Král štědrovečerního
stolu

Málokdo si dovede představit štědrovečerní večeři bez bramborového salátu. O tom, co všechno do něj patří, však nepanuje všeobecná shoda. Každá rodina má svůj recept, mnohdy doplněný o tajnou přísadu, která ho dělá unikátním. Odkud se bramborový salát vzal a z jakých surovin se dříve připravoval?

Kapr nebo řízek s bramborovým salátem ke štědrovečerní večeři není zase tak stará tradice. Na našem území přibližně do poloviny dvacátého století na svátečních stolech moc často nebýval. Například na Šumavě bylo oblíbeným pokrmem uzené maso s bramborovými knedlíky a povidlovou omáčkou. Kapr se na štědrovečerním stole začal objevovat až zhruba od poloviny 19. století, připravoval se takzvaně načerno. To znamená, že se pekl v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a piva. Podávaly se k němu šišky z bramborového těsta nebo knedlíky.

Zvyk večeřet 24. prosince bramborový salát se k nám dostal pravděpodobně z Vídně. Tam se podle dochovaných záznamů objevoval na talíři vedle kapra už kolem roku 1900. Předchůdce bramborového salátu, který u nás zdomácněl, má přitom kořeny v carském Rusku zhruba v polovině 19. století. Belgický šéfkuchař Lucian Oliver v luxusní moskevské restauraci podával pro zákazníky z vyšších vrstev tento bramborový pokrm s majonézou, vařenými vejci, kyselými okurkami a jinými drahými ingrediencemi jako třeba kaviárem, raky či křepelkami.

Oliver však recept na svůj bramborový salát nikomu nevyzradil. Ostatní kuchaři si tak museli výběr těch správných ingrediencí jen domýšlet. Bramborový „ruský salát“ se poté rozšířil i do ostatních evropských kuchyní. Protože některé ingredience v jiných zemích nebyly k dostání nebo byly příliš drahé, lidé si ho upravovali podle svých možností.

Podle jedné z teorií se recept na bramborový salát dostal do Československa za první republiky společně s ruskými emigranty. První doklad o pokrmu podobného typu je však zaznamenán už v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826. Nazvala jej „zbytkový salát“ nebo také „míchaný salát zemčátkový“. Rettigová doporučovala s majonézou, vařenými bramborami a cibulí smíchat také různé zbytky jídla z předchozích dní. „Po nějaké tabuli, když jsou rozličné zbytky, kupř. studená telecí pečeně, uzený jazyk, šunka, kapouni, i třeba koroptve…,“ píše ve své kuchařce Magdalena Dobromila Rettigová.

Bramborový salát, jak ho známe dnes, se připravuje z brambor, vařené kořenové zeleniny, natvrdo uvařených vajec, jemně nakrájené cibule a kyselých okurek. Každá rodina si však do salátu přidává to, co jim chutná – jablka, šunku, salám, ředkvičky, řepu či houby. O chuti kromě samotných ingrediencí nakonec rozhodují i poměry použitých surovin a kvalita majonézy. Někteří místo ní preferují zdravější jogurt.

Jak máte bramborový salát rádi vy?

Inspirujte se naší interaktivní hrou a vyzkoušejte letos na Vánoce novou kombinaci chutí.