Zklidněte se jógou
v přírodě
Jsme líní a hýbeme se velmi málo. Češi patří k málo aktivním národům. Sedavá práce, počítače a auta nás nutí sedět. Sportovat se přitom dá kdykoliv a kdekoliv. Aktivní lidé předchází demenci, rakovině a dalším vážným onemocněním.
Není potřeba chodit do fitness center, pořizovat si speciální vybavení nebo se nutit cvičit na posilovacích strojích. Kondici a zdraví posílíte i svižnější chůzí v parku nebo obyčejnými kliky.
0 %
Čechů podle loňského průzkumu Eurobarometer vůbec nesportuje.
Nedostatek času je nejčastějším důvodem, proč Evropané nesportují.
0 %
Evropanů sportuje nejméně pětkrát do týdne
Cyklistika je pro Čechy nejoblíbenějším sportem, v Evropě je to nejčastěji fitness.
Pravidelný pohyb je lepší než nárazové cvičení v posilovně. Každodenní rychlá půlhodinová procházka dělá zázraky.
0 minut
nenáročného procvičování každý týden doporučuje Světová zdravotnická organizace všem, kteří chtějí pečovat o své zdraví.
Může to být rychlá chůze, jízda na kole, volejbal nebo horská turistika. Kdo se chce zapotit, měl by věnovat každý týden 75 minut běhání, kondičnímu plavání, aerobiku, rychlé jízdě na kole, hokeji nebo fotbalu.
Bývalý vrcholový atlet Michal Maxa trénuje různě staré i různě výkonné muže a ženy. Vše staví na základních cvicích a posilování s vlastní vahou. „Každý má absolutní svobodu v tom, kdy a kde cvičí. Neexistuje tak výmluva, že lidé nemají čas cvičit. Hodinu během dne si najde každý, ať už doma, v práci, na chalupě nebo někde venku,” říká Michal. Lidé podle něj nemusejí chodit do fitka, aby byli v kondici. Sám cvičí nejčastěji na zahradě nebo v městských parcích.
Nechodím do fitka, nezvedám činky, a přitom jsem zdravý a výkonný. To se snažím vštípit svým klientům. I doma mohou dosáhnout stejných výsledků jako v posilovně, a navíc zadarmo.
Jste na čerstvém vzduchu
Je to zadarmo
Hýbete se v přírodě
Venku lépe odbouráte stres
Máte více energie než při pohybu uvnitř
Můžete se hýbat kdykoliv a (téměř) kdekoliv
Vitamín D ze slunečního záření posiluje imunitní systém a kosti
Pohyb venku zlepšuje spánek a předchází insomnii více než pohyb uvnitř
Velmi účinné jsou podle něj zdánlivě jednoduché cviky jako jsou dřepy, kliky a shyby. „Kdo je dovede udělat správně, nemusí nikam docházet cvičit. Klik je základ všeho cvičení. Posiluje ramena, ruce, nohy, břicho a hruď,” přibližuje Michal, podle kterého není nejlepší strategií při sedavém zaměstnání opět sedět i při cvičení na posilovacích strojích.
Pohyb by měl být přirozenou součástí života stejně jako čištění zubů nebo mytí rukou. Lidé by se měli hýbat, protože chtějí být fit, ne proto, že něco musí. Pak to nefunguje.
Ideální cvik na posílení spodní části těla, hlavně stehen a zadku. Nohy dejte od sebe přibližně na šířku boků, váhu nechte na celých chodidlech a nezvedejte paty ze země. Ve spodní poloze dřepu by mělo být tělo ve stejném úhlu jako holeň se stehny. Záda držte rovně po celou dobu cviku.
Jedná se o náročnější verzi dřepu. Jednu nohu nechte na zemi, druhou nohu dejte na lavičku a opřete ji nártovou hranou. Váha je na stojné noze, na celém chodidle. Při pohybu dolů držte veškerou váhu těla na stojné noze, v nejnižší poloze je zadek s koleny ve stejné rovině a vodorovně k zemi. Stůjte na celé noze, nezvedejte patu.
Střídavě vystupujte na lavičku, v horní fázi nepropínejte koleno do maxima, během celého cviku držte plně zpevněné tělo. Pohyb rukou je stejně jako při běhu vhodný pro lepší stabilitu.
Přední částí chodidla stojíme na vyvýšeném místě s lehce rozkročenými nohami tak, abychom patou mohli hýbat dolů. Pohyb začínáme zezdola nahoru, umisťujeme paty pod úroveň špiček, až do výponu na špičky. Kolena necháváme stále rovně a neohýbáme je. Posilujeme tak lýtka.
Ruce umístíme od sebe lehce více než na šířku ramen, tělo držíme rovně a neprohýbáme se. Při pohybu dolů směřují lokty šikmo do strany a vzad, ve výchozí poloze nepropínáme lokty do maxima. Posilujeme tak celé tělo, nejvíce svaly na prsou, pažích a ramenou.
Provedení cviku je stejné jako u klasického kliku, posilujeme stejné partie, jedná se o jednodušší verzi. Při tomto cviku je větší důraz na spodní část prsního svalstva.
Při provádění složitější verze klasického kliku posilujeme horní část prsního svalstva a ramena.
Paže umístíme lehce šířeji než na šíři ramen, pohyb vychází z ramen a aktivizujeme jím svaly mezi lopatkami. Hrudník směřujte k hrazdě. Posilujeme kompletní zádové svalstvo, sekundární biceps a střed těla.
Postupujeme stejně jako u shyb na hrazdě. Toto je verze cviku pro začátečníky a pro ty, kteří se učí shyb zvládnout.
Lavičky v parcích vybízejí ke cvičení. Ruce položte na lavičku, záda směrem k lavičce, záda držte rovná a nohy v mírném podřepu podle vašich schopností. Váhu nechte na patách, držte lokty rovně dozadu. Pomalu sjíždějte dolů a nahoru, ve spodní fázi cviku by měly být lokty v pravém úhlu.
Tělo držíme vodorovně na zemi v pozici na loktech a špičkách. Neprohýbáme se ani netvoříme oblouk v zádech. Držíme pevně celou váhu tělo. Posilujeme primárně střed těla, ale i zbytek těla včetně stehen a ramen.
Ležíme na zádech a střídavě přitahujeme lokty ke kolenům. Zvedáme přitom lopatky ze země. Posilujeme primárně šikmé břišní svaly.
Tělo držíme rovně, dlaně kolmo pod rameny. Střídavě přitahujeme kolena k hrudi v tempu. Posilujeme stehenní přitahovače a břišní svalstvo.
Sedíme na zemi, opíráme se o dlaně vzad. Váha těla by měla být v zadní části, nohy držíme nad zemí a současně přitahujeme kolena a hrudník k sobě. Posilujeme kompletní břišní svalstvo.
Někteří Michalovi klienti využívají tříměsíční program, kdy je naučí provádět správně základní cviky, které pak pomohou cvičit kdykoliv a kdekoliv sami. Vše ale začíná diagnostikou každého zájemce o cvičení. „Potřebuji vědět, jak se stravuje, jak se hýbe, jak je silný a pružný a co ho bolí. Pak mu připravím trénink na míru,” vysvětluje Michal a dodává, že nejdůležitější pro výsledky je pravidelnost. „Kdo cvičí jednou za měsíc, je to zbytečně vyhozený čas. Ideální pro dobrou formu jsou tři tréninky za týden se mnou a další tréninky doma,” dodává.
Důležité je cvičení nevzdat hned na začátku. Nejhorší jsou první tři týdny, kdy člověk fňuká. Pak už si tělo zvykne. Progres je docela rychlý, jen je třeba cvičit poctivě a pravidelně. Každým tréninkem se člověk zlepšuje.
Za tři měsíce trénování na sobě i začátečník vidí výrazné změny. Zlepšení přichází už po pár týdnech. Po půl roce přichází velká transformace těla. „Vše je podmíněné stravou a poctivostí,” usmívá se trenér, jehož filozofií je návrat ke kořenům a k přirozenému pohybu. „Učím klienty protahovat a cvičit tak, aby se potom cítili dobře a nezničili se. Jímá mě hrůza, když vidím lidi běhat, neumí to a ničí si svoje těla. Neumí dýchat, nehýbají rukama,” upozorňuje Michal. Stejně tak nejsou podle něj vhodné kruhové tréninky, kde trenér nezná důležité informace o jednotlivých klientech včetně jejich fyzičky či zdravotních problémů.
Lidé z kanceláří chodí s bolestmi zad po doktorech. Potřebují přitom “jen” zpevnit břicho a záda.
Máme pro vás 5 tipů, které vás zvednou ze židle
Nic si nevyčítejte. Začít se dá kdykoliv. Netrestejte se za vynechání cvičení. Každý pohyb se počítá.
Vytyčte si cíl a držte se jej. Pokud máte problémy s motivací, na chvilku si představte, že jste svého cíle již dosáhli. Hezký pocit, že?
Najděte si parťáka, který bude cvičit s vámi. Ve dvou se motivace hledá mnohem snadněji.
Nevymlouvejte se. Jste pánem svého osudu. Každý pohyb je lepší než sezení u televize.
Odměňte se za každý trénink. Buďte na sebe pyšní. Užijte si své vydřené endorfiny!
v přírodě
i s malými dětmi
i úplné začátečníky
Mezi časté klienty fyzioterapeutky Ivy Bílkové patří třicátníci, kteří do její ordinace ještě před pár lety zavítali spíš výjimečně. Kromě lidí s fyzicky namáhavým povoláním ji navštěvují také sportovci a lidé, již celé dny prosedí v kancelářích a vše se snaží dohnat jednorázovým sportováním, které pak často končí zraněním.
„Původcem problémů mnoha našich klientů, které trápí bolesti zad, hlavy, krční páteře a bederní páteře, jsou počítače,” přibližuje Bílková, která je hlavní fyzioterapeutkou FYZIOkliniky na pražském Chodově.
Podle fyzioterapeutky je nejlepším pohybem svižná chůze. „Působí jako lék, podporuje pohybovou soustavu i oběhový systém. Chůze posiluje dolní končetiny, svalstvo lopatek, ramen, šíje a další. Hodí se pro spalování kalorií a má také kladný vliv na psychiku,” vyjmenovává Bílková výhody chození.
Už po dvaceti minutách chůze každý den poznáte zlepšení v hybnosti svalů a zadýchávání.
„Úplnému začátečníkovi stačí jeden kilometr indiánské chůze, kdy střídáme chůzi a běh, alespoň třikrát do týdne. Podle pocitů postupně přidáváme na intenzitě a délce trasy. Důležité je, aby byl pohyb příjemný a abychom se druhý den cítili dobře,” říká fyzioterapeutka.
Pokud sedíme osm hodin v kanceláři, ideální je se alespoň třikrát denně hýbat tak, že se zadýcháme a zpotíme.
Jak je nejlepší se hýbat? Najděte si sport, který vás bude bavit. Optimální je podle odborníků věnovat se mu nejméně pětkrát týdně, po dobu 30-45 minut. Nejlépe by se mělo jednat o méně náročnou fyzickou aktivitu, která příliš nezatíží organismus. Ideální je svižná chůze či běh, nordic walking, jízda na kole nebo plavání.
Pokud chcete být exaktní, zaměřte se také na optimální tepovou frekvenci. Ta se vypočítá takto:
0,6 * (220-věk) + TFk
0,7 * (220-věk) + TFk
TFk = klidová tepová frekvence za 1 minutu, dá se změřit po probuzení, nejlépe na zápěstí nebo na krku
Podnikatelka Helena Nehasilová se k józe dostala náhodou. Z celodenního sezení ve škole ji bolela záda, a tak se chtěla začít víc hýbat. Nejprve si myslela, že je pro ni jóga příliš nudná a pomalá, i tak se ale rozhodla přihlásit na svoji první lekci Ashtanga Vinyasa. Tenkrát nevěděla, že si zvolila náročný a dynamický typ. Ten ji ovšem nadchl.
Když jsem přišla na první lekci, nebyla jsem dost flexibilní a měla jsem zkrácené svaly. Všimla jsem si, že ostatní ženy, kterým bylo okolo čtyřiceti, byly v o hodně lepší formě, než jsem byla já. To mě motivovalo u jógy zůstat a zlepšit se,
vypráví Helena, která je spolumajitelkou jógového studia na Letné.
Kromě běžných lekcí chodí často cvičit i do pražských parků a každou středu nabízí v rámci studia Jóga Letná i lekce určené pro veřejnost v letenském parku. „Chceme lidi podpořit a motivovat k tomu, aby se hýbali venku. Scházíme se v malé skupince, 10 až 15 lidí, od července do konce září,” říká Helena, podle které jóga na čerstvém vzduchu a uprostřed zeleně účinněji uklidňuje mysl a roztěkanost.
„Jógové pozice mají vliv nejen na tělo a svaly, ale i na vnitřní orgány, které se jimi masírují. Dá se říct, že jóga mění pohled na svět. Člověk se zklidní, má nadhled a odstup. To jóga dala i mně,” říká Helena a dodává, že se snaží hýbat i jinak.
„Pro tělo je zdravé pohybovat se různými způsoby, nestačí být jen silný nebo ohebný. Snažím se proto do svého života zapojovat co nejrozmanitější pohyb. Zkouším žonglovat, jezdím na kole a na bruslích a s trenérem se věnujeme pohybu dle vývojové kineziologie, který je přirozený pro malé děti,” přibližuje.
Podnikatelku Pavlu Maříkovou sport provází od dětství, kdy ji k pohybu vedl především táta. Vyzkoušela všechno možné včetně atletiky, juda a akrobacie. Pak se náhodou dostala k aerobiku, který ji učaroval tak, že se rozhodla stát jeho lektorkou. Po čase, kdy se věnovala vedení lekcí, se ale přiblížila profesnímu vyhoření. „Uvědomila jsem si, že pokud nechci ztratit radost z pohybu, budu si muset najít jinou práci a mít pohyb jako koníčka,” říká Pavla, která byla velmi aktivní i během těhotenství a pohybu se nechtěla vzdát ani s miminkem.
Když se mi narodila dcera, přemýšlela jsem, co bych mohla dělat s ní bez toho, abych si musela složitě zařizovat hlídání. Procházky s kočárkem pro mě byly příliš pomalé. Hledala jsem proto lekce cvičení, ale nenašla jsem nic, co by bylo zaměřené na maminky a ne na děti,
vypráví podnikatelka, která se v roce 2008 rozhodla pustit do pořádání cvičebních lekcí pro maminky a děti v městských parcích pod značkou fitMAMI.
FitMAMI cvičí v malých skupinkách po celé zemi. Každá z maminek může na lekci vzít i své dítě, ať už miminko v kočárku nebo předškoláka. Jedná se o intervalový trénink, který kombinuje posilování a cardio. „Snažíme se využívat prvků v terénu, lavičky, kmeny stromů, schody nebo zábradlí. Po celý rok cvičíme venku, pohyb venku je víc nabíjející a občerstvující než ve fitku,” říká Pavla.
Podnikatel, bývalý profesionální plavec a triatlonista Martin Dvořák se sportování věnuje odmalička. V 90. letech dokončil náročný závod Ironman pod 9 hodin, což se mu povedlo jako prvnímu Čechovi. Později se věnoval trénování profesionálních sportovců. V posledních letech pořádá spoustu sportovních akcí ve městě i v terénu a věnuje se tomu, aby co nejvíce lidí přivedl k pohybu.
Jeho „srdcovým” projektem je ale běžecká škola, kterou už 5 let organizuje na Praze 4. „Školu jsme spustili jako první v zemi, viděl jsem, jak si spousta lidí ničí běháním tělo - a chtěl jsem jim pomoci,” říká Martin, do jehož školy chodí jak zkušení běžci, tak úplní začátečníci. „Učíme běhat jak manažery, tak lidi, kteří mají velmi hluboko do kapsy,“ dodává Martin. Účastníci se rozdělí podle výdrže na tři menší skupinky, které běhají pod vedením instruktorů 3,6 a 10 kilometrů v nádherné přírodě Krčského lesa.
Máme velikou radost, když lidi, kteří nikdy neběhali, po pár letech s námi uběhnou bez problémů 10 kilometrů. Někteří z nich zhubli 30 a víc kilo.
„Součástí každé lekce je rozcvičení, protažení a nacvičování běžecké abecedy. Teprve pak běžíme a na závěr se ještě protáhneme. Tak by to mělo vypadat při každém běhu,” říká Martin. Kromě samotného běhání škola nabízí také rozbor běžeckého stylu pomocí kamery, zapůjčení běžeckých bot nebo hodinek s navigací. Škola je přístupná zdarma všem, nejen obyvatelům Prahy 4.
Řada lidí nemá dobrou obuv ani techniku běhu, což je zásadní. Vštěpujeme jim, že není vždy potřeba běžet naplno. Pokud se chtějí zlepšit, musejí běhat různými rychlostmi a na různě dlouhé vzdálenosti. Stereotyp je pro tělo ubíjející.
Praha je nádherné město. Neznám jinou takhle velkou metropoli, která by měla tolik krásných parků a lesů v okolí. Ty jsou pro běžce ideální.