Upcykloval už její dědaMladá žena proměňuje vyhozená stínidla v originální vázy
Moniku Novákovou vždy více lákalo opravování starých věcí než vytváření nových. Na bleších trzích, ve starožitnictvích nebo v bazarech hledá zapomenuté předměty, které pak ve své dílně proměňuje například v designové vázy. Před dvěma lety založila Studio Kakao, ke kterému nedávno připojila kamenný obchod na pražské Letné.
Životní filozofii přetavila v podnikání
Mísy, vázy a další doplňky z dílny Studia Kakao vznikají takzvanou upcyklací, která je v souladu se současným důrazem na udržitelný rozvoj. Zjednodušeně řečeno, jde o přeměnu starých, již nepotřebných předmětů na nové. Tím se mírně liší od recyklace, která původní výrobky mění na materiál určený k další výrobě. Ve starožitnictvích a na bleších trzích si Monika vybírá předměty, které ji zaujmou svou kvalitou nebo estetickým ztvárněním. Tvůrčí proces přeměny starých věcí na nové designové doplňky trvá zhruba měsíc a každý kousek je unikát.
„Jsem hrdá na to, že jsem našla způsob, jak upcyklaci skrýt za krásu a kvalitu. Baví mě, že ve výsledku ani není poznat, že to bylo něco starého.“
„U nás doma se věci vždy spíš vyráběly, než kupovaly.“
Monika vyrůstala v malé vesnici u Hradce Králové a rodina v ní odmala pěstovala lásku k řemeslu. Její pradědeček byl truhlářem, dědeček vášnivým sběratelem rozbitých věcí, které podle něj měly ještě nějakou hodnotu a zasloužily si druhou šanci. Ve své dílně je opravoval nebo přetvářel na něco nového. „Všechny věci, které jsme potřebovali, jsme si u nás doma vyráběli sami a z dostupných materiálů. Ať už to byla třeba postel nebo šaty do školy,“ popisuje Monika.
„Kdykoliv jsem něco potřebovala, věděla jsem, že s tím můžu za dědečkem přijít a on vymyslí, jak to zrealizovat. Vždycky měl radost, když jsme společně něco vytvořili,“ říká. V dědečkově dílně trávili s bratrem spoustu času. Dívali se, jak opravuje zemědělské stroje, vyrábí nábytek ze dřeva nebo renovuje rozbité věci. Oba sourozenci z těchto momentů čerpají dodnes. Monika, podobně jako její dědeček, dává nový život starým věcem, zatímco její bratr studuje produktový design.
Naučte se důvěřovat lidem, se kterými pracujete
„Předat část agendy do cizích rukou pro mě byla obrovská výzva.“
Vlastní podnik Monika budovala pozvolna a vše financovala z prodaných výrobků. V prvních měsících se proto starala o všechno. Od focení produktů přes správu e-shopu až po komunikaci se zákazníky. Jakmile se její byznys rozjel, rozhodla se předat některé činnosti do rukou marketingového specialisty. „Byla to pro mě výzva a také finanční náklad navíc, ze kterého jsem měla obavy. Nakonec se to ukázalo jako ten nejlepší krok. Mám teď více energie i času na samotnou tvorbu, kde je moje přítomnost nejdůležitější,“ dodává.
Díky spolupráci s externisty snadno zjistíte, kdo je pro chod vašeho podnikání nepostradatelný a koho se vám časem vyplatí zaměstnat. Dopředu si je ale dobré propočítat, na kolik nový zaměstnanec firmu vyjde. „Někdo zapomíná na odvody na zdravotní a sociální pojištění, jiný zase odhadne mzdu jen na dvacet tisíc korun měsíčně, což je v dnešní době velmi málo. Klientům proto doporučujeme mít dostatečně velkou finanční rezervu, než přijmou první zaměstnance,“ vysvětluje Pavel Hons, ředitel firemního centra České spořitelny v Liberci.
K vlastnímu obchodu přes bleší trh
Na začátku Moničina podnikání byla společná záliba s maminkou. Rády spolu obcházely bazary a starožitnictví, kde hledaly staré věci, které by mohly přetvořit a poslat znovu do oběhu. „Na bleším trhu jsem si jednou všimla šesti zelených stínidel a rázem mi na mysli vytanula myšlenka, že by z nich byly krásné vázy,“ popisuje Monika moment, který ji dovedl až k vlastní značce. Hrany starého skla tehdy zabrousila, bratr k nim svařil kovovou konstrukci, a vznikly tak jedinečné vázy. V té době už měla Monika dokončené studium architektury a přemýšlela, kam se vydat dál. Už ale věděla, že navrhování staveb to nebude.
Po několika zdařilých výtvorech se rozhodla svůj projekt, tedy přetváření starých věcí v nové, posunout o úroveň výš. Vymyslela značku, vytvořila web s e-shopem a začala své výrobky prodávat. „Chtěla jsem mít značku, která bude odrážet můj přístup k životu a vložila jsem do toho všechnu energii,“ vypráví Monika.
„Nechtěla jsem se za něco nebo někoho schovávat, a tak jsem se rozhodla, že značka budu prostě já.“
„Nejtěžší pro mě bylo ukázat tvář,“ říká majitelka studia
Uživit se v Česku užitým uměním není jednoduché. Základem je proměnit jméno ve značku. To bylo pro Moniku velkou výzvou. „Jsem duší introvert a nejtěžší tak pro mě bylo ukázat tvář, mluvit s lidmi a nějak značku prezentovat,“ popisuje Monika. Podnikatel by měl být přitom schopný svým nápadem nadchnout nejen zákazníky, ale i dodavatele a obchodní partnery. „Bez zdravého sebevědomí a skvělých komunikačních schopností se neobejdete. Každý podnikatel si musí umět vyjednat dobré podmínky u obchodních partnerů nebo státních úřadů, jinak je to průšvih,“ vysvětluje Pavel Hons z České spořitelny.
„Duší jsem introvert. Když jsem začala podnikat, musela jsem překročit svoje vnitřní hranice.“
Vázy prodává i do zahraničí
Při tvorbě i v byznyse se Monika nechává vést hlavně intuicí. Během tří let udělala obrovský pokrok. Od prvního nápadu s upcyklací došla až k vlastnímu obchodu. „Celá značka se krásně posouvá. Přicházejí dobré nabídky spolupráce, velkou část výrobků prodávám i do zahraničí a všechno se postupně děje samo. To je pro mě známka toho, že jsem na dobré cestě,“ popisuje.
„Nejsem člověk, který by se řídil tabulkami nebo vyhodnocováním, co funguje a co ne. Všechno řeším za pochodu a jak to v tu chvíli cítím.“
Jen intuice však k podnikatelskému úspěchu nestačí. Je potřeba mít jasný podnikatelský plán a promyšlené financování. „Rozjezd firmy je opravdu těžká disciplína. Od první chvíle se proto snažíme klienty navést správným směrem, důkladně propočítat všechny náklady a včas odhalit možná rizika,“ říká Pavel Hons.
Chcete vzít budoucnost do vlastních rukou a rozjet podnikání?Poradíme vám, jak se do podnikání bez obav pustit a na co si dát pozor.
Chci začít podnikat