Příběhy českých památek

Zámek Karlova Koruna letos slaví 300 let od svého vybudování a patří k nejvýznamnějším barokním stavbám v Česku. Jeho historie je úzce spjata se šlechtickým rodem Kinských. Hrabě František Ferdinand si své velkolepé sídlo nechal navrhnout od architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Ten však během práce zemřel a zámek dokončil český architekt František Maxmilián Kaňka. Mezi jeho nejvýraznější majitele patřil Oktavián Josef Kinský, přezdívaný hrabě vtipálek. Jeho pracovnu zdobí sekretář se čtyřiceti tajnými šuplíky, císařský pokoj zase hodiny, do nichž si poznamenal, že 30. května roku 1886 mu krupobití poničilo jahody. Oktavián byl ale především velkým milovníkem koní. Vyšlechtil české plemeno chlumeckých plaváků, kterému se také přezdívá kůň Kinského, a stál za vznikem dostihových závodů Velká pardubická.

Cisterciánskému klášteru v Plasech se přezdívá barokní perla Plzeňska. Byl založen už před 880 lety, svou architektonickou jedinečnost však získal až o mnoho staletí později. Budova kláštera stojí na podmáčené půdě v meandru řeky Střely a jeho přestavbu na počátku 18. století vedl slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který projekt proměnil v jedinečné inženýrské dílo stojící doslova na vodě. Do země zatloukl přes pět tisíc dubových kůlů, na ně položil dřevěný rošt a teprve poté začal stavět samotné zdivo. Základy stavby dodnes musí být ponořené ve vodě, která dřevo konzervuje. Základní kámen konventu zdobí Santiniho vzkaz, který říká, že bez vody budova spadne. A právě proto se tu kvalita, hladina i teplota vody kontroluje čtyřikrát denně.

Lázně Luhačovice leží v údolí říčky Šťávnice obklopené Bílými Karpaty. Za svou slávu město vděčí hlavně léčivým minerálním pramenům. Historie lázeňství zde sahá až do roku 1590. Nejznámějším z pramenů je Vincentka, která nese jméno po hraběti Vincenci Serényiovi, jehož rod lázně vybudoval. Pramen vyvěrá v centru města na břehu říčky a jde o zbytky vody z třetihorního moře, která zůstala mezi vrstvami hornin pod Luhačovicemi. Vincentka se prodává v lahvích více než 200 let a oblíbená byla už na císařském dvoře ve Vídni. I dnes je oceňována nejen v moravských sklípcích, neboť má prý příznivé účinky na organismus po bujarém večírku. Díky téměř 90milionové dotaci z fondů EU se jedinečnou kolonádu a halu Vincentka podařilo zrekonstruovat a dříve nepřístupné prostory otevřít veřejnosti.

Telč byla podle pověsti založena už v roce 1099, první písemné zmínky o ní ale pochází až ze 14. století. O malebnou podobu náměstí a místního zámku se zasloužil šlechtic a humanista Zachariáš z Hradce. V 16. století sem pozval italské mistry a renesanční prvky jsou dodnes patrné především na štítech a fasádách domů na náměstí. To je obklopené třemi rybníky, proto se městu občas přezdívá Jezerní růže nebo Moravské Benátky. Nachází se tu také zámecké podzemí, židovský hřbitov nebo Telčský dům, v němž najdete expozici věnovanou místním legendám.

Za branami historické Staré Boleslavi stojí poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Najdete zde obraz uctívaný jako symbol ochrany českých zemí. Jde o zlatý reliéf Panny Marie staroboleslavské s dítětem, který svatý Václav zdědil po své babičce Ludmile. Po jeho mučednické smrti k sobě vzácné dědictví schoval Václavův služebník Podiven. Krátce před tím, než i jeho dostihli a zabili vrazi knížete Václava, zakopal obraz na kraji lesa. Reliéf pak o dvě staletí později našel místní sedlák, když oral pole. A právě na tomto místě dnes stojí poutní chrám.