Střední Dalmácie s Makarskou riviérou nebo ostrovy Hvar, Brač a Vis patří k místům s nejkvalitnější mořskou vodou v Evropě. Potvrdila to rozsáhlá studie Evropské agentury pro životní prostředí, která vyhlásila Chorvatsko jako zemi s nejčistším mořem.
Co v čistém moři uvidíte s potápěčskou maskou?
Díky skvělé viditelnosti, která dosahuje až desítek metrů, je moře ve Střední Dalmácii ideálním místem pro šnorchlování i pokročilé potápění. V čisté vodě se daří rostlinám a živočichům citlivým na její kvalitu.
Průzračná voda umožňuje sledovat pestrobarevné pražmy, sapíny nebo chobotnice maskující se mezi kameny.
Tomuto druhu mořské trávy se často říká „plíce Středozemního moře“. Podmořské louky produkují kyslík a slouží jako školka pro malé rybky. Jejich přítomnost je důkazem vynikající kvality vody.
Zejména v klidných zátokách ostrovů Hvar či Vis lze při troše štěstí spatřit mořské koníky, kteří jsou velmi nároční na kvalitu prostředí.
Vápencové štíty pohoří Biokovo se tu setkávají s průzračným mořem a návštěvníkům je k dispozici šedesát kilometrů nádherných oblázkových pláží. Nezkalená voda zaručuje vynikající podmínky pro koupání a potápění. Přírodní krásy se snoubí s příležitostmi pro provozování vodních sportů a širokou nabídkou zábavy.
Městečko Brela láká návštěvníky mimořádnou malebností a čistotou svých pláží situovaných na úpatí mysu překrytého borovicovým lesem. Oblíbená Punta Rata oceněná modrou vlajkou se opakovaně umisťuje na předních příčkách žebříčků nejkrásnějších světových pláží. Nabízí ideální podmínky pro koupání i šnorchlování.
Unikátnímu útesu ve zdejším moři se říká Brelský kámen, ale někdy také „nejmenší ostrov na Jadranu“, protože nevelká skála hostí jedinečný ekosystém. Tvoří jej borovice rozmanitého stáří a jedenáct různých druhů rostlin. Vstupovat na Brelský kámen se nesmí, ale je na něj krásná podívaná.
Zážitek z Makarské riviéry nebude úplný, pokud neochutnáte čerstvé ryby opečené nad otevřeným ohněm na jednoduchém roštu zvaném gradele. Pražma, mořský vlk nebo sardinky potřené olivovým olejem získají touto přípravou nezaměnitelnou chuť.
Jako příloha je ideální blitva – mangold s vařeným bramborem, česnekem a olivovým olejem. Lehký, zdravý a vynikající oběd nejlépe chutná v malé hospůdce – konobě, ideálně s výhledem na přístav.
Drsná krása vápencových skal se tu snoubí s nekonečnou modří Jadranu. Z bílého kamene – stejného, z jakého jsou postaveny sloupy Bílého domu ve Washingtonu – vyrostla malebná městečka jako Pučišća nebo Postira. Pokud se vám podaří zdolat Vidovu goru (čili Vítovu horu), nejvyšší vrchol jadranských ostrovů, odmění vás bezkonkurenčním výhledem.
Světoznámá pláž Zlatni rat (Zlatý roh) u městečka Bol má tvar písmene V. Jeho oblázková špička se proměňuje podle toho, jak právě fouká vítr nebo kam směřují mořské proudy. Proto ten, kdo se sem vrací, nikdy nepřijde na úplně stejné místo. Pláž je proslulá tyrkysovou vodou a mimo jiné také skvělými podmínkami pro windsurfing.
Kdo má rád trochu dobrodružství, může se vydat k zátokám Smrka nebo Krušica. Jsou tam obrovské tunely vytesané do skal, které dříve sloužily námořnictvu jako úkryty pro lodě a ponorky. Dnes je tam možné volně vplout. Okolí zátoky Smrka je známé také jako potápěčská lokalita, kde se nachází stěna padající do hloubky až 54 metrů.
Ostrov Brač je proslulý pokrmy z jehněčího masa. Bračské jehněčí je vyhlášené díky specifické stravě zvířat – pasou se na skalnatých pastvinách plných divokých bylinek a soli, kterou na ostrov přináší vítr bóra.
Další bračskou specialitu představuje dezert hrapočuša, který je typický pro vesnici Dol. Název dostal podle místního porézního kamene – je podobně drsný a hrbolatý. Spodní část je piškotová, horní vrstvu tvoří hustá směs celých kusů vlašských ořechů a cukru.
Je skvělou volbou pro ty, kdo hledají opravdovost a chtějí utéct před masovým turismem. Protože byl ostrov desítky let uzavřenou vojenskou základnou, zachoval si neopakovatelnou, starosvětskou atmosféru, která sem přivedla i tvůrce filmu Mamma Mia! Here We Go Again.
Zátoka Stiniva sevřená mezi vysokými skalními stěnami platí za jeden z nejkrásnějších přírodních zálivů v Evropě. Zdejší izolované prostředí, útesy a čistá voda vytvořily jedinečné podmínky pro mimořádně bohatý podmořský život.
Rybářská tradice autenticky žije ve vesnici Komiža, kde jako by čas plynul pomaleji. Stačí si sednout na nábřeží se sklenkou místního bílého vína vugava a sledovat, jak se rybáři vracejí z moře se svými úlovky.
Ostrov Vis je symbolem rybářské tradice, která pomohla uchovat recepty staré stovky let. Třeba na slaný koláč zvaný viška pogača. Těsto podobné chlebovému je plněné směsí dušené cibule, olivového oleje, a především slaných sardinek nebo ančoviček. Tento pokrm byl kdysi hlavní svačinou rybářů.
Ve vnitrozemí Visu se nacházejí staré kamenné vesnice jako Žena Glava nebo Podšpilje, kde se jídlo dodnes připravuje pod takzvanou pekou – železným zvonem zasypaným žhavým popelem. Chobotnice ve vlastní šťávě s brambory a bylinkami je díky takové přípravě báječně křehká.
Klenot Jadranu, kde se přírodní krásy potkávají s kulturními památkami a bohatou nabídkou sportovního vyžití a zábavy. Město Hvar okouzlí návštěvníky svou noblesní atmosférou, monumentální pevností Španjola a jedním z nejstarších divadel v Evropě. Starověká kulturní krajina Starigradské pole ve vnitrozemí je památkou UNESCO.
Malebná zátoka Dubovica lemovaná olivovníky je skvělé místo pro ty, kdo hledají klid a čistou přírodu. Moře je tu i díky minimálnímu lodnímu provozu průzračné jako sklo. K zátoce nevede asfaltová silnice, musíte k ní sestoupit po strmější stezce z kopce. Také proto si místo uchovává svou exkluzivní a lehce nostalgickou atmosféru.
Souostroví Pakleni otoci (v češtině Paklené ostrovy) z výšky vypadá jako smaragdový náhrdelník pohozený do moře před městem Hvar. Sytě zelenou barvu mají ostrovy díky hustému porostu borovic, jejichž smůla (paklina) jim dala i jméno. Se svými tyrkysovými zátokami a odlehlými plážemi nabízejí Paklené ostrovy perfektní příležitost k celodennímu putování mezi ostrůvky – v angličtině se pro takovou aktivitu vžil výraz „island hopping“.
Za rodinné stříbro ostrova Hvar je považován vydatný pokrm zvaný gregada – je to nejstarší způsob přípravy ryb na Jadranu, který prý vynalezli už staří Řekové. Hlavními ingrediencemi husté polévky jsou čerstvé bílé ryby jako ropušnice nebo mořský ďas, brambory, cibule, česnek a olivový olej.
Hvar je proslulý také cukrovím, které má původ v éře renesance. První písemná zmínka o něm pochází už z poloviny šestnáctého století. Název paprenjok je odvozený od pepře, ale ten v něm dnes většinou nenajdete. Patří do něj med, sladké dezertní víno – prošek, olivový olej, šafrán, skořice a hřebíček. Malá umělecká díla zdobená bílou cukrovou polevou představují ideální jedlý suvenýr, který vydrží měsíce.
Vydejte se za křišťálově čistou vodou Jadranu a dopřejte si zážitek pro všechny smysly. Vyberte si z pestré nabídky destinací tu, která bude vyhovovat právě vám.