Hasiči včera a dnes:

Vybavení se mění, srdce zůstává

Když zazní signál, je nutné co nejrychleji vyrazit k zásahu – někde jde pravděpodobně o život. Hasiči, ať už ti dobrovolní, či profesionální, se už bezmála dvě století starají o naše bezpečí a klidný spánek.

První profesionální hasičský sbor na našem území vznikl už v roce 1853 na pražské Malé Straně. Tedy na místě, které pamatovalo jeden z nejničivějších požárů v Českých zemích: v polovině 16. století oheň zničil velkou část Hradčan i Malé Strany, poškodil rozestavěnou svatovítskou katedrálu a pohltil na dvě stě domů. Na to, aby se něco takového nemohlo opakovat, dbalo na počátku osm hasičů vycvičených k obsluze stříkačky a několik desítek jejich pomocníků. Nešlo ovšem o jejich jediné povolání, Praha je zaměstnávala také jako metaře. Hasičská profese si na svůj plný rozvoj přece jen musela ještě nějakou dobu počkat.

S čím na oheň?

K dnešním moderně vybaveným hasičským jednotkám vedla ještě dlouhá cesta. První hasicí stříkačky byly ruční a bez hadic, používaly se také hasicí kornouty a granáty.

Kornouty

bývaly vyráběné nejdříve z kartonu a později z kovu, jejich náplň tvořil suchý hasicí prášek.

Granáty

byly skleněné baňky naplněné roztokem na bázi kuchyňské soli, čpavku a dalších chemikálií a v případě potřeby byly vrhány na tvrdé předměty nebo stěny v hořící místnosti.

Automobily s kopřivnickým logem ve znaku

Od počátku 20. století se místo stříkaček tažených koňmi začínaly používat speciální hasičské automobily a stejně jako dnes už tehdy měla spousta z nich vepředu logo kopřivnické automobilky. U těch prvních to však ještě nebyla Tatra, ale NW – Nesselsdorfer Wagenbau.

Až v daleké Argentině sklidil úspěch hasičský speciál NW typ K z roku 1909, který měl mechanicky hnané čerpadlo umístěné v zadní části auta. Na argentinské průmyslové výstavě získal první cenu jakožto první výrobek svého druhu zhotovený v Rakousku-Uhersku.

V dalších desetiletích se hasičské vozy dále zdokonalovaly a mnohé z nich nesly jméno Tatra. Od poloviny 20. let minulého století vznikaly hasičské speciály na třínápravových podvozcích Tatra 26, ve 40. letech posloužil jako základ pro hasičské nástavby těžký nákladní automobil Tatra 111. V 80. letech se začal vyrábět slavný model Tatra 815, který poté prošel řadou modernizací a dodnes spolehlivě slouží v různých hasičských verzích. Od druhého desetiletí 21. století jej však začala nahrazovat nejmodernější řada Tatra Force, která je nyní hlavním pracovním nástrojem hasičských jednotek v Česku a je hojně rozšířená i v zahraničí.

6 000 litrů vody a 600 litrů pěnidla

To byl už v polovině minulého století častý objem výkonných cisternových automobilových stříkaček. I dnes zůstávají objemy hasičských cisteren podobné.

Pomáhá hydraulika, termokamery i drony

Technologický vývoj postupně přidal hasičům do výbavy odolnější zásahové oděvy nebo dýchací přístroje, jež jsou o poznání menší a lehčí než v minulosti a zároveň výkonnější.

Přibyly účinné hydraulické nástroje, které dokážou vyvinout velkou sílu a používají se například k „vystříhávání“ obětí dopravních nehod. Cenným pomocníkem hasičů jsou dnes také termokamery, které ukážou, kde hoří, jak se oheň šíří a kde jsou jeho skrytá ohniska. Moderní výbavu některých hasičských jednotek doplňují i drony a robotické systémy.

V poslední době se hasičská technika musí přizpůsobovat také následkům klimatických změn, například velkým lesním požárům. Při takových zásazích se používají například takzvané bambi vaky, které se naplní vodou a poté je rozváží vrtulník.

Ani košťata z výbavy nezmizela

Košťata a lopaty zůstávají v hasičské výbavě i po staletích, přestože už hasiči dávno nejsou druhou profesí metaři jako kdysi. Nejčastěji totiž vyjíždějí k takzvaným technickým zásahům – to je pomoc u dopravních nehod a ochrana životního prostředí. Často je tak potřeba zamést na silnici střepy či piliny z rozřezaných větví nebo lopatou vynést bahno ze zatopeného sklepa.

Když jsou potřeba specialisté

Zbiroh, Jihlava a Hlučín v Moravskoslezském kraji jsou místa, kde sídlí záchranné útvary hasičského sboru. Kromě běžných hasičských nákladních aut se tu skrývá technika jako nikde jinde. Vyprošťovací tanky, které se používají při povodních či vichřicích, speciální rypadla nebo vybavení pro rozsáhlou dekontaminaci osob a techniky. Mají zde i kynologickou skupinu se psy pro vyhledávání osob ze sutin, střelmistrovskou skupinu či potápěče.

První česká profesionální hasička

První žena, která v Česku nastoupila u profesionální výjezdové jednotky, byla původně dobrovolnou hasičkou. Michaela Žďárská od roku 2022 slouží na stanici v pražských Holešovicích. Od té doby jí přibylo už několik dalších kolegyň. Hasičky musí dostát stejným nárokům jako jejich mužští kolegové. A to nejen u zásahů, ale už i během přijímacích testů, ať už fyzických, zdravotních, nebo psychických.

Dobrovolní hasiči jsou nenahraditelní

Dlouhou a bohatou historii mají v Česku nejen profesionální hasiči, ale také ti dobrovolní. Jejich první sbor vznikl už v roce 1864 ve Velvarech na Kladensku. Ve vstupní hale zdejší zbrojnice je dodnes vystavená takzvaná trakařová stříkačka, která patřila mezi první vybavení sboru. K její obsluze stačil jeden hasič, který s ní sám zvládnul uhasit menší požár.

Stejně jako tehdy jsou i dnes dobrovolníci nenahraditelnou součástí systému požární ochrany. Vzhledem ke svému počtu a rozmístění jsou často první na místě – v Česku je přes 7 600 sborů dobrovolných hasičů, profesionálních jednotek je zhruba 250. I dobrovolní hasiči potřebují pro svoji práci moderní vybavení, jeho pořízení však pro ně často bývá složité.

Kromě toho, že dobrovolní hasiči ve svém volném čase mnohdy nasazují vlastní životy, mají důležitou úlohu také v kulturním a společenském životě obcí. Jsou vnímáni jako srdce komunity a symbol spolehlivosti a ochoty pomoci při nenadálých událostech. Často pořádají společenské akce, věnují se osvětě a preventivní činnosti a organizují kroužky mladých hasičů. Pořádají také letní a příměstské tábory s hasičskou tematikou, kde děti zažívají dobrodružství, učí se týmové práci a získávají základní dovednosti v oblasti požární ochrany a první pomoci.

Požární sport buduje zdatnost

Požární útok, běh s překážkami nebo výstup na věž – to jsou některé disciplíny hasičského sportu, kterému se můžou věnovat už děti od 3 let. V Česku se začal rozvíjet v 60. letech minulého století a vedle dobrovolníků se mu věnují i profesionálové v rámci udržování fyzické zdatnosti. Elitní závodníci zvládnou zaběhnout stovku s překážkami už za 15 sekund a vystoupat do 4. podlaží požární věže za neuvěřitelných 13 sekund.

Ani ta nejlepší technika se neobejde bez lidí

Pro další rozvoj hasičství je důležité kvalitní vybavení a dobré zázemí. Od letošního roku v tom pomáhá CSG Nadační fond, který se zaměřuje na materiální i lidskou podporu dobrovolných hasičů.

Nadační fond založila u příležitosti 30. výročí své existence průmyslově-technologická skupina CSG, mezi jejíž klíčové společnosti patří i český výrobce automobilů Tatra Trucks. Původně plánovaný vklad 30 milionů korun skupina CSG pro velký zájem navýšila na 50 milionů korun. Z toho už bylo nakoupeno například vybavení pro zásahy na vodní hladině pro jednotku dobrovolných hasičů Jistebník na Novojičínsku nebo byl podpořen příměstský hasičský tábor pro děti ze sociálně slabších rodin, který pořádá Sbor dobrovolných hasičů Kryry v okresu Louny.

Vedle hasičů podporuje CSG Nadační fond také talentované studenty nebo veřejně prospěšné projekty zaměstnanců skupiny.

Chci vědět víc