Oba její manželé k ní byli štědří, a tak se mohla usadit v jednom z pěti českých měst, která získala věnem. V Hradci Králové žila s dcerou osm let – na hradě, který dnes už nestojí. Na jeho místě najdete Městskou hudební síň, která se nachází v objektu bývalého kostela sv. Jana Nepomuckého. Po Eliščině boku se v té době začal objevovat mocný šlechtic Jindřich z Lipé, se kterým byla konečně šťastná. Společně s dcerou se přestěhovala do Brna, kde s ním prožila poslední léta svého života. Obě města se k jejímu odkazu hrdě hlásí, v Hradci Králové se už více než dvacet let začátkem září konají Slavnosti královny Elišky, při kterých město rozproudí středověká zábava a Rejčka přijíždí do města v čele slavnostního průvodu v historických kostýmech.
800 let
Královny a králové z Hradce
S krajským městem na soutoku Labe a Orlice je spjatá řada významných osobností. Ať už architekt Gočár, výrobce klavírů Petrof, operní pěvkyně Červená, tenistka Siniaková či hudebník Horák. Všichni svým dílkem přispěli do mozaiky, která utváří podobu Hradce Králové. Letos si město připomíná osmisté výročí první zmínky o něm v listině Přemysla Otakara I.
Salon republiky – takto se městu zhruba sto kilometrů východně od Prahy přezdívalo za první republiky. Bylo to díky mimořádnému architektonickému rozvoji města pod vedením starosty Františka Ulricha, který ke spolupráci oslovil přední architekty jako Jana Kotěru nebo Josefa Gočára. A především Gočárovo dílo v oblasti architektury a urbanismu dodnes určuje moderní tvář Hradce Králové. Osobností, které toto město učinily a stále činí výjimečným, je ale mnohem více.
Polská princezna
01
Eliška Rejčka
1. září 1288 – 19. října 1335
Život polské princezny nezačal příliš šťastně. V sedmi letech osiřela a už ve dvanácti se provdala za svého prvního manžela, devětadvacetiletého Václava II. Jejich manželství však netrvalo dlouho. Král o pár let později zemřel na tuberkulózu a Eliška – nebo také Alžběta Polská či Richenza – se ve svých sedmnácti letech, krátce po narození dcery, stala vdovou. Zanedlouho se ale vdala znovu – tentokrát za Rudolfa Habsburského, i ten však necelý rok po korunovaci i svatbě zemřel, a mladá královna tak ovdověla podruhé.
Víte, jak vzniklo Eliščino přízvisko Rejčka?
Těsně vedle. Jedná se o zkomoleninu jejího jména Richenza.
Ano, je vidět, že se v historii vyznáte.
Těsně vedle. Jedná se o zkomoleninu jejího jména Richenza.
Těsně vedle. Jedná se o zkomoleninu jejího jména Richenza.
Ano, je vidět, že se v historii vyznáte.
Těsně vedle. Jedná se o zkomoleninu jejího jména Richenza.
Spisovatel a dramatik
02
Václav Kliment Klicpera
23. listopadu 1792 – 15. září 1859
Původně měl pokračovat v rodinné tradici. Učil se krejčím a řezníkem, nakonec však ve svých patnácti letech nastoupil na gymnázium a po maturitě studoval na Karlově univerzitě v Praze filozofii. Už v té době Václava Klimenta Klicperu přitahovalo divadlo, psal hry a sám také hrál. Po absolvování školy se stal gymnazijním profesorem v Hradci Králové, kde mezi jeho studenty patřili Karel Jaromír Erben či Josef Jaroslav Langer. V Hradci založil ochotnické divadlo a literární a kulturní středisko, v němž působil další z jeho žáků – Josef Kajetán Tyl.
Klicpera s manželkou Annou se zasloužili o společenský rozvoj Hradce Králové, který se i díky nim stal v českých zemích hned po Praze hlavním centrem kultury. V roce 1885, už po jeho smrti, bylo v Hradci postaveno Klicperovo divadlo, které nese jeho jméno dodnes. Slavnostně bylo otevřeno uvedením jeho hry Eliška Přemyslovna a opery Hubička od Bedřicha Smetany. Klicpera napsal celkem 57 divadelních her. Psal v nejrůznějších stylech, od historických dramat přes komedie a frašky až po romány a pohádky. Mezi jeho nejznámější díla patří Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsů nebo Rohovín Čtverrohý.
Víte, které bájné bytosti Klicpera vymyslel české pojmenování?
Těsně vedle. Byl to Krakonoš, strážce Krkonoš.
Ano, výborně. Je vidět, že máte přehled.
Těsně vedle. Byl to Krakonoš, strážce Krkonoš.
Těsně vedle. Byl to Krakonoš, strážce Krkonoš.
Ano, výborně. Je vidět, že máte přehled.
Těsně vedle. Byl to Krakonoš, strážce Krkonoš.
Podnikatel
03
Antonín Petrof
15. srpna 1839 – 9. září 1915
Vyučil se u mistrů ve Vídni a v roce 1864, ve svých pětadvaceti letech, vyrobil Antonín Petrof své první křídlo. O rok později přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na výrobnu klavírů a na starém městě v Hradci Králové, za katedrálou sv. Ducha, se začal výrobě hudebních nástrojů věnovat naplno. Během několika let Antonín Petrof vybudoval z malé dílny prosperující továrnu a stal se hlavním dodavatelem pian pro rakousko-uherský dvůr.
Jméno Petrof se ve světě stalo synonymem pro kvalitní hudební nástroje, za dobu své existence jich firma vyrobila přes 635 tisíc. Překonala i těžká období, například znárodnění v roce 1948, a dodnes jsou ve vedení společnosti potomci Antonína Petrofa. Aktuálně je to jeho prapravnučka Zuzana Ceralová Petrofová. O rodinném dědictví mluví v podcastu k osmistému výročí první zmínky o městě.
Víte, pro co především jsou piana Petrof mezi hudebníky oblíbená?
Ano, přesně tak. Je vidět, že se v hudbě vyznáte.
To sice také, ale ještě víc pro jejich neobyčejně měkký, něžný, kulatý a romantický tón.
To sice také, ale ještě víc pro jejich neobyčejně měkký, něžný, kulatý a romantický tón.
Ano, přesně tak. Je vidět, že se v hudbě vyznáte.
To sice také, ale ještě víc pro jejich neobyčejně měkký, něžný, kulatý a romantický tón.
To sice také, ale ještě víc pro jejich neobyčejně měkký, něžný, kulatý a romantický tón.
Architekt
04
Josef Gočár
13. března 1880 – 10. září 1945
Areál škol na hradeckém Tylově nábřeží, pražský dům U Černé Matky Boží, Wenkeův obchodní dům v Jaroměři nebo monumentální budova Automatických mlýnů v Pardubicích. To vše jsou stavby podle návrhů Josefa Gočára, jehož díla z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Narodil se v roce 1880 v Semíně nedaleko Pardubic a své dovednosti později rozvíjel pod vedením významného architekta Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
Jeho prvním samostatným projektem poté, co opustil Kotěrův ateliér, byla Červená vila v Krucemburku, inspirovaná návštěvou anglického venkova. Gočárův rukopis nese velké množství budov v okolí jeho rodné obce, v Hradci Králové pak stojí za téměř třemi desítkami projektů. Jedním z nich je například Gymnázium J. K. Tyla, jehož průčelí připomíná otevřenou knihu. Díky Gočárovu působení v Hradci získalo celé město nezaměnitelnou podobu s charakteristickými prvky modernismu. A právě za jeho odkazem vás vezme i netradiční filmově-architektonická procházka s hercem a architektem Davidem Vávrou, kterou připravuje Bio Central.
Víte, který projekt Josef Gočár dokončoval po svém učiteli Janu Kotěrovi?
Výborně. Je vidět, že se v architektuře vyznáte.
Těsně vedle. Bylo to Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
Těsně vedle. Bylo to Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
Výborně. Je vidět, že se v architektuře vyznáte.
Těsně vedle. Bylo to Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
Těsně vedle. Bylo to Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
Starosta
05
František Ulrich
6. února 1859 – 17. května 1939
Starosta tak významný, že je po něm pojmenováno náměstí. František Ulrich působil v úřadu téměř 35 let – od roku 1895 do roku 1929. Za tu dobu zanechal v historii Hradce Králové nesmazatelnou stopu. Zasloužil se o moderní přestavbu města i jeho všeobecný rozvoj. Hradci se za jeho éry přezdívalo Salon republiky. Město se pod jeho vedením proměnilo z venkovského sídla s pevnostní minulostí v moderní centrum severovýchodních Čech.
Ke spolupráci na proměně Hradce přizval významné odborníky, například architekty Jana Kotěru a Josefa Gočára, čímž položil základy rozsáhlé urbanistické vize, která město výrazně proměnila. Snažil se, aby se Hradec stal sídlem důležitých úřadů, podniků i institucí, především vzdělávacích a kulturních. K tomu pomohlo také zajištění kvalitního dopravního spojení s okolím. Repliku Ulrichovy kanceláře, kde velké plány pro Hradec vznikaly, si můžete na historické radnici prohlédnout každou středu.
Víte, v kolika letech se František Ulrich stal starostou?
Ano, to je správná odpověď.
Těsně vedle. Starostou se stal již v 36 letech.
Těsně vedle. Starostou se stal již v 36 letech.
Ano, to je správná odpověď.
Těsně vedle. Starostou se stal již v 36 letech.
Těsně vedle. Starostou se stal již v 36 letech.
Ilustrátor a režisér
06
Vladimír Jiránek
6. června 1938 – 6. listopadu 2012
„Vstávat a cvičit!“ „A proč?“ „Protože je ráno.“ „Jenže já mám ještě noc.“ Kdo by neznal dva bílé králíky a vyhřátý klobouk kouzelníka Pokustóna. Právě na vzniku večerníčku o Bobu a Bobkovi se Vladimír Jiránek velkou měrou podílel. Kromě režie a scénáře je také spolutvůrcem obou postaviček. Jednoduchý styl kresby byl pro něj charakteristický. Pomohl vytvořit i další slavnou večerníčkovou dvojici – Pata a Mata.
Královéhradecký rodák se do mediálního světa dostal už za studentských let. Potřeboval tehdy peníze, proto do redakce jednoho z časopisů přinesl na posouzení svou kresbu. Ta se líbila, takže pak začal pravidelně přispívat do Dikobrazu a Mladého světa. A nebál se při tom okolní svět po svém komentovat. To se však představitelům minulého režimu příliš nezamlouvalo a po okupaci Československa v roce 1968 Jiránek nesměl několik let publikovat. Ale právě to ho tehdy přivedlo k tvorbě kreslených filmů. Po roce 1990 se už věnoval hlavně politické karikatuře.
Víte, do kterých periodik Vladimír Jiránek svými kresbami přispíval?
Tentokrát to byl chyták, všechny odpovědi jsou správné!
Tentokrát to byl chyták, všechny odpovědi jsou správné!
Tentokrát to byl chyták, všechny odpovědi jsou správné!
Tentokrát to byl chyták, všechny odpovědi jsou správné!
Tentokrát to byl chyták, všechny odpovědi jsou správné!
Tentokrát to byl chyták, všechny odpovědi jsou správné!
Operní pěvkyně
07
Soňa Červená
9. září 1925 – 7. května 2023
Světově proslulá pěvkyně začala kariéru v Janáčkově divadle v Brně, kde dostala své první angažmá. Následně se dostala do Státní opery v Berlíně a v lednu roku 1962 emigrovala do západního Německa, kde pak několik desítek let žila. V Československu za sebou nechala život, do kterého jí krutě zasáhlo nejprve gestapo a později i komunistický režim. V zahraničí slavila operní diva obrovský úspěch, stala se sólistkou operních domů v Miláně, Bruselu či Lisabonu a působila také na americké scéně. Do vlasti se vrátila až po sametové revoluci.
„Vždycky, když jsem v Hradci, přinesu kytičku na pouchovský hrob a jdu se projít i na staré město. Tam pokaždé cítím, že tady mám kus srdce. Krev není voda,“ řekla Soňa Červená v roce 2008 v jednom novinovém rozhovoru. Z Hradce Králové pocházel její pradědeček Václav František Červený, který zde založil továrnu na výrobu hudebních nástrojů a také místní Sokol. Na své kořeny zpěvačka nikdy nezapomínala a Hradec si vybrala také jako místo svého posledního odpočinku. V srpnu Filharmonie Hradec Králové odehraje pod širým nebem speciální koncert ke stému výročí jejího narození.
Víte, jaký byl hlasový obor Soni Červené?
Bohužel, to není správně. Byl to mezzosoprán a alt.
Výborně, vypadá to, že máte hudební sluch.
Bohužel, to není správně. Byl to mezzosoprán a alt.
Bohužel, to není správně. Byl to mezzosoprán a alt.
Výborně, vypadá to, že máte hudební sluch.
Bohužel, to není správně. Byl to mezzosoprán a alt.
Písničkář
08
Michal Horák
21. dubna 1998
„Ahoj, já jsem Michal a jsem písničkář. Je mi dvacet sedm let, ačkoli prý vypadám na padesát.“ Takto se mladý umělec představuje na svém webu. Proslavily ho především chytlavé a vtipné texty, a to natolik, že v roce 2021 vyhrál v anketě Zlatý slavík kategorii Objev roku a také byl nominovaný na Cenu Anděl. Žánrově není Michal Horák přísně vyhraněný, ale většina jeho písní je folková. Počty zhlédnutí u jeho videí na YouTube se pohybují v řádu statisíců až milionů a vydal už také tři CD.
V Hradci Králové se Michal Horák narodil a studoval zde na gymnáziu, což se promítá i do jeho tvorby. Například píseň V 7:25 je inspirovaná jeho cestami městskou hromadnou dopravou, konkrétně linkou číslo 16, kterou do školy jezdíval. Ve městě také natáčí většinu svých videoklipů a několikrát zde vystupoval s Filharmonií Hradec Králové. K oslavám osmistého výročí města složil Horák o Hradci skladbu.
Víte, jak se jmenuje poslední album Michala Horáka?
Ne, to není správně.
Ne, to není správně.
Výborně, tvorbu Michala Horáka asi dobře znáte.
Ne, to není správně.
Ne, to není správně.
Výborně, tvorbu Michala Horáka asi dobře znáte.
Tenistka
09
Kateřina Siniaková
10. května 1996
Kariéru začínala v oddíle TK TENIS-CENTRUM Hradec Králové, odkud se probojovala až na pozici světové jedničky ve čtyřhře. Jednu z nejúspěšnějších dvojic současnosti tvořily s Barborou Krejčíkovou, se kterou získaly zlatou medaili na olympijských hrách v Tokiu v roce 2021, což byl pro samostatnou Českou republiku první nejcennější kov v tenise zpod pěti kruhů. Loni na olympiádě v Paříži vybojovala zlato znovu, a to ve smíšené čtyřhře s Tomášem Macháčem.
Kromě výjimečných výsledků ve čtyřhře se Kateřina Siniaková prosazuje i ve dvouhře, kde dosáhla několika finále na okruhu WTA a porazila řadu hráček ze světové špičky. Její herní styl je charakteristický bojovností, všestranností a vynikající prací na síti. „Hradec Králové byl pro mě odrazovým můstkem. Na tamních antukových kurtech jsem se naučila disciplíně, pokoře a tomu, že každý bod se musí vybojovat,“ vzpomíná Siniaková.
Víte, ve kterém roce vyhrála Kateřina Siniaková Fed Cup?
Velmi dobře, tenis máte v malíku.
Ne, to není správně. Bylo to v roce 2018.
Ne, to není správně. Bylo to v roce 2018.
Velmi dobře, tenis máte v malíku.
Ne, to není správně. Bylo to v roce 2018.
Ne, to není správně. Bylo to v roce 2018.
Ať už se jedná o osobnosti z oblasti sportu, kultury či architektury, všechny sehrály v dějinách Hradce významnou roli. A mnozí ji stále hrají – stejně jako každý Hradečan či Hradečanka. A proto je třeba pořádně oslavit osmisté výročí první písemné zmínky o městě. Po celý letošní rok bude Hradec Králové plný nejrůznějších akcí, od těch malých až po ty opravdu velkolepé.