Od videoher
po vesmírné mise

Nanotechnologie jsou obor, který má uplatnění napříč různými odvětvími – v medicíně, letectví, automobilovém či chemickém průmyslu nebo ve stavebnictví. Stojí na částicích tak malých, že je okem nevidíme – „nano“ v názvu znamená miliardtinu metru.

Byli to právě Češi, kteří výrazně pomohli posunout laboratorní experimenty k praktickému využití. V roce 2003 vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli technologii Nanospider, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovláken.

Elektronový mikroskop je přístroj, který místo světla používá k zobrazení objektů svazek elektronů. Umožňuje sledovat vzorky až milionkrát zvětšeným pohledem. Díky tomu dokáže zobrazit struktury i na úrovni atomů. Česko má v oboru dlouhou tradici, první československý elektronový mikroskop byl vyroben v roce 1951.

České firmy dnes v dodávkách komponentů pro elektronové mikroskopy hrají klíčovou roli i v globálním měřítku. Centrem tohoto oboru v zemi je Brno, kde sídlí přední výrobci, jako jsou značky Tescan nebo Delong Instruments. České přístroje využívají vědci ve výzkumných laboratořích a institucích ve více než osmdesáti zemích světa a přístroje původem z Česka celkem představují třetinu světové produkce.

Lékařům i pacientům po celém světě pomáhá mnoho technologických řešení českého původu. Například česká společnost BTL Medical Technologies patří k mezinárodní špičce ve vývoji přístrojů pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu. Mimo jiné vyvinula převratnou technologii, která pomáhá při léčbě výhřezu plotének.

Dalším příkladem je firma Medin, tradiční český výrobce implantátů a nástrojů. Její patentovaná technologie pomáhá lékařům léčit zlomeniny patní kosti. Globálním hráčem se stala také česká společnost Linet Group, jež dodává zdravotnickým zařízením mimo jiné chytrá lůžka pro intenzivní péči.

Trojrozměrný tisk umožňuje „vytisknout“ reálné předměty vrstvu po vrstvě, podobně jako domácí tiskárna tiskne text na papír. Místo inkoustu se však používá například roztavený plast nebo kov. Technologie 3D tisku otevřela zcela nové možnosti výroby a také v této oblasti má Česko skvělé jméno.

Nejznámější českou společností v oboru 3D tisku je Prusa Research. Původně malý startup založený Josefem Průšou v roce 2012 se stal jedním ze tří největších výrobců 3D tiskáren na světě. Vyrábí cenově dostupná stolní zařízení, ale dodává své produkty také špičkovým institucím, jako jsou SpaceX, NASA či MIT.

Česko je domovem dvou klíčových laserových center. ELI Beamlines v Dolních Břežanech provozuje nejsilnější petawattový laser na světě, který umožňuje špičkový výzkum v různých oblastech fyziky. Čeští odborníci jej vyvinuli ve spolupráci s americkou Lawrence Livermore National Laboratory. Druhé centrum, HiLASE, také v Dolních Břežanech, vyvinulo laser Bivoj – nejsilnější diodami čerpaný pevnolátkový laser na světě. Pokročilé zařízení využívá laserové diody k dodávání energie do pevných látek, čímž je obvykle krystal. Bivoj nachází uplatnění v průmyslovém zpracování materiálů a testování odolnosti optických komponentů pro vesmírné mise.

Tyto technologie mají přímé průmyslové aplikace: Astrum LT vyrábí laserové systémy pro průmyslové řezání a svařování s přesností na mikrometry. České firmy dodávají laserové komunikační systémy pro satelity a vyvíjejí technologie pro 3D mapování povrchu Měsíce s rozlišením pod jeden metr.

Videoherní průmysl už dávno není jen zábava pro děti. Jde o technologicky vyspělý obor, ve kterém Česká republika slaví mezinárodní úspěchy. Domácí studia vytvořila řadu celosvětově úspěšných herních titulů, jako je vojenská akce Operation Flashpoint: Cold War Crisis a následná série Arma, mafiánská sága Mafia nebo populární Truck Simulator.

V posledních letech zazářilo vývojářské studio Warhorse Studios s hrou Kingdom Come: Deliverance, která se odehrává na českém území v období středověku. Její druhý díl vydaný začátkem roku 2025 byl ještě úspěšnější a stal se bez nadsázky světovým hitem. Daří se však i menším společnostem. Třeba studio Amanita Design si získalo renomé svými originálními nezávislými hrami jako Samorost či Machinarium, které dokazují kreativitu a osobitý styl českých vývojářů.

Věděli jste, že nejdiskutovanější inovace současnosti nese výraznou českou stopu? Základy generativní umělé inteligence, která na základě velkého souboru dat dokáže vytvořit text, obraz, zvuk nebo video, položil v roce 2013 český vědec Tomáš Mikolov.

Další čeští vědci i firmy vyvíjejí systémy, které dokážou třeba samostatně řídit auta, analyzovat lékařské snímky nebo zpracovávat dokumenty bez lidského zásahu. Příkladem je startup Rossum, jenž pomocí umělé inteligence automatizuje ve firmách zpracování faktur a formulářů. I v této oblasti se potvrzuje, že čeští odborníci drží krok se světem a často udávají směr, jak umělou inteligenci využít v praxi.

Česko je sedmým největším výrobcem letadel a leteckých součástek na světě. Jsme také jednou z mála zemí, kde je možné samostatně vyvinout a vyrobit celý plnohodnotný letoun včetně motoru. Český letecký průmysl v minulosti proslavily zejména úspěšný dopravní a transportní stroj L-410 Turbolet a cvičný proudový letoun Aero L-39 Albatros. Oba mají své moderní nástupce, do jejichž názvů se dostala zkratka značící novou generaci: turbovrtulový dopravní letoun L-410NG vyrábí kunovická firma Aircraft Industries a cvičné L-39NG produkuje Aero Vodochody.

Ke světové špičce patří také čeští výrobci ultralehkých a lehkých sportovních letadel, jako je například Czech Sport Aircraft nebo BRM Aero. Česko nezaostává ani ve vývoji a výrobě čím dál důležitějších bezpilotních prostředků neboli dronů. Drony vyrábí například společnost Primoco.

Počátkem roku 2025 Česko úspěšně vypustilo svůj dosud největší satelit SATurnin-1, který je plně nezávislý na zahraniční technologii. Projekt, jehož jméno inspirovala humoristická novela Zdeňka Jirotky, má primárně obranné funkce.

Celkem se Česko podílí na více než šesti stovkách vesmírných projektů a aktivně přispívá k misím Evropské vesmírné agentury ESA, jako je Solar Orbiter – sonda zkoumající Slunce z jeho oběžné dráhy, nebo projekt JUICE – sonda, která má v roce 2031 dorazit k Jupiteru. Další ambiciózní vesmírné mise, na nichž Česko pracuje, jsou satelit AMBIC, který má v budoucnu pořizovat snímky Země, a vesmírný dalekohled QUVIK ke zkoumání astronomických jevů. Oba projekty pracují s rozpočtem kolem 30 milionů eur a mají být vypuštěny do pěti let.