Hranice, které
spojují
Česká státní hranice se čtyřmi okolními zeměmi je dlouhá přes dva tisíce kilometrů. Vztahy se všemi sousedy máme velmi dobré a v řadě oblastí s nimi úzce spolupracujeme, a to například v rámci projektů podpořených z evropských fondů.
Příběh mírumilovného rozdělení Československa nemá ve světě mnoho srovnání. Od roku 1993, kdy se obě země osamostatnily, zůstaly jejich vztahy přátelské a Češi v průzkumech dlouhodobě označují Slovensko jako zemi, ke které mají nejpozitivnější vztah.1
Sympatie jsou vzájemné, řada Slováků si Česko vybrala jako zemi, kde studuje vysokou školu nebo našla zaměstnání a druhý domov. Nyní tvoří v Česku nejpočetnější národnostní menšinu. Tento vztah se odráží například i v politických tradicích. Je zvykem, že nově zvolení prezidenti obou států jezdí na svou první zahraniční návštěvu buď do Česka, nebo na Slovensko.
Jak dobře znáte jazyk našich sousedů?
Historie, která si zaslouží prostor
Obě země spolupracují na řadě projektů. Například Moravskoslezský a Žilinský kraj na každé straně hranic společnými silami opravily významné historické památky. V Česku to byla zřícenina hradu Hukvaldy, jedna z největších v zemi, za hranicemi Budatínský hrad. Opravy se uskutečnily v rámci projektu přeshraniční spolupráce nazvaného Každá historie si zaslouží svůj prostor. Jeho součástí byly kromě samotných oprav také kulturní akce jako Budatínský rynek, který tradičně uzavírá letní sezonu.
Na hukvaldské zřícenině při stavebních pracích odborné firmy stabilizovaly některé hradební zdi. V Budatínském hradu zase bylo rekonstruováno druhé nadzemní podlaží, kde se mimo jiné konají interaktivní výstavy. Pro oba regiony znamenala rekonstrukce možnost posílení cestovního ruchu, a to i toho přeshraničního. Památky se dočkaly také společné publikace.
Hukvaldy se nacházejí nedaleko Frýdku-Místku v předhůří Moravskoslezských Beskyd. Stejnojmenná zřícenina se tyčí na kopci, kolem kterého se rozprostírá obora. V ní mají svůj domov mufloni, daňci, lasice nebo různé druhy ptactva. Najdete tam také bronzovou sochu lišky Bystroušky, neboť autor této opery Leoš Janáček je hukvaldským rodákem.
Budatínský hrad se nachází na soutoku řek Váh a Kysuca naproti centru Žiliny. Největší a zároveň nejstarší částí památky je mohutná čtyřpodlažní válcovitá věž. Byla vystavěna v románském stylu s prvky rané gotiky, později však byla upravena v duchu renesance. Také zde můžete navštívit přilehlý park z 18. století, původně anglický. Roste v něm řada vzácných dřevin, například platany.
Česko – Rakousko
V žebříčku oblíbenosti zemí u Čechů se Rakousko umisťuje hned za Slovenskem. Společná historie obou zemí sahá až do 13. století, kdy byly nejprve sjednocené pod vládou Přemysla Otakara II. a později spojené znovu i s Uherskem.
Pod vládou dynastie Habsburků bylo Rakousko-Uhersko až do roku 1918 jednou z hlavních evropských mocností. Vztahy Česka a Rakouska zůstávají v novodobé historii až na výjimky přátelské. V 90. letech například protestovali rakouští ekologové proti jaderné elektrárně v jihočeském Temelíně, která se nachází jen 50 kilometrů od rakouských hranic.
Jak dobře znáte jazyk našich sousedů?
Železná opona,
která spojuje
Dříve od sebe obě země odděloval ostnatý drát, dnes na jeho místě projíždějí cyklisté po Stezce železné opony, která vede podél bývalé hranice oddělující východní Evropu od Západu. Česko ji společně s Rakouskem a Slovenskem prodloužilo v rámci evropského projektu Kultura a příroda na zeleném pásu.
Celá mezinárodní stezka, která se jmenuje EuroVelo 13, měří přes 10 000 kilometrů a vede od Černého moře až na sever našeho kontinentu. Díky tomu, že území bylo dlouho nepřístupné, oplývá unikátní faunou a flórou. Zelený pás je dnes nejdelší ekologickou sítí na světě. Za vznikem trasy, která propojuje 20 zemí, stojí německý politik Michael Cramer. S jejím budováním začal v roce 2002 v místech bývalé Berlínské zdi.
Česko-rakousko-slovenský úsek začíná v příhraničních obcích České Velenice a Gmünd a následně kličkuje mezi územím obou států jižními Čechami, jižní Moravou a rakouskými regiony Wald a Weinviertel až do Bratislavy. Cyklisté po cestě projíždějí malebnými městečky i na sebe navazujícími národními parky Podyjí na české a Thayatal na rakouské straně nebo Lednicko-valtickým areálem.
Kromě prodloužení cyklotrasy bylo součástí projektu uspořádání několika cyklistických podniků. V češtině i němčině také vznikly mapy či průvodci a v rámci propagačních akcí mohli lidé získat například lékárničky na kolo, nářadí či sadu světel. Díky projektu funguje také webová aplikace, v níž si své výlety můžete snadno naplánovat.
Česko – Německo
Společná historie obou států sahá až do středověku. Od té doby byly vzájemné vztahy poznamenány především válkami. Bolavým místem stále zůstává zabrání československých pohraničních oblastí Německem v rámci Mnichovské dohody a následný poválečný odsun Němců.
Vzájemné dobré vztahy však v současnosti stvrzuje řada dokumentů. V roce 1996 například podepsala česká a spolková vláda Dohodu o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí, o rok později to byla česko-německá deklarace. Podepsali ji tehdejší premiér Václav Klaus, spolkový kancléř Helmut Kohl a ministři zahraničí obou zemí. Následující rok vznikl Česko-německý fond budoucnosti, který pomáhá propojovat kulturu a dějiny obou zemí. Především z důvodu geografické blízkosti probíhají nejintenzivnější spolupráce se spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko.
Jak dobře znáte jazyk našich sousedů?
Česko-bavorští jeleni
Zvěř státní hranice neřeší, a tak se i mezi národními parky Šumava a Bavorský les pohybuje volně. Jeleni jako hojně zastoupený druh v této oblasti mají zásadní vliv na lesní i nelesní prostředí, a jejich populaci je tak nutné monitorovat. Proto se této problematice společně věnovali odborníci z obou států v rámci projektu Nové cesty k přeshraničnímu managementu jelení zvěře v době klimatické změny.
Hlavním cílem bylo získat informace o struktuře, početnosti, stavu a pohybu jelení populace na území obou států. Kromě klimatických změn, například v podobě stále mírnějších zim, na ni mají vliv i lidé – kvůli lovu či turismu. Projekt přinesl cenné poznatky o stavech jelení zvěře a využívání prostoru místní populací, na jejichž základě odborníci odvodili doporučení pro to, aby docházelo k jejímu udržení, ale zároveň ne přemnožení.
Odborníci sbírali data o pohybu jelenů a jejich aktivitě s použitím fotopastí, leteckých snímků a obojků s technologií GPS. Místní populaci zkoumali i na základě genetických informací. Odebírali vzorky z ulovených kusů nebo z čerstvého trusu sledovaných zvířat.
Díky těmto metodám odhalili, že místní jeleni nevyužívají oblast, kde žijí, rovnoměrně. Na bavorské straně stanovili průměrnou hustotu dva kusy na kilometr čtvereční, na té české pak tři a půl zvířete na kilometr čtvereční. Lišil se také poměr samců a samic. Výsledky projektu rovněž ukázaly, že kvůli měnícím se klimatickým podmínkám se jeleni přesouvají z letních stanovišť do těch zimních později, než tomu bylo dříve. Odborníci také zjistili, že během jarní a podzimní migrace zvěř překonává vzdálenost 10 až 20 kilometrů a často při tom překračuje státní hranice.
Česko – Polsko
Jediná sousední země, jejíž Česko nikdy nebylo součástí, je Polsko. Oba státy však silně spojuje novodobá historie. Společně vstupovaly v roce 1999 do NATO a v roce 2004 do Evropské unie.
Symbolicky jejich přátelské vztahy připomíná Cesta česko-polského přátelství v Krkonoších, která se táhne po hraničním hřebenu. To ovšem neznamená, že se čas od času neobjeví i nějaké spory. Citlivý je ten o území Těšínska, který začal po 1. světové válce. Oficiálně skončil až smlouvou z roku 1958, jeho dozvuky se ale objevily i o desítky let později. V roce 2021 se vztahy opět vyostřily kvůli rozšiřování polského uhelného dolu Turów, který ovlivňuje kvalitu života lidí v příhraničních oblastech Česka. V mnoha oblastech, například obchodní či bezpečnostní, ale obě země dlouhodobě úspěšně spolupracují.
Jak dobře znáte jazyk našich sousedů?
Společně proti kriminalitě v kyberprostoru
Oblastí, kde Česko s Polskem spolupracuje výrazněji, je například kyberprostor. Ten státní hranice nerespektuje, a tak je důležitá i mezinárodní kooperace. S rozmachem digitálních technologií je na vzestupu také kyberkriminalita. Děti a dospívající přicházejí do styku s chytrými telefony či počítači dříve než kdy předtím, proto je třeba, aby znali také případná rizika. Patří mezi ně sdílení intimních fotografií, které mohou v rukou nesprávných lidí sloužit jako prostředek k vydírání či zesměšňování.
Policisté z Česka a Polska, kteří se zabývají kyberkriminalitou, se spojili s Univerzitou Palackého v Olomouci v rámci společného evropského projektu. Jeho cílem je nastavení přímých komunikačních kanálů mezi konkrétními osobami zabývajícími se případy kyberútoků, což může boj s nimi zrychlit a zefektivnit.
Součástí projektu bylo i pořádání preventivních akcí na školách v Česku i Polsku. Experti z Univerzity Palackého poučili o bezpečí v online prostředí až 55 000 dětí, došlo například také ke zřízení mezinárodní online poradny E-bezpečí. Díky tomu by se měla zlepšit prevence a dojít ke snížení rizikového chování dětí a mládeže na internetu.
Školení a výcviky zase zvýšily kvalifikaci sedmi set českých a polských policistů. Lektoři z univerzity jim předávali aktuální informace podle vysledovaných trendů rizikového chování dětí a mládeže na sítích. Jde především o kyberšikanu a kyberagresi, která může mít například i podobu odcizení identity a její zneužití.
Všechny zmiňované projekty přeshraniční spolupráce se uskutečnily díky penězům z fondů EU. Jejich cílem je zlepšení vzájemného ekonomického rozvoje, posílení sousedských vztahů a nalezení řešení společných problémů.
Mezi lety 2007 a 2022 probíhala přeshraniční spolupráce v nejrůznějších oblastech, jako je:
cestovní ruch
životní prostředí
doprava
technologie a aplikace
školství
zaměstnanost