Seznam Native | ve spolupráci s

Když se ztrácí zrak

Češi často netuší, že mají problém s očima. Jak se připravit na zhoršení zraku?

Pomocí našich očí vnímáme zhruba 80 % informací o okolním světě. Jak se ale ukazuje, Češi si svého zraku příliš neváží. Spousta z nich si neuvědomuje, že vidí špatně. Počet lidí se zhoršeným zrakem roste a zároveň se jejich věk snižuje. Jak předejít slepotě, anebo se na ni dobře připravit?

Podle odhadů lékařů se krátkozrakost či dalekozrakost týká zhruba 40 % českých dětí. Vědci dokonce předpokládají, že v roce 2050 bude polovina populace krátkozraká.* Na vině je především trávení spousty času s displeji a příliš krátké doby venku, ideálně v přírodě.

Dejte si pozor na nenápadný zelený zákal

Vidíte špatně? To může znamenat, že váš oční nerv je už nenávratně poškozený.

Pokud začnete mít problémy s viděním a oční lékař vám diagnostikuje zelený zákal, znamená to, že zhruba 40 % očního nervu je už nenávratně poškozeno.

Toto nebezpečné oční omezení zpočátku neprovází žádné obtíže. Když se včas neléčí, může vést ke slepotě. Dá se odhalit jedině preventivním vyšetřením u očního lékaře. Onemocnění se nejčastěji projevuje u lidí po šedesátce. Lékaři odhadují, že v Česku může tuto nemoc mít 400 tisíc lidí, polovina z nich o ní ale neví.

Jak se s věkem zhoršuje lidský zrak?

Většina zčásti či zcela nevidomých lidí je ve věku nad 50 let.* Spousta lidí zrak ztrácí vlivem nemoci či oční vady, na vině ale může být i úraz či nehoda.

Věk 0 až 9 let

Mezi nemoci, které je nutné odhalit a léčit už u malých dětí, patří tupozrakost. Úspěšnost její léčby je nejlepší okolo 3. a 4. roku života, po 5. roce už není vysoká šance na úplné vyléčení. Podle odhadů se každý rok narodí zhruba 7 000 dětí, které mají riziko šilhání či tupozrakosti. Tupozrakost se podle odhadů týká zhruba 43 000 dětí ve věku do 9 let.

Lidé s tupozrakostí často nevidí ostře.

Věk 9 až 30 let

Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus se mohou projevit kdykoliv. Krátkozrací vidí hůř do dálky, dalekozrací zase nevidí ostře nablízko. Astigmatismus často doprovází dalekozrakost či krátkozrakost a způsobuje neostré a zkreslené vidění. Lidé s astigmatismem mohou mít problém rozlišit mezi číslicemi 0 a 8. na všech třech vadách má svůj podíl genetika. Kromě brýlí a čoček se dají řešit také laserovými či nitroočními operacemi.

Krátkozrací vidí hůř do dálky, dalekozrací zase nevidí ostře nablízko.

Věk 40 let

Čočka v oku ztrácí svoji pružnost, a tak člověk není schopný zaostřit na různé vzdálenosti. Tak se projevuje vetchozrakost, často začíná okolo čtyřicítky a postupně se zhoršuje až do té míry, že člověk není schopný řídit, protože rychle nezaostří mezi tachometrem a silnicí v dálce. Léčba vetchozrakosti probíhá buď pomocí laseru, anebo implantací speciálních nitroočních čoček, lze ale i korigovat brýlemi či kontaktními čočkami.

Lidé s vetchozrakostí mají problém s rychlým přeostřováním zblízka a do dálky.

Věk 50 let

Jedna z nejčastějších příčin slepoty u lidí ve věku nad 50 let je makulární degenerace, která vede k poškození sítnice. Podle odhadů jí trpí každý šestý senior a na celém světě desítky milionů lidí. Lidé s touto diagnózou vidí tmavá nebo našedlá místa a rovné čáry se jejich pohledem vlní.

Lidé s touto diagnózou mají problém vidět rovné čáry v mřížce.

Věk 60 let

Průměrný věk diabetiků je zhruba 65 let, proto diabetická retinopatie trápí lidi v seniorském věku. Odhaduje se, že retinopatií trpí každý desátý cukrovkář. Nemoc způsobuje problémy se sítnicí. Dá se léčit, ale ve své nejzávažnější podobě vede i ke ztrátě zraku. Jelikož je v Česku více než 900 tisíc diabetiků, jedná se o rozšířené onemocnění zraku.

Lidé s touto diagnózou vidí rozmazaně a s tmavými či slepými místy.

Věk 70 a více let

Zakalení čočky, která by měla být zcela průhledná, začíná většinou už kolem šedesátky a někdy i dřív. Člověk se šedým zákalem vidí zamlženě či rozostřeně, někdy může mít i zkreslené vidění barev. Lidé, kteří trpí touto nemocí, hůře vidí za šera a v noci. Na vině bývá především stárnutí, dědičnost pak může nemoc oddálit nebo popohnat. Podle odhadů se šedý zákal týká téměř každého člověka staršího 75 let. Pokud se neléčí, může vést až ke slepotě.

Lidé se šedým zákalem vidí zamlženě a rozostřeně.

Kdy k lékaři?
Ideálně každé dva roky

Jedině preventivní vyšetření u očního lékaře dokáže odhalit i skryté oční vady a odstartovat tak jejich včasnou léčbu. Na tyto prohlídky chodí podle odhadů lékařů méně než třetina lidí. Jestli máte potíže se čtením, bolí vás hlava nebo vidíte rozostřeně, rozhodně neodkládejte vyšetření. Lidé do 45 let by měli zamířit k očaři nejméně každé 4 roky, starší lidé nejméně každé 2 roky. Na zrak má velký vliv genetika, pokud máte v rodině vadu zraku nebo vážnější nemoc očí, konzultujte prevenci se svým lékařem.

Když brýle ani operace nepomohou.Dá se připravit na slepotu?

Riziko ztráty zraku roste spolu s věkem. Často se týká starých lidí, kteří zároveň trpí demencí. Zapomínají, jsou dezorientovaní, nedovedou si uvařit, dojít si na nákup nebo se vyjadřovat. Takoví lidé jsou bezradní i s fungujícíma očima. Jakmile se jejich zrak horší, jejich blízcí hledají, kdo by jim s náročnou péčí o nemocného pomohl.

Ti šťastnější najdou místo v některém ze zařízení, která se na nevidomé v seniorském věku specializuje. Tím největším v Česku je pražský domov Palata, kde pobývá 125 obyvatel. Věk klientů místního psychoterapeuta Martina Cikharta se pohybuje okolo 80 let. „Většina lidí tu přišla o zrak až ve stáří, ve spojení s cukrovkou, zeleným zákalem nebo postižením zrakového nervu. Staráme se tu ale i o lidi, kteří se s oční vadou již narodili nebo o zrak přišli jako mladí dospělí,“ přibližuje Martin Cikhart.

Ztráta zraku je podobně obrovská ztráta jako smrt někoho blízkého. Náhlá ztráta zraku je sice větší šok, zároveň ale vede k rychlejšímu smíření. „Kdo ztrácí zrak postupně, hodně lpí na tom, aby si aspoň část zraku uchoval, i když to není možné. Z toho jsou úzkostní a hodně se tím trápí. Jakmile zrak ztratíte úrazem, spíše se zaměříte na to, jak budete žít dál,“ vysvětluje Martin Cikhart a dodává, že zásadní je v takových chvílích mít na koho se obrátit.

Každou životní ztrátu doprovází u všech lidí stejný proces:

  • Popření nové situace slouží jako ochranný mechanismus mysli proti prvotnímu šoku.
  • Pak přichází hněv a agrese. Lidé jsou naštvaní, že je lékaři neoperovali dřív.
  • Smlouváním v sobě lidé živí naději, že ztrátu zraku mohou oddálit. Zkouší se obracet na víru, mění svůj životní styl a vyhledávají alternativní způsoby léčby.
  • Do deprese lidé upadají ve chvíli, kdy si uvědomí neodvratnost ztráty. V této fázi se lidé uzavírají, odmítají návštěvy, pláčou nebo jsou zamlklí. Mnoho z nich užívá psychofarmaka a antidepresiva.
  • Závěrečné smíření přichází v době, kdy lidé chtějí žít dál.
  • Popření nové situace slouží jako ochranný mechanismus mysli proti prvotnímu šoku.
  • Pak přichází hněv a agrese. Lidé jsou naštvaní, že je lékaři neoperovali dřív.
  • Smlouváním v sobě lidé živí naději, že ztrátu zraku mohou oddálit. Zkouší se obracet na víru, mění svůj životní styl a vyhledávají alternativní způsoby léčby.
  • Do deprese lidé upadají ve chvíli, kdy si uvědomí neodvratnost ztráty. V této fázi se lidé uzavírají, odmítají návštěvy, pláčou nebo jsou zamlklí. Mnoho z nich užívá psychofarmaka a antidepresiva.
  • Závěrečné smíření přichází v době, kdy lidé chtějí žít dál.
  • Popření nové situace slouží jako ochranný mechanismus mysli proti prvotnímu šoku.
  • Pak přichází hněv a agrese. Lidé jsou naštvaní, že je lékaři neoperovali dřív.
  • Smlouváním v sobě lidé živí naději, že ztrátu zraku mohou oddálit. Zkouší se obracet na víru, mění svůj životní styl a vyhledávají alternativní způsoby léčby.
  • Do deprese lidé upadají ve chvíli, kdy si uvědomí neodvratnost ztráty. V této fázi se lidé uzavírají, odmítají návštěvy, pláčou nebo jsou zamlklí. Mnoho z nich užívá psychofarmaka a antidepresiva.
  • Závěrečné smíření přichází v době, kdy lidé chtějí žít dál.
  • Popření nové situace slouží jako ochranný mechanismus mysli proti prvotnímu šoku.
  • Pak přichází hněv a agrese. Lidé jsou naštvaní, že je lékaři neoperovali dřív.
  • Smlouváním v sobě lidé živí naději, že ztrátu zraku mohou oddálit. Zkouší se obracet na víru, mění svůj životní styl a vyhledávají alternativní způsoby léčby.
  • Do deprese lidé upadají ve chvíli, kdy si uvědomí neodvratnost ztráty. V této fázi se lidé uzavírají, odmítají návštěvy, pláčou nebo jsou zamlklí. Mnoho z nich užívá psychofarmaka a antidepresiva.
  • Závěrečné smíření přichází v době, kdy lidé chtějí žít dál.
  • Popření nové situace slouží jako ochranný mechanismus mysli proti prvotnímu šoku.
  • Pak přichází hněv a agrese. Lidé jsou naštvaní, že je lékaři neoperovali dřív.
  • Smlouváním v sobě lidé živí naději, že ztrátu zraku mohou oddálit. Zkouší se obracet na víru, mění svůj životní styl a vyhledávají alternativní způsoby léčby.
  • Do deprese lidé upadají ve chvíli, kdy si uvědomí neodvratnost ztráty. V této fázi se lidé uzavírají, odmítají návštěvy, pláčou nebo jsou zamlklí. Mnoho z nich užívá psychofarmaka a antidepresiva.
  • Závěrečné smíření přichází v době, kdy lidé chtějí žít dál.

Výjimkou podle Martina Cikharta nejsou ale ani ti, kteří jsou za ztrátu zraku nakonec vděční. „Máme tu několik klientů, kteří mi řekli, že ta ztráta zraku byla pro ně tím nejlepším, co se jim stalo. Nevidomost jim otevřela svět v jiné hloubce, o které předtím netušili. Nevnímají svoje omezení tragicky,“ říká psychoterapeut. Díky vadě zraku se jim podařilo seznámit se s někým a navázat vztah. „Přístup k omezení je daný především osobností, podporou okolí i tím, kolik má člověk energie. Každý jsme jiný, a tak každý reaguje odlišně,“ uzavírá Martin Cikhart.

Oslepla jsem pár měsíců před maturitou. Na vysoké škole jsem za sebe musela bojovat,

Kdyby se narodila o pár desítek let později, absolvovala by už jako miminko rutinní operaci a její zrak by byl pravděpodobně v pořádku. Linda Albrechtová měla od narození šedý zákal, a jelikož tehdejší oftalmologie si s touto vadou u miminek tehdy moc nevěděla rady, vyrůstala s těžkou slabozrakostí a se zbytkem zraku.

„Když jsem psala rukou dostatečně velká písmena, tak jsem to po sobě i přečetla. Ve 14 jsem vlivem příliš vysokého nitroočního tlaku oslepla na jedno oko. Tenhle tlak se dnes běžně hlídá a pravidelně měří,“ popisuje. Naučila se svůj zhoršený zrak využívat naplno, protože pomůcky pro děti tehdy nebyly tak dostupné jako dnes. Na základní škole se naučila i Braillovo písmo, díky kterému dodnes rozeznává označení léků nebo pater ve výtahu.

„Odmalička jsem měla skvělý sluch. Dodnes slyším velmi dobře, všímám si tak i maličkostí. Můj manžel říká, že spoustu podnětů slyším ještě dřív, než je on zahlédne.“

Vyčerpávalo mě dohadovat se s vyučujícími o každou zkoušku

O zbytek zraku přišla pár měsíců před maturitou, když ji na přechodu srazilo auto. S pomocí maminky zkoušku úspěšně složila a pokračovala i na vysokou školu, kde došla až k titulu doktorky sociální a kulturní antropologie. „Když jsem se hlásila na vysokou, nedošlo mi, že každá přednáška může být v jiné budově a někdy i na druhém konci města,“ vzpomíná.

Vysoká škola tehdy nebyla na nevidomou studentku připravená. Nad hendikepem se pozastavovali i samotní vyučující. Nechápali, proč chce Linda studovat. „Nevyčerpávalo mě ani tak samotné učení jako dohadování se u každé zkoušky. Každému vyučujícímu jsem musela vysvětlovat, že potřebuju pro napsání testu asistenta anebo že potřebuju dělat zkoušku ústně. Většina z nich to nakonec pochopila,“ vypráví.

Jelikož tehdy studenti nechodili do školy s notebooky, převést tištěné poznámky do digitální podoby vyžadovalo pomoc rodiny i spolužaček. „Kopírovala jsem si ručně psané poznámky z hodin a nosila je domů, kde je máma s tetou po večerech přepisovaly do počítače, abych se z nich mohla učit,“ přibližuje Linda Albrechtová svoje náročné studium.

Překážky z českého internetu postupně mizí, přibližuje nevidomý informatik a psovod

Honza Balák se zabývá přístupností webových stránek, e-shopů a dalších služeb pro slabozraké a nevidomé. Testuje programy, weby a aplikace a upozorňuje na překážky, se kterými se nevidomí internetoví uživatelé setkávají.

„Často se stává, že poté, co si pracně dáte zboží v e-shopu do košíku, přijde na řadu vyplnění adresy, volba způsobu placení a dopravy. Takové formuláře bývají špatně přístupné, a než abych se mořil půl hodiny s vyplňováním, tak jdu nakoupit ke konkurenci,“ říká odborník. U zpravodajských webů podle něj většinou problém nebývá a odstrašujících příkladů na českém internetu už také moc není. Výjimkou jsou některé služby státní správy, třeba portál pro podání daňového přiznání.

Problémy se zrakem měl od narození, po operaci sítnice o zrak přišel natrvalo. Nevidomý je posledních 10 let.

„Předtím jsem viděl docela dobře, mohl jsem normálně cestovat, zvládl jsem přečíst číslo autobusu, absolvoval jsem bakalářské studium informatiky a magistra už jsem absolvoval jako nevidomý.“

Pes je mýma očima, cestu ale musím znát sám

Největší změnou s úplnou ztrátou zraku bylo podle Honzy pořízení vodicího psa. Spolu s fenkou Nancy nachodili stovky kilometrů, v prvních měsících si na sebe museli zvyknout. „Ovčáci mají svoji hlavu, jejich povaha mi ale vyhovuje,“ usmívá se Honza. Podobně je na tom taky nová fenka Lara, která Honzu provází od loňského listopadu.

Úkolem vodicího psa je plnit povely svého pána a zároveň se starat o to, aby člověk na cestě nespadl či do něčeho nenarazil. „Orientaci v prostoru a cestu musím vždycky znát já. Nemůžu se během cesty zamyslet, abych se neztratil a abych věděl, kde jsem,“ vysvětluje Honza. Každý vodicí pes musí prokázat zvládnutí 34 základních dovedností. „Se psem je to vždycky spolupráce. Nejde jen dávat povely, ale je potřeba hlavně naslouchat svému psovi,“ dodává Honza Balák.

Jaké nástroje a aplikace usnadňují život nevidomým lidem?

Nabídka pomůcek a technologií, které lidem bez zraku pomáhají, se v posledních 10 letech razantně zvětšila. K běžným už patří mluvicí mobilní telefony či rozlišovače barev, existují ale i vibrující náramky, které nositele upozorní na překážku na cestě. „Slabozrací a nevidomí potřebují dvě zásadní věci: naučit se, jak se o sebe a o svoji domácnost postarat a jak se orientovat v prostoru a ve městě,“ říká Linda Albrechtová, která pracuje jako lektorka a konzultantka pro používání pomůcek v Tyfloservisu.

Jedněmi z nejdůležitějších pomocníků pro život bez zraku jsou mobilní telefon a notebook. Jaké vychytávky využívají nevidomí lidé, aby mohli používat sociální sítě, posílat e-maily, nakupovat on-line nebo zjistit předpověď počasí?

  • Odečítač obrazovky dokáže přeříkat text dokumentů a webových stránek. Dnes je běžnou součástí mobilních telefonů.
  • Podobně fungují i ozvučené počítače a notebooky. Jedná se o běžné přístroje s nainstalovaným softwarem, který obsah a text přeříkává nahlas.
  • Hlasoví asistenti dokážou vyhledat informace nebo přečíst předpověď počasí.
  • Užitečnou technologií je i indikátor barev a světla, který rozpozná více než 100 odstínů. Tuto funkci má také mobilní aplikace Seeing AI.

Život nevidomým ulehčují i velmi jednoduché pomůcky. Mezi takové vychytávky patří hmatový krejčovský či běžný metr, který centimetry a decimetry odděluje tečkami. O něco propracovanější je indikátor hladiny nápoje v hrníčku.

  • Indikátor hladiny je čidlo, které umístíte na okraj hrnku a při doteku s vodou začne vibrovat a vydávat zvuk. Tak si nevidomí mohou bezpečně udělat čaj nebo kávu.
  • Běžný život usnadňují také mluvicí hodinky, budíky a stopky.
  • Pro volbu správného oblečení se hodí vnitřní i venkovní mluvicí teploměry.
  • Během vaření a pečení jsou nedocenitelné mluvicí váhy.
  • Nejjednodušší pomůckou je párovač ponožek ve formě plastových oček, do kterých se ponožky dají při sundávání natáhnout a poté i vyprat.
  • Praktické jsou také hmatové rozlišovače klíčů, které nevidomým šetří čas u dveřních zámků.

Kromě bílé hole a vodicího psa slouží ke snadnější a bezpečnější orientaci ve městě vysílač VPN. Plastová krabička se šesti tlačítky dokáže spustit různé zvukové signály, díky kterým lidé mohou získávat důležité informace o svém okolí. Jak to funguje?

  • Pokud mají tramvaje, vlaky, trolejbusy nebo autobusy vhodný přijímač, mohou nevidomému poskytnout informace o číslu linky či směru jízdy.
  • Podobně užitečný je vysílač i na zastávkách, kde spustí hlášení o příjezdech nebo umožňuje otevření dveří do dopravního prostředku.
  • na světelných křižovatkách mohou nevidomí aktivovat zvukové signály pro přecházení silnice.
  • Přijímače se často vyskytují také u nemocnic, úřadů a dalších důležitých míst ve městech.

Pokročilé aplikace a nástroje pomáhají v běžných situacích i v orientaci ve městě. Využívají ultrazvukové vlny, GPS nebo umělou inteligenci.

  • Náramek SunuBand pomocí ultrazvuku detekuje překážky a vibracemi upozorňuje na jejich vzdálenost.
  • Zajímavá je aplikace Blind Square, která pomocí internetu získává informace o okolí nevidomého. Pomocí speciální funkce dokáže nevidomému sdělit směr, jakým jde, ulici, ve které se nachází, i vzdálenost od cíle. Stačí se s telefonem otočit kolem své osy.
  • Pomocí české aplikace Cash Reader můžete rozpoznat bankovky pro snadnější placení.
  • Seeing Assistant Home je další užitečná aplikace, která dovede detekovat světlo, přečíst text nebo naskenovat čárové i QR kódy.
  • na umělé inteligenci staví aplikace Envision AI a Seeing AI, které dokážou rozpoznat i obličeje a předměty.
  • Aplikace Tap Tap See zase pomocí umělé inteligence dokáže popsat fotky a obrázky.
  • Celosvětová komunita okolo aplikace Be My Eyes spojuje vidomé dobrovolníky s nevidomými, kteří potřebují pomoci. Prostřednictvím videohovorů dobrovolníci poskytují pomoc třeba při rozpoznávání barev oblečení nebo při rozeznávání potravin při vaření.

Chcete poznat svět zrakově postižených?

  • Úkolem střediska Teiresiás je zajišťovat, aby studium na brněnské Masarykově univerzitě bylo přizpůsobené i studentům s handicapem.
  • Vzdělávací portál Pélion čtenářům zprostředkovává informace o technologiích, které zrakově postiženým usnadňují život.
  • Konference Agora probíhá dvakrát ročně. Zájemci se na ní mohou seznámit s technologickými novinkami pro zrakově postižené.
Chci vědět víc