Seznam Native ve spolupráci s

Nevařte se v kanceláři jako žába

Najděte odvahu ke změně zaměstnání

__ALTERNATIVE__TEXT__

Nespokojená a demotivovaná je téměř polovina zaměstnanců, přesto se mnoho z nich ke změně práce neodhodlá a nevyhovující podmínky snáší i řadu let. Metaforicky jsou takoví lidé přirovnáváni k žábě, která se postupně vaří v hrnci s vodou, ale nevšímá si toho. Aktuálně jsou přitom na pracovním trhu k získání nového zaměstnání příznivé okolnosti.

Vyšší mzda, dostupnost nebo blízkost pracoviště a lepší náplň práce – to jsou nejčastější důvody ke změně práce podle nejnovějšího průzkumu1 společnosti LMC. Obecně se motivy přispívající k odchodu ze zaměstnání dají rozdělit na dvě skupiny. „Ty první hodně směřují do organizace práce a odměňování a někdy opravdu není zbytí. Když například nevystačíte s penězi a firma si nemůže dovolit přidat nebo přidat nechce,“ vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik LMC. Dál sem patří organizace práce, tedy například možnost práce z domova, nebo vzdálenost či možnosti dopravy do zaměstnání.

Druhou skupinou důvodů vedoucích ke změně práce jsou pak podle Dombrovského vztahy na pracovišti. Přístup k lidem, jak spolu ve firmě management a zaměstnanci komunikují, jak moc je firma otevřená, tedy jestli dává svým zaměstnancům možnost ovlivňovat chod společnosti.

Odpovídající finanční ohodnocení, přátelský kolektiv a spravedlivý nadřízený, pocit naplnění nebo rovnováha mezi pracovním a osobním životem. To jsou hlavní proměnné, díky kterým jsou zaměstnanci šťastní.

Dlouhodobá pracovní nespokojenost postupně začne ovlivňovat i život mimo zaměstnání. Důsledkem pak mohou být i vážné zdravotní problémy.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Přirovnání vychází z bajky, která vypráví o žábě hozené do hrnce s vroucí vodou.

Je to pro ni nesnesitelné a okamžitě z hrnce vyskočí. Pokud by ale byla nejdřív voda studená a začínala se vařit postupně, žába by se údajně „nechala“ uvařit. Tuto domněnku už sice biologové vyvrátili, pro vyjádření neochoty opustit nevyhovující zaměstnání ale zůstává přirovnání trefné. Lidé se špatným podmínkám, které přicházejí postupně a zdánlivě nenápadně, přizpůsobují snadněji,
než kdyby se změnily náhle.

Dříve se objevoval hlavně u starších manažerů velkých firem.

Se zvyšujícími se nároky na výkon ale postihuje už i mladší ročníky. Zákeřnost této nemoci spočívá v pozvolném nástupu. Jedním z příznaků bývá nepříjemný pocit vyčerpání, který se postupně stává až fyzickým. V několika fázích přicházejí různé pocity od „musím udělat vše pro to, aby byla práce včas a dobře odvedená“ až po stavy úzkosti či deprese, když se tak nestane
nebo práce není adekvátně ohodnocená.

Otestujte si, zda byste o změně zaměstnání měli uvažovat i vy.

S kolegy v týmu se mi dobře spolupracuje a rozumím si s nimi i po lidské stránce.
Považuji svého nadřízeného za dobrého šéfa, dokáže mou práci ocenit, naslouchá mi.
Nemám problém s platem vyjít po celý měsíc. Koupím si, co chci, a ještě něco ušetřím.
Vyhovují mi podmínky organizace práce, pokud bych potřeboval/a změnu, můžu se ozvat.
Doprava do zaměstnání je snadná, nemám pocit, že bych cestováním trávil/a příliš času.
Cítím, že se pracovně vyvíjím. Vidím další možnosti růstu nebo změny pozice.

Výborně!

Máte skvělou práci. Mějte se ale na pozoru, aby vám to vydrželo.

Zkuste si o tom, co vás v práci trápí, promluvit se svým nadřízeným.
Pokud nenajdete řešení, porozhlédněte se jinde.

Včera bylo pozdě.

Je načase najít si skvělou práci.

Nenaplněné sliby
jako varovný signál

Podle odborníků nemá smysl v zaměstnání zůstávat, pokud jste nespokojení delší dobu a nevidíte naději na zlepšení. Například pokud jste se už několikrát snažili se svým nadřízeným o zvýšení platu nebo změně pracovních podmínek promluvit, ale vše zůstalo jen u slibů. „Jedna věc je nějaká míra pochopení pro to, že třeba objektivně si teď firma něco nemůže dovolit. Ale když se to děje opakovaně několik let po sobě, ať už se ekonomice daří, nebo zrovna nedaří, tak je to silný varovný signál,“ upozorňuje Dombrovský.

Odborníci také radí neschovávat se za argumenty typu až děti vyrostou, až budu mít více času nebo až to bude ještě horší.

„Nepodléhejte přesvědčení, že všude je to stejné, i když máte třeba více negativních zkušeností. Na změnu se předem připravte a nevnímejte ji jako riziko, ale jako příležitost.“
Jan Muzikář, Simply5
__ALTERNATIVE__TEXT__

Podmínky k získání nového
zaměstnání jsou aktuálně příznivé

Příčin, proč je právě teď vhodná situace ke změně práce, je hned několik. Jednou z nich je nízká nezaměstnanost (pouze 3,3 procenta) a stále trvající poptávka firem. Počet zájemců o práci se snížil také kvůli obavám z covidových opatření nebo války na Ukrajině. V době nejistoty se lidé práci měnit bojí. „Před dvěma třemi lety byl průměrný počet reakcí na jednu pozici kolem 12 až 15, teď je to v průměru sedm reakcí,“ říká Dombrovský. Dodává, že u náročnějších pozic jsou počty ještě nižší. Konkurence je tak menší a stojí za pokus se do výběrového řízení alespoň přihlásit. Firmy, které by jindy možná trvaly na splnění všech podmínek v inzerátu, dají příležitost i méně „dokonalým“ kandidátům. Změnit práci se v současnosti vyplatí také z finančního hlediska. Kvůli vysoké inflaci bude výše reálných příjmů dál klesat. Nástupní mzdy ale oproti mzdám stávajících zaměstnanců rostou rychleji.

Internetové portály propojující nabídky firem s poptávkou zaměstnanců
(například Jobs.cz nebo Práce.cz).

Doporučení známých – mohou oslovit svého zaměstnavatele
nebo se poptat ve svém okolí.

Oslovování konkrétních firem.

Při procházení inzerátů se nebojte hledat i v neznámých vodách

Na počátku kariéry lidé mění práci výrazně častěji. Mají potřebu se posouvat k zajímavějším příležitostem, něco si takzvaně osahat, najít se. V pozdějším věku se už ale často uzavírají do svých „škatulek“ a vykročit z nich se jim zdá jako příliš náročný krok. Přitom hledat práci mimo svůj současný obor může být v budoucnu jediná možnost, jak zůstat na trhu práce žádaný. „V posledních letech se čím dál více prosazuje, a bude to potřeba ještě více, takzvaná druhá kariéra. Budou ji rozjíždět třeba i lidé ve středním a vyšším věku. I z toho důvodu, že jejich stávající profese už nebude zapotřebí,“ myslí si Dombrovský.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Při výběru je také dobré nezaměřovat se příliš úzce například na jednu konkrétní pozici

„Pak se může stát, že třeba člověk, který v malé firmě dělal účetnictví, už pořád hledá jen pozici účetního. Ale nenapadne ho, že v té firmě v rámci účetnictví dělal třeba i personální agendu, takže by mohl zkusit HR,“ podotýká Dombrovský. Moderní vyhledávací nástroje už ale většinou s tímto pomáhají a automaticky nabízejí i pozice „o kousek vedle“.

„Strhněte nálepky, jako jsem moc starý nebo na to nemám.“
Jan Muzikář, Simply5

Klíčové je také umět z inzerátu vyčíst to podstatné

V seznamu požadavků mohou být některé více a jiné méně důležité. Nenechte se odradit a na nejasnosti se doptejte. Pokud splňujete například sedm z deseti požadavků, nemusí to být ve vašem přijetí překážkou. Znalosti se třeba bude možné doučit nebo se můžete zúčastnit doplňujícího kurzu. „Jděte si za svým cílem, buďte upřímní a přímí k potenciálnímu zaměstnavateli, jednejte na rovinu. Pokud máte chuť se učit a zkoušet to, co ještě neumíte, nepotřebujete více,“ radí Muzikář.

Specifickou záležitostí je pak podle Dombrovského požadavek na angličtinu. „Spousta lidí si v tom extrémně nevěří, ale třeba reálně na té konkrétní pozici, kde chtějí angličtinu na střední úrovni, tak pak zjistí, že ji využijí dvakrát za měsíc v e-mailu. A na to stačí malá znalost, která se třeba časem zvětší.“

__ALTERNATIVE__TEXT__

Představy o firmách plných mladých lidí jsou mýtus

Překážkou v nastartování nové kariéry mohou být pro někoho obavy, že se ocitne znovu na úplném začátku a v kolektivu plném i o generace mladších lidí. To je ale mylná představa. „Průměrný věk zaměstnanců v Česku je 44 let. To znamená, že střední věk je nejsilnější skupinou lidí, jde o takzvané Husákovy děti. Zhruba třetina zaměstnanců je ve věku 40 až 49 let a další zhruba čtvrtina je nad padesát let,“ říká Dombrovský. Dodává, že firmy sice zatím nejsou příliš zvyklé se na tyto věkové skupiny zaměřovat, to se ale kvůli nízkému podílu mladých lidí na trhu práce začíná měnit.

Například i při změně oboru už má člověk s dvacetiletou praxí co nabídnout na poli takzvaných soft skills. Řadí se sem třeba umění vyjednávání, přístup k lidem, rozvaha, schopnost rozhodovat –
zkrátka vlastnosti, které se většinou tříbí s věkem.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Prodejte své silné stránky

Váš životopis by měl zaujmout, obsahovat vše podstatné, ale zároveň na první pohled přemírou informací neodradit. Personalista nebo manažer potřebuje rychle najít podstatné informace.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Životopis strukturujte – měl by obsahovat kategorie jako osobní údaje, pracovní zkušenosti, vzdělání a další dovednosti a znalosti. Informace pak uvádějte v odrážkách.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Nebuďte příliš struční. Obzvlášť u pracovních zkušeností se vyplatí nevypsat jen seznam konkrétních pozic a názvy firem, ale rozvést i náplň práce, kompetence nebo vaše klíčové cíle a úspěchy. Právě tady můžete přesvědčit, že i když se jedná o jinak pojmenovanou pozici, náplň byla podobná.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Pokud jste na trhu práce už více než pět let, je vzdělání spíš doplňková informace. Jinak je tomu ale u kurzů, které jste například absolvovali při zaměstnání. Obzvlášť pokud jsou z nedávné doby, mohou dobře naznačit, jakým směrem se chcete vydat.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Popište i své osobnostní rysy, jak přistupujete k problémům či výzvám. Pro některé zaměstnavatele může být důležité, aby nový člověk dobře zapadl do týmu.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Nepodceňujte motivační dopis. I tady můžete zapůsobit a vysvětlit své uvažování, proč jste na pozici vhodní kandidáti. Vypíchněte, jaké konkrétní zkušenosti byste na požadované pozici využili. Nasměrujte pozornost na vaše silné stránky.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Nerozesílejte jen jeden životopis na všechna místa. V každé variantě zdůrazněte vždy to podstatné ke konkrétní pozici.

__ALTERNATIVE__TEXT__

Dbejte na pravopis – můžete o kontrolu požádat někoho, o kom víte, že si je v češtině jistý. I pokud jazyková vybavenost na požadované pozici nehraje hlavní roli, pravopisné chyby zbytečně snižují celkový dojem. V životopisu také nikdy nelžete.

Pohovor jako partnerská disciplína

Reakcí na odpovídající a dobře zpracovaný životopis je v nejlepším případě pozvání na osobní setkání. Kandidátů je pravděpodobně víc, proto je důležité udělat co nejlepší dojem a vyvarovat se zbytečných chyb. Právě tady můžete dobře „prodat“ zmiňované soft skills. Podle Dombrovského mohou při výběru hrát stejně důležitou roli takzvané hard skills, tedy konkrétní dovednosti ve zvoleném oboru.

Vyhledejte si o firmě i pozici dostupné informace. V opačném případě můžete působit dojmem, že o místo nemáte dostatečný zájem. Pokud je to možné, zjistěte si také, kdo bude u pohovoru přítomen, ať nejste zaskočeni.

Většinou na závěr padne otázka: „Chcete se vy na něco zeptat?“ Připravte se raději předem, odmítnutí doplňujícího dotazu může vyvolat dojem pasivity nebo nezájmu. Ptejte se například na organizaci práce, s kým budete spolupracovat, jak jsou ve firmě nastavené rozhodovací procesy nebo možnosti pracovního růstu.

Pokud výše platu není součástí inzerátu nebo ji personalista či manažer během interview nezmíní, nebojte se zeptat třeba právě na to. Uživit se prací je základní potřeba – pokud by pozice tento nárok nesplňovala, další kola výběrového řízení pro vás mohou být ztrátou času. Nemělo by to ale být to jediné, co vás zajímá.

Buďte připraveni mluvit také o tom, v čem dobří nejste. Je důležité si uvědomovat jak své silné, tak ty slabé stránky. Ty by ale samozřejmě neměly být nejdůležitější ve vztahu k požadované pozici. Můžete zmínit například některé přešlapy z posledních let a jaké jste si z nich vzali ponaučení.

Pracovní pohovor není výslech, ale oboustranná konverzace. Snažte se tak k němu přistupovat. I vy si ověřte, jestli se jedná o zaměstnavatele, kterému chcete věnovat podstatnou část svého času a energie.

Případné odmítnutí na pohovoru berte jako zkušenost, která vás posune dál. Ne jako neúspěch, zklamání nebo důvod ke ztrátě sebevědomí. Trénink dělá mistry – čím více pohovorů absolvujete, tím silnější, odolnější a připravenější se stanete.

Cestou za lepším zaměstnáním vás provedouJobs.cz

Firma propojuje nabídku a poptávku na trhu práce už od roku 1996. Byla první registrovanou komerční doménou tohoto typu v Česku. Za uplynulých 12 měsíců bylo na portálu vystaveno víc než 240 000 pracovních pozic, na které zaměstnavatelé obdrželi víc než dva miliony reakcí od 300 000 jednotlivých kandidátů.

Staňte se dalším z nich – na Jobs.cz vám pomohou se všemi kroky, a to od napsání životopisu až po první dny v nové práci.

Chci si najít skvělou práci
  • 1Vývoj na pracovním trhu. Hlavní data, změny a trendy / Q2-2022, LMC
  • 2JobsIndex, duben 2022