Zmíněnou reakci způsobují takzvané rychlé cukry, které patří mezi nejjednodušší sacharidy. V okamžiku, kdy je jich ale během krátké chvilky v těle hodně, buňky neumí tak velké množství energie zužitkovat. Promění je na tuk, který uloží v těle. Rychlé cukry jsou obsaženy například ve sladkostech, jako jsou slazené nápoje, džusy, baklava, čokoláda, zmrzlina, koláče, ale jsou i v oblíbeném ovocném smoothie nebo v pivu.
Sedavé zaměstnání, pracovní stres, k tomu nevyvážená strava, navíc v nepravidelných intervalech. To vše přispívá k tomu, že se stále častěji potýkáme s civilizačními chorobami. Jednou z nich je cukrovka, za níž v 90 procentech může právě nezdravý životní styl.
Kde se bere neustálá chuť na sladké
Během cesty do práce, kam jedeme autem nebo hromadnou dopravou, si koupíme místo zdravé snídaně pořádně oslazené caffé latte. V těle se rychle zvedne hladina krevního cukru neboli glukózy, jež je pro tělo nejrychlejším zdrojem energie, a chvíli se cítíme plní sil. Na to reaguje slinivka břišní. Začne uvolňovat velké množství inzulinu, který má za úkol vyšší hladinu cukru v krvi snížit. A platí, že čím rychleji se zvýší, tím víc se ji inzulin snaží potlačit. V důsledku toho však hladina cukru často klesne ještě níž než před jídlem. Místo toho, abychom se cítili sytí, máme hlad a chuť na další dávku sladkého.
Jiný příběh se v těle odehraje, když si dáme k snídani třeba ovesné vločky. Ty jsou naopak zdrojem takzvaných komplexních sacharidů. Buňky je rozloží stejně jako v prvním případě opět na cukry, jejichž vstřebávání ale bude postupné. A reakce našeho těla pomalejší. Hladina krevního cukru bude stoupat pozvolna a slinivka nebude uvolňovat tolik inzulinu jako v předchozím případě. Energie z komplexních sacharidů se do našeho těla bude dostávat postupně po delší dobu. Díky tomu se budeme cítit déle sytí.
Víte, proč se u nás onemocnění s názvem diabetes mellitus říká cukrovka?
Jde o zkrácený název pro úplavici cukernou. Řecký název diabetes je odvozen od slova diabano, což v překladu znamená průtok vody, která opouští tělo. Myslí se tím, že člověk s diabetem chodí často močit. Latinský název mellitus znamená medový. Připomíná, že moč cukrovkářů je nasládlá.
Léčba cukrovky stojí desítky miliard korun
Před padesáti lety tvořili cukrovkáři dvě procenta dospělé světové populace, dnes je to asi 10 procent. Naprostou většinu tvoří lidé s cukrovkou 2. typu, kdy tělo nedokáže vytvořit dostatek inzulinu nebo ho efektivně využít. Z velké části za tuto nemoc může nezdravý životní styl a obezita. Existují ještě další typy cukrovky. Například diabetes 1. typu je autoimunitním onemocněním a objevuje se už v dětství. Těmto pacientům se inzulin v těle nevytváří vůbec, proto si ho musí doživotně píchat.
odhadovaný podíl dospělé populace s cukrovkou v roce 2045
Mezinárodní diabetologická federace předpovídá další zhoršení tohoto trendu. A sice, že v roce 2045 bude jeden z osmi dospělých lidí na planetě žít s cukrovkou. Podle posledních průzkumů je v Česku milion diabetiků a v roce 2030 se očekává, že přibude dalších 200 až 300 000 nemocných. Rostoucí počet nemocných má dopad i na výdaje českých zdravotních pojišťoven. Léčba diabetu, včetně všech komplikací s touto nemocí spojených, ročně tvoří okolo 15 procent jejich celkových nákladů na zdravotní péči. Vyjádřeno v penězích jde o částku přes 50 miliard korun.
Data o cukrovce v Česku
1 000 000
800 000
600 000
400 000
200 000
0
Počet diabetiků v České Republice
Zdroj dat: Národní zdravotnický informační portál: Datové souhrny: Epidemiologie diabetes mellitus (DM) v ČR a Diabetická asociace ČR
Když nás tělo varuje
Nejčastěji lidé s cukrovkou uvádějí tyto příznaky:
velká žízeň, pocit sucha v ústech
únava a ztráta energie
časté močení
kožní problémy
Někdy se ale příznaky diabetu nemusí projevit vůbec. Takovému člověku pak bývá cukrovka diagnostikována pozdě, často až ve chvíli, kdy se dostaví vážná komplikace, která s neléčenou nemocí souvisí. Může to být například infarkt, mozková mrtvice či trvalé poškození zraku, ledvin nebo chodidel. Proto je důležité chodit k praktikovi na preventivní kontrolu, při které se hladina krevního cukru zjišťuje. Můžete si ji však nechat změřit i v některých lékárnách. Většinou vás to vyjde jen na několik desítek korun. Zvlášť obezřetní by měli být lidé s nadváhou a ti, kteří už mají diabetiky v rodině.
Odhaduje se, že ohrožených lidí, kteří jsou ve stadiu, kdy se hůře vypořádávají s cukrem v krvi, ale ještě o tom nevědí, může být v populaci až pět procent. V Česku jde o půl milionu lidí. Tato fáze před plným propuknutím cukrovky se odborně nazývá prediabetes. Jeho vývoj můžeme zásadně ovlivnit tím, že se začneme více hýbat a lépe jíst. Změnou životního stylu můžeme nemoc oddálit, nebo se jí dokonce vyhnout úplně.
Lidé znají diabetes už tisíce let
První známá zmínka o nemoci, jíž dnes říkáme cukrovka, sahá do starověkého Egypta. Už tehdy byly její projevy spojovány s velkou žízní a častým močením. Diagnostika se v dávných dobách prováděla různými metodami, včetně ochutnávání moči, což například praktikovali už v 6. století indičtí lékaři. Stejný postup zavedl do lékařské praxe na Západě anglický lékař Thomas Wills až v 17. století. Cukrovka byla ještě na začátku 20. století nemocí, na kterou se běžně umíralo. Jediným způsobem, jak si tehdy pacienti mohli prodloužit život, byla přísná dieta. Nebylo to udržitelné řešení. Ti, co si jídla dávali víc, zemřeli brzy na cukrovku, ti ostatní později na podvýživu.
Pohyb a zdravé jídlo výrazně pomáhají
Začít jíst zdravěji, hýbat se a zhubnout sice nejde ze dne na den, počítají se ale i malé krůčky. Například v supermarketu sáhnout po základních surovinách namísto průmyslově zpracovaných jídel, sladké nápoje vyměnit za čistou vodu a do kanceláře dojít alespoň část cesty pěšky. Podle americké studie může u lidí s nadváhou i jen malá redukce hmotnosti o 5 či 10 procent snížit riziko cukrovky dokonce o polovinu.
Pro začátek je nejvhodnějším pohybem chůze
Přirozený pohyb je nám vlastní, například malé děti neustále běhají a skáčou. Ze života dospělých se ale dnes často vytrácí. Dostat ho zpátky do našeho každodenního režimu může být jednodušší, než se zdá. A vůbec není nutné si dávat za cíl uběhnutí půlmaratonu. Pokud jsme nikdy moc nesportovali, je obyčejná chůze skvělým začátkem. Chodit totiž můžeme, kdy a kde chceme, téměř v jakémkoli počasí, a navíc nás to nic nestojí. Stačí se jen zamyslet nad tím, co během dne děláme a kdy nemusíme sedět. Chůzi můžeme postupně prodlužovat z půl hodiny na hodinu klidně až pětkrát týdně. Přidat se dá později i na tempu, můžeme jít náročnější trasou nebo z chůze přejít do pomalého běhu.
Tip
Motivací mohou být mobilní aplikace, které umí sledovat naši fyzickou aktivitu. Dokážou k ní zobrazit zajímavé statistiky například o rychlosti, vzdálenosti či spálených kaloriích.
Menší porce jídla a pravidelný režim zabraňují výkyvům krevního cukru
Jíst zdravě neznamená jíst dráž. Začít se dá třeba tím, že si budeme nakupovat čerstvé suroviny a z nich si vařit doma. Jedině tak budeme mít kontrolu nad složením stravy. Je dobré vyvarovat se nadměrné konzumaci cukru a zároveň rozlišovat, o jaký typ jde. Vybírejte hlavně ty pomalé, které jsou pro tělo prospěšné. V odbornější literatuře se v této souvislosti používá označení glykemický index (GI). Ten udává, jak rychle určitá potravina zvyšuje hladinu cukru v krvi poté, co ji sníme. Sledovat by ho proto měli hlavně diabetici a ti, kdo se snaží udržet si stabilní hladinu cukru v krvi. Potraviny s nízkým GI způsobují pomalejší a dlouhodobější zvýšení hladiny cukru v krvi, zatímco ty s vysokým GI mají tendenci ji rychle zvyšovat.
Vysoká
hodnota
GI
bílé pečivo, knedlíky, jídlo z fastfoodu, obložené bagety, sušenky, bonbony, pochutiny, přeslazené nápoje, instantní kaše.
Střední
hodnota
GI
rýže, celozrnné pečivo, těstoviny, ovesné vločky, müsli tyčinky, hroznové víno, sušené ovoce.
Nízká
hodnota
GI
neslazené mléčné výrobky, luštěniny, kroupy, pohanka, ořechy, syrová zelenina a ovoce, maso, ryby, vejce.
Pokud čas od času chuť na sladké přece jenom dostaneme, na trhu dnes existují alternativní sladidla. Třeba čekankový sirup je sladký podobně jako med, ale na rozdíl od něj obsahuje vlákninu a asi jenom 5 procent cukru. Dá se použít i do pečení, k doslazení snídaňových kaší nebo nápojů.
Tip
Množství cukrů, tuků a bílkovin v jídle vám pomohou spočítat mobilní aplikace, které nabízejí i spoustu zdravých receptů.
Objevení inzulinu
Zlomový okamžik ve zkoumání diabetu nastal na konci 19. století, kdy němečtí lékaři Joseph von Mering a Oskar Minkowski vyjmuli slinivku břišní několika pokusným psům, u kterých se později objevily příznaky nemoci. Dokázali tak přímou souvislost cukrovky s fungováním tohoto orgánu. Brzy poté vědci zjistili, že slinivka produkuje látku, která ovlivňuje hladinu cukru v krvi. Nález inspiroval kanadského lékaře Fredericka Granta Bantinga k zahájení výzkumu zaměřeného na objevení léku. S pomocí profesora Johna McLeoda se jim v roce 1921 podařilo izolovat látku ze slinivky, kterou nazvali inzulin. Potom, co ji podali psovi s diabetem, zjistili, že mu hladina cukru v krvi klesla, což potvrdilo jejich hypotézu. Tento objev položil základy pro léčbu cukrovky, za což Banting a McLeod získali Nobelovu cenu. Jednalo se o první lék na světě, který tehdy smrtelně nemocným pacientům umožnil znovu plnohodnotně žít.
Mějte cukr a svou hmotnost pod kontrolou
K udržení normální hladiny cukru v krvi pomáhá přírodní patentovaná látka Reducose, která je hlavní složkou v doplňku stravy Barny’s DIAeffect. Vedle toho, že brání výkyvům v hladině krevního cukru, podporuje i pocit sytosti, a tím pomáhá regulovat tělesnou hmotnost.
doplněk stravy
Měřitelný vliv doplňku stravy DIAeffect se zmrzlinou
Okamžitý účinek bezprostředně po jídle prokázaný studiemi.
Zabraňuje rychlému vzestupu a poklesu cukru v krvi.
Pozitivně působí na mikroflóru střev.
Vhodný pro vegany.
Bez lepku.
Bez vedlejších účinků.
Chci se dozvědět víc