Prochází se po lese se štětcem a barvami, doma pak ale tráví spoustu času zapisováním. To je poslání jednoho profíka a stovek dobrovolných značkařů, kteří se starají o to, aby se turisté po Česku neztratili.
Češi jsou národem vášnivých turistů. Naplánovat trasu, zabalit svačinu a vyrazit po značkách. Mnozí si turistikou kompenzují sedavé zaměstnání, ale většina z nás má putování přírodou s batohem na zádech zkrátka v krvi. A není divu. V Česku je téměř 50 000 kilometrů značených tras. Vděčíme za ně Klubu českých turistů, který byl založen už před 135 lety a v současnosti má 30 000 členů. Zhruba 1 800 z nich se stará o síť pěších cest, která je považována za jednu z nejlepších na světě.
Kolik je v česku značených tras?1
0 km
pro pěší turistiku
0 km
pro cyklisty
0 km
pro běžkaře
0 km
upravených pro vozíčkáře
Když se z koníčku stane práce, ale nadšení nevyprchá
Pavel Přílepek namaloval svoji první značku v jihočeském Veselí nad Lužnicí v roce 1992, když mu bylo 25 let. Dnes není v okolí jeho rodného Tábora kilometr tras, který by sám neznačil. Věnuje se tomu už přes 30 let, z toho posledních pět na plný úvazek. V Klubu českých turistů působí jako manažer turistického značení. „Lásku k turistice mám nejspíš od rodičů. Oba byli učitelé a společně jsme každé prázdniny cestovali po Česku a Slovensku. Tehdy za socialismu to jinam ani moc nešlo. Vzpomínky na to mám ale krásné,“ říká Pavel Přílepek, který se stal členem klubu v roce 1985, když byl na střední škole.
„Lásku k turistice mám nejspíš od rodičů. Oba byli učitelé a společně jsme každé prázdniny cestovali po Česku a Slovensku. Tehdy za socialismu to jinam ani moc nešlo.“
„Ve druháku jsme měli besedu s Karlem Markvartem, který měl na starost značení u nás. A tehdy mě to chytlo. Řekl jsem si: Jo, tohle jednou budu dělat.“ O několik let později, když dokončil inženýrská studia na elektrotechnické fakultě ČVUT, se značením skutečně začal. Tehdy ale upravoval trasy jen ve volném čase vedle svého zaměstnání. Až v roce 2018 nakonec Karla Markvarta, tedy člověka, který jej před lety pro značení nadchnul, ve funkci jediného značkaře z povolání nahradil. Práci by neměnil a svůj zápal předává i dalším generacím.
Ke značení kromě barev potřebujete i selský rozum
„Že chce člověk v dnešní době dělat něco zadarmo, mě vždycky příjemně překvapí. Když školím nové značkaře a vidím, s jakým zájmem a zaujetím do toho jdou, dělá mi to pokaždé ohromnou radost,“ říká Přílepek. Značení totiž nejsou jen procházky přírodou s barvami a štětcem. Je za tím i spousta práce, která na první pohled není vidět. „Často si mezi sebou děláme legraci, že sice strávíme krásné dva dny v přírodě, pak ale další čtyři doma, než to všechno sepíšeme,“ popisuje.
Při značení cest značkaři většinou ujdou minimálně dvojnásobnou délku celé trasy. Musí být také neustále ve střehu, přesvědčovat se, zda je vše v pořádku, nebo vymýšlet, kam značku umístit. Občas se dostávají i do nepříjemných situací, například s lidmi, na jejichž pozemku či stavbě značky umísťují. Největší odměnou je ale podle nich potkávat spokojené turisty. „Je to pro nás srdcovka, když po trase, kterou zrovna děláme, jdou turisti a ti nám poděkují, a třeba nás i pochválí. To jsme pak pýchou v sedmém nebi,“ říká Přílepek.
Víte, co ve slangu značkařů znamená pojem volavka?
A
Značka větších rozměrů, která je vidět na velkou vzdálenost.
B
Nesprávně nakreslená značka,která může být pro turistu zavádějící.
C
Značkaři nemají žádný slang.
Volavka je značka, která pomyslně volá na turistu z větší dálky. Může mít rozměr až 30 × 30 centimetrů. Používá se například na trasách, které vedou přes louky.
Dnešní podoba značení vznikla před více než 100 lety
Díky propracovanému a jednotnému značení se na turistických trasách v Česku téměř nemáte možnost ztratit. Další značka na vás vždy čeká nejdéle po 250 metrech. Podle Pavla Přílepka za kvalitu a četnost turistických tras vděčíme zakladatelům Klubu českých turistů. První značkaři, mezi kterými byli vlastenci kolem Vojty Náprstka, sepsali základy metodiky značení už v roce 1888, kdy byl klub založen. Dodržuje se dodnes, je ale neustále vylepšována.
První značka byla namalována 11. května 1889 ve Štěchovicích u Prahy. Podívat se na ni můžete i dnes, a dokonce si zachovalou část oné trasy i projít, většina z ní je však zaplavena štěchovickou přehradou. První značka měla podobu červenobílých pruhů namalovaných těsně nad sebou, vypadala tedy dost podobně jako ta současná, jen byla o něco větší. „Lepší tvar se vymyslet nedá. Dáte ji na strom, ten se postupem času rozrůstá do šířky a ona se s ním natahuje. Tím pádem se dá vždy upravit do původního tvaru – jen jí zbrousíte nebo zabarvíte kraje,“ říká Přílepek. Velikost značky se ustálila v roce 1916 na rozměrech 10 × 10 centimetrů. Ve zmiňovaném roce se také začalo kromě červené barvy značit i zelenou, modrou a žlutou.
Vyznáte se v barvách tras?
Přetáhněte správně značku k popisu trasy
spojky, zkratky a kratší trasy
regionální trasy
místní trasy
hlavní dálkové nebo hřebenové trasy
Značkaři se probouzí spolu s přírodou
Značkařská sezona startuje těsně před tou turistickou. „Ideální je začít na jaře. Dokážeme si lépe představit, kde značky musí být, aby byly zřetelně vidět, když se okolí zazelená,“ říká Přílepek. Každý rok je obnovována třetina tras. Úpravy ale probíhají i nárazově, například když byly lesy napadeny kůrovcem. „Značky pak malujeme na cokoliv, co se namane. Třeba na kameny, větší pařezy nebo, když to nejde jinak, instalujeme do terénu značkařský kolík,“ doplňuje s tím, že jsou občas někteří značkaři v jejich umísťování kreativní až moc. „A to tak, že bych jim až štětce zlámal,“ říká se smíchem Přílepek.
Když se na trase něco náhle změní, třeba se pokácí strom se značkou, většinou se to brzy objeví v aplikaci Mapy.cz, kam turisté podobná upozornění posílají. Novou trasu může Klubu českých turistů navrhnout kdokoliv. O tom, jestli bude vyznačená, ale rozhodují krajské komise značení.
Co je potřeba ke značení každý rok?2
0
značkařů
0
hodin
1,5
tuny barvy
16,6
milionu korun
Po českých značkách můžete chodit i v Brazílii
Čeští značkaři se čas od času vydají malovat trasy i do zahraničí. „Začali jsme značit v rumunském Banátu, kde existují desítky kilometrů tras. Značili jsme už i v Chorvatsku v okolí Bašky na ostrově Krk, na Ukrajině v oblasti Podkarpatské Rusi i v albánských horách,“ popisuje Přílepek s tím, že nejdále klub značil až v Brazílii. Značkaře si objednala místní česká komunita z města Bataypora, založeného v roce 1953 Janem Antonínem Baťou, který měl vazby na Zlín. „Kolegové z toho mají krásné zážitky. Jeden rok, když tam jeli značit, byla zrovna olympiáda v Riu. Ministerstvo zahraničí našim značkařům domluvilo, že se zpátky do Česka vrátí se sportovci vládním speciálem,“ vzpomíná manažer značkařů.
Poznáte, co vám značka napovídá?
Která značka naznačuje, že je v okolí studánka?
Studánka
Vyhlídka
Která značka naznačuje, že je v okolí zřícenina?
Turisticky významný objekt
Historický objekt
Vydejte se do terénu po oblíbených trasách zkušeného turisty
Pavel Přílepek chodí do přírody i nepracovně, ačkoliv přiznává, že po značkách pokukuje neustále. Kontroluje, jestli jsou správně udělané. Na mapě Česka tak už není oblast, kterou by několikrát nenavštívil. „Rád se vracím na místa, kde jsem byl už dávno. Často se to místo hodně změní. Někdy za to může člověk, někdy příroda. Přijdete po nějaké době a skoro to tam nepoznáte. A máte nové zážitky,“ vypráví. „Dnes navíc všechno zjednodušují technologie. Třeba v aplikaci Mapy.cz je funkce Výlety v okolí, která vám poradí, co na daném místě navštívit,“ dodává. Jaké trasy Pavel Přílepek doporučuje?
Trasa 0001:
po stopách zakladatelů Klubu českých turistů
Zobrazit mapuVydejte se z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn. Tento úsek trasy s číslem 0001 nese název Cesta Vojty Náprstka, zakladatele Klubu českých turistů. Poprvé byla vyznačena v roce 1889 a je nejstarší dochovanou a historicky druhou nejstarší značenou turistickou trasou v Česku:
Červená trasa
Délka 13 kilometrů
Kaple sv. Kříže, Dub sedmi bratří u Karlštejna, Bubovické vodopády
Medvědí stezka:
na památku posledního šumavského medvěda
Zobrazit mapuTrasa, která byla vyznačena v roce 1967, je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě. Začíná u železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž. Pojmenována byla na památku poslední šumavské medvědice, která byla zastřelena 14. listopadu 1856. Její pomníček je součástí stezky.
Žlutá trasa
Délka 14 kilometrů
Skalní masivy Dračí tlama, Skalní hrad a Perníková skála, Mechová pyramida, pomník Bärenstein a další
Trasa údolím Lužnice:
oceněná evropským certifikátem
Zobrazit mapuV Evropě je přes dvacet certifikovaných tras a jednu z nich máme od roku 2019 i u nás. Vyrazit na túru můžete malebným údolím Lužnice z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou. Trasa je rozdělena do čtyř etap. Certifikace zaručuje co nejvíce cest s přírodním povrchem, množství kulturních a přírodních památek v okolí i snadnou dostupnost služeb.
Červená, modrá, zelená i žlutá trasa
55 kilometrů, čtyři denní etapy
Město Tábor, Rozhledna Hýlačka, vila prezidenta Edvarda Beneše, staré mlýny – Kvěchův, Matoušovský a Breda, zřícenina Příběnice, zámek Mitrowicz a další
Vydejte se objevovat krásy Česka a vyhrajte kvalitní výbavu na cesty.
soutěž skončila 31. 5. 2023
S modrou po zelené
Outdoorová značka Columbia a Mapy.cz pro vás připravily soutěž o ceny v hodnotě 80 000 Kč.
Každý zúčastněný získává slevu 10 % na nákup značky Columbia ve vybraných e-shopech.
Chci soutěžit