Pro zdravou půdu jsou nepostradatelné. Žížaly v ní dolují chodbičky, tím ji provzdušňují a zvyšují její schopnost zadržovat vodu. Vedle toho se živí rostlinnými zbytky, přenášejí živiny z vrchní části půdy do té spodní a produkují humus, který je pro rostliny velmi výživný. Na celém světě existují zhruba tři tisíce druhů žížal. Nejdelší a největší žije v Austrálii, při lezení se dokáže natáhnout do délky tří metrů. Pojmenována byla příznačně, a to veležížala obrovská.
Když se ztrácí půda pod nohama
Inovativní zemědělství pomáhá českým polím
Do českého zemědělství pronikají moderní technologie. Díky nim je možné starat se o půdu šetrněji, zůstává tak déle úrodná a zároveň více plodí.
Centimetrová vrstva půdy se tvoří 100 let
Vzniká z rozpadlých hornin, které byly po dlouhou dobu vystaveny účinkům slunce, větru, deště, ale i působení rostlin a živočichů. Zvětralé horniny tvoří necelou polovinu objemu půdy, čtvrtinu vyplňuje vzduch, další čtvrtinu zaujímá voda a zbytek připadá na organickou hmotu.1
Půda je ohromující ekosystém, který je plný života. Jednu polévkovou lžíci hlíny obývá zhruba sto miliard organismů. To je asi 13krát víc, než kolik žije lidí na zemi.2 Odborně se vše živé v zemině označuje jako edafon. Ten tvoří různé řasy a prvoci, ale také houby, brouci, pavouci, krtci nebo žížaly. Každý z nich má nenahraditelnou úlohu. Někteří hlínu promíchávají nebo vyživují, jiní zase pomáhají vsakování vody, tráví organické zbytky nebo se starají o koloběh látek mezi rostlinami. Díky tomu je půda zdravá a úrodná.
Žížaly umožňují půdě dýchat
Tipněte si, kolik váží žížaly, které žijí na ploše velikosti fotbalového hřiště:
To není správná odpověď.
Pokud je půda zdravá, může to být až 400 kilogramů žížal.4
Skvělý odhad!
Pokud je půda zdravá, může to být až 400 kilogramů žížal.4
Nenahraditelné bohatství, které mizí
Půda má v našem životě nezastupitelnou funkci. Filtruje a zachycuje vodu, zadržuje uhlík z atmosféry, a tím chrání ovzduší před skleníkovými plyny. Roste z ní až 95 procent všech plodin, ze kterých vyrábíme potraviny. Proto je důležité o ni pečovat tak, aby nebyla úrodná jen jedno léto.
Zemědělská půda v Česku je ale v ohrožení. Mizí například pod rostoucími městy, novými silnicemi a stále přibývajícími velkosklady nebo průmyslovými či obchodními zónami. Každý den tak přijdeme o pole, jejichž plocha odpovídá zhruba osmi fotbalovým hřištím. V porovnání se zbytkem zemí Evropské unie nevychází Česko dobře, podíl zemědělské půdy tu klesá nejrychlejším tempem.
Problémem je také kvalita zemědělské půdy. Nadměrné používání chemických hnojiv a pesticidů snižuje její úrodnost, neboť v ní zabíjí téměř vše živé. Rostliny, které z takto oslabené země rostou, jsou závislé na umělých látkách a snadno podléhají škůdcům či nemocem a plísním. Tím vzniká situace, z níž není úniku. Zemědělci pak potřebují stále více umělých hnojiv a pesticidů, aby oslabené rostliny ochránili, zatímco jejich půda dále ztrácí úrodnost.
Kvalita zeminy má přímý dopad na lidské zdraví. Rostliny, které nemají dostatek přirozených živin, plodí méně kvalitní obilí, ovoce a zeleninu s nízkým obsahem vitaminů. A navíc mohou obsahovat zbytky pesticidů.
Tipněte si, kolik odstínů hlíny dokážeme určit:
To není správná odpověď.
Dokážeme rozlišit 395 odstínů půdy. Barvu hlíny ovlivňuje její složení. Tedy i to, jaké prvky v ní mají převahu. Například více železa způsobuje, že je zemina červená.5
Skvělý odhad!
Dokážeme rozlišit 395 odstínů půdy. Barvu hlíny ovlivňuje její složení. Tedy i to, jaké prvky v ní mají převahu. Například více železa způsobuje, že je zemina červená.5
To nevoní déšť, ale hniloba
Snad každý si vybaví podmanivou vůni vzduchu po letním dešti. Je svěží, lehce zemitá a čím delší sucho lijáku předcházelo, tím je intenzivnější. Říkáme jí petrichor. Nejde přitom o vůni deště, ale o hnilobný pach půdních bakterií, které při svém rozkladu uvolňují látku zvanou geosmin. Dopadající kapky deště na zem jen způsobí, že se tato látka dostane do vzduchu.
Bakterie při svém rozkladu uvolňují látku zvanou Geosmin
Alchymie úrodnosti
Každý kousek půdy potřebuje jinou péči. Někde je potřeba více vláhy, jen o pár metrů dál zase půdě chybí živiny nebo ji ohrožují škůdci. Doposud nebylo v lidských silách dosáhnout toho, aby se jednotlivé části pole obhospodařovaly individuálně. Když proto byla část pole napadena škůdci, zemědělci museli pesticidy aplikovat na celou plochu. Moderní technologie už dnes zemědělcům umožňují obhospodařovat každý kousek pole jinak. Právě na tuto oblast rozvoje se soustředí i evropské fondy. V rámci svých programů podporují inovace, které české zemědělské podniky mohou posunout o krok blíže k budoucnosti.
Takzvané precizní zemědělství se soustředí především na zvýšení úrody na polích, zároveň respektuje život v půdě a vrací jí to, co si z ní vzalo. Například drony mapují stav plevele a také to, v jaké kondici půda je, senzory zase sledují a vyhodnocují stav každé rostliny zvlášť. Díky nasbíraným informacím se zemědělci mohou starat o pole tak, jak potřebuje. Každá rostlina i část půdy tedy dostane přesně vypočítanou dávku vody, hnojiva nebo ochranných postřiků.
Software místo ruchadla
Zemědělské obchodní družstvo bratranců Veverkových v Živanicích obhospodařuje půdu už více než šedesát let. Na okolních polích pěstují tradiční plodiny, jako je třeba hrách setý, vojtěška, kukuřice nebo ječmen. Ve spolupráci se zemědělskými výzkumníky zavádí družstvo inovace, které mu pomáhají udržet půdu úrodnou a kvalitní. Nové osevní postupy zavádějí také za pomoci evropských fondů.
Pole v Pardubickém kraji tak podnik obhospodařuje s moderními zemědělskými stroji, které jsou k půdě šetrnější. Ta díky tomu lépe zadržuje vodu a je odolnější vůči erozi. Pluhy a secí linky jsou navíc vybaveny softwarem. Ten umožňuje dávkovat hnojiva jen v takovém množství, které daná rostlina skutečně potřebuje. Díky tomu se snižuje riziko, že se hnojiva dostanou do podzemních vod nebo ohrozí život v půdě.
Inovace pomáhají i českým farmářům
Zemědělská krajina pokrývá více než polovinu Česka. Nejde přitom jen o pole, velkou část tvoří i louky a pastviny. Inovace proto pronikají i do chovu hospodářských zvířat. Díky dotacím z evropských fondů se v tomto směru mohla rozvíjet například Farma Hájek, která získané peníze investovala do výstavby stáje a pořízení moderní techniky. Práci s dobytkem dnes usnadňuje například dojicí robot, ke kterému se krávy naučily chodit samy ve chvíli, kdy je tlačí vemeno.
Robot zkontroluje, jestli už uplynul nastavený interval od posledního dojení, očistí krávě vemeno, zanalyzuje vzorek odebraného mléka a pak ho začne odsávat. Z nové technologie mají užitek také krávy. Jsou ve větší psychické pohodě, jejich zdravotní stav se zlepšil, a navíc vzrostla i produkce mléka.
Evropské fondy pomáhají českým farmářům a zemědělcům investovat do moderních technologií. Ty pomáhají zvýšit úrodnost polí a zlepšují životní podmínky chovaných zvířat. Technologie také umožňují provádět výzkumy a experimenty, které posouvají české zemědělství o krok blíže k budoucnosti.
Mezi lety 2007 až 2022 fondy EU přinesly:
revitalizovaných hektarů půdy
podpořených zemědělských podniků
projektů vedoucích ke zlepšení životních podmínek chovaných zvířat