Seznam Native | ve spolupráci s
Poznejte sílu virtuálních příběhů

Poznejte síluvirtuálních příběhů Proč je herní svět tak oblíbený?

5 300 000 000

Češi jsou národem hráčů. Vloni se tržby českých herních vývojářů vyšplhaly na rekordních 5,3 miliardy korun.* Podívejte se do světa, který baví děti i dospělé.


* Zdroj: Studie o stavu herního průmyslu v ČR, GDACZ

Player 1
Player 2

První počítačová hra vznikla už v roce 1958

Úplně první počítačovou hru si zahráli návštěvníci výstavy amerického ministerstva energetiky. Akce se konala na konci 50. let v New Yorku a za jednoduchou hrou Tennis for Two stojí jaderný fyzik William Higinbotham. Jeho cílem bylo přinést mezi statické exponáty něco zajímavého a interaktivního. Stal se tak vynálezcem počítačových her, které dnes milují více než tři miliardy hráček a hráčů po celém světě.*


* Zdroj: Statista.com, Number of video gamers worldwide 2021

Arkádové automaty

Z nákupních center do obývacích pokojů

Předchůdcem videoher byly arkádové automaty. Ty se v 80. letech začaly objevovat v nákupních centrech a na studentských kolejích po celém západním světě. Lidé se v hernách potkávali a soutěžili mezi sebou o nejlepší skóre.

Popularita automatů byla tak obrovská, že třeba v Japonsku musela vláda vyhlásit nedostatek mincí s hodnotou 100 yenů.

Ty byly nutné pro to, abyste si mohli zahrát jednu krátkou hru. Mezi arkádové legendy patří třeba Pac-Man nebo střílečka Space Invaders, kde bylo cílem sestřelit nepřátelské mimozemšťany.

Videohry

Proč hráče virtuální svět tolik přitahuje?

Postupem času se videohry z arkádových automatů přesunuly do obývacích pokojů. Díky herním konzolím a počítačům se hraní stalo součástí domácí zábavy stejně jako čtení nebo sledování filmů.
V jednom se však liší. Umí hráče pohltit natolik, že se do nich ponoří doslova celou svou bytostí.

Soustředění

Jak vypadá okamžik ryzího soustředění

Proč hráči vydrží hrát několik hodin v kuse a jak se stane, že virtuálnímu světu někdy bezmezně propadnou?

Stojí za tím takzvaný flow. Prožitek, který poprvé popsal psycholog Mihaly Csikszentmihalyi. Zažívají ho nejen hráči, ale třeba také sportovci nebo chirurgové. Je to moment, kdy člověk absolutně splyne s činností, které se věnuje, ztratí pojem o čase a jeho vědomí ustoupí do pozadí. Mozek totiž v tu chvíli přijímá tolik vjemů a informací, že kapacita jeho pozornosti je naprosto vytížená. Na vyhodnocování okolního dění nebo sledování času už tak jednoduše v mozku nezbývá prostor.

Představa, že videohry jsou jen pro děti a dospívající, je mýtus Globální statistiky ukazují, že herní svět baví lidi bez ohledu na věk, pohlaví nebo profesi.

Playstation
David Novotný
„Mám rád všechno, co smrdí hrou,“ říká herec David Novotný

Když David Novotný zrovna nestojí před kamerou nebo na divadelních prknech, rád se ocitá ve virtuálním světě. Videohry ho baví už od dětství, kdy s kamarády házel dvoukoruny do herních automatů v pouťových maringotkách. A když se objevila první generace herních konzolí, začal hrát doma. „Nechodím za ženskejma, ani do hospody. Prostě sedím doma u PlayStationu, pufám si doutníček a vztekám se u nedostatečný obrany ve FIFA,“ popisuje a dodává, že když ráno nenatáčí, noc patří hraní.

FIFA

Zatímco dříve hráči na načtení hry čekali několik minut, dnes se ocitnou uprostřed děje téměř ihned po zapnutí konzole.

A to díky inovaci v podobě SSD disku, která přinesla vývojářům možnost vytvářet větší herní světy a hráčům zážitek v podobě plynulejší hry. Navíc se mohou rychleji přesouvat z místa na místo a hra se častěji ukládá. Žádné zdlouhavé načítání ani opakování hry po neúspěšné misi. A to je přesně to, co hráči od nové generace očekávali a dostali. „Rád ale vzpomínám na chvíle, kdy jsem se třeba po třech dnech záseku na jednom úkolu dostal dál. To jsem měl vždycky pocit, že mi patří celej svět. A ten pocit ve mně zůstal třeba tejden,“ usmívá se David Novotný a dodává, že dnes jsou vývojáři vůči hráčům opravdu milosrdní a nechají je pokračovat.

Hry jsou pro Davida Novotného primárně relax. „Umím odpočívat a dny si stavím tak, abych měl prostor na hraní. Pomáhá mi to vyčistit si hlavu. Někteří se snaží vymazat každodenní problémy alkoholem, já raději otupím hrany všednodennosti takhle,“ vysvětluje herec. Mezi jeho srdcovky patří závodní hra Gran Turismo nebo fotbalová FIFA, které je odevzdaný už 11 let a stále čeká, až se tam vrátí česká liga.

Příběhů, které skrze hry prožil, jsou ale desítky, možná stovky. A ani jednoho nelituje. „Nejvíce mě asi pohltila japonská hra Shadow of the Colossus. Projít tou hrou bylo někdy na hranici frustrace, ale ten pocit vítězství stál za to,“ uzavírá známý herec.

Videohry

První videohry se ovládaly jen páčkou

V arkádovém pravěku se hrávalo joystickem.

Šlo o páčku, která umožňovala ovládat v podstatě jen pohyb. Dnes dokážou moderní herní ovladače pomocí 3D zvuku, vibrací a haptické odezvy fyzicky přenést různé vjemy z prostředí, ve kterém se hra odehrává. Hráč díky tomu pozná, jestli se jeho postava prochází po písku, brodí bažinou nebo plave ve vodě. Na ovladači jsou vedle toho také adaptivní spouště. To jsou páčky, které mají obdobu zpětného rázu a dokážou zamezit úplnému zmáčknutí. Když třeba natahujete tětivu rukou, cítíte lehký odpor. Tyto funkce prohlubují zážitek z hraní a hráči se díky nim ještě více ponoří do virtuálního příběhu.

Herní ovladače
Jan Gemrot
Foto kredit: Lukáš Erba
„Hraní je pro mě vizuální zážitek,“ popisuje umělec Jan Gemrot

Malíř Jan Gemrot u videoher tráví volný čas už 20 let. Virtuální svět objevil na střední škole a od té doby ho nepřestává fascinovat. Rád sleduje detaily v různých herních světech i způsob, jak hry dokážou vyprávět příběhy. Každý týden hraním stráví několik hodin. „Je to pro mě způsob odpočinku a vizuálně stimulující činnost. Funguje to jako rozcvička pro mysl, během které občas přijdou i nějaké nápady,“ dodává výtvarník, jehož hyperrealistické olejové malby patří do sbírky Národní galerie už od roku 2011.

Hyperrealistické olejové malby

Grafika i příběh her umí vtáhnout do děje

Při hraní prvních videoher hráči potřebovali hodně fantazie, aby si dokázali představit prostředí, ve kterém se hra odehrává. „V prvních videohrách, které jsem hrál, už sice byla iluze 3D prostoru, ale člověk stejně musel spolupracovat a do jisté míry si představovat, že ta krabička na obrazovce je tank. Zato dneska ve Far Cry 6 pobíhám, opravdu se před tím tankem schovávám a tu situaci vnímám naprosto reálně,“ vysvětluje Jan Gemrot. Estetika videoher se během posledních let zdokonalila a má téměř fotorealistickou podobu. U těch nejlepších titulů ani nejde na první pohled poznat rozdíl mezi hrou a skutečným světem.

Na herních konzolích dynamiku obrazu prohlubuje 4K rozlišení a 60 fps. To je rychlost zobrazování snímků za vteřinu. Díky tomu hry nejsou trhané, ale plynulé a ve vysokém rozlišení.

„Na hrách mě nejvíc baví ta iluze. Dlouze se tam procházím, kochám se a hledám něco krásně zpracovaného. To jsou zážitky, za kterými tam chodím a jsou pro mě nejsilnější,“ popisuje výtvarník.

Za zásadní titul, který ho ovlivnil, považuje hororový Silent Hill. Z moderních her se mu nejvíce líbila Death Stranding, za kterou stojí legendární tvůrce Hideo Kojima. Příběh se odehrává v blízké budoucnosti, kdy je civilizace na pokraji existence. „Všechno tady do sebe krásně zapadá. Má to zábavnou formu, super technologii a silnou výtvarnou stránku. Něco takového by nešlo promítnout do filmu, ani do knihy. Musela to být videohra,“ dodává.

Herní konzole

Herní konzole změnily způsob hraní

Příchod herních konzolí znamenal
ve světě videoher revoluci.

Oproti herním počítačům totiž byly menší a levnější. Hraní se tak rázem stalo pohodlnějším a dostupnějším. Úplně první konzolí na světě byla Magnavox Odyssey z roku 1972. Absolutním hitem se však stala až herní konzole PlayStation 2. Ta vyšla v březnu roku 2000 a jen během prvních dvou dnů se jí v Japonsku prodal milion kusů. Do roku 2006 si ji pak pořídilo 158 milionů lidí po celém světě. Stala se tak nejprodávanější herní konzolí všech dob.

Vít Beneš
„Hraní mám v krvi,“ říká fotbalista Vít Beneš

Fotbalový obránce Vít Beneš tráví volný čas ve světě videoher už od mala. „Baví mě hrát, chci vítězit a být lepší než ostatní. A takhle to cítím nejen ve videohrách, ale i v životě. Mám to prostě v krvi,“ vypráví a dodává, že nejraději hraje online hry, kde může porovnat síly s ostatními.

FIFA

Streamování je možnost, jak být v kontaktu s fanoušky

Zatímco v dětství hrál videohry po boku sourozenců, dnes své herní zážitky sdílí se svými fanoušky. Na herním kanále Streamujem s Benym už sedm let hraje FIFU v přímém přenosu. Ke streamování se dostal po vážném zranění, které ho vyřadilo ze hry na několik měsíců. „Měl jsem přetrženou achilovku a věděl jsem, že tak půl roku budu mimo hřiště,“ popisuje hráč SK Sigma Olomouc. Dva měsíce strávil se sádrou na noze a byl tak odkázaný jen na gauč. V té době se do hraní videoher ponořil naplno. „Streamování pro mě bylo cestou, jak se přiblížit k lidem okolo fotbalu a fanouškům. Dneska už je to hlavně relax, ale za těch sedm let jsem se díky tomu seznámil s lidmi, se kterými se rád potkávám v online i offline světě,“ popisuje fotbalista a jeden z prvních streamerů známé hry FIFA.

Za srdcový titul svého dětství považuje kultovní sérii Tomb Raider. „Moc jsem z toho sice neměl rozum, ale s bráchama jsme takhle vypnuli od školy, od fotbalu a užívali si čas s tátou, který hrál s námi,“ vzpomíná český obránce.

Videohry jsou pro něj způsob relaxu dodnes. „Když jsem byl svobodný, tak mě některé hry pohltily natolik, že najednou bylo 6 ráno a já ani nešel spát. Dneska hraju nejčastěji po večerech, když dcera spí,“ vypráví fotbalista, který streamováním přispěl i na dobrou věc. V roce 2015 uspořádal charitativní stream, během kterého hrál nepřetržitě 28 hodin. Byl to jeho osobní rekord, díky kterému diváci poslali do sbírky téměř 100 000 korun.

Baví vás silné příběhy, nebo jen hledáte odpočinek od všedních dnů?

Objevte virtuální svět na herní konzoli PlayStation 5

PlayStation
Chci si zahrát
SONY_Q3-BRAND-CAMPAIGN-SZN-Native_RTGAdvertisement