Odborně vzdělaní středoškoláci mají na pracovním trhu zelenou

Touhu proniknout do tajů výroby a servisu sportovních nebo loveckých zbraní má v Česku dostatek deváťáků, stejně je tomu i u oboru reprodukční grafik pro média, lodník nebo optik. Například maturitní obor technik – puškař měl mezi lety 2014 a 2021 dokonce stoprocentní obsazenost. U některých oborů je však těžké učebny naplnit. Třeba u kovářství, sklenářství či klempířství se vypsaná kapacita škol nenaplní ani z 20 procent. A některé obory se pro nezájem dokonce vůbec neotevřou.

Mezi lety 2012 a 2019 se počet žáků přijímaných ke studiu učebních oborů příliš neměnil. Výraznější pokles nastal o dva roky později, a byl dokonce historicky nejvyšší. Zdá se ale, že se situace začíná opět zlepšovat. „V roce 2022/23 došlo k významnému zvratu, kdy bylo přijato téměř o pět tisíc žáků víc,“ uvedl Jiří Vojtěch, analytik z Národního pedagogického institutu ČR. K nárůstu zčásti přispělo přijetí ukrajinských žáků, kterých byla zhruba tisícovka.

„Celkově se zájem studentů o učební a studijní obory zvyšuje,“ potvrzuje současný trend Zdeňka Buršíková, ředitelka Středního odborného učiliště v Domažlicích. Zájem o odborné vzdělání zakončené maturitou se podle statistik Ministerstva školství ČR zvyšuje už od roku 2020. Oblíbené jsou zejména obory strojírenství a elektrotechnika.

Při dlouhodobějším srovnávání je však zapotřebí zohlednit také demografický pokles, který statistiky v Česku i dalších evropských státech ovlivňuje. „V 90. letech čítal populační ročník téměř 200 000 mladých lidí, zatímco v roce 2019 jich byla méně než polovina. V současnosti dochází k mírnému nárůstu, ale poté se opět očekává pokles,“ vysvětluje Jiří Vojtěch.

Toho, aby byly všechny židle ve třídách obsazené, se některé střední školy snaží dosáhnout například modernizací učebních pomůcek. „Dobře vybavená škola přiláká více žáků,“ říká ředitel Středního odborného učiliště zemědělského a služeb v Dačicích Radek Hillay. A sám se tím řídí.

Nové vybavení potěšilo i studenta oboru opravář zemědělských strojů Vojtěcha Padrnose. „V rámci odborného výcviku jsme si vyzkoušeli, jak stroje správně zapojit i používat v konkrétních podmínkách na poli. To se z učebnice nenaučíte, je potřeba to vyzkoušet,“ říká Padrnos. Dál vyzdvihuje možnost naučit se pracovat se svářecím robotem. „Díky tomu mám po vyučení větší možnost uplatnění, protože po svářečích, obzvlášť po těch, kteří umí nastavit i svářecího robota, je velká sháňka a jsou dobře placení,“ dodává student třetího ročníku.

Mezi vybavení získané díky projektu patří například i nový automobil pro výuku autoškoly, přenosné lešení či bourací kladivo pro zedníky. Ti jezdí své dovednosti trénovat na okolní stavby, k čemuž využívají i nový přívěsný vozík za auto.

Co nejužší propojení studia s praxí je jedním ze způsobů, jak se školy snaží podpořit uplatnění svých absolventů na pracovním trhu. I v tom pomáhají fondy EU. Pro zmiňované učiliště v Dačicích to při pořizování nového vybavení znamenalo konzultaci s okolními zaměstnavateli. „Chceme, aby naši absolventi uměli obsluhovat jejich firemní zařízení,“ říká ředitel Hillay.

V posledních desetiletích se také změnil způsob, jak absolventi své první zaměstnání získávají. Zatímco dřív bylo běžné vystudovat konkrétní obor, poté si najít práci ve firmě se stejným zaměřením a pak v ní dlouhá léta zůstat, dnes mají mladí lidé víc možností včetně získávání zkušeností v zahraničí. Mohou se dovzdělávat i v jiných oborech, a to už i v průběhu studia.

„Absolventi do pracovního procesu vplouvají spíš postupně. Kromě vysokoškolských studentů se tento trend projevuje už i mezi studenty na středních odborných školách,“ vysvětluje analytik Vojtěch. Chystanými změnami ve vzdělávání na to reaguje také stát, který připravuje velkou revizi vzdělávacích programů pro střední odborné školy.

Spolupráce zaměstnavatelů se školami ale probíhá už dnes. Studenti mají například možnost absolvovat odborný výcvik v konkrétních firmách. Odborníci z praxe se také mohou zapojit do výuky ve škole, účastnit se závěrečných zkoušek v učebních oborech. A mohou také jejich podobu významně ovlivnit.

Cestou, jak povzbudit zájem o technické a řemeslné obory, je i zájmové nebo celoživotní vzdělávání. To bylo cílem projektu podpořeného z fondů EU, který úspěšně zakončili na již zmiňovaném učilišti v Domažlicích. Z dotace pořídili CNC obráběcí centrum, kde účastníci kurzů pracují na malých projektech a učí se například tvarovému frézování, vrtání otvorů pro konstrukční spoje nebo drážkování. Centrum zároveň využívají i tamní studenti.

Aby byli pedagogové schopní poskytovat studentům kvalitní přípravu pro budoucí život a zaměstnání, zaměřují se i oni na rozšiřování svých dovedností. A to jak těch odborných, tak sociálních. Ne všichni mladí lidé mají například ideální rodinné zázemí či studijní předpoklady, a to se pak může v hodinách projevovat. Jak mají ve vybraných situacích vhodně reagovat, trénovali učitelé z různých škol v rámci projektu podpořeného z fondů EU, který pořádal vzdělávací institut Academia Ireas.

Zúčastnila se ho řada mateřských či základních škol, z těch středních to byla například Střední průmyslová škola chemická Pardubice nebo SPŠE a VOŠ Pardubice. „Učitelé se díky projektu posunuli v práci se studenty. Naučili se mimo jiné řešit krizové situace – například šikanu – nebo rozpoznat týrané děti. Myslím, že se díky tomu ve spoustě tříd zlepšila atmosféra,“ říká Jitka Šeflová, koordinátorka projektu Academia Ireas.

Na některých specializovaných seminářích se učitelé zaměřovali také sami na sebe. Probírali efektivní komunikaci, nové úhly pohledu na situaci nebo osobní psychohygienu. I to má pak zprostředkovaně pozitivní vliv na žáky. „Když se dobře cítí učitel, cítí se dobře i děti,“ potvrzuje Šteflová. Výstupem projektu jsou také videa zaměřená na zmiňovaná témata seminářů.