Příliš hlasité nebezpečí

O znečištěném vzduchu, který ve velkých městech způsobuje hustá automobilová doprava, se mluví často. Nadměrný hluk, který mají auta také na svědomí, ale zůstává často stranou zájmu. Na životy lidí má přitom podobně negativní dopad – od poruch spánku přes deprese až po vyšší riziko infarktu.

Stovky aut každou minutu na malém prostoru, skútry proplétající se mezi jízdními pruhy, troubení a motory vytáčené do vysokých otáček hned poté, co na semaforu naskočí zelená. Taková je denní realita na řadě rušných křižovatek v centru Prahy.

Tento problém ale netrápí jen obyvatele metropole, každodenně jsou mu i v jiných velkých českých městech vystaveny další statisíce lidí.

Jak hluk trápí Prahu?*

*Zdroj: Population exposure to noise in urban areas 2017 – Czechia, Evropská agentura pro životní prostředí

Hluk způsobí v Evropě až 12 tisíc předčasných úmrtí každý rok a je příčinou chronických potíží milionů lidí. V noci pak prokazatelně zapříčiňuje poruchy spánku.

Přílišný hluk má vliv i na to,

jak lidé vnímají kvalitu života ve městech.

Na hluk v Praze si stěžuje polovina obyvatel

Průzkum Evropské komise, který v roce 2019 zahrnoval obyvatele 83 evropských měst, ukázal, že s úrovní hluku je spokojeno jen 56 procent Pražanů. Česká metropole tak v tomto parametru zaostala za průměrem všech hodnocených měst, ten vyšel na 64 procent. Nejméně obtěžovaní hlukem se cítí obyvatelé finského Oulu, kde spokojenost dosáhla 86 procent.

Kolik obyvatel měst je spokojených s hlukem?

Poslechněte si ruch pražských čtvrtí

Zdrojem hluku ve městech je silniční a tramvajová doprava, v menší míře železniční a letecká doprava včetně průmyslového hluku. „Vzhledem k tomu, že individuální automobilová doprava je nejvíce rozšířená, lze hluk způsobený silniční dopravou považovat za nejvíce vnímaný,“ popisuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký.

S hlučnými auty se potýká Paříž, Londýn i Gent

Méně hlučný povrch vozovky i tišší auta mohou pomoci

Opatření proti hluku ve městech bývají velmi nákladná, přesto nedokážou hlukovou zátěž řešit plošně. Například protihlukové stěny či zpomalovací prvky sice přispívají ke snížení hluku v místech, kde jsou nainstalovány, osadit jimi všechny silnice ale možné není. Města proto mnohdy nabádají veřejnost k využívání veřejné dopravy místo osobních automobilů.

V posledních letech se navíc objevil ještě jeden způsob, jak hluk ve městech snižovat. Jde o elektromobily, jež jsou ve srovnání s vozy na konvenční pohon zejména v nižších rychlostech tišší. Jako prostředek boje proti hluku jejich rozvoj doporučuje také Evropská komise, a to spolu s dalšími opatřeními, jako je například zavádění přísnějších rychlostních limitů, používání tišších povrchů silnic nebo zvýšení počtu protihlukových bariér.

Elektroauta jsou v městském provozu tišší

Podle Vratislava Fillera z Laboratoře udržitelného urbanismu patří mezi účinné nástroje pro snižování hlučnosti zejména omezování individuálních jízd automobilem a převádění frekventované dopravy mimo hustě zastavěné oblasti. „Dále lze přistoupit ke snižování povolené rychlosti, technologickému omezování hlučnosti povrchů v podobě ‚tichého‘ asfaltu a řešení hluku přímo u zdroje, což je v podmínkách měst například tlumení tramvajových kolejí či rozvoj elektromobility,“ uvádí Filler.