály, nazývali xocolātl neboli hořká voda. Aztékové i Mayové kakaové boby používali také jako platidlo a věřili, že jsou darem od bohů.
Poslední aztécký vládce Montezuma nechal v 16. století vzácný nápoj připravit také pro španělského korzára Hernána Cortése. Ten se pak do Evropy vrátil nejen s kakaovými boby, ale i receptem a nástroji na výrobu hořké čokolády. Od té doby se nápoj z kakaových bobů šířil po celém Španělsku, později pak i do celé Evropy.
Co je to kakao?
Kakao jsou semena kakaovníku. Mají hořkou chuť a jsou nejdůležitější surovinou pro výrobu čokolády. Květy a plody kakaovníku vyrůstají přímo z kmene stromu či nejsilnějších větví. Zralé kakaové boby mají žlutou nebo červenofialovou barvu, váží přes půl kilogramu a měří okolo 30 centimetrů.
Kakau zaslíbená západní Afrika
Na konci 19. století britští a francouzští kolonisté vysadili kakaovníky v západní Africe, kde se jich dodnes pěstuje nejvíc. Téměř dvě třetiny celosvětové produkce pochází právě z Pobřeží slonoviny a Ghany. Mezi další velké pěstitele patří ještě Nigérie, Kamerun, ale také Indonésie, Ekvádor a Brazílie.
Kakaovníkům se nejlépe daří v tropickém podnebí. Potřebují dostatek tepla, vlhka a stínu, protože nesnesou přímé slunce. V pralese dosahují výšky zhruba 15 metrů, na plantážích se ale musejí prořezávat, a tak mají jen 5 až 8 metrů. Než na nich začnou dozrávat první boby, trvá to zhruba čtyři až pět let. Plodit vydrží téměř půl století.