Seznam Native ve spolupráci s

Od talismanů po transplantace

Jak se lidstvo učilo léčit nemoci?

Nachlazení nebo bolest hlavy lidstvo sužují miliony let. Pravěcí šamani se sice spoléhali na amulety a magii, uměli ale i úspěšně hojit zlomeniny a rozeznávat léčivé rostliny. Trvalo stovky tisíc let, než jsme se naučili očkováním vyzrát na smrtelně závažné nemoci a provádět operace, které zachraňují životy.

Podívejte se na to, jak o nemocné pečovali starověcí Egypťané, které objevy v posledních 200 letech změnily tvář medicíny a jak lékaři v současnosti při poskytování lékařské péče využívají mimo jiné i mobilní aplikace.

Pravěk Drastická léčba bolestí hlavy

Pravěk (3 miliony – zhruba 4 000 př. n. l.)

Mezi první léčitele patřili pravěcí šamani. Ti se pokoušeli rozeznávat léčivé rostliny, ale neváhali provádět i složitější operace. Dařilo se jim pomocí dlah léčit některé zlomeniny a nebáli se občas provést amputaci. Ještě, než se ale rozhodli pomoci nemocnému, museli zvážit, jestli pro kmen nebude nejlepší jej nechat svému osudu.

První lidé se při řešení zdravotních obtíží řídili především svými instinkty. Stejně jako zvířata, i lidé zpočátku léčili svá poranění pouze odpočíváním a vymýváním si rány nebo jejím ochlazováním. Později také zkoušeli přikládat kůru stromů nebo se mazat krví zvířat. Před chorobami se chránili různými talismany, které měly odrazovat démony a další nadpřirozené síly.

Na bolest hlavy je nejlepší proražení lebky

Pravěcí léčitelé měli dost odvahy na to, aby nemocným prorazili lebku a vytvořili v ní otvor. Takovým drastickým zákrokem se jim nejspíš snažili pomoci od bolestí hlavy, ale i od některých duševních chorob. Jedná se o jeden z nejstarších prokázaných chirurgických zákroků. Zákrok se nejprve prováděl kamennými nástroji a bez umrtvení, později se využívaly kovové nástroje a různé utišující prostředky. Technika se používá dodnes, i když už ne tak brutálně, třeba když je potřeba snížit nitrolební tlak nebo diagnostikovat krvácení do mozku.

Starověk Egypťané byli vyhlášenými léčiteli

Starověký Egypt (zhruba 4 500 př. n. l. – zhruba 640 n. l.)

Starověcí Egypťané položili základy medicíny, tak jak ji známe dnes. Archeologické nálezy dokládají, že pokud Egypťané věděli o příčině nemoci, dokázali ji také poměrně dobře léčit. U vnitřních zranění nebo závažných chorob však při léčbě spoléhali spíš na magii. Z rostlin, minerálů i živočichů vyráběli léčiva, například kamencem zastavili krvácení nebo si bylinkami pomohli od nadýmání. Díky tomu, že si své medicínské postupy a diagnózy pečlivě zaznamenávali, máme dnes o egyptské medicíně spoustu vědomostí.

Pro lékaře z Egypta si posílali i nemocní panovníci, říká odbornice

Zlomená noha nebo uštknutí jedovatým hadem patří mezi zdravotní obtíže, se kterými si Egypťané uměli dobře poradit. Podle egyptoložky Julie Machatové byli staroegyptští lékaři zkušenými a vyhlášenými léčiteli.

„Víme, že průběh nemocí pečlivě pozorovali, sbírali zkušenosti při pokusech léčení a postupně se dobrali k tomu, jak daný problém dobře diagnostikovat a léčit. Svoje myšlenky zaznamenávali na papyry, které se nám dochovaly dodnes a na kterých své lékařství stavěli již antičtí lékaři, Řekové i Římané,”

vysvětluje lektorka z Hrdličkova muzea člověka v Praze.

Staří Egypťané rozuměli velmi dobře lidskému tělu, a to především díky umění balzamování. Cílem mumifikace bylo zabránit rozkladu a uchovat tělo zemřelého pro posmrtný život. Samotný proces trval několik desítek dní. Balzamovači tělo zemřelého očistili, poté vyjmuli některé vnitřní orgány (srdce zůstávalo v těle zemřelého), vnitřní dutiny omyli a posléze tělo vysušili. Na závěr je naolejovali, navoněli, nalíčili a uvedli co nejvěrněji do podoby, jakou měl zesnulý za svého života. „Díky své bohaté znalosti lidské anatomie se Egypťané stali výtečnými lékaři. Jejich znalosti a umění prosluly i v zahraničí. Dochovaly se nám dopisy, v nichž si panovníci žádají služeb egyptských lékařů pro sebe nebo své blízké,“ dodává odbornice.

Díky starověkým papyrům se dozvídáme, jak Egypťané léčili zlomeniny, otravy nebo uštknutí, poranění hlavy, záněty očí, bolavé zuby, těhotné ženy nebo děti. Dochovaly se nám dokonce i některé protézy rukou a palců, ale i zubní náhrady a můstky. „Egypťané vyráběli make-up z rozdrcených minerálů – černou oční linku z galenitu a zelené stíny z malachitu. Líčidla je měla zkrášlit, ale i ochránit oči proti intenzivním slunečním paprskům a chorobám přenášeným hmyzem,” přibližuje Julie Machatová. Starověcí léčitelé předepisovali na plynatost římský kmín, fíky pro vyvolání průjmu nebo med na záněty.

Chci číst dálSkrýt

Středověk Hrozivé epidemie ve středověku

Středověk (3 500 př. n. l. – 16. stol. n. l.)

Ve středověku se péče o nemocné odehrávala především v klášterech. Mniši ve svých zahradách pěstovali léčivé bylinky a připravovali z nich léčiva, také tam vznikaly první lékárny. Církev z medicíny vyloučila chirurgické zákroky, a tak je v raném středověku vykonávali lazebníci, holiči a kati. Ti vykonávali pouštění žilou, pacientům přikládali k tělu pijavice nebo vytrhávali zuby. Někteří léčitelé se snažili bolest tlumit opiem a mandragorou.

Evropu sužovaly epidemie lepry a moru. Lidé věděli, že před takovými nemocemi je nejlepší utéct, anebo nakažené izolovat za městské hradby. Kdo měl do města daleko, využíval rad a péče venkovských učitelů nebo kořenářek.

Díky křižáckým výpravám vznikla síť nemocnic

Boje mezi západními Evropany a muslimy vedly k vytvoření lazaretů pro ošetřování vojáků i poutníků. Traduje se, že některé ze současných praktik v medicíně mají kořeny ve středověkých ošetřovnách. Jedná se například o každodenní vizity nebo o rozmístění lůžek pacientů podle závažnosti jejich nemoci či poranění. Špitály se staly domovem nejen pro nemocné lidi, ale i pro staré či chudé.

Novověk Novověcí učenci zkoumali anatomii

Novověk (15. století – současnost)

S novověkem se staly legální pitvy, které lidem umožnily lépe pochopit anatomii těla. Medicíně se věnovali učenci na univerzitách a v bojích zase ranhojiči, kteří se nově museli vypořádat se zraněními způsobenými olověnými kulkami. Vojenští chirurgové se naučili krvácející rány podvazovat a přemýšleli i o protézách nahrazujících amputované končetiny.

Díky různým experimentům v léčení vědci položili základy neurologie, objevili oběh vzduchu i krve, ale i bakterie pod mikroskopem. Doktoři používali opium, a tak alespoň trochu ulehčili pacientům chirurgické zákroky.

Poslechnout si pacientův tep a dech

Žádná běžná prohlídka u obecného lékaře se neobejde bez stetoskopu. Tím lékař poslouchá tělesné zvuky, které mu mohou napovědět, že něco není v pořádku. Stetoskop je už více než 200 let starý vynález. První nástroj byl údajně z papíru srolovaného do kornoutu a užíval jej francouzský fyzik a lékař René Laënnec. Stetoskop se stal neocenitelným pomocníkem lékařů a pro diagnostiku znamenal velký přínos.

Posledních 200 let je plných objevů, které usnadňují léčení.

Kdy vznikl rentgen nebo kardiostimulátor?

1846

Anestezie

Americký zubař a lékař William Morton poprvé při operaci využil éterovou anestezii, a tak odstartoval novou éru chirurgie. Bezbolestně pak operoval 25 minut. Čeští lékaři jeho techniku vyzkoušeli hned čtyři měsíce poté.

Chci číst dálSkrýt
1895

Rentgen

Německý vědec Wilhelm Röntgen se pustil do prvních experimentů s rentgenovým zářením. Rentgenové paprsky začaly sloužit pro pokusy v léčbě nádorů, při vyšetřování srdce a dalších procesech. Rentgen slouží dodnes, a to jak v tomografech, tak třeba na letištích při bezpečnostních prohlídkách zavazadel.

Chci číst dálSkrýt
1928

Penicilin

První antibiotikum objevil skotský bakteriolog Alexander Fleming. Na jeho účinek přišel náhodou. Ve své laboratoři zapomněl misku s bakteriemi a později zjistil, že vzorek napadla plíseň. Všiml si, že v jejím okolí bakterie zemřely. Povedlo se mu izolovat účinnou látku, a tak vzniklo důležité léčivo. První test na lidech ale přišel až v roce 1941, kdy bylo potřeba intenzivně léčit vojáky.

Chci číst dálSkrýt
1950

Kardiostimulátor

Vliv elektrických impulsů na lidské srdce zkoumali vědci už na konci 19. století. První kardiostimulátor však sestrojil kanadský elektroinženýr John Hopps až o 50 let později. První implantované kardiostimulátory nebyly spolehlivé, ale dnes je jejich zavádění natolik snadné, že se provádí jen v lokální anestezii.

Chci číst dálSkrýt
1960–1990

Transplantace orgánů

Ve druhé polovině 20. století se zahraničním i tuzemským lékařům dařilo transplantovat různé orgány. V 60. letech proběhla první transplantace srdce, slinivky břišní a jater, v 80. letech se poprvé zdařila transplantace plic.

Chci číst dálSkrýt
2000+

Nové objevy

I v posledních 20 letech vědci zkoumají nové materiály a léčebné metody. Léčiva do konkrétních míst v těle zkouší dopravit nanoroboti, cílená léčba rakoviny zase šetří zdravé tkáně. Nemocní získávají čím dál víc naděje, že se je podaří vyléčit ze závažných chorob. Lékaři zkoumají spojitost mezi genetikou a propuknutím nemocí, zkouší klonovat kmenové buňky a pomocí nich opravovat postižená místa. Letos se uskutečnila první úspěšná transplantace celého obličeje.

Chci číst dálSkrýt

Jaká je budoucnost medicíny?

Nechte si poradit lékařem na dálku a online

Kdykoliv a odkudkoliv

Zažívací potíže, bolesti svalů či kloubů, bolesti hlavy a další obtíže můžete konzultovat s lékařem na dálku, třeba ze svého obýváku. Jestli se nechcete trmácet do čekárny, můžete svůj zdravotní problém vyřešit rychleji a pohodlněji. Lékař vám poradí, jak se vypořádat s běžnými obtížemi. Tím se můžete mimo jiné vyhnout vlastnímu vyhledávání na internetu v tzv. poradnách, kde nemáte jistotu, že nejde spíše o laické samodiagnostiky a zavádějící informace, které vedou k nevhodné až nebezpečné samoléčbě.
Jak služba Lékař online 24/7 funguje?

„Často řešíme bolesti hlavy, břicha, kožní obtíže, problémy se spánkem a pak samozřejmě také nachlazení a chřipkovité obtíže, kdy by měl pacient zůstat co nejvíce v klidu. Online vyšetření z pohodlí domova je tedy často ideální řešení,”

přibližuje MUDr. Petra Bomberová Kánská, všeobecná praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7 ze společnosti EUC.

Konzultace a vyšetření s odborníkem probíhá prostřednictvím chatu či videohovoru. Odborníci mohou na dálku vystavit elektronický recept na léky, které si můžete objednat online. Telemedicína, tedy poskytování lékařské péče na dálku, je i díky covidové pandemii na vzestupu.

Zkušenosti lékařů ze služby Lékař online 24/7 ukazují, že u 69 % těch, kdo službu využijí, je jejich problém vyřešen, 34 % z nich pak dostane e-recept na vyzvednutí léků na předpis a zbývajícím pacientům doporučí lékař návštěvu specialisty.

Zdroj: Statistiky služby Lékař online 24/7

Poraďte se o své nemoci s odborníkem a ušetřete svůj čas s Lékařem online 24/7

Jak na to? Stáhněte si aplikaci mojeEUC, spojte se s lékařem a získejte řadu výhod. Jaké to jsou?

  • Získejte slevy na léky v lékárně.
  • Uložte si seznam používaných léků.
  • Nechte si připomenout dávkování léků i návštěvy lékařů.
Chci se poradit s lékařem

Závažnější zdravotní problémy je vždy nejvhodnější konzultovat s lékaři při osobním setkání. V ohrožení života vždy volejte záchrannou lékařskou službu na číslech 112 nebo 155.