Seznam Native ve spolupráci s

Podívejte se do míst, která prošla proměnou

Česko je plné malebných měst, velkolepých zámeckých komplexů a nedobytných hradů.

Mezi nádhernými památkami se ale najdou i takové, které tolik štěstí neměly. Stovky chátrajících míst trpí tím, že majitelé nemají dostatek peněz na jejich opravu.

S rozsáhlými opravami památek pomáhají také finanční prostředky z evropských fondů, které v Česku spravuje Centrum pro regionální rozvoj. Podívejte se do míst, která díky dotacím prošla proměnou a získala nový glanc.

Ponořte se do obřího mraveniště na hradě Roštejn

Kraj Vysočina

V romantické krajině, uprostřed lesů Jihlavských vrchů, se tyčí pozdně gotický lovecký hrádek. Když na Roštejn, jehož výstavba se datuje do poloviny 14. století, zamíříte při jasném počasí, uvidíte z vysoké hradní věže překrásná panoramata.

Při návštěvě hradu si můžete vybrat, zda se kromě věže a nádvoří vydáte i do volně přístupné hradní kaple nebo na některý z prohlídkových okruhů. Ponořte se do příběhu loveckého hradu uprostřed hlubokých lesů, usedněte například za prostřený stůl v hodovní síni a sledujte, jak se na talířích díky videoprojekci objevují pokrmy barokní hostiny.

Další expozice je věnovaná malým i velkým dobrodruhům a milovníkům lesa. Procházka začíná v korunách stromů a končí až pod jejich kořeny. Seznamte se během putování se zvířecími obyvateli lesa a objevte, jak funguje obří mraveniště. Na Roštejně na vás čeká také noční les plný světel, stínů a tajemných zvuků, plný houbařův košík nebo botanický sál, kde můžete nasát atmosféru rozkvetlé louky na pohodlných polštářích.

Hrad Roštejn – zpřístupnění nových expozic

Celková výše dotace

61 614 785 Kč

Díky penězům z evropských fondů se podařilo nahradit zničené krovy, vyměnit střechu, zpevnit hradní věž a uskutečnit další potřebné stavební a restaurátorské opravy. Součástí rozpočtu bylo také zbudování nové expozice o lese a myslivosti.

PředPo

Zámeček Portz u Mikulova se pyšní opraveným barokním mostem

Jihomoravský kraj

Kdybyste v před 400 patřili k mikulovské smetánce, nejspíš byste letohrádek Portz navštívili coby hosté některé z bujarých oslav. Jejich pořadatel, mocný moravský biskup a politik František Ditrichštejn, byl majitelem tohoto malebného letního sídla. Jeho hosté se na ostrůvku věnovali procházkám mezi vzácnými stromy a keři, trávili čas projížďkami na loďkách a navštěvovali divadelní představení nebo koncerty.

Na Tichém ostrově se kromě letohrádku nacházela také rybárna, mlýn, hospodářské stavení, sklepení a rozsáhlý systém podzemních chodeb, z nichž některé vedou do letohrádku a některé jsou zasypané. Jediná cesta na ostrov dříve vedla po mohutném, 95 metrů dlouhém cihlovém mostě. Ten byl ještě donedávna zarostlý a zanedbaný.

Po tříleté opravě se letos v červnu otevřel opravený barokní most z cihel, který v minulosti spojoval Tichý ostrov s okolím. Před rekonstrukcí byl téměř úplně zanesený zeminou. Součástí rozsáhlých oprav bylo také zbudování naučné stezky a dalších cest k zámečku Portz z nedalekého Mikulova, Sedlece a rakouského Drasenhofenu.

Dnes zbyl z Tichého ostrova poloostrov, který voda obklopuje ve tvaru podkovy. Jelikož se nachází jen pár metrů od česko-rakouské hranice, má zámeček poutavou historii. Na konci 17. století hostil samotného císaře Leopolda I. s chotí Markétou Španělskou, kteří se na rybníce projížděli v pravých benátských gondolách. Další velevážená návštěva se odehrála skoro o tři staletí později, těsně před druhou světovou válkou. Tehdy se k Mikulovu vypravil anglický vévoda a bývalý král Eduard VIII. se svou partnerkou Wallis Simpsonovou. S válkou se Portz ocitl v přísně střeženém hraničním pásmu, a tak se stal až do sametové revoluce nepřístupným. Památka postupně chátrala a do 90. let se dochovala jen jako ruina uprostřed vzrostlého lesa.

Bývalý lovecký zámeček dnes patří soukromým majitelům, kteří jej postupně opravují, a to i s pomocí evropských fondů. Díky tomu se kromě jiného podařilo vybudovat i stezku, po které se cyklisté mohou pohodlně napojit na síť rakouských tras.

Portz Insel – zpřístupnění a obnova komponované historické krajiny

Celková výše dotace

1 373 097 EUR

PředPo

Do malebné kovárny se vrátilo řemeslo

Plzeňský kraj

Starý zkujňovací hamr poháněný vodními koly byla ještě před pár lety v havarijním stavu. Do budovy zatékalo, vodní kola s pohonem byla na kraji svých možností a hamernické nástroje byly v tak neutěšeném stavu, že by při jejich spuštění hrozilo nebezpečí jak pracovníkům, tak návštěvníkům. Bez jejich rekonstrukce by se z nich brzy staly pouhé nefunkční exponáty.

Rozsáhlými opravami se památku nedaleko Plzně podařilo zachránit, vrátit do ní kovářské a kamenické řemeslo a získat si tak zájem spousty lidí. Objevte i vy kouzlo hamru plného výhní, měchů, vodních kol a tvrdou hamernickou práci u bucharů a na kovadlinách. Když budete chtít, můžete tu dokonce projít rychlokurzem a stát se alespoň na chvilku hamrníkem a kovářem.

Původně dřevěný hamr začal vyrábět železo od počátku 17. století, později byl vypálený švédskými vojsky a od té doby několikrát obnovovaný. V kovárně se železo zpracovávalo na tyčové polotovary, později na nářadí, hřebíky nebo pluhy. Během třicetileté války se tu údajně vyráběly také dělové koule. Hamernická zařízení byla poháněná několika vodními koly, která využívala vodu z přilehlého Huťského rybníka. Dnešní zděná budova pochází ze začátku 19. století a je oblíbenou destinací turistů, kteří chtějí poznat kovářské řemeslo.

V prostorech hamru se můžete dozvědět o dějinách železářství a hutnictví v Podbrdském regionu, jejichž počátky se datují do 14. století. Tehdy tu šlechtický rod Rožmberků založil první hutě. Zážitek si odvezete z veliké haly plné renovovaného kovářského vybavení včetně několika výhní, hamernických kladiv, brusek, vrtaček, lisů a kovadlin. Když budete mít štěstí, narazíte v hamru na skutečné kovářské mistry, kteří vám řemeslo předvedou.

Revitalizace NKP Vodní hamr Dobřív

Celková výše dotace

5 900 768 Kč

V několika posledních letech probíhala obnova havarijního stavu technického vybavení vodního hamru. Hamernické stroje, které fungují od počátku 18. století, jsou nejstarším funkčním dílem svého druhu ve střední Evropě.

PředPo

Petrovské zahrady nabízejí návštěvníkům místo pro odpočinek

Jihomoravský kraj

Na začátku loňského června se po dvouleté rekonstrukci otevřela zahrada pod katedrálou svatého Petra a Pavla v Brně, kde původně býval veřejnosti nepřístupný ovocný sad. Z původně zanedbaného a nefunkčního místa se díky rozsáhlým stavebním opravám i zahradnickým pracím stalo místo pro odpočinek a konání různých kulturních akcí.

Stavební úpravy vyžadovaly historické ohradní zdi, datující se k 13. století, které byly narušené. Stejně tak bylo potřeba zabezpečit podmáčené přilehlé budovy a restaurovat sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory, jejichž stav byl havarijní. Kromě stavebních úprav se do rekonstrukce zapojili také zahradníci, kteří v zahradách vysázeli nové stromy a keře.

Pomocí nově zbudovaného točitého schodiště, které přiléhá k vysoké zdi, se podařilo propojit stávající zahrady mezi pozdně gotickou katedrálou a uličkou Václava Havla. Návštěvníci se tak mohou po Petrově pohybovat ještě o něco snadněji. Díky opravám byly v prostorách zbudované toalety, výstavní prostory a bezbariérový přístup.

Revitalizace a zpřístupnění zahrad NKP Petrov, Brno

Celková výše dotace

12 823 468 Kč

Poutní kostel rozzářila náročná rekonstrukce

Jihočeský kraj

Kájov nedaleko Českého Krumlova je opředený několika legendami. Jedna z pověstí praví, že se z obce stalo poutní místo tak, že se v místním dřevěném kostelíku kál poustevník ze svých hříchů. Tak obec získala svoje jméno, ale i význam pro všechny, kteří chtějí odlehčit své svědomí.

Na okázalé bohoslužby a velkolepé církevní slavnosti se do Kájova v první polovině 18. století vydávalo i 40 tisíc poutníků ročně, a to i z velké dálky. Občerstvovali se na konci poutní cesty pod kostelem, kde se nacházela studna s léčivým pramenem, který podle legendy vyvěrá přímo pod oltářem.

Ať už se trápíte svými hříchy, nebo ne, při výletě v Kájově můžete obdivovat nově opravený kostel Nanebevzetí Panny Marie. Rekonstrukce vyžadovala opravu krovů, střech a fasád, ale i restaurování mobiliáře v kapli sv. Jana Nepomuckého.

První historický záznam o Kájově pochází už z roku 1263. Nejstarší stavbou v komplexu je raně gotický kostelík z druhé poloviny 13. století. Téměř o sto let později vznikl poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Součástí komplexu je také starý hřbitov, raně barokní fara, několik kaplí a soch. Kostel byl za husitských válek dvakrát zničený, poprvé roku 1422 a podruhé v roce 1469. Současná podoba kostela tak pochází ze druhé poloviny 15. století.

Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie s kaplí sv. Jana Nepomuckého v Kájově za účelem zvýšení návštěvnosti těchto památek

Celková výše dotace

24 612 983 Kč

PředPo

Cesta kamene vede návštěvníky Českem i Polskem

Královéhradecký kraj

Vydejte se pěšky nebo na kole do Podkrkonoší na stezky, které vás provedou po slavných i tak trochu zapomenutých kamenných památkách. Projekt spojující Podkrkonoší s Dolním Slezkem, který přibližuje návštěvníkům zajímavá místa, nese jméno Cesta kamene.

Na poznávacích okruzích, které najdete v Hořicích, ve Dvoře Králové nad Labem, v polské Dobroměři, Svídnici a Střegomi, se seznámíte s místní historií těžby a zpracování kamene. Síť nově zbudovaných cyklostezek, naučných tras a nově opravených památek láká cyklisty na místa, kde si mohou odpočinout. I díky nim se můžete vydat po stopách kamenického řemesla ve východních Čechách a v polském pohraničí.

V Hořickém regionu, který se rozkládá za Jičínem, se pískovec lámal nejspíše už od středověku, a tak tu najdete pozůstatky po bohaté kamenické a sochařské historii. Velkou slávu zažil na konci 19. století s dokončením místní železniční tratě. Ta umožnila dopravní spojení s Prahou a dalšími městy, a tak se pískovec z obce Podhorní Újezd a sousedních Vojic dovážel i na stavbu Národního divadla, dostavbu katedrály sv. Víta a na stavbu dalších významných budov. To vše a mnohem více se dozvíte v nově rekonstruovaném Městském muzeu a galerii v Hořicích.

Cesta kamene

Celková výše dotace

1 998 851 EUR

Na okraji Lázní Bělohrad můžete v rámci Cesty kamene navštívit Hřídeleckou hůru, která je pozůstatkem po třetihorní sopce. Díky tomu se v čedičovém kopci nachází bohatý zdroj minerálů včetně dolomitu, kalcitu, opálu nebo olivínu. Těžba čediče se tu zastavila v roce 1926 a zbyly tu po ní četné dutiny a komory, které jsou obývané netopýry.

Na polské straně zase můžete obdivovat velkolepé žulové lomy u města Střegom, které nabízí i řadu památek. Mimo jiné v něm byla díky projektu vybudována unikátní Alej soch, vystavující umělecká díla přímo pod širým nebem.

Ve městě Svídnice zase můžete ochutnat vyhlášené pivo, výborné perníky a prozkoumat kupeckou tradici i historii sedmileté války, která se v těchto místech odehrávala ve 2. polovině 18. století. Město je plné pověstí a příběhů, a to díky soužití mnoha evropských národů, které tu po staletí vytvářely jedinečnou atmosféru. Za zhlédnutí stojí také čtyři nově rekonstruované kamenné kašny.

PředPo

Evropské fondy navracejí památkám život

Za posledních 5 let se uskutečnilo více než 0 projektů za více než 0 korun.

Chci se podívat na další zrekonstruované památky.

Chci se podívat