Jak v příštím roce předejít úrazům?

Nepodceňujte možná nebezpečí, chovejte se opatrně a neohrožujte sebe ani okolí. I na krátké projížďce na kole nebo u vody se může přihodit fatální nehoda.

Správně zvolené bezpečnostní prvky, helmy a chrániče mohou zachránit život.

Ačkoliv v Česku neexistuje komplexní registr dětských úrazů, podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky je každoročně ošetřených 350 tisíc dětí do 14 let. Každý desátý dětský pacient po úrazu pociťuje trvalé následky. Úrazy jsou také nejčastější příčinou úmrtí v dětském věku.

Na sjezdovce se může přihodit řada nebezpečných situací. Ačkoliv helma není na českých svazích povinností ani pro děti, ani pro dospělé, úrazy hlavy jsou při zimním sportování velmi časté.

Helma by proto měla být samozřejmostí. K dalším bezpečnostním prvkům patří ochrana páteře, ochranné kalhoty, chrániče na kolena, zápěstí a lokty.

Riziko vážných úrazů dětí po zimě zvyšuje špatný stav hřišť, zanedbané povrchy a poškozené vybavení.

K vysoké míře úrazovosti přispívá i to, že děti mají po zimě nižší fyzickou výkonnost. Každý rok jsou hospitalizovány 3 tisíce dětí, které se zranily na hřišti.

Řada úrazů se ale stává i doma. Existují přitom jednoduchá pravidla, jak jim předejít.

Mezi letní úrazy dětí patří hlavně nehody na dětských hřištích, poranění způsobená elektřinou nebo utonutí.

Podvrtnutý kotník při běhání, zhmožděné prsty při míčových hrách nebo pády z kola a bruslí jsou na chirurgických ambulancích na denním pořádku. Specifickou kategorií jsou v posledních letech dětské úrazy z trampolín. Ty se často stávají v případech, kdy je na trampolíně více dětí najednou, pak jsou zvláště zranitelné malé děti s nízkou hmotností.

Češi jsou národem cyklistů. Úrazy se ale nevyhýbají ani zapáleným uživatelům in-line bruslí nebo skateboardů. U takových aktivit je kromě helmy nutné používat taky chrániče na kolena, dlaně, zápěstí a lokty. Čím méně zkušení jezdci jste, tím spíše byste měli investovat do ochranného vybavení. Pády na asfaltu bolí o trochu víc než na sněhu. U dětí a začínajících cyklistů, bruslařů či skateboardistů by měly být chrániče samozřejmostí.

V Česku musí děti a mladiství ze zákona nosit přilbu při jízdě na kole. Málokdo ví, že děti mladší 15 let mohou na kole vyrazit na silnici jen pod dohledem osoby starší 15 let.

Bezpečnostní prvky vás ochrání před případnými odřeninami, naraženinami a spáleninami. Zároveň vám taky dodají notnou dávku odvahy. S nimi si troufnete na triky, kterých jste se dříve obávali. Ačkoliv existuje spousta druhů chráničů, obecně se dají vybírat podle toho, zda neškrtí a zároveň mezi chráničem a tělem není volné místo.

Jízdní kolo by mělo mít všechny prvky povinné výbavy. Odrazky vepředu, vzadu, na obou kolech i na pedálech, přední a zadní brzdy a světla. Na stezkách, kde se pohybuje hodně chodců, cyklistů a inline bruslařů, se vyplatí mít i výstražný zvonek. Na silnici je velmi vhodné mít bílé, nebo ještě lépe reflexní oblečení.

Horská služba se nenudí ani v létě. Stále častěji vyráží zachraňovat lidi, kteří bezhlavě sjíždějí z prudkých hor na koloběžkách. Škála úrazů je od odřenin až po četné zlomeniny a otřesy mozku. Ukazuje se, že stovky návštěvníků hor každoročně přecení svoje schopnosti a zapomínají na to, že koloběžka vyžaduje zručnost a rovnováhu.

Samotné bezpečnostní prvky vás ale před nehodou ochránit nemusí.

Mezi nejčastější úrazy dětí patří ty dopravní. Jejich počet souvisí s každoročním nástupem prvňáčků, pro které může být prvních pár měsíců hodně stresujících.

Možným nehodám mohou předejít reflexní prvky, které dokážou odrazit světlo až na 200 metrů, ale i správný příklad rodičů, kteří nepřecházejí silnici mimo přechod pro chodce.

Při vážnějších úrazech je třeba postupovat rychle. Co nejrychleji zavolejte lékařskou pomoc, poté se pusťte do první pomoci.

Jedná se o drahocenné minuty, které mohou rozhodnout o tom, s jakými následky se daný člověk bude muset vypořádat. První pomoc je nezbytná při srdeční zástavě, zástavě dechu a krvácení. Mozkové buňky zanikají už po pěti minutách bez kyslíku. Mějte na paměti, že masáž srdce je mnohem důležitější než umělé dýchání.

Pokud se jedná o vdechnutí cizího tělesa, dýchání obnovíme razantním úderem mezi lopatky.

Krvácení nejčastěji zastavíme tlakem prstu přímo do rány nebo kompresivním obvazem.

Popáleniny se snažíme chladit proudem studené pitné vody.

Úrazy dovedou zkomplikovat život. Parta hendikepovaných zaměstnanců VZP se proto dala dohromady, aby vysoký počet dětských úrazů co nejvíce snížila.

Sami nejlíp vědí, jak se vypořádat s následky vážných nehod, a že i s ochrnutím se dá věnovat koníčkům. Podívejte se na jejich příběhy:

„Po úrazu páteře jsem se nedobrovolně stal vozíčkářem. V roce 2010 jsem totiž neodhadl rychlost nájezdu na snowboardový skok, což se mi dost vymstilo. Od hor mě to ale v žádném případě neodradilo a rok po úrazu jsem už s ostatními vozíčkáři brázdil kopce na monoski. To jsou lyže pro vozíčkáře.“ Michal Vondráček

„V roce 2002, když mi bylo 17 let, jsem vinou vlastní klukoviny spadl asi z 10 metrů, zlomil si několik obratlů a poranil si míchu. Proto se teď pohybuji jen s pomocí berlí nebo vozíku. I tak ale studuji vysokou školu, pracuji a žiji aktivní život.“ Pavel Bambousek

„Na vozíku jsem po autonehodě, při které jsem narazila do stromu. Před úrazem jsem ráda sportovala, cestovala a lezla po skalách. Na vozíku už je vše složitější. Vyzkoušela jsem hodně sportů, stolní tenis, basketbal, plavání, tanec, ale nejvíce mě baví přístrojové potápění. Při potápění si totiž připadám, jako bych byla zdravá. Nepotřebuji k tomu žádný vozík a můžu se volně pohybovat, relaxovat a užívat si krásný podvodní svět.“ Jarmila Onderková

„Od dětských let jsem se věnoval turistice a zejména horolezectví, ke kterému mě přivedli táta a bratr. I proto jsem se v dospělosti prací ve výškách živil. Na invalidní vozík jsem se dostal po pádu z 10 metrů, kdy jsem nedodržel základní pravidlo a neuvázal si jistící uzlík na hlavním uzlu, na kterém jsem visel na laně, přestože jsem ho vázal celý den na vedlejším panelovém domě. Prostě jsem na jednu sekundu vypnul mozek.“ Radomír Krupa

Projekt VZPoura úrazům se zaměřuje na prevenci dětských úrazů.

Stojí za ním hendikepovaní zaměstnanci Všeobecné zdravotní pojišťovny, kteří jsou zároveň jeho ambasadory. Pořádají besedy pro děti ve školách a školkách po celé zemi, aby se dětských úrazů stávalo co nejméně.

Buďte obezřetní a v příštím roce se vyhýbejte úrazům!

Chci vědět víc