Krátkozrakost
Ti, kdo trpí krátkozrakostí, vidí dobře na blízko, ale špatně do dálky. Vzdálené předměty mají rozmazané a aby zaostřili, musí přivírat víčka a mhouřit oči. Tím tak oči zbytečně namáhají, což může vést k bolestem hlavy.
Jakou cestu ušlo lidstvo k lepšímu zraku
Jsou jedním z nejmenších orgánů, ale jejich význam je pro náš život ohromný. Díky očím vnímáme 70 % vjemů1 a krásy světa kolem sebe. Trvalo však několik tisíc let, než lékaři přišli na to, jak dlouhodobě zajistit lepší zrak a udržet ho.
Naši pradávní předci toho o anatomii oka a léčbě nemocí mnoho nevěděli. Choroby přisuzovali nadpřirozeným silám a z dochovaných nástěnných maleb víme, že místo lékařů zaujímali mágové a šamani.2 Podle záznamů však víme, že se snažili jeden z nejsložitějších orgánů v lidském těle zkoumat a pochopit jeho fungování.
Starověcí Egypťané používali k léčení různých očních problémů přírodní látky, jako je med či aloe vera. Je též zdokumentované, že římský filozof a dramatik Seneca využíval pro zvětšení písma kouli naplněnou vodou, přes kterou se na text díval. Římský císař Nero si zase speciálně vybroušeným smaragdem chránil oči před sluncem při sledování gladiátorských zápasů.
S myšlenkou, že by broušená skla mohla pomoci lidem s oční vadou, přišel na přelomu 10. a 11. století arabský vzdělanec a astronom Alhazen. Jeho nápad uvedli do praxe proslulí benátští skláři z ostrova Murano až na konci 13. století. Dokázali totiž vybrousit dvě vypouklé čočky, které umístili do dřevěného kroužku a propojili nýtem. Tak vznikly první brýle. K jejich masivní produkci ovšem došlo až v 17. století.
Benjamina Franklina, guvernéra státu Pensylvánie a jednoho ze zakladatelů USA, velmi trápilo, že musí střídat brýle na čtení a do dálky. Proto přišel s nápadem vytvořit čočku, která by měla ve svém skle dvě různé optické síly – nahoře pro vidění na dálku, dole pro čtení. Tak vznikly bifokální brýle. „Lidé, kteří se potýkají se stejným problémem jako Benjamin Franklin, dnes mohou využít korekci v podobě implantace speciální nitrooční čočky metodou PRELEX. Navíc po její výměně již nemůže vzniknout šedý zákal,“ dodává Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno.
Významné prvenství v oblasti korekce očních vad patří českému chemiku Ottu Wichterlemu. Na Štědrý den roku 1961 vyrobil měkké gelové kontaktní čočky pomocí zařízení sestaveného ze stavebnice Merkur. Za průlomový objev umožňující lidem s oční vadou vidět i bez brýlí byl dokonce nominován na Nobelovu cenu. Postupem času se jejich konstrukce zdokonalovala. V současnosti existuje na trhu široká škála čoček, které pomáhají jak s krátkozrakostí, dalekozrakostí, tak i s astigmatismem.
Nicméně stále platí, že kontaktní čočka je cizí těleso v oku a je třeba ji používat přiměřeně a s ohledem na potřebnou hygienu. I při dodržení veškerých hygienických doporučení škodí rohovce jejich dlouhodobé nošení, a lidé by proto měli čočky střídat s brýlemi. Potíže s očima má totiž více než 60 % uživatelů kontaktních čoček.3 Jedná se nejčastěji o pocit řezání či pálení a červené oči, dojít ale může také k zánětu spojivek či rohovky. „Ve své praxi jsem už bohužel léčila pacienty s rohovkovým vředem způsobeným právě špatným používáním kontaktních čoček,“ doplňuje primářka Šárka Skorkovská.
Krátkozrakosti, dalekozrakosti či astigmatismu se v současnosti dá zbavit laserem. První experimenty s lasery v oftalmologii začaly už v 50. letech minulého století. První experimentální laserová operace byla provedena roku 1984 v Německu. Od roku 1989 se laser pro korekci očních vad používá v běžné praxi. Lékaři dnes využívají několik laserových metod, z nichž některé zákrok provedou za pouhých několik sekund. Cena operace se pohybuje okolo 40 tisíc až 50 tisíc korun za obě oči.
Rozlišujeme tři generace laserových operací:
Povrchová metoda PRK s využitím excimerového laseru.
Podpovrchová metoda LASIK s rohovkovou lamelou. Dioptrie odstraňuje excimerový laser a lamela se vytváří mechanicky nebo femtosekundovým laserem.
Metoda SMILE, při níž se využívá jen FS laser pracující uvnitř rohovky. Aktuálně nejdokonalejší verzí je SMILE PRO s využitím laseru VISUMAX 800.
Volba metody záleží na výsledku důkladného předoperačního vyšetření, které trvá nejméně 2 hodiny. „Jeho součástí musí být i tzv. rozkapání, tedy medikamentózní rozšíření zornice. Díky tomu můžeme vyšetřit zadní část oka a zjistit i skrytou výši dioptrické vady,“ upozorňuje primářka Oční kliniky NeoVize Praha Lucie Valešová.
Pro korekci dioptrických vad i astigmatismu se využívají též tzv. fakické nitrooční čočky, které se implantují do očí bez odstranění lidské čočky. Špičkovým řešením jsou pak čočky EVO ICL, které se používají již 20 let a počet jejich implantací překročil 2 miliony. Tyto čočky se využívají zejména tehdy, když laserová operace není vhodná. Také si ji volí pacienti, kteří si přejí plně reverzibilní řešení své oční vady či preferují řešení pomocí čočky.
Oftalmologie v Čechách se dlouhodobě řadí ke světové špičce. Již roku 1905 provedl profesor Zirm v Olomouci první transplantaci rohovky na světě. První implantace nitrooční čočky v Československu proběhla už v roce 1954 a uskutečnil ji profesor Vanýsek v Hradci Králové. Zakladatel kliniky NeoVize Josef Hycl provedl jako první v ČR korekci dioptrické vady pomocí nitrooční čočky metodou RLE. Doktor Hycl byl i prvním českým lékařem, který provedl roku 2005 v Londýně korekci dioptrické vady s využitím femtosekundového laseru (FS).
Sametová revoluce přinesla bouřlivý rozvoj očního lékařství. Velmi rychle se zavedla operace šedého zákalu pomocí ultrazvuku, moderní mikroskopy, inovativní nitrooční čočky pro korekci dioptrií i astigmatismu a zejména lasery, které se využívají pro léčbu sítnice, zeleného zákalu, šedého zákalu a pro odstraňování krátkozrakosti, dalekozrakosti a astigmatismu.
Čeští lékaři provádějí velmi kvalitní chirurgii a v počtu operací očí na obyvatele, použitých metod a využívání inovativních čoček drží Česká republika přední místo ve světě. Důkazem je i skutečnost, že za umem českých oftalmochirurgů míří stále více pacientů ze zahraničí. Mezi lety 2016 a 2019 došlo v očních klinikách NeoVize k 73% navýšení počtu zahraničních pacientů. Po covidové pauze počet pacientů z ciziny opět dále roste.
Přetáhněte správný název částí oka k danému písmenu podle obrázku.
Mezi přední pracoviště, která působí na území bývalého Československa, patří NeoVize a její slovenská část NeoVízia se svými pracovišti v Praze, Brně, Újezdě u Brna, Českém Těšíně, Bratislavě, Popradu a Trnavě.
NeoVize, která poskytuje špičkovou péči pacientům již 15. rokem, využívá od svého založení nejmodernější technologie a postupy. Byla prvním pracovištěm v Česku, které zavedlo femtosekundový laser jako standard pro operace dioptrických vad a astigmatismu. NeoVize také jako první využila FS laser VisuMax pro korekci dioptrických vad a FS laser LenSx pro operace šedého zákalu.
Od léta 2022 využívají chirurgové NeoVize v Praze, Brně a Bratislavě jako jedni z prvních na světě a první v bývalém Československu nejrychlejší a nejmodernější FS laser VISUMAX 800, pomocí kterého odstraní dioptrickou vadu za pouhých 10 sekund. Instalace tohoto supermoderního laseru umožnila zavedení unikátní operační metody 3,5. generace SMILE PRO, která celá probíhá jen s využitím FS laseru a umožňuje odstranit nejen krátkozrakost a astigmatismus, ale otevírá i možnost řešení dalekozrakosti.
Laserové operace nejmodernějších variant NeoLASIK HD nebo NeoSMILE PRO s doživotní zárukou přinášejí pacientům nespočet výhod a ulehčení života. I pandemie covidu-19 prokázala, jakou výhodou je dobrý zrak neomezovaný zamlženými brýlemi. Laserová korekce dioptrií je ideální pro „brýlaté“ již po 18. roku života. Rozšířená představa, že je dobré s odstraněním dioptrií počkat, je již dávno překonaná. Odkládání operace vede jen ke ztrátě času a pacienti po laseru pak často litují jen toho, že nešli na zákrok dříve.
Chci vědět více