Seznam Native ve spolupráci s

Odborně vzdělaní středoškoláci mají na pracovním trhu zelenou

Výuku technických oborů zatraktivňuje i moderní vybavení

Práce puškaře či lodníka budoucí středoškoláky láká – na rozdíl od například slévače nebo montéra vodovodů a kanalizací. I tak zájem o řemeslné a technické obory obecně v posledních letech mírně roste a školy hledají nové cesty, jak studenty nalákat.

Touhu proniknout do tajů výroby a servisu sportovních nebo loveckých zbraní má v Česku dostatek deváťáků, stejně je tomu i u oboru reprodukční grafik pro média, lodník nebo optik. Například maturitní obor technik – puškař měl mezi lety 2014 a 2021 dokonce stoprocentní obsazenost. U některých oborů je však těžké učebny naplnit. Třeba u kovářství, sklenářství či klempířství se vypsaná kapacita škol nenaplní ani z 20 procent. A některé obory se pro nezájem dokonce vůbec neotevřou.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posuzuje zájem o řemeslné obory na základě naplněnosti vzdělávací nabídky. Tu určuje poměr mezi počtem nabízených míst a počtem přijatých. Pro nezájem pak nejsou vyučovány tyto obory:

Kategorie odborného vzdělávání

Střední vzdělávání
s výučním listem

Jedná se o tříleté, výjimečně dvouleté vzdělávací programy. Absolventi získají výuční list. Obory jsou méně náročné v oblasti všeobecného vzdělávání.

Střední vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem

Součástí studia je i odborný výcvik – absolventi jsou tak vlastně vyučení, ale místo výučního listu získají po absolvování maturitní vysvědčení.

Zkrácené studium

Je určené pro absolventy s maturitou nebo výučním listem. Studenti během dvou let získají další vzdělání ve vybraném oboru.

Úpadek, či renesance odborného vzdělávání?

Mezi lety 2012 a 2019 se počet žáků přijímaných ke studiu učebních oborů příliš neměnil. Výraznější pokles nastal o dva roky později, a byl dokonce historicky nejvyšší. Zdá se ale, že se situace začíná opět zlepšovat. „V roce 2022/23 došlo k významnému zvratu, kdy bylo přijato téměř o pět tisíc žáků víc,“ uvedl Jiří Vojtěch, analytik z Národního pedagogického institutu ČR. K nárůstu zčásti přispělo přijetí ukrajinských žáků, kterých byla zhruba tisícovka.

Podíl přijatých žáků v kategorii střední vzdělání s výučním listem

Zdroj: Národní pedagogický institut ČR

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

32,1 %

2012

31,2 %

2013

31,0 %

2014

30,1 %

2015

29,4 %

2016

29,3 %

2017

29,4 %

2018

30,0 %

2019

28,9 %

2020

27,2 %

2021

29,3 %

2022

„Celkově se zájem studentů o učební a studijní obory zvyšuje,“ potvrzuje současný trend Zdeňka Buršíková, ředitelka Středního odborného učiliště v Domažlicích. Zájem o odborné vzdělání zakončené maturitou se podle statistik Ministerstva školství ČR zvyšuje už od roku 2020. Oblíbené jsou zejména obory strojírenství a elektrotechnika.

Při dlouhodobějším srovnávání je však zapotřebí zohlednit také demografický pokles, který statistiky v Česku i dalších evropských státech ovlivňuje. „V 90. letech čítal populační ročník téměř 200 000 mladých lidí, zatímco v roce 2019 jich byla méně než polovina. V současnosti dochází k mírnému nárůstu, ale poté se opět očekává pokles,“ vysvětluje Jiří Vojtěch.

Cestou, jak nalákat nové studenty, je i moderní vybavení

Toho, aby byly všechny židle ve třídách obsazené, se některé střední školy snaží dosáhnout například modernizací učebních pomůcek. „Dobře vybavená škola přiláká více žáků,“ říká ředitel Středního odborného učiliště zemědělského a služeb v Dačicích Radek Hillay. A sám se tím řídí.

Studenti v Dačicích využívají nové vybavení při jazykové i odborné výuce. Tablety se speciálním jazykovým softwarem, sluchátky a mikrofony jim pomáhají zdokonalovat se v cizích jazycích. Pro zemědělské obory zase nakoupili speciální stroje – rozmetadlo statkových hnojiv, rotační žací stroj, vály cambridge, radličkový podmítač a čelní nakladač s příslušenstvím. Vše bylo pořízeno i díky dotacím z projektu Evropské unie.

Nové vybavení potěšilo i studenta oboru opravář zemědělských strojů Vojtěcha Padrnose. „V rámci odborného výcviku jsme si vyzkoušeli, jak stroje správně zapojit i používat v konkrétních podmínkách na poli. To se z učebnice nenaučíte, je potřeba to vyzkoušet,“ říká Padrnos. Dál vyzdvihuje možnost naučit se pracovat se svářecím robotem. „Díky tomu mám po vyučení větší možnost uplatnění, protože po svářečích, obzvlášť po těch, kteří umí nastavit i svářecího robota, je velká sháňka a jsou dobře placení,“ dodává student třetího ročníku.

Mezi vybavení získané díky projektu patří například i nový automobil pro výuku autoškoly, přenosné lešení či bourací kladivo pro zedníky. Ti jezdí své dovednosti trénovat na okolní stavby, k čemuž využívají i nový přívěsný vozík za auto.

Napojení na budoucí zaměstnavatele už během školní docházky

Co nejužší propojení studia s praxí je jedním ze způsobů, jak se školy snaží podpořit uplatnění svých absolventů na pracovním trhu. I v tom pomáhají fondy EU. Pro zmiňované učiliště v Dačicích to při pořizování nového vybavení znamenalo konzultaci s okolními zaměstnavateli. „Chceme, aby naši absolventi uměli obsluhovat jejich firemní zařízení,“ říká ředitel Hillay.

V posledních desetiletích se také změnil způsob, jak absolventi své první zaměstnání získávají. Zatímco dřív bylo běžné vystudovat konkrétní obor, poté si najít práci ve firmě se stejným zaměřením a pak v ní dlouhá léta zůstat, dnes mají mladí lidé víc možností včetně získávání zkušeností v zahraničí. Mohou se dovzdělávat i v jiných oborech, a to už i v průběhu studia.

„Absolventi do pracovního procesu vplouvají spíš postupně. Kromě vysokoškolských studentů se tento trend projevuje už i mezi studenty na středních odborných školách,“ vysvětluje analytik Vojtěch. Chystanými změnami ve vzdělávání na to reaguje také stát, který připravuje velkou revizi vzdělávacích programů pro střední odborné školy.

V současnosti MŠMT připravuje velké revize vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání. Při přípravě změn probíhá spolupráce jak se školami, tak se zaměstnavateli.

Spolupráce zaměstnavatelů se školami ale probíhá už dnes. Studenti mají například možnost absolvovat odborný výcvik v konkrétních firmách. Odborníci z praxe se také mohou zapojit do výuky ve škole, účastnit se závěrečných zkoušek v učebních oborech. A mohou také jejich podobu významně ovlivnit.

Zájmové a další vzdělávání v technických a řemeslných oborech

Cestou, jak povzbudit zájem o technické a řemeslné obory, je i zájmové nebo celoživotní vzdělávání. To bylo cílem projektu podpořeného z fondů EU, který úspěšně zakončili na již zmiňovaném učilišti v Domažlicích. Z dotace pořídili CNC obráběcí centrum, kde účastníci kurzů pracují na malých projektech a učí se například tvarovému frézování, vrtání otvorů pro konstrukční spoje nebo drážkování. Centrum zároveň využívají i tamní studenti.

V kurzech se začíná výukou základních programovacích kroků v programu HOPS. Poté je na řadě odladění chyb a nácvik v simulačním módu. Fyzické obrábění v obráběcím centru pak následuje po kontrole programu školitelem. Cílem je propojit digitální technologie s klasickou truhlářskou prací a využít přesnost a rychlost opracování jednotlivých součástí výrobku.

„Přínosem projektu je mimo jiné dovybavení pracoviště moderním přístrojovým zařízením a posun výuky směrem k moderním technologiím běžně používaným ve firemní sféře. Současně to vedlo i k samostatnosti při zakázkové výrobě, která pod dohledem mistrů tvoří produktivní práci studentů a konečný zisk při prodeji,“

doplňuje Václav Duda, vedoucí učitel odborného výcviku oboru truhlář v SOU Domažlice.

Vzdělávat se potřebují i ti, kdo vzdělávají

Aby byli pedagogové schopní poskytovat studentům kvalitní přípravu pro budoucí život a zaměstnání, zaměřují se i oni na rozšiřování svých dovedností. A to jak těch odborných, tak sociálních. Ne všichni mladí lidé mají například ideální rodinné zázemí či studijní předpoklady, a to se pak může v hodinách projevovat. Jak mají ve vybraných situacích vhodně reagovat, trénovali učitelé z různých škol v rámci projektu podpořeného z fondů EU, který pořádal vzdělávací institut Academia Ireas.

Zúčastnila se ho řada mateřských či základních škol, z těch středních to byla například Střední průmyslová škola chemická Pardubice nebo SPŠE a VOŠ Pardubice. „Učitelé se díky projektu posunuli v práci se studenty. Naučili se mimo jiné řešit krizové situace – například šikanu – nebo rozpoznat týrané děti. Myslím, že se díky tomu ve spoustě tříd zlepšila atmosféra,“ říká Jitka Šeflová, koordinátorka projektu Academia Ireas.

Na některých specializovaných seminářích se učitelé zaměřovali také sami na sebe. Probírali efektivní komunikaci, nové úhly pohledu na situaci nebo osobní psychohygienu. I to má pak zprostředkovaně pozitivní vliv na žáky. „Když se dobře cítí učitel, cítí se dobře i děti,“ potvrzuje Šteflová. Výstupem projektu jsou také videa zaměřená na zmiňovaná témata seminářů.

Fondy EU pomáhají v rozmanitých oblastech školství. Vzdělávací instituce mohou díky nim nakupovat nové vybavení, které pomáhá lépe připravit studenty na budoucí zaměstnání. Projekty se ale zaměřují také na vzdělávání pedagogů nebo práci s jedinci se specifickými vzdělávacími potřebami.

V období 2007–2022 fondy EU podpořily:

3 140

studentů se specifickými potřebami, kteří využívají poradenské a asistenční služby

552 770

pracovníků ve vzdělávání, kteří rozšířili své profesní kompetence

75 %

středních škol při modernizaci učeben a výuky

Více o fondech EU

Pole, školy, továrny i zámky – tady všude pomáhají evropské fondy. Přečtěte si příběhy, které mění Česko

Chci vědět více