K investici do
nejúspěšnějších amerických firem
stačí jediná aplikace

Vložit peníze do akciových fondů může být jednoduchý způsob, jak se podílet na úspěchu nejhodnotnějších firem světa. Tento typ investování nevyžaduje časté nákupy a prodeje akcií na základě jejich aktuální výkonnosti. Pasivní investoři vkládají peníze do nástrojů s potenciálem dlouhodobého zhodnocení. Těmi mohou být i akciové fondy známé jako ETF neboli Exchange Traded Funds. Je však důležité si uvědomit, že stejně jako u všech investic i ETF nesou rizika, která mohou významně ovlivnit jejich hodnotu. Pasivní investování nezaručuje ochranu proti ztrátám.

Akciové fondy nejsou určené jen pro začátečníky, tvoří základ portfolií i velmi zkušených investorů. To proto, že minimalizují riziko znehodnocení celé investice. Jak to funguje? Když své peníze vsadíte jen na akcie jedné firmy, při jejím krachu o vše přijdete. Když ale zbankrotuje jedna firma z fondu, ztráta není fatální. I při investování do ETF je však třeba být opatrný. Řada zprostředkovatelů si za svoje služby účtuje poměrně vysoké poplatky. Za několik desítek let investování mohou ukousnout i třetinu vašeho zisku. Také byste měli rozložit riziko a nevkládat všechny své finance do fondů zaměřených jen na jediné odvětví nebo trh.

S jakým potenciálním ziskem můžete jako pasivní investor do akciových fondů po letech počítat? Zkusme si to spočítat na modelovém příkladu. Stejně staří Pavel s Marií pravidelně investují 1 000 korun měsíčně do stejného akciového fondu. Ten se každý rok zhodnocuje v průměru o 8 %. Zatímco Marie začala investovat ve 30 letech, Pavel se k ní připojil až po 5 letech. Když se oba ve svých 60 letech podívají na své investice, radost jednoho z nich bude o něco větší. Vlastně o hodně větší.

Při dlouhodobém investování rozhoduje i několikaletý náskok o tom, zda budete bohatší o statisíce. Marii stačilo pouhých 5 let a 60 000 korun investovaných navíc k tomu, aby Pavla překonala o více než půl milionu. Vděčí za to hlavně takzvanému složenému úročení, tedy zhodnocování jak vkladů, tak i nabíhajících úroků, jehož efekt se začal výrazněji projevovat až po uplynutí 16 let. Tehdy začaly většinu investice tvořit inkasované úroky, a ne vložené peníze.

Aby měli investoři lepší přehled o tom, jak se daří určitému trhu nebo odvětví, sledují takzvané akciové indexy. Jde o ukazatele výkonnosti. O ten nejslavnější se už od roku 1957 stará společnost Standard and Poor. Zkráceně se označuje S&P 500, protože sleduje, jak se daří 500 největším podnikům na americkém trhu.

Jak mohou pasivní investoři index využít? Třeba tím, že budou investovat do fondů ETF, které jsou na index navázané. Investoři tak jejich prostřednictvím získávají podíl na nejhodnotnějších firmách světa. A kdyby se náhodou některé ze společností z indexu delší čas nedařilo a vypadla z něj, je nahrazena jiným, úspěšnějším podnikem. Vaší investice do fondu navázaného na index se to dotkne jen minimálně a většinou si toho ani nevšimnete.

To nejlákavější na indexu S&P 500 je jeho dlouhodobá výkonnost. Už téměř 70 let se jeho průměrný roční výnos pohybuje okolo 8 %. V posledních 30 letech je to dokonce 12 %. To znamená, že se dokáže vyrovnat i s obdobími, kdy hodnota akcií klesá. Klíčové je v takové chvíli nepanikařit a fondu se nezbavovat.