Seznam Native ve spolupráci s
Ochránci poraněných a opuštěných zvířat zažívají těžké chvilky. Ornitolog Pavel Křížek, který už 23 let vede záchrannou stanici, poprvé za čtvrtstoletí zvažuje to, že bude muset pomoc zvířatům rapidně omezit. Peníze na provoz záchranné stanice totiž docházejí.
Spálení elektrickým proudem, náraz do skleněné plochy, srážka s autem, přiotrávení, uvíznutí v bazéně, v plotu nebo v jámě. To jsou nejčastější příčiny poranění volně žijících zvířat. O ty se v části Středočeského a Jihočeského kraje už 23 let stará spolek Ochrana fauny ČR pod vedením Pavla Křížka.
Ornitolog a ekolog letos poprvé zvažuje, že provozování záchranné stanice a ekocentra nedaleko Slapské přehrady omezí. Chybí totiž peníze na krmivo, energie a platy zaměstnanců. S polovinou z nich se už v uplynulém roce musel rozloučit. „Kvůli zvířatům se musíme udržet nad vodou, něco máme našetřeno, ale nevidíme pomyslné světlo na konci tunelu,“ dodává k současné situaci ochránce zvířat Pavel Křížek.
V záchranné stanici v Hrachově na Příbramsku je téměř vždy plno. Žije tu několik stovek poraněných zvířat. Během jednoho roku se jich do stanice dostane více než tisíc. Pro veřejnost však musí mít záchranná stanice poprvé za čtvrtstoletí zavřeno. Každý rok přitom ekocentrum navštívilo 25 000 lidí. Příjmy ze vstupného tvořily v minulosti podstatnou část rozpočtu spolku, který stanici provozuje. Jejich výpadek je tak fatální.
„Naše stanice byla většinou plná lidí. O víkendu za námi jezdily celé rodiny, během pracovního týdne zase školní výlety. Organizovali jsme různé akce, koncerty, vernisáže a semináře. Už od března ale nemůžeme pro návštěvníky nic dělat,“ vysvětluje ochránce zvířat Pavel Křížek, když se rozhlíží se po liduprázdné záchranné stanici a ekocentru v Hrachově. Jeho dalším projektem je Motýlárium ve Voticích, kde si návštěvníci mohli prohlédnout spoustu druhů housenek, kukel i dospělých motýlů. Také toto krásné místo musí být dnes pro veřejnost uzavřené.
Nezisková organizace letos musí ve velkém improvizovat. Kromě propuštění poloviny zaměstnanců a zrušení stravenek se tým pod vedením Pavla Křížka pustil také do zvelebování krajiny. „Pečujeme o krajinu, staráme se o řadu rezervací i obyčejných míst v krajině, kde přežívají dříve běžné a dnes čím dál vzácnější rostliny a živočichové. Pokud ale vyřezáváme nálety, kosíme nebo zajišťujeme pastvu, chybí nám lidé ve stanici. Snažíme se vydělávat, jak se dá. Uvidíme, co přinese příští rok,“ přibližuje novou aktivitu zakladatel spolku Pavel Křížek. Dodává, že program, pod který tyto aktivity spadají, je státní. A tak není jisté, zda bude, vzhledem ke škrtání výdajů ve státním rozpočtu, pokračovat i v nadcházejícím roce. „Abychom mohli fungovat, musí moji lidé vidět perspektivu. Vydělané peníze používáme na financování stanice, na krmivo, veterinární péči, platy zaměstnanců, platby energií a další režii chodu organizace včetně účetnictví a auditu,“ vyjmenovává Pavel Křížek.
Spolek zajišťuje nepřetržitou službu pro kraje a obce. I výše jejich příspěvků ale klesá. „Odchytáváme poraněná, opuštěná nebo nebezpečná zvířata. Řešíme odchyty hadů, cizokrajných zvířat i domácích miláčků, kterých se jejich nezodpovědní majitelé zbavili. Taková zvířata buď lidé vypouštějí do přírody, nebo je dávají do popelnic,“ vysvětluje Křížek. Co bude se zvířaty, až si tuto službu nebude moci dovolit provozovat, není jisté. „Těžko říct, jak dlouho budeme moci v naší práci pokračovat,“ dodává.
Zatímco přes léto udělaly ekocentru čáru přes rozpočet zrušené dětské tábory, v současnosti zase zavřené školy, kam by běžně zaměstnanci záchranné stanice jezdili s výukovými programy. „Zatímco pro podnikatele a zaměstnance stát vymýšlí podpůrné programy, lidé v neziskových organizacích jako by neexistovali, nikdo se o neziskové organizace nezajímá. Nemáme, jak požádat o pomoc, a tušíme, že bude hůř. Cítíme obrovský tlak, a to i proto, že řada politiků stále hlasitěji požaduje zrušení neziskového sektoru. Nemáme jistotu, že v příštím roce přežijeme, ale to nemá dnes nikdo. Neziskovka funguje jako firma, a jistou bezmoc vidím i u podnikatelů. Jsme na stejné lodi,“ říká Křížek.
Příjmy jdou dolů, ale práce ochránců zvířat se nemění. „Rádi přijmeme jakoukoli podporu od firem i od veřejnosti. Až to bude možné, budeme rádi, když lidé navštíví hrachovské ekocentrum i skleníky s motýly ve Voticích. Tím nás lidé také mohou podpořit,“ říká Pavel Křížek, kterému v poslední době docházejí síly a motivace, aby v práci pokračoval. „Je to náročné, trávím spoustu času sháněním peněz, oslovováním sponzorů. Přitom bych byl radši v terénu, pomáhal zvířatům a naší přírodě,“ dodává.
Spolek Ochrana fauny ČR a poraněná zvířata potřebují vaši pomoc. Uvítají jakýkoli peněžitý dar. Pomoci můžete jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem, stačí poslat DMS zprávu. Darovat tak můžete 30, 60 nebo 90 korun. Jednorázovou platbu zadáte pomocí dárcovské SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI HRACHOV 30 (60 nebo 90, dle zvolené výše podpory) na číslo 87777. Rozhodnete-li se pro trvalou podporu stačí odeslat SMS ve tvaru DMS TRV ZVIREVNOUZI HRACHOV 30 (či 60, 90) na číslo 87777 a každý měsíc vám bude automaticky odečtena daná částka.
Podpořit činnost záchranné stanice a centra ekologické výchovy můžete také prostřednictvím veřejné sbírky. Finanční prostředky můžete zasílat na transparentní účet č. 283088996/0300.
Chcete pomoci zvířatům v nouzi, a zároveň přichystat originální dárek pro své blízké? Darujte jim netradiční adopci zvířete. Z adopčního příspěvku spolek pokryje náklady na krmení a veterinární péči na celý rok. V nabídce naleznete vydry, lišky, čápy, veverky, sovy a další zvířata.