Seznam Native ve spolupráci s

Sestry Mertovy zachraňují krejčovské řemesloSní o tom, že jednou předají podnik dětem

To, co začalo jako diplomová práce na vysoké škole, proměnily Eliška a Dáša Mertovy před patnácti lety ve značku SegraSegra, ke které se v roce 2015 přidala i Mama by Segra. Dnes se starají hlavně o chod firmy, tvorbu nových kolekcí a provoz krámku s dílnou na pražské Letné. Městská móda na kolo i pro maminky, která pod jejich značkou vzniká, je jedinečná v mnoha ohledech. Ušitá z funkčních materiálů, v nadčasovém stylu a v duchu slow fashion, která je opakem módy z obchodních řetězců. Na oblečení sestry nepohlížejí jako na spotřební zboží, které měníme několikrát do roka, důraz naopak kladou na to, aby v šatníku vydrželo co nejdéle.

Inspirujte se příběhy úspěšných živnostníků

„Jsme pyšné na to, že pořád držíme spolu,“ říkají sestry, které vedou společný byznys už od studií na vysoké škole

Dáša a Eliška založily značku SegraSegra v roce 2007. Původně to byla městská móda na kolo, časem ale přerostla v udržitelnou značku s oblečením z funkčních materiálů. Mladší značka Mama by Segra se zrodila před sedmi lety, když se jim narodily děti a ony hledaly elegantní oblečení pro maminky, které nosí miminka v šátku. Dnes sestry budují vlastní šicí dílnu a svůj obchod na Letné rozšířily ještě o second hand. „Skloubit mateřství a podnikání je náročné a bez podpory rodiny by to nešlo. Na druhou stranu jsme na to vlastně docela hrdé. Máme dohromady čtyři děti a náš byznys pořád jede,“ směje se Dáša, které by se líbilo jednou firmu předat právě dětem.

„Mít vlastní sekáč je další smysluplný krok. Pro nás i naše zákazníky,“

říká Eliška.

„Byl to trochu punk,“popisují podnikatelské začátky sestry Mertovy.

Obě studovaly na umělecké škole v Ústí nad Labem. Dáša se věnovala grafickému designu a Eliška se zaměřila na oděvní návrhářství. Škola jim sice dala tvůrčí rozhled, ale nepřipravila je na podnikání v praxi. „Všechno to bylo metodou pokusu a omylu. A myslím, že jsme na tom i pár let ztratily,“ říká Eliška.

Tápaly třeba v tom, jak se starat o chod firmy, kde si založit podnikatelský účet nebo jak zažádat o podnikatelskou půjčku. „Většinou jsou klienti odborníky ve svém oboru, ale někdy chybí jim ekonomické myšlení. Podnikání si neumí dobře propočítat a spoustu věcí se pak učí za pochodu,“ vysvětluje Milan Švec, ředitel firemního centra České spořitelny v Plzni.

„Jsme takové ségry buldoci. Když se do něčeho zakousneme, už to nepustíme,“

říká Dáša.

V prvních letech byznys financovaly z Dášiných výdělků. Pracovala jako grafička v reklamních agenturách, zatímco Eliška odjela na stáž do Německa, aby se zdokonalila v technickém šití. Přestože firmu budovaly krůček po krůčku, nelitují toho. „Držely jsme se při zdi. Šly jsme na to pomaleji, ale zato jsme toho víc vydržely,“ dodává Dáša. Dokázaly se samy postarat o marketing, logistiku, strategii firmy nebo vyjednávání s dodavateli. „Když se chce člověk živit tvorbou, dělá najednou práci třeba šesti lidí. A na to ho škola nepřipraví, ani neupozorní,“ vysvětluje Eliška.

„Na začátku jsme všechno dělaly doma a společný pokoj proměnily na ateliér,“

říká Eliška.

Staré duše z kol proměnily v nápaditý prvek

„Před patnácti lety udržitelnost nebyla trendy. Už tehdy nám ale recyklace duší z kol přišla jako super nápad,“

říká Dáša.

„Pro nás byly duše z kol super materiál. Byly zadarmo, na omak byly jako kůže a na oblečení vypadaly neotřele,“ popisuje Dáša. Sestry tak objížděly cykloservisy a recyklovaly odpad, který by se jinak na skládce rozkládal několik desetiletí. Duše z kol nejdřív používaly jako detail na oblečení, který svým vzhledem k připomínal kůži, později z nich začaly dělat také peněženky a pásky. Během let se doplňky z tohoto materiálu staly poznávacím znamením značky SegraSegra. „Některé věci nebo služby dobře fungují třeba jen dva roky. Byznys by neměl být postavený jen na krátkodobém trendu, který opadne. Od začátku je důležité mít nějaký postup, který se dá úspěšně opakovat několik let,“ radí Milan Švec z České spořitelny.

Udržitelnost pro ně není jen trendy visačka

Když sestry Mertovy s podnikáním začínaly, udržitelná móda nebyla zdaleka tak rozšířená jako dnes. Pro ně to ale byla přirozená cesta. Jako začínající značka nemohly odebírat tisíce metrů látek od velkých zahraničních firem, a hledaly proto menší výrobce textilií v Česku i v Evropě. Takové látky byly sice dražší, zato mnohem kvalitnější. Proto se je také naučily zužitkovat do posledního centimetru.

„Spousta lidí vnímá oblečení jako spotřební věc, kterou mohou otočit několikrát za rok.
Tak by to ale být nemělo,“

říká Eliška.

Důraz na kvalitní a funkční materiály je pro jejich značku zásadní dodnes. Díky tomu oblečení z dílny sester Mertových nosí jejich zákazníci několik let, a když je potřeba něco vyspravit, nabízí jim doživotní servis. Bundy, mikiny nebo trička šijí z látek, které byly navržené například pro uniformy britských letců za druhé světové války nebo mnohem později pro americké astronauty.

„Je hezké, když člověk vidí svou práci pochodovat v ulicích,“

říká Eliška.

Dokonce si nechaly vyvinout i látku na míru, která je světovým unikátem. Jde o džínovinu, která je nepromokavá, prodyšná a pohodlná. Kvalitní japonský denim se v ní spojil s českou inovativní textilií nanomembrane, která dokáže zadržet vodu.

České země po staletí patřily mezi oděvní velmoci

Textilní průmysl dříve tvořil velkou část zdejší ekonomiky. Domácí velkovýrobu ale začal v 90. letech válcovat levný asijský dovoz a oděvní průmysl tak v Česku pomalu skomíral. Velké podniky se postupně rozpadaly na menší a také zaměstnanců ubývalo. To dospělo až k tomu, že během posledních let upadá také zájem o tyto obory na odborných učilištích. I tak má textilní průmysl v Česku podle odborníků dobré vyhlídky. Masovou produkci zde nahradilo šití na zakázku a orientace na výrobu kvalitních textilií, hlavně těch technických.

96,6 %

O tolik od roku 2005 klesl počet absolventů v textilních oborech. Data jsou z poslední dostupné analýzy řemeslných oborů z roku 2018.*

* Zdroj: Analýza řemeslných oborů, AMSP ČR, únor 2019

Když nešijete stovky kusů, musíte hodně vyjednávat

V Česku je málo šicích dílen a obvykle berou jen zakázky ve stovkách kusů. Sestry Mertovy ale tvoří nadčasové kolekce v menších sériích, proto se často potýkaly s tím, že jim oblečení neměl kdo ušít. „Stálo nás to hodně vyjednávání. Pro nás je padesát bund hodně kusů, ale pro šicí výrobny je to v podstatě nic,“ vysvětluje Eliška.

Během let daly dohromady tým šikovných švadlenek a svou šicí dílnu a zkušenosti teď začaly nabízet i dalším českým značkám. Vidí to jako přirozený krok. Podpoří tím lokální módu a zároveň zajistí dostatek práce svým švadlenkám. Sestry Mertovy totiž nevnímají české oděvní značky jako konkurenci, ale jako kolegy. „Všichni se potýkáme s podobnými problémy a vzájemně si tak můžeme pomoci,“ doplňuje Eliška.

„Šít módu v Česku není jednoduché,“

říká Dáša.

„Kolikrát jsme si musely půjčit peníze, abychom podnik udržely v chodu. Vždycky to ale byla částka, o které jsme věděly, že ji třeba během dvou let zvládneme splatit,“

říká Dáša.

Vlastní podnikání je cesta k nezávislosti i příležitost, jak změnit svět kolem sebe. „Není to jen o tom, že jezdíte v drahém autě. Podnikání je velká zodpovědnost. Váš přístup k podnikání může mít přesah do celé společnosti a utvářet dojem o celém regionu. Obdivuji podnikatele, kteří se stanou lokálními patrioty a snaží se komunitě i místu, kde žijí, vrátit něco zpět,“ říká Milan Švec.

Chcete vzít budoucnost do vlastních rukou a rozjet podnikání?Poradíme vám, jak se do podnikání bez obav pustit a na co si dát pozor.

Chci začít podnikat

Příběhy českých podnikatelů, které spojuje láska k řemeslu