Nachlazení nebo bolest hlavy lidstvo sužují miliony let. Pravěcí šamani se sice spoléhali na amulety a magii, uměli ale i úspěšně hojit zlomeniny a rozeznávat léčivé rostliny. Trvalo stovky tisíc let, než jsme se naučili očkováním vyzrát na smrtelně závažné nemoci a provádět operace, které zachraňují životy.
Podívejte se na to, jak o nemocné pečovali starověcí Egypťané, které objevy v posledních 200 letech změnily tvář medicíny a jak lékaři v současnosti při poskytování lékařské péče využívají mimo jiné i mobilní aplikace.
Pravěk (3 miliony – zhruba 4 000 př. n. l.)
Mezi první léčitele patřili pravěcí šamani. Ti se pokoušeli rozeznávat léčivé rostliny, ale neváhali provádět i složitější operace. Dařilo se jim pomocí dlah léčit některé zlomeniny a nebáli se občas provést amputaci. Ještě, než se ale rozhodli pomoci nemocnému, museli zvážit, jestli pro kmen nebude nejlepší jej nechat svému osudu.
První lidé se při řešení zdravotních obtíží řídili především svými instinkty. Stejně jako zvířata, i lidé zpočátku léčili svá poranění pouze odpočíváním a vymýváním si rány nebo jejím ochlazováním. Později také zkoušeli přikládat kůru stromů nebo se mazat krví zvířat. Před chorobami se chránili různými talismany, které měly odrazovat démony a další nadpřirozené síly.
Pravěcí léčitelé měli dost odvahy na to, aby nemocným prorazili lebku a vytvořili v ní otvor. Takovým drastickým zákrokem se jim nejspíš snažili pomoci od bolestí hlavy, ale i od některých duševních chorob. Jedná se o jeden z nejstarších prokázaných chirurgických zákroků. Zákrok se nejprve prováděl kamennými nástroji a bez umrtvení, později se využívaly kovové nástroje a různé utišující prostředky. Technika se používá dodnes, i když už ne tak brutálně, třeba když je potřeba snížit nitrolební tlak nebo diagnostikovat krvácení do mozku.
Starověký Egypt (zhruba 4 500 př. n. l. – zhruba 640 n. l.)
Starověcí Egypťané položili základy medicíny, tak jak ji známe dnes. Archeologické nálezy dokládají, že pokud Egypťané věděli o příčině nemoci, dokázali ji také poměrně dobře léčit. U vnitřních zranění nebo závažných chorob však při léčbě spoléhali spíš na magii. Z rostlin, minerálů i živočichů vyráběli léčiva, například kamencem zastavili krvácení nebo si bylinkami pomohli od nadýmání. Díky tomu, že si své medicínské postupy a diagnózy pečlivě zaznamenávali, máme dnes o egyptské medicíně spoustu vědomostí.
Zlomená noha nebo uštknutí jedovatým hadem patří mezi zdravotní obtíže, se kterými si Egypťané uměli dobře poradit. Podle egyptoložky Julie Machatové byli staroegyptští lékaři zkušenými a vyhlášenými léčiteli.
„Víme, že průběh nemocí pečlivě pozorovali, sbírali zkušenosti při pokusech léčení a postupně se dobrali k tomu, jak daný problém dobře diagnostikovat a léčit. Svoje myšlenky zaznamenávali na papyry, které se nám dochovaly dodnes a na kterých své lékařství stavěli již antičtí lékaři, Řekové i Římané,”
vysvětluje lektorka z Hrdličkova muzea člověka v Praze.
Středověk (3 500 př. n. l. – 16. stol. n. l.)
Ve středověku se péče o nemocné odehrávala především v klášterech. Mniši ve svých zahradách pěstovali léčivé bylinky a připravovali z nich léčiva, také tam vznikaly první lékárny. Církev z medicíny vyloučila chirurgické zákroky, a tak je v raném středověku vykonávali lazebníci, holiči a kati. Ti vykonávali pouštění žilou, pacientům přikládali k tělu pijavice nebo vytrhávali zuby. Někteří léčitelé se snažili bolest tlumit opiem a mandragorou.
Evropu sužovaly epidemie lepry a moru. Lidé věděli, že před takovými nemocemi je nejlepší utéct, anebo nakažené izolovat za městské hradby. Kdo měl do města daleko, využíval rad a péče venkovských učitelů nebo kořenářek.
Boje mezi západními Evropany a muslimy vedly k vytvoření lazaretů pro ošetřování vojáků i poutníků. Traduje se, že některé ze současných praktik v medicíně mají kořeny ve středověkých ošetřovnách. Jedná se například o každodenní vizity nebo o rozmístění lůžek pacientů podle závažnosti jejich nemoci či poranění. Špitály se staly domovem nejen pro nemocné lidi, ale i pro staré či chudé.
Novověk (15. století – současnost)
S novověkem se staly legální pitvy, které lidem umožnily lépe pochopit anatomii těla. Medicíně se věnovali učenci na univerzitách a v bojích zase ranhojiči, kteří se nově museli vypořádat se zraněními způsobenými olověnými kulkami. Vojenští chirurgové se naučili krvácející rány podvazovat a přemýšleli i o protézách nahrazujících amputované končetiny.
Díky různým experimentům v léčení vědci položili základy neurologie, objevili oběh vzduchu i krve, ale i bakterie pod mikroskopem. Doktoři používali opium, a tak alespoň trochu ulehčili pacientům chirurgické zákroky.
Žádná běžná prohlídka u obecného lékaře se neobejde bez stetoskopu. Tím lékař poslouchá tělesné zvuky, které mu mohou napovědět, že něco není v pořádku. Stetoskop je už více než 200 let starý vynález. První nástroj byl údajně z papíru srolovaného do kornoutu a užíval jej francouzský fyzik a lékař René Laënnec. Stetoskop se stal neocenitelným pomocníkem lékařů a pro diagnostiku znamenal velký přínos.
Zažívací potíže, bolesti svalů či kloubů, bolesti hlavy a další obtíže můžete konzultovat s lékařem na dálku, třeba ze svého obýváku. Jestli se nechcete trmácet do čekárny, můžete svůj zdravotní problém vyřešit rychleji a pohodlněji. Lékař vám poradí, jak se vypořádat s běžnými obtížemi. Tím se můžete mimo jiné vyhnout vlastnímu vyhledávání na internetu v tzv. poradnách, kde nemáte jistotu, že nejde spíše o laické samodiagnostiky a zavádějící informace, které vedou k nevhodné až nebezpečné samoléčbě.
Jak služba Lékař online 24/7 funguje?
„Často řešíme bolesti hlavy, břicha, kožní obtíže, problémy se spánkem a pak samozřejmě také nachlazení a chřipkovité obtíže, kdy by měl pacient zůstat co nejvíce v klidu. Online vyšetření z pohodlí domova je tedy často ideální řešení,”
přibližuje MUDr. Petra Bomberová Kánská, všeobecná praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7 ze společnosti EUC.
Konzultace a vyšetření s odborníkem probíhá prostřednictvím chatu či videohovoru. Odborníci mohou na dálku vystavit elektronický recept na léky, které si můžete objednat online. Telemedicína, tedy poskytování lékařské péče na dálku, je i díky covidové pandemii na vzestupu.
Zkušenosti lékařů ze služby Lékař online 24/7 ukazují, že u 69 % těch, kdo službu využijí, je jejich problém vyřešen, 34 % z nich pak dostane e-recept na vyzvednutí léků na předpis a zbývajícím pacientům doporučí lékař návštěvu specialisty.
Zdroj: Statistiky služby Lékař online 24/7
Jak na to? Stáhněte si aplikaci mojeEUC, spojte se s lékařem a získejte řadu výhod. Jaké to jsou?
Závažnější zdravotní problémy je vždy nejvhodnější konzultovat s lékaři při osobním setkání. V ohrožení života vždy volejte záchrannou lékařskou službu na číslech 112 nebo 155.