tolik osob žije v průměrné české domácnosti.
Jak bydlí Češi
Touha po vlastním bydlení vede Čechy k tomu, že nájem vnímají jako přechodné řešení. Pořízení bytu ale není snadné. Oproti poptávce je jich málo a ceny se tak drží vysoko. V dostupnosti vlastního bydlení, tedy v porovnání příjmů domácností a cen nemovitostí, patří Česko mezi nejhorší evropské státy.
Sedm z deseti dospělých Čechů žije ve vlastním bytě nebo domě
Pořízení nemovitosti je v posledních letech čím dál dražší. Na koupi nového bytu je v Česku potřeba v průměru třináct hrubých ročních platů. Tím se řadí k zemím, kde je obzvlášť náročné nemovitost pořídit. A naopak, mezi evropské země s nejvíce dostupným bydlením patří Norsko nebo Belgie. Tam na koupi vlastní nemovitosti stačí pět ročních platů.
Průměrný nájem činí 16 500 korun měsíčně, což představuje téměř 40 % průměrné mzdy. Kvůli stoupajícím cenám nájemného roste obliba spolubydlení. V posledních letech také lidé využívají jako stálé bydlení chatu nebo chalupu, kde mohou díky vlastním studnám a topení dřevem ušetřit několik tisíc měsíčně za energie.
Současné nájmy šplhají k polovině průměrné mzdy
Tipnete si, kolik je v Česku bytů?
Poptávka převyšuje nabídku
Nedostatek bytů a obrovský zájem o ně jsou podle Jakuba Šolara z Maxima Reality hlavní důvody současné situace na realitním trhu. „My Češi nechceme bydlet v nájmu. Myslíme si, že nemovitost musíme vlastnit. A že je na tom něco špatně, když nemáme vlastní střechu nad hlavou. Přitom třeba v Německu je podíl vlastnického bydlení o pětinu nižší,“ popisuje.
Lidé v Česku si nemovitosti často pořizují jako investici. I to přispívá ke zvyšování poptávky a cen. „Když mají Češi nějaké volné peníze, tak považují koupi nemovitosti za bezpečnou nebo garantovanou investici, která se bude dobře zhodnocovat,“ říká Šolar. Podle průzkumu Asociace pro kapitálový trh Češi vnímají koupi bytu jako nejlepší způsob, jak ochránit své finance před znehodnocením. Výhodnost této investice se mnohdy ukazuje při krizích, jako byla například pandemie, kdy ceny bytů a domů vzrostly o několik desítek procent.
Investiční nemovitosti lidé využívají pro různé účely. Někteří je přenechávají svým dětem, jiní byt nebo dům prodají před odchodem do důchodu, aby byli lépe finančně zabezpečeni. Ačkoli majitelé své investiční byty často pronajímají, někdy jsou náklady s tím spojené tak vysoké, že se jim spíš vyplatí nechat byt nebo dům prázdný. I to je jeden z důvodů, proč je v Česku téměř milion neobydlených bytů.
Nových nemovitostí se staví málo
Kvůli složitým povolovacím procesům přibývá málo novostaveb. „Dnes když developer koupí pozemek a chce na něm něco postavit, tak celý administrativní proces trvá sedm let a pak další dva roky trvá výstavba. To vede k tomu, že počet nových bytů neodpovídá vysoké poptávce,“ vysvětluje Šolar. Stavařům by podle některých odborníků měl pomoct nový stavební zákon, který začne platit v polovině tohoto roku.
Bydlení před rokem 1989: Několik let čekání v pořadníku
Špatně dostupné bydlení bylo velkým problémem i za socialismu. Byty byly především státní, družstevní či podnikové. Na byty vlastněné státem byly dlouhé pořadníky a lidé na ně čekali i několik let. Aby se zájemce do státního bytu mohl stěhovat, musel obdržet dokument potvrzující právo na užívání bytu. Další možností pak bylo družstevní bydlení. K tomu bylo nutné vstoupit do bytového družstva, zaplatit část ceny předem a poté splácet úvěr v podobě měsíčního nájmu.
Soukromé vlastnictví platilo jen pro rodinné domy či chaty a chalupy. Jenže získat úvěr bylo tehdy velmi obtížné a hypotéky neexistovaly. K financování nemovitosti tak lidé nejčastěji využívali vlastních úspor. Rodiny také bydlení často sdílely, a tak v jednom domě žily klidně i tři generace. V roce 1956 pak začal platit zákon, podle kterého nemělo na jednu osobu připadnout více než 12 metrů čtverečních. Lidé v příliš velkých bytech, což byli nejčastěji senioři, tak k sobě mnohdy museli vzít další nájemníky nebo se přestěhovat do menších. Po sedmi letech byl tento zákon zrušen.
Nájmy ve státních bytech byly velmi nízké. Podle vyhlášky z roku 1964 stál jeden metr čtvereční měsíčně dvě koruny a padesát haléřů. Tato částka byla stejná pro všechny kraje a až do roku 1989 se téměř nezměnila. Za bydlení v třípokojovém bytě o velikosti 70 metrů čtverečních tak lidé platili 175 korun měsíčně. To představovalo pět až deset procent tehdejší průměrné mzdy. V porovnání s dnešními platy a výdaji za bydlení tak tehdy lidé platili pětkrát méně. V tržních podmínkách byly ale takové ceny neudržitelné, a po revoluci proto nájmy prudce vzrostly.
Víte, jaká byla průměrná mzda
v roce 1968?
Nejlevnější byty jsou v Ústeckém kraji
Ceny bytů ke koupi se napříč Českem výrazně liší. Zatímco na průměrný pražský byt je potřeba našetřit až 19 hrubých ročních platů, v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji stačí na koupi nemovitosti i pětkrát méně. V prvním čtvrtletí letošního roku se v Praze za metr čtvereční rodinného domu účtovalo průměrně 103 tisíc korun a za metr čtvereční bytu 125 tisíc korun. Naopak v Ústeckém a Karlovarském kraji se dal byt či dům pořídit už za třetinu pražské ceny.
Mezi evropskými městy je Praha jedním z nejhorších, co se týče dostupnosti vlastního bydlení. Podobně je na tom například Amsterdam nebo Bratislava. Co se týká nájemního bydlení, tam se pohybuje okolo evropského průměru. Podobné částky za nájem se platí třeba v Helsinkách. V přepočtu na příjmy Finů jsou však pro ně ceny nájemného příznivější.
Jak jsme na tom v porovnání s Evropou?
Tipnete si, kolik procent Čechů má hypotéku?4
Pořídit si vlastní nemovitost je náročné. Bez naspořených peněz nebo dědictví to podle odhadů zvládnou ti, kteří třetinu svých příjmů odkládají po dobu 30 let. Čtvrtina Čechů zvládne pořízení bytu či domu financovat z vlastních prostředků. Ostatní často volí hypoteční úvěr. Ten si nejvíce sjednávají lidé ve věku 30 až 44 let. Zhruba pětinu úvěrů si pak zřizují mladí lidé do 29 let nebo lidé starší 45 let.
Pokles úroků v první polovině letošního roku zlepšil dostupnost hypoték. Současně s tím ale roste také zájem o nákup nemovitostí i jejich hodnota. Podle Šolara by jejich ceny mohly ještě do konce roku zůstat stejné nebo poskočit jen o několik procent nahoru. V příštím roce pak nejspíše porostou rychleji. „Svou roli hraje i očekávání. Ve chvíli, kdy si řeknu, že ceny jsou při zemi a předpokládám růst, tak raději nakoupím teď, ještě před tím, než ceny vyrostou. To, že Češi očekávají zlepšování trendu, může způsobit zvýšení poptávky bez toho, aniž by klesly úrokové sazby,“ vysvětluje.
Garsonka do začátku není špatný nápad
Ačkoli jsou mezi Čechy nejvyhledávanější byty nejméně se dvěma pokoji, podle odborníka je lepší začít skromněji. „Při aktuálních cenách je výhodnější začít bytem 1 + kk, protože právě u garsonek je hypotéka relativně dostupná. Pokud ji za pár let prodám a koupím si větší byt, musím doplatit třeba jen o milion navíc. Cena garsonky ale bude růst, inflace bude zhodnocovat můj dluh a najednou pro mě ta změna nebude tak nákladná,“ vysvětluje Šolar z Maxima Reality.
Svěřte svou nemovitost do rukou MAXIMA REALITY
Půlku ceny můžete získat předem
50–80 % z tržní ceny můžete dostat ihned, zbytek peněz získáte po prodeji.
Za měsíc a kousek máte prodáno
Maxima Reality prodá nemovitost průměrně za 48 dní.
Ušetříte peníze na provizi
Provizi platí kupující nad rámec domluvené prodejní ceny.
Na prodeji vyděláte o stovky tisíc více
Prodejní cenu navýší bytoví designéři, fotografové a marketéři.