Seznam Native ve spolupráci s

Proč z české krajiny mizí ovocné stromy?

Když se v přírodě rozhlédnete okolo sebe, nejspíš zahlédnete nějaký ovocný strom. Staleté jabloně lemují cesty, osamělé třešně stojí na loukách a sady se rozpínají na stráních. Ovocné stromy do naší krajiny neodmyslitelně patří, ale pomalu a nenávratně se z ní ztrácejí. Jak můžeme pomoci českým sadařům?

Slované byli od pradávna dobrými sadaři

ikonka otazníku

Který druh ovocných stromů v Česku roste nejvíce?*

* Zdroj: České zemědělství očima statistiky: 1918‑2017, Český statistický úřad, aktualizováno v roce 2021

Obyvatelé českých zemí už v roce 966 pěstovali jabloně, hrušně i broskvoně. Ovocné stromy měly v životech našich předků významnou roli a sloužily nejen jako zdroj obživy.

Ikonka srdce

Hrušeň před domem připomínala výročí svatby

Ikonka hmyzu

Ořešák vedle hnojiště působil jako odpuzovač hmyzu

Ikonka umístění v mapě

Vzrostlé jabloně sloužily jako orientační body v krajině

Za ovocné aleje vděčíme hlavně Marii Terezii, která nařizovala sázet ovocné stromy podél cest jako zdroj potravy pro pochodující vojska.

První ovocné odrůdy se šlechtily v zámeckých a klášterních zahradách

Vyšlechtěné ovocné stromy se postupem času rozšířily z panství a klášterů na venkov. V okolí domů rostly nejen třešně, švestky a hrušky, ale také oskeruše, mišpule nebo mandloně. Zatímco dnes si můžeme čerstvá jablka koupit kdykoliv, naši předci si museli uchovat zásobu ovoce na celý rok. Proto vařili povidla, sušili křížaly, lisovali mošty anebo destilovali pálenky. České ovoce tehdy patřilo k těm nejlepším v Evropě a vyváželo se do celého Rakouska-Uherska i pobaltských zemí.

švestky

V roce 1883 vyšla kuchařka, která obsahovala 1 055 tipů, jak ovoce v kuchyni zpracovat. Kromě stovek postupů, jak plody zavařovat, smažit či nakládat, popisovala i recepty na angreštové suchary, jahodový ocet nebo šípkové makróny, které se podobaly dnešním francouzským makronkám.*

* Zdroj: Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni, Hanna Dumková, 1883

Komunismus rozbil pestrou mozaiku pastvin, polí, remízků i sadů

Kolektivizace zemědělství v 50. letech minulého století zpustošila naši krajinu. Malá pole a statky, které se dědily z generace na generaci, nahradily nekonečné lány pšenice, kukuřice a řepky.

Během té doby zaniklo přes:

Ikonka mezí

800 000 kilometrů mezí

Ikonka cesty

120 000 kilometrů polních cest

Ikonka aleje

30 000 kilometrů alejí*

A s nimi zmizely prastaré slivoně, hrušně nebo jabloně, které je lemovaly. Ze sadů se pak začaly vytrácet staré ovocné stromy.

* Zdroj: Zemědělství. Obrázková statistika ze světa zemědělců, Národní zemědělské muzeum

Jaké jsou způsoby přístupu k zemědělství?

Konvenční

Zasahuje do krajiny a hlavním cílem je zisk

Snižuje kvalitu půdy

Vyšší spotřeba pesticidů

* Zdroj: Zemědělství. Obrázková statistika ze světa zemědělců, Národní zemědělské muzeum

Udržitelné

Je blízké přírodě a snaží se chránit její biodiverzitu

Chrání kvalitu půdy

Nižší spotřeba pesticidů

* Zdroj: Zemědělství. Obrázková statistika ze světa zemědělců, Národní zemědělské muzeum

Ekologické

Chrání krajinu a zvyšuje její biodiverzitu

Zvyšuje kvalitu půdy

Nepoužívá pesticidy

* Zdroj: Zemědělství. Obrázková statistika ze světa zemědělců, Národní zemědělské muzeum

Ovocný sad
Rozkvetlý strom
Švestkový strom

Ovocných stromů je méně, ale plodí více

švestky

Šlechtění odrůd je důležité i kvůli chorobám. Třeba mezi pěstiteli švestek je největší hrozbou nemoc šarka, která se v 90. letech prohnala Českem a zničila většinu starých stromů. Všechny švestkové odrůdy jsou proto dnes už vyšlechtěné tak, aby proti této chorobě byly odolné.

Jednou z nejoblíbenějších odrůd jablek na světě je Golden Delicious. Ta vznikla v USA už na konci 19. století a postupně byla ještě vyšlechtěna, aby vyhověla současným nárokům.

„Dnes se odrůdy šlechtí hlavně na to, aby skvěle vypadaly, měly velký výnos a vydržely dlouhou cestu ze sadu k zákazníkovi,“

vysvětluje předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík a dodává, že vyšlechtit úplně novou odrůdu ovoce je práce na jednu generaci, a navíc s nejistým výsledkem.

„Šlechtitel musí nadělat tisíce variant a na konci ho čeká možná jedna odrůda,“ doplňuje.

Kolik plodí jeden strom dnes a kolik plodil kdysi?*

V posledních desetiletích se šlechtí hlavně odrůdy, které plodí více ovoce. Takové stromy mohou zajistit sadařům stabilní výnos, a to navzdory klimatickým změnám.

švestky

Švestky pravé

7 kg v roce 1996

15 kg v roce 2016

jablko

Jabloně

13 kg v roce 1996

15,76 kg v roce 2016

ořech

Ořešák vlašský

6 kg v roce 1996

11 kg v roce 2016

* Zdroj: Zemědělství. Obrázková statistika ze světa zemědělců, Národní zemědělské muzeum

Sadů v Česku ubývá

Jen během posledních 30 let jsme přišli o 43 % plochy sadů.*

„Nenávratně zmizelo přes 10 milionů stromů. To je stejně, jako kdyby každý z nás přišel o svůj ovocný strom. Za poslední dva roky bylo vykáceno zhruba 1 000 hektarů sadů, což je plocha velká asi jako 1 400 fotbalových hřišť,“

popisuje Martin Ludvík. Důvodů, proč se u nás ovoce přestává pěstovat, je podle něj několik:

Obchody nakupují levněji ze zahraničí

1. Obchody nakupují levněji ze zahraničí

Obchodní řetězce tlačí cenu ovoce co nejníž. „Za humny máme bohužel Polsko, největšího producenta ovoce, který kvůli embargu nemůže svou sklizeň vyvážet do Ruska a Běloruska. Snaží se proto vyvážet jinam, snižuje ceny a to dopadá i na naše sadaře,“ vysvětluje Martin Ludvík.

Ovoce nemá kdo sklízet

2. Ovoce nemá
kdo sklízet

Sehnat sezonní pracovníky na sklizeň je pro sadaře čím dál těžší. „Zatímco dříve se sklizně často účastnili důchodci, studenti nebo nezaměstnaní lidé, dnes už o tu práci nemá nikdo zájem, jen cizinci,“ říká předseda Ovocnářské unie ČR.

Počasí je nepředvídatelné

3. Klima se mění a počasí je nepředvídatelné

Změna klimatu dopadá i na české sadaře. Teplé zimy způsobují, že stromy kvetou o mnoho týdnů dříve. „Dlouhodobé sledování květů meruněk ukázalo, že dneska stejná odrůda kvete v průměru o tři týdny dříve než před 50 až 70 lety,“ popisuje Martin Ludvík a dodává, že každý druhý či třetí rok květnové mrazy způsobí na úrodě obrovské škody.

ikonka otazníku

Kolik slivoní z naší krajiny zmizelo za více než 70 let?*

* Zdroj: České zemědělství očima statistiky: 1918‑2017, Český statistický úřad, aktualizováno v roce 2021

Můžeme obnovit naše národní bohatství?

koš švestek

Lokální produkci můžete pomoci i tím, že v regálech obchodů dáte přednost marmeládám, ovocným šťávám nebo destilátům z českého ovoce.

Zvrátit současný trend úbytku ovocných stromů je podle předsedy Ovocnářské unie ČR do velké míry úkolem státu. Přispět k návratu ovocných stromů do krajiny ale může i jednotlivec. Třeba tím, že na zahradě nebo ve svém okolí vysadí ovocné stromy. V Česku dokonce existuje genofond, který se snaží zachovat dědictví našich předků. Nachází se v Holovousích, kde je na 20 hektarech vysázeno 2 200 odrůd ovocných stromů. Jestli zahradu nemáte, českou krajinu můžete podpořit i jinak.

„Ta úplně nejjednodušší věc je, že každý z nás prostě bude kupovat české ovoce nebo produkty z něj. Ať už na farmách, na trzích, nebo v supermarketech,“

radí předseda Ovocnářské unie ČR.

sázení

Proč jsou ovocné stromy v krajině tak důležité?

vetrolamy

Fungují jako větrolamy

voda

Zadržují v půdě vodu

kvalita_pudy

Zvyšují kvalitu půdy

vlhkost

Udržují ve vzduchu vyšší vlhkost

klima

Zlepšují okolní klima

eroze

Chrání půdu před vodní erozí

pyl

Jsou zdrojem pylu pro včelstva

biodiverzita

Vnášejí do ní biodiverzitu

Krajina bez ovocných stromů není rozmanitá a mizí z ní život

krutihlav

Švestkové sady jsou plné života i díky tomu, že jsou obhospodařovány udržitelně a s úctou ke starým ovocnářským postupům. „Sady jsme založili tak, aby nepůsobily v krajině nepřirozeně a vypadaly jako před sto lety. Stromy proto vysazujeme dál od sebe a na silně rostoucích podnožích. Díky tomu mají bohatou korunu a naše slivoně vypadají opravdu jako stromy. Nejsou to jen nízké zelené stěny poseté ovocem,“ vysvětluje sadař.

„V našich sadech by se mohly vyučovat hodiny přírodopisu,“ usmívá se sadař Jan Pastrňák, který se už 6 let stará o švestkové sady RUDOLFA JELÍNKA ve Vizovicích.

„Pečujeme nejen o stromy, ale i o jejich obyvatele. Třeba v loňském roce jsme vyvěsili spoustu ptačích budek. Zahnízdily nám tam sýkorky, ale i vzácní krutihlavové nebo lejsci bělokrcí,“

popisuje sadař a dodává, že jejich švestkové sady jsou domovem i sýčkům. Těch v Česku zbývá jen několik desítek a jsou na pokraji vyhynutí.

Ve Vizovicích ožívá ovocnářská tradice

Na konci 19. století rostlo na vizovických kopcích více než 70 000 ovocných stromů. Švestky z Vizovic jsou už po staletí oblíbené pro svou chuť. Tamní půda totiž obsahuje velký podíl draslíku a ten má vliv na to, jak sladké bude ovoce po dozrání. Z těch původních stromů ale ve zdejší krajině zůstal jen zlomek.

švestky

RUDOLF JELÍNEK navrací ovocné stromy do české krajiny

povidla

Společnost RUDOLF JELÍNEK od roku 2003 navazuje výsadbou vlastních sadů na více než 400letou ovocnářskou tradici a ovocné stromy navrací do krajiny. V okolí Vizovic dnes vlastní více než 97 hektarů půdy, na kterých pěstuje devět odrůd švestek a vyrábí z nich odrůdovou vizovickou slivovici. Společnost je v současné době největším pěstitelem švestek v Česku. Kromě slivovice z nich vyrábí třeba povidla nebo sušené švestky.

Jak to chodí v sadech RUDOLFA JELÍNKA?

Péče o stromy

V sadech se hospodaří v systému, který je blízký přírodě. Třeba tak, že se škůdci nehubí preventivně a v celých sadech, ale stromy se cíleně hnojí a ošetřují teprve na základě rozborů půdy, listů a plodů. Díky tomu jsou zásahy do krajiny minimální.

Sadaři tráví v sadech celé dny od března až do Vánoc. V závislosti na ročním období provzdušňují půdu a zastřihují stromům větve. Biologický odpad se mulčuje a vrací zpět do sadů, čímž se zvyšuje úrodnost půdy.

Sklizeň

Sklizeň pomocí šetrného setřasače tady probíhá od srpna do října. Švestky se nechávají dozrát na stromech, aby měly plnou chuť, a pak se setřesou na plachty a dopraví do přepravek. Zbylé švestky se dosbírají ručně.

Než se ovoce dostane do přepravek, pečlivě se vytřídí a zbaví nečistot. Ke zpracování se tak dostávají jen čisté a zdravé švestky.

Výroba

RUDOLF JELÍNEK připravuje slivovici už od 19. století. Výrobní postupy si tady palírníci předávají z generace na generaci.

Slivovice se vyrábí trojstupňovou destilací vyzrálého švestkového kvasu. Pecky zůstávají po celou dobu v kvasu a dodávají výslednému destilátu specifickou chuť třísloviny. Do lahví se destilát dostává až po dostatečném uležení, aby měl dostatek času pro scelení chutě i vůně.

Péče o stromy
Sklizeň
Výroba
Chci ochutnat
vizovickou slivovici
Vizovická slivovice