Závody formule 1, královské disciplíny motorsportu, patří mezi nejsledovanější sportovní události na světě.
Nablýskané vozy už 73. sezonu fascinují diváky svou divokostí a nebezpečím. Jaké novinky čekají na fanoušky letošní rok, proč musí dbát jezdci na svou fyzickou kondici a jak moc je oblíbená rozvíjející se soutěž elektrických formulí?
18″ pneumatiky
Nová pravidla měla být zavedena už v minulém roce. Kvůli pandemii covidu na ně ale přišla řada až letošní sezonu. Diváci se tak těší především na větší drama, které si od změn slibují. Po dlouhých 70 letech opustila F1 tradiční třináctipalcové pneumatiky. Na monopostech, jak se formule nazývají, jsou tak mnohem masivnějších kola s osmnáctipalcovými pneumatikami.
Na technické novinky si musejí zvykat i piloti. Větší pneumatiky totiž zhoršují výhled z kokpitu a jsou těžší. Potřebují také více energie na roztočení. Na druhou stranu se tolik nedeformují a měly by být bezpečnější. Díky dalším vychytávkám na formulích by mělo být také snazší předjíždění jezdců v zatáčkách, což nebylo v posledních letech dost dobře možné.
Na hraně svých možností
Piloti to během jízdy nemají vůbec lehké. V kokpitu zažívají velké přetížení, bojují s vysokými teplotami i dehydratací.
Během závodu propotí přibližně 3 kilogramy své tělesné váhy. Jejich srdce bije až rychlostí v průměru 170 úderů za minutu, což je třikrát víc, než je běžné. Nejen proto se F1 řadí mezi jedny z nejnáročnějších sportů, a to jak z pohledu fyzického, tak psychického. Dobrá kondice pilotů, na kterou se klade důraz, ale nebyla vždycky samozřejmostí.
V 50. letech se na fyzickou přípravu tolik nedbalo. Formule 1 byla spíše brána jako honosná společenská událost než jako tvrdý sport. Jeden z pilotů měl údajně přezdívku Tlouštík. Jak se po technologické stránce formule vyvíjely, začaly se i na piloty klást stále větší nároky. Monoposty, jak se formule označují, se vyráběly stále lehčí a dravější. Aby mohl vůz jet co nejrychleji, museli mít nižší hmotnost i samotní jezdci.
Kteří jezdci pozvedli F1 o úroveň výš?
Piloti Ayrton Senna a Michael Schumacher dbali na svou fyzickou kondici i jídelníček. Díky jejich skvělým závodním výsledkům se ostatní jezdci inspirovali a tráví fyzickým tréninkem hodně času. Kombinují různé sporty, jako jsou běh, cyklistika nebo lyže. Mistr světa Lewis Hamilton kromě posilovny pravidelně surfuje a cvičí jógu nebo pilates. Dodržuje také přísnou dietu.
Královská disciplína dala světu mnoho zvučných jmen pilotů jako Juan Manuel Fangio, Jim Clark, Ayrton Senna, Niki Lauda, James Hunt, Michael Schumacher nebo Lewis Hamilton, který je jedním z nejmladších pilotů s titulem.
Kdo z Čechů měl možnost usednout za volant formule?
Prvním tuzemským jezdcem se stal v roce 1999 Tomáš Enge. I po více jak 20 letech je jediným Čechem, který odjel tento prestižní závod.
Na závodní trať se ale dostaly i ženy. Za průkopnici něžného pohlaví v drsném sportu je považována Italka Teresa de Filippis. V roce 1958 v belgické Velké ceně ve Spa dojela i přes dvoukolovou ztrátu na vítěze na posledním 10. místě.* Ve W Series – ryze ženském šampionátu formulí – pojede letos osmnáctiletá Češka Tereza Bábičková.
* Zdroj: Formule 1: Úplná historie, Tim Hill, 2008, str. 52
Podmanivá síla monopostů
Dříve byly motory u formulí umístěné vpředu. Inženýři ale už na začátku 60. let rychle pochopili, že pokud motor umístí na střed, výrazně zlepší jízdní vlastnosti formule.
10 kg navíc
→ +3 desetiny na závodní kolo
Skořepina monopostu je konstruována z uhlíkových vláken, tak se docílí co nejmenší hmotnosti a vyšší rychlosti sportovního vozu. Každých deset kilogramů navíc se pilotům promítne do 3 drahocenných desetin sekundy v závodním kole.
Posledních 8 let se ale situace mění a formule jsou těžší a těžší. Proč tomu tak je? Osmiválcové motory nahradil hybridní pohonný systém s turbem, který je těžší. Vozy jsou robustnější i kvůli zavedeným bezpečnostním prvkům. Za poslední roky tak formule „nabrala“ 150 kilo. V letošní sezoně by tak měla vážit až 790 kilogramů.
0 km/h
To je nejvyšší rychlost, kterou formule na trati jezdí. Technologický vývoj se od prvních soutěží hodně posunul, ale i v 50. a 60. letech bylo na co koukat. Formule tehdy jezdily přibližně 290 km za hodinu.
V čem spočívá krása i nebezpečí F1?
Aby si mohl pilot nasadit na krk vavřínový věnec vítězů, je zapotřebí maximálního nasazení. Mechanické závady, lidské chyby nebo pouhé náhody si během let vyžádaly ty nejvyšší ceny – lidské životy nejen mezi jezdci, ale i diváky.
Už od prvního ročníku provázely mistrovství nehody. O život přišlo mnoho špičkových jezdců, včetně trojnásobného mistra světa Ayrtona Senny. Během historie závodů se několikrát mluvilo o nutnosti více chránit jezdce i diváky. Jaká událost přinesla změny v bezpečnostních opatřeních?
Definitivní zlom nastal při jednom z legendárních závodů 24 Hours v Le Mans roku 1955. Francouzský pilot Pierre Levegh vletěl po kolizi přímo do diváků, kteří stáli podél tratě. Tragická nehoda si vyžádala přes 80 životů.
Bezpečnost formulí prošla od 50. let minulého století velkými proměnami. Jaké prvky na ochranu pilotů byly zavedeny?
Traťoví maršálové:
Jsou součástí závodů Velké ceny již odnepaměti. Mají za úkol upozorňovat jezdce na nebezpečí na trati za pomoci žlutých vlajek, které jsou poznávacím znamením tohoto rychlého sportu.
Kombinézy:
Povinnou výbavou jezdců jsou až od roku 1963. O více jak 10 let později se začaly vyvíjet nehořlavé kombinézy. V současnosti vydrží teploty mezi 600 až 800 stupni Celsia. Kvůli dokonalé ochraně jsou ohnivzdorné i zipy a ponožky pilotů.
Ochrana hlavy:
Helmy se dříve vyráběly z korku, který ale neposkytoval dostatečnou ochranu. V roce 2001 byly zavedeny přilby z uhlíkových vláken. Procházejí náročnými testovacími zkouškami, aby odolaly všem možným nárazům i ohni.
Systém Hans:
Jde o systém podpěry hlavy a krku zavedený v roce 2003. Slouží k omezení pohybu těchto částí těla pilota v kokpitu. Závodník si Hans připne ke krku. Límec z karbonu tak ochrání hlavu a krk před prudkým či nečekaným nárazem.
Svatozář:
Jde o konstrukci nad kokpitem, která chrání hlavu pilota. Bezpečnostní prvek ale vyvolal vlnu kritiky. Zkušený pilot Niki Lauda například prohlásil, že ničí ducha formulových závodů. Několikrát však bylo prokázáno, že zabránila vážným zraněním závodníků.
Chcete se stát světoznámým pilotem F1?
Kromě talentu, sponzorských peněz a nutné dávky dřiny potřebujete mít i hodně dobrý postřeh.
Piloti podstatnou část tréninku věnují cvičení okamžitých reakcí. Jezdci stačí jen 0,1 sekundy na to, aby při výjezdu z boxu pohledem do zrcátka instinktivně zkontroloval situaci na trati nebo zareagoval na semafory. Běžná reakční doba řidiče je mezi 0,5 a 1,0 sekundy.
1,82 sekundy
Tak málo stačilo belgicko-nizozemskému závodníkovi Maxu Verstappenovi a jeho týmu mechaniků na výměnu všech 4 pneumatik v boxu. Rekord byl v roce 2019 zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. Zcela synchronnímu představení pilota a mechaniků přihlížel i herec Daniel Craig, představitel filmového Jamese Bonda.
Elektrické formule mění vnímání motorsportu
Změny v pravidlech, technologické skoky, velká bezpečnostní opatření a konstrukční změny zapříčinily, že spoustu fanoušků začaly klasické formule tak trochu nudit.
V hybridních nebo čistě elektrických pohonech vidí velkou budoucnost také mnoho světových automobilek. A tak v roce 2014 vznikla formule E, závody plně elektrických formulí. Ty jsou pro diváky rok od roku atraktivnější.
Co láká na FE piloty i fanoušky?
Závody FE se konají na městských okruzích a nechybí ani zastávka ve slavném Monte Carlu. Od roku 2020 je mistrovství světa elektrických formulí jako první motorsport na světě uhlíkově neutrální. Seriálu se účastní mnoho slavných automobilek jako Mercedes, DS nebo Jaguar, ale i bývalí jezdci F1. Například zkušený pilot F1 Nick Heidfeld nebo Jaime Alguersuari, který byl nejmladším pilotem v historii F1.
Až 0 km/h
To je nejvyšší rychlost elektrických formulí a během závodu nesmí být překročena. Zrychlení z 0 na 100 zvládnou za méně než 3 sekundy. Zrychlení vozů F1 je zhruba za 2,5 až 2,6 sekundy.
Princip závodění u FE je jiný než u F1. Nejde jen o to, být co nejrychlejší, ale také efektivně nakládat s energií. Pilot má akumulátor uložený vzadu mezi řidičem a pohonným ústrojím a baterie má kapacitu 52 kWh. To by vystačilo na napájení moderní televize po dobu až půl roku. Piloti musí s výkonem baterie vystačit po celou dobu závodu. Externí nabíjení je totiž zakázáno. Velkou roli tak hraje plánování. Připravuje se také třetí generace elektrických formulí, které by mohly dosahovat až 320 km za hodinu.
Recept na vítězství znají v Jaguaru
Automobilová značka Jaguar se v motorsportu jako Jaguar Racing zúčastnila závodů F1 a v roce 2016 se stala prvním výrobcem automobilů, který se připojil ke světovému šampionátu ryze elektrických formulí.
11 vítězství
Jeden z pilotů jejich stáje, Sam Bird, je jediným jezdcem, který se zúčastnil všech soutěží, a doposud týmu zajistil 11 vítězství.
Závodní milníky Jaguar Racing týmu
1948–1954: Začátek nové éry nejen pro Jaguar
V roce 1949 vítězí na světoznámém okruhu Silverstone v Anglii nový sportovní vůz XK 120 značky Jaguar, který se stal nejrychleji vyráběným sériovým vozem. O rok později se 3 vozy tohoto typu představují na závodě Le Mans. Jde o začátek nové automobilové éry.
1951–1953: Letecký inženýr přináší své zkušenosti
Letecký inženýr Malcolm Sayer díky svým zkušenostem pozvedá vozy Jaguar na novou úroveň. Podílí se na konstrukci modelu formule C-Type, který několikrát zvítězil v závodě Le Mans. Kotoučové brzdy této formule se staly v automobilovém odvětví standardem.
1954–1957: Jeden z nejúspěšnějších vozů s velkou rychlostí
Kvůli špatnému počasí nezískává formule D-Type ze stáje Jaguaru prvenství, a to i přesto, že vůz dosahuje maximální rychlosti 270 kilometrů za hodinu. Pilot v elegantní formuli ale zvítězil v roce 1955 a poté i o 2 roky později. Tehdy obsadil pět z prvních šesti míst.
1975–1996: Úspěch britského jezdce a Jaguaru
V roce 1982 britský závodní jezdec Tom Walkinshaw s vozem Jaguar V12 XJS získává na mistrovství Evropy sportovních vozů několik vítězství. Pilot zvítězil v tomtéž šampionátu i v roce 1984 a ve stejném roce získal prvenství v prestižním závodě Spa 24 Hours.
1983–1991: Nový monopost s uzavřeným kokpitem
Na tratích se objevuje Jaguar XJR-9 s uzavřeným kokpitem. Dvanáctiválcový vůz si rychlostí až 368 kilometrů za hodinu dojel pro vítězství v závodech 24 Hours of Daytona a 24 Hours of Le Mans. Pilot Martin Brundle získal Pohár jezdců, značka Jaguar Pohár konstruktérů.
2000–2004: Vstup do světa F1
Značka Jaguar oficiálně vstupuje do závodů F1 s bývalým jezdcem stájí Ferrari Eddiem Irvinem. Pilot několikrát získal vavřínový věnec. Tým také působí jako tréninková podpora uznávaného australského jezdce Marka Webbera.
2016: Vstup Jaguaru do světa elektrických formulí
Tým Jaguar Racing sází na elektromobilitu a vstupuje do mezinárodní soutěže formule E. Formule I-TYPE je výsledkem práce špičkového týmu závodních konstruktérů a skvělých mechaniků. Maximální rychlost elektrických formulí je omezena na 225 kilometrů za hodinu.
2017: Další ročník s novým typem elektrického vozu
Jaguar Racing představuje model I-TYPE 2 a zažívá jednu z nejúspěšnějších sezon ve formuli E. Tento typ vozu je zkonstruován tak, aby plně vyhovoval náročným městským okruhům, kde se konají závody FE. Zrychlení z 0 na 100 zvládne za 2,9 sekundy.
2019–2020: Lehčí a účinnější elektrická verze
Jaguar představuje čtvrtou verzi I-TYPE, která je nejlehčím a nejúčinnějším vozem týmu. Vůz ovládl závod v Santiagu a pilot se umístil na stupni vítězů. Vůz dosahoval nejvyšší rychlosti na trati až 280 kilometrů za hodinu.
2022: Budoucnost závodění s I-TYPE 5
Tým Jaguar Racing těží ze zkušeností z minulých závodů. Během vývoje a testování se zaměřuje na celkové zlepšení výkonu vozů I-TYPE. Speciální vzhled je navržen tak, aby zvyšoval přítlak a monopost dosahoval vynikající přilnavosti i při jízdě v těsném závěsu za jiným vozem.
Jaguar věří v udržitelnou budoucnost
Do roku 2025 se tak stane ryze elektrickou značkou. Jaké jsou závodní vlastnosti elektrické formule I-TYPE 5?
Akumulátor je ve formuli umístěn v bezpečnostním skeletu z uhlíkového kompozitu. Energie z něj odpovídá 5 000 plně nabitých mobilních telefonů. Vozy se nabíjejí před závodem a během něj se akumulátor dobíjí regenerativním brzděním.
Technické parametry vozu I-TYPE 5
Maximální výkon:
250 kW
Z 0 na 100 km/h:
2,8 s
Nejvyšší rychlost:
280 km/h
Objevte tu nejlepší kombinaci závodních vozů a nového silničního vozu Jaguar I-PACE
I-PACE SE:
Disponuje prémiovými LED světlomety a má sportovní sedadla čalouněná kůží. Vnější zpětná zrcátka jsou elektricky nastavitelná, sklopná a vyhřívaná.
I-PACE HSE:
Disponuje matrix LED světlomety, koly z lehké slitiny a má sportovní sedadla čalouněná kůží Windsor.
Elektromobil I-PACE je držitelem několika světových ocenění. Díky svému elegantnímu provedení a aerodynamickému tvaru je považován za jeden z nejatraktivnějších modelů. Snoubí se v něm luxusní prvky značky Jaguar s tím nejlepším ze závodních technologií formule E.
Jaké další výhody kromě nulových emisí automobil nabízí?
Dojezd v plně elektrickém režimu:
až 470 km
Za 15 minut nabíjení dojezd:
až 127 km
Akumulátor modelu I-PACE se zárukou:
na 8 let
Dopřejte si britskou kvalitu a design, na které spoléhají i jezdci formule. Pomocí konfigurátoru si vytvořte automobil podle svých představ.