Dokáže nás povzbudit, když jsme unavení, a obsahuje antioxidanty, které zamezují předčasnému stárnutí. Některé výzkumy dokonce odhalily, že pití kávy dokáže předejít cukrovce a rakovině a posiluje naše srdce a cévy. Navíc šálek čerstvě umleté kávy dokáže udělat lepší den. Není proto divu, že patří mezi celosvětově nejoblíbenější nápoje na světě.
Pouhý jeden šálek kávy prokazatelně zlepšuje náladu i naši schopnost řešit problémy. To ověřili vědci na univerzitě v Arkansasu, kteří zkoumali, jak kofein ovlivňuje naše myšlení i pracovní výkon. Na co je naopak jeden hrnek kávy krátký, je kreativita.
Zdroj: Percolating ideas: The effects of caffeine on creative thinking and problem solving. Consciousness and Cognition, 2020
Celosvětovou vášeň pro kávu rozšířili italští emigranti. Původní espresso si však každý národ přizpůsobil vlastním chutím. Díky tomu můžete v každém koutu světa ochutnat místní kávovou specialitu.
Řekové vám nabídnou orosené studené frappé, francouzskou snídani zase doprovází café au lait, které je složené půl na půl z filtrované kávy a mléka, a tak není kopií caffè latte. Netradiční kávové chutě můžete objevit při cestách po Maroku nebo Portugalsku. Zatímco Portugalci připravují nápoj mazahran z espressa s ledem a citrónovou šťávou, Maročané kávu dochucují skořicí, kardamomen, černým pepřem a hřebíčkem.
Kávu jako nápoj naučil Čechy pít damašský rodák a obchodník Georgius Hatalah, v kavárenských kruzích známý jako Jiří Deodat. Na začátku 18. století chodil po pražských ulicích s vědrem kávy, kterou připravoval tradičním tureckým způsobem, a prodával ji kolemjdoucím. Černý nápoj si místní natolik zamilovali, že se v Čechách Deodat usadil natrvalo a později otevřel vůbec první kavárnu v Praze. Podle historiků všechno naznačuje tomu, že to byl právě on, kdo stál za zrodem českého kávového fenoménu.
Jednotlivé druhy kávových nápojů se mezi sebou liší způsobem přípravy, nejčastěji poměrem mléka a kávy.
Espresso je vlajkovou lodí každé kavárny. Snoubí se v něm hořkost s kyselostí a jeho intenzivní chuť cítíte na jazyku i několik minut. Rodnou zemí espressa je Itálie a za praotce kávovaru se považuje továrník Luigi Bezzera. Ten vynalezl přístroj s dávkovací pákou a také jako první použil výraz espresso na světové výstavě v Miláně v roce 1906. Ovšem pravé espresso, jak ho známe dnes, se zrodilo až v roce 1947. Tehdy si Achille Gaggia nechal patentovat kávovar, který dokázal vyvinout tak silný tlak vody, že se na hladině kávového nápoje vytvořila crema. To je několik milimetrů vysoká kávová pěna na hladině, díky které poznáte dobré espresso na první pohled. Má jemný oříškový odstín a po zamíchání lžičkou se vrátí zpět do původního tvaru.
Italové vynalezli nejen kávovar a espresso, ale položili také pevné základy přípravy kávy, kterých se drží baristé po celém světě.
7 až 9 gramů
20 až 30 vteřin
9 barů
88 až 95 °C
25 až 35 mililitrů
67 °C
Ristretto pijí Italové klidně i několikrát denně a označují ho jako nápoj pro opravdové milovníky kávy. Na jeho přípravu se používá stejná dávka namleté kávy jako u espressa, zato jen poloviční množství vody – nanejvýš 20 mililitrů. Chuťově je tak ristretto mnohem výraznější a méně hořké než espresso. Obsahuje jen ty nejsilnější kávové extrakty, ale zato méně kofeinu. U kávy totiž neplatí přímá úměra, že čím silnější chuť má, tím více kofeinu obsahuje.
Espresso lungo znamená v překladu dlouhé espresso. Připravuje se podobným způsobem jako pravé espresso jen s tím rozdílem, že se šálek dolije horkou vodou, aby objem kávy měl 60 až 90 mililitrů. Chuť je tak méně výrazná. Espresso lungo se často zaměňuje za americano. To je espresso, které se servíruje se sklenicí horké vody a ředí se pak podle potřeby.
Příběh irské kávy začíná na irském letišti Shannon, kde v roce 1942 uvízla hrstka cestujících. Nedalo se kvůli nepříznivému počasí odletět. Turisté si tak dlouhou chvíli krátili v tamním baru. A právě tehdy barman Joe Sheridan vymyslel drink pro zahřátí svých znuděných hostů. Do kávy nalil whiskey a nápoj ozdobil šlehačkou. Abyste si irskou kávu opravdu vychutnali, nemíchejte ji. Jen tak ze začátku ucítíte sametově jemnou smetanu, posléze horkou kávu a na konec sladkou chuť whiskey.
Cappuccino je kávové pohlazení pro všechny smysly. Je složené z espressa, našlehaného mléka a sametové pěny. Ta je na pohled lesklá, složená z miniaturních bublinek a nanejvýš 1 centimetr vysoká. Své jméno tento lahodný nápoj dostal podle mnichů z kapucínského řádu. Barva jejich roucha byla totiž stejná jako odstín cappuccina.
Caffé latte je v podstatě espresso s mlékem. A přestože káva s mlékem se na starém kontinentu pila už od 17. století, první latte spatřilo světlo světa v 50. letech v San Franciscu. Američané totiž silnou chuť espressa neměli příliš rádi. Majitel kavárny Caffe Mediterraneum proto začal podávat espresso zjemněné mlékem a pojmenoval ho caffè latte.
Flat white – to je espresso doppio, tedy dvojitá dávka espressa, s našlehanou mléčnou pěnou. Oproti cappuccinu je flat white chuťově výraznější. Tenká vrstva pěny sice zjemní intenzitu espressa, ale přesto zanechá jeho výraznou kávovou chuť. Flat white se začalo poprvé objevovat v 80. letech u protinožců, dodnes se ale vedou spory o tom, zda to bylo v Austrálii, nebo na Novém Zélandu.
Pokud chcete ochutnat výbornou kávu, měli byste si všímat hned několika věcí. Chuť nápoje ovlivňuje nejen původ kávových zrn, ale i čistota mlýnku, síla tlaku nebo délka louhování kávy. Zkušení baristé experimentují a trpělivě zkoušejí různé kombinace těchto parametrů, aby z kávových zrn dostali to nejlepší – bohatou chuť a intenzivní aroma.
Espresso, cappuccino anebo latte. Příprava těchto nápojů se také liší množstvím kávy a vody, výškou pěny i typem hrníčku nebo sklenice, ve kterém se podává.
jen káva a crema
jen káva a crema (méně než u espressa)
espresso a horká voda v poměru 1 : 1
espresso, našlehané mléko, pěna
dvojité espresso, vrstva mléčné pěny
teplé mléko, espresso, mléčná pěna
Nadýchaná mikropěna z mléka je základem dobrého cappuccina, flat white i caffè latte. Pěnu můžete našlehat třeba tryskou na domácím kávovaru, anebo si pořídit speciální konvičku na mléko, která pěnu ušlehá za vás. Zkušení kávoví mistři doporučují na šlehání používat plnotučné vychlazené mléko. To lépe pění a pěna z něj pak déle drží. Ve finále by pěna měla mít krémovou konzistenci a teplotu okolo 60 °C.
Vychutnejte si jeden ze 12 různých druhů káv a nedělejte si starosti o čištění přístroje. Nechte na sebe dýchnout vůni italské kavárny a dopřejte si doušek kávy plné chutí.
Automatický kávovar Phillips LatteGo umí připravit různé kávové speciality i našlehat sametovou pěnu. O rychlé napěnění mléka, jeho správnou konzistenci i teplotu se postará speciální napěňovací systém LatteGo. Kávovar ocení nejen milovníci cappuccina, ale také zkušení kávoví znalci. Kávu totiž umí připravit na jedno stisknutí, zároveň ale umožňuje nastavit intenzitu chuti i hrubost mletí.