Odvaha podnikat

Vášeň pro vaření piva proměnili ve fungující byznys

Navzdory ekonomickým výzvám a rekordnímu počtu ukončených živností v loňském roce chuť podnikat mezi lidmi přetrvává. Příběh tří kamarádů a zakladatelů úspěšného minipivovaru Hulvát ukazuje, že s nadšením pro poctivé řemeslo a odhodláním lze překonat i ty nejtěžší překážky.

V loňském roce si novou živnost založilo 68 000 lidí. Podnikání však ukončilo rekordních 277 000 živnostníků, nejvíce od roku 1993. Důvodem byla nejistá ekonomická situace, růst nákladů i vyšší administrativní nároky. Mezi těmi, kdo se nebáli splnit si svůj podnikatelský sen a měli energii i odhodlání vytrvat a překonat horší časy, jsou i tři kamarádi z jihu Čech. Petr a Jan Záhorkovi spolu s Markem Bastlem před šesti lety založili minipivovar Hulvát.

Jeden je účetní, druhý se stará o statek a ovocné sady a třetí má softwarovou firmu. Dva bratry a jejich společného kamaráda pojí nejen dlouholeté přátelství, ale i láska k vaření piva. Tu před šesti lety proměnili ve společné podnikání. Na jihu Čech kousek od Vodňan založili minipivovar Hulvát.

Když se padesátník Petr Záhorka sám sebe zeptal, co by opravdu chtěl v životě dělat, zvítězilo vaření piva. Někdejší majitel účetní firmy byl už unavený z tabulek a toužil po změně. „Vyhořel jsem, přestal jsem se těšit do práce. To se mi u vaření piva nikdy nestalo,“ vzpomíná Petr Záhorka, dnes jeden ze tří majitelů a sládek pivovaru Hulvát. I když se účetnictví úplně nezbavil – stále se stará o účetnictví pivovaru –, na nic si nestěžuje. „Vařit pivo ve vlastním pivovaru byl můj sen,“ říká.

Do vaření piva v jihočeských Truskovicích zapojil i svého bratra Jana, pětapadesátiletého farmáře, který ve vesnici hospodaří na statku. I on propadl kouzlu pivovarnictví. „Bavilo mě to a na usedlosti jsem měl poslední neopravenou část, a tak mě napadlo, že bychom tam mohli udělat pivovar,“ říká Jan Záhorka. Přibližně dva roky si bratři pohrávali s myšlenkou na založení vlastního minipivovaru. Nechtěli do toho ale jít sami, a tak přibrali dlouholetého kamaráda Marka Bastla.

Co všechno
podnikání obnáší?

Řemeslo, faktury i marketing

Mít vlastní živnost obnáší řadu povinností a úkolů, které musí drobný podnikatel zvládnout často sám nebo s minimální pomocí. Mezi každodenní činnosti patří vedení účetnictví, vystavování faktur, sledování plateb a vymáhání pohledávek, což je nutné pro udržení zdravého cash flow. K tomu se přidává i nutnost se neustále vzdělávat v oboru a sledovat změny v legislativě a v neposlední řadě i marketing a budování vztahů se zákazníky.

80%

firem dává přednost podepisování bankovních dokumentů online. ³

70%

firem začalo v minulém roce používat digitální technologie.²

Důležitá je i tvorba a správa webových stránek, které slouží jako výkladní skříň podniku v digitálním světě. Pro mnohé živnostníky to mnohdy znamená pracovat dlouho do noci či o víkendech a svátcích. Pomocí digitálních chytrých služeb, které nabízejí banky, si v tomto ohledu mohou i malí živnostníci práci velmi usnadnit a zautomatizovat. Z průzkumu mezi podnikateli vyplývá, že právě internetové bankovnictví a vedení účtu zdarma by byly pro podnikatele hlavními prioritami při výběru nové banky.

Chci usnadnit podnikání

Jednapadesátiletý doktor přírodních věd, majitel vývojářské firmy a investiční poradce po vlastním pivovaru toužil už dlouho. „V životě jsem dělal mnoho věcí, které mě od tohoto snu vzdalovaly. Když ale přišla nabídka, okamžitě jsem do toho s klukama nadšeně naskočil,“ vysvětluje Bastl.

Díky předchozím zkušenostem s vedením byznysu byla trojice po nabrání potřebného know-how připravena rozjet vlastní pivovar. Na jeho založení ale padly veškeré jejich úspory. „První investice byla ohromná, určitou obavu jsme měli, ale spočítali jsme si to,“ vzpomíná Marek Bastl. V začátcích jim pomohly dotace z Evropské unie, které jsou určeny na rozvoj malých podniků na venkově. A pro úspěšné a společné vedení dalšího podnikání byl výhodou i jejich věk. „Ve dvaceti jsme se s bráchou hádali, teď už máme nadhled a vycházíme spolu dobře,“ hodnotí sourozenecké podnikání Petr Záhorka.

První pivo vařil doma z koncentrátu, a tak připomínalo jídlo z konzervy.

Budoucí sládek to ale nevzdal

Marek Bastl má s vlastní výrobou piva pětadvacet let zkušeností. „S přáteli jsme se každoročně scházeli a společně vařili pivo,“ vypráví. O své zálibě před lety řekl kamarádovi Petru Záhorkovi. Toho to zaujalo natolik, že se přišel na jedno vaření k Markovi podívat. Někdejší účetní už tehdy s domácí výrobou sám experimentoval, ale pivo dělal z předvařeného koncentrátu.

„Marek pivo vařil opravdu jako v pivovaru, tedy z původních surovin. Vysmál se mi, že mé pivo je jako jídlo z konzervy, což mě vyprovokovalo,“ vzpomíná Záhorka a dodává, že se k mnoha tipům a vychytávkám dostal tak, že se potkával s dalšími lidmi, kteří si vaří pivo doma. Praxi na velkých technologiích pak získal v nedalekém pivovaru v Horních Chrášťanech, kde mu tamní majitel a sládek umožnil vyzkoušet si práci v opravdovém provozu.

Začíná kolem páté hodiny ranní

Pracovní den každého z majitelů vypadá jinak. Zatímco zemědělec Jan Záhorka hned ráno vyjíždí na pole nebo do sadů, jeho bratr a sládek Petr přichází do pivovaru už kolem páté, kdy většina lidí ještě spí. Prochází pod cedulí Dej Bůh štěstí, která už od pradávna přeje vařičům piva úspěch. Čeká ho minimálně osm hodin manuální práce. Během ní zapojí všechny smysly – očima bude kontrolovat barvu piva, chuťové pohárky odhalí i tu nejmenší odchylku a podle sluchu pozná, jestli čerpadlo na varně vrní tak, jak má.

Jako první přichází na řadu slad a snídaně

První, co musí Petr Záhorka po příchodu do práce udělat, je nasypat do varny slad, jenž krátce po zahřátí provoní místnost typicky nasládlou vůní. Nastavuje teploty, zařazuje prodlevy – začíná vařit pivo. Okolo osmé dojde na scezování sladiny, z níž si kousek odebere pro sebe. „Každý den rád snídám ovesné vločky s oříšky a zalévám si je sladinou, je to takový můj rituál,“ usmívá se. Následně v pivovaru začne šrotovat slad na další várku. Mezitím už ve sklepě kolegové začínají stáčet lahve nebo sudy a uklízí se. Během prvních dvou let Petr Záhorka pivo vařil sám, nyní se střídá s dalším sládkem. V pivovaru pracují ještě další tři zaměstnanci, sudy do hospod pak rozváží brigádník.

Nejdůležitější částí dne je vaření piva

Majitelé se řídí zákonem o čistotě piva z roku 1516, pivo vaří pouze za použití chmele, ječmene, vody a kvasnic. „Jedinou výjimku tvoří náš zázvorový ležák, kam přidáváme čerstvě vylisovanou šťávu ze zázvoru, kterou vyrábí moje žena doma v odšťavňovači,“ uvádí Petr Záhorka a zdůrazňuje, že během vaření nepoužívá žádné chmelové výtažky nebo stabilizátory. „Ty mají místo ve velkých pivovarech, kde musí zvládnout uvařit velké množství za určitou cenu, my si ale plníme sen, užíváme si to a nechceme šetřit každou korunu na vstupních surovinách,“ vysvětluje.

Během dne je třeba sledovat výkon solární elektrárny

V červnu na střeše pivovaru navýšili počet solárních panelů a fotovoltaická elektrárna jim tak už významným podílem pokrývá spotřebu elektrické energie. Její výkon sládek Petr Záhorka sleduje v průběhu vaření piva. „Když svítí slunce, pokryje nám to vaření celé várky – nyní s takto získanou energií hodně pracujeme,“ pochvaluje si úsporu energie a dodává, že cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality.

Den končí plánováním výroby a fakturami

Rozvojové záležitosti, získání potřebných financí a obchod má v Hulvátovi na starosti spolumajitel Marek Bastl. Často se k nim ale dostane až pozdě v noci. Kromě strategického plánování musí v pivovaru denně řešit i běžnou finanční agendu, jako je kontrola faktur, plateb a cash flow. V tom dnes podnikatelům pomáhá například bankovní aplikace, která poskytuje přehled o financích v reálném čase a současně propojuje banku přímo s fakturačním nebo účetním systémem.

Podle údajů Českomoravského svazu minipivovarů je po celé zemi rozeseto přibližně pět set různě velkých minipivovarů. Hulvát patří mezi ty moderní s manuální varnou. Sládek se proto během výroby musí spolehnout jen na intuici, zkušenosti a lidskou sílu. „Petr dokáže ovládat asi padesát ventilů a uzávěrů a ve správnou chvíli ví, co kde přepnout. U nás se výroba nedá řídit přes aplikaci z gauče, musí se to řemeslně a poctivě odmakat,“ popisuje Marek Bastl. Na statku jsou také dvě velké spilky, kde pivo týden kvasí, poté se přesune do tanků, kde nejméně měsíc leží, a pak se stáčí do sudů.