Seznam Native ve spolupráci s 
Ať už bydlíte v domě, nebo v bytě, ve městě se sousedům nedá vyhnout. Mít dobrý vztah se sousedy se vyplácí v situacích, kdy potřebujete pohlídat děti, půjčit si vrtačku, nebo když si zabouchnete klíče. Na sousedské vztahy má vliv jak město a čtvrť, tak i samotná budova, kde bydlíte. Jak je to možné?
Živé město nemůže fungovat bez spokojených obyvatel, kteří se potkávají a mají proč vyrazit ven ze svých bytů a domů. Nejen za prací, školou nebo nákupy, ale i za společnými zážitky.
Podle nedávného průzkumu hodnotí 90 % Čechů vztahy se svými sousedy jako dobré. A to i přesto, že polovina obyvatel Česka své sousedy nezná. Lidé žijící v menších městech a na venkově své sousedy znají lépe a častěji si s nimi tykají.* I ve velkých městech ale existují čtvrti a místa, které pulzují bujarým sousedským životem.
*Zdroj: Průzkum společnosti STEM/MARK pro Skanska Reality, březen 2021
Čechů hodnotí vztahy se svými sousedy jako dobré.
Každá čtvrť ve městě má vlastní atmosféru, kterou tvoří její obyvatelé, ale i historie a příběhy spjaté s daným místem. Úkolem developerů je respektovat lokalitu a vymyslet nové budovy tak, aby zapadly do prostředí a nenarušily jeho původní ráz. Jakmile se noví obyvatelé čtvrti přistěhují, mohou se díky promyšleným budovám stát plnohodnotnými sousedy a navázat se starousedlíky dobré vztahy.
Jak se pozná přívětivá čtvrť? Nedaleko svého domova můžete uspořádat piknik, dojít si pro čerstvé pečivo nebo mít kde sportovat a kam brát své děti. „Chceme, aby okolí našich domů motivovalo jejich obyvatele vyjít ven z vchodových dveří. Aby se lidé mohli venku věnovat jak tichému čtení knížky v parku nebo zahrádkaření v komunitní zahradě, tak třeba společnému grilování,“ dodává Renata Vildomcová, ředitelka marketingu a komunikace Skanska Reality.
O kouzlo Břevnova, jedné z nejstarších pražských čtvrtí, se rozhodli pečovat jeho obyvatelé už před více než 20 lety. Sešli se tehdy v místní hospůdce Na Závěrce a vytvořili plán, jehož cílem bylo obnovení staré poutní cesty, která kdysi vedla horní částí Břevnova přezdívanou Tejnka.
„Naše děti spolu vyrůstaly, my spolu stárneme a moc si toho vážíme,“ říká s úsměvem Marek Šálek, jeden ze zakladatelů Sdružení Tejnka.Čtvrť, jejíž kořeny sahají až do středověku, si dodnes zachovává svůj ráz: Při procházce tu narazíte na vesnické domky a stavení staré více než 100 let. V 80. letech přitom Tejnku měly zbourat buldozery. Díky úsilí místních obyvatel se čtvrť stala památkovou zónou.
„Náš společný cíl a odhodlání položily základy sousedských vztahů. Začali jsme pořádat různé akce, pouliční slavnosti nebo předvánoční setkávání. Spřátelili jsme se a ještě nikdy za 20 let jsme se nepohádali.“
Místní tu mají spoustu příležitostí a prostoru pro setkávání, návštěvníci toulající se dlážděnými uličkami zase nejčastěji obdivují malebné domky. Tejnka spojuje vesnickou atmosféru s výhodami velkého města. Často tak můžete potkat sousedy, jak vysedávají na lavičkách před domy a užívají si sluníčka i toho, že se mohou scházet a být spolu.
Řada lidí si přeje dům se zahrádkou, aby měli místo, kde si můžou v klidu vypít kávu, pěstovat zeleninu nebo uspořádat party. To si ale můžete dopřát i v bytě a ve městě. A to díky městským parkům, komunitním zahradám a dalším místům, kde to žije.
Jedním z průkopníků komunitních zahrad je sociální podnik Kokoza, který vznikl před 10 lety. Cílem jeho dvou zakladatelek bylo především šířit osvětu o kompostování ve městě. Kolegové ze sociálního podniku dodnes učí obyvatele, města a firmy, jak kompostovat tak, aby žádná slupka ovoce nebo zeleniny nepřišla nazmar. Pomáhá i se zakládáním komunitních zahrad, slouží jak k pěstování plodin, tak i dobrých sousedských vztahů.
Zahrada je místem, kde se mohou noví obyvatelé čtvrti snadno zapojit do sousedské komunity.Jen v Praze je takových zahrad víc než 50. „Ve městech často žijeme anonymně a máme jen málo příležitostí, jak se seznámit s lidmi, kteří žijí vedle nás. Komunitní zahrada není jen o tom, že si lidé pěstují vlastní ovoce a zeleninu. Mohou se také seznámit se svými sousedy a vytvořit přátelství. V zahradě se pořádají oslavy narozenin, grilovačky anebo si lidé přijdou jen společně vypít kávu po práci,“ říká Radka Pokorná, která Kokozu řídí.
Zatímco starší lidé zpravidla mají k zahradničení blízko, mladší generace se pěstovat ovoce a zeleninu většinou teprve učí. „Zahrady propojují generace. Mladší lidé získávají od starších potřebné zkušenosti a zároveň jim vypomáhají s těžkou prací. Práce na zahradě podporuje kreativitu a výkonnost, všichni potřebujeme být venku. Je to taková zahradní terapie, díky které můžeme najít klid a odreagovat se,“ vysvětluje členka sociálního podniku. Kokoza se kromě kompostovacích workshopů věnuje také dílně, kde najdou uplatnění lidé se zkušeností s duševním onemocněním, a dalším záslužným projektům.
Ve městech žije více než polovina lidí na světě. Úkolem projektantů a developerů je proto nepřemýšlet jen nad samotnými byty, ale i nad tím, jak podpořit lidi v setkávání. A to jak uvnitř domů, na chodbách a schodištích, tak i před domem a v přilehlém okolí.
světové populace bude v roce 2050 žít ve městech
Zdroj: Revision of World Urbanization Prospects, OSN, 2018
Hrdá obyvatelka pražských Vršovic Zuzana Vránová stojí za místním Sousedským klubem, který nabízí pomoc všem lidem v nesnázích a spojuje vršovické sousedy. „Nejvíc mě těší, když lidé odchází s úsměvem,“ říká zakladatelka klubu, které nejsou její sousedé lhostejní.
„Neposkytujeme jen věci nezbytné pro život, ale také věci nezbytné pro radostný život,“ vysvětluje zakladatelka.Seniorům a maminkám samoživitelkám rozdává každý týden tunu jídla z Potravinové banky. Jedná se o potraviny, které by jinak obchody vyhodily, mají buď poničený obal, nebo jsou krátce po datu spotřeby. „Mým prvotním plánem bylo vytvořit místo pro spřátelení místních. Chtěla jsem spojovat lidi a podpořit je v tom, aby o sebe navzájem pečovali,“ říká Zuzana.
Klub ve spolupráci s psychology a právníky zajišťuje i pomoc pro ty, kdo řeší exekuce, dědictví nebo třeba panické ataky pramenící ze ztráty zaměstnání. „A jestli je u vás všechno v pořádku, můžete se stát naším dobrovolníkem a pomáhat s námi,“ dodává energická Zuzana. Do Sousedského klubu můžete přijít jen tak – na popovídání nebo na kávu – a klidně můžete donést i zachovalé věci, které už nepotřebujete a mohly by posloužit i dál.
Role developerů a stavebních firem se v posledních letech proměňuje. Někteří z nich chápou, že mají obrovský vliv na životy lidí ve městech. Přizpůsobují svoje budovy tak, aby obstály nejen v měnícím se klimatu. Nezapomínají ani na okolí domů, staví hřiště, komunitní zahrady a další místa, kde se mohou lidé setkávat.
„Nestavíme jen čtyři zdi, soustředíme se i na prostor kolem budov. Je důležité, aby nová čtvrť vždy co nejlépe zapadla do původní zástavby a aby přispěla esteticky a funkčně k lepšímu životu nových obyvatel i starousedlíků,“ říká Renata Vildomcová ze Skanska Reality.
Na dlouho nevyužívaných pozemcích bývalého cukrovaru, po kterém zbyl jen vysoký cihlový komín, vzniká nová čtvrť. Stojí za ní stavební společnost Skanska Reality, která ji tvoří společně s architekty, ale i se zástupci města, místních spolků a modřanských osobností.
„Respektujeme místa, kde stavíme, a snažíme se navázat na jejich historii. Nasloucháme místním obyvatelům a zástupcům měst. V Modřanech jsme tak s občany předem konzultovali jejich představu o výšce a charakteru budov námi připravovaného projektu, jejich vztah k lokalitě či například chybějící služby, které pro ně můžeme do projektu přidat. Zjišťovali jsme také, jak starousedlíky co nejméně obtěžovat samotnou výstavbou,“ říká Lukáš Maděra, ředitel prodeje a zákaznické péče Skanska Reality.
V přízemí domů se zhruba 800 byty se budou nacházet obchody a služby, nedaleko vznikne také mateřská škola a kavárna. Obyvatelé nové čtvrti budou moci trávit svůj volný čas u upraveného vltavského nábřeží a sportovat na cyklistických a inlinových stezkách.
Spojit kavárnu a cykloservis byl nápad Lukáše Roubíčka a Hanky Warnekové, kteří našli útočiště v areálu bývalého modřanského cukrovaru. A tak se zrodil podnik Roubike coffee, který nabízí kávu i opravu jízdních kol a po setmění se mění na bar se svíčkami a živou hudbou.
Sousedé z Modřan mohou přijít na koncerty, mikulášskou besídku, drakiádu nebo v areálu uspořádat třeba svatbu.Je součástí Cukrkandlu, místa s dětskými a sportovními hřišti, venkovní posilovnou a komunitní zahradou sociálního podniku Kokoza. Od dubna do října se tu setkávají místní.
„Areál sdílíme s vodáckým klubem Spartak, se kterým jsme vybudovali sportovní hřiště a pořádáme spolu akce pro děti, které jsou mezi místními velmi oblíbené. Plánujeme spoustu dalších aktivit, letní kino, divadlo, koncerty, workshopy a sportovní akce,“ říkají podnikatelé Hanka a Lukáš, kteří si váží komunity, jež se okolo Cukrkandlu vytvořila.
Na akcích se podílí každý, kdo má čas a chuť. „Cukrkandl je prostor pod širým nebem, který můžeme vytvářet, jak se nám zlíbí. Nejsme nikým a ničím limitováni, naopak máme velkou podporu od Skansky, která je vlastníkem pozemku. Moc nás baví, že je pořád co vylepšovat,“ říká hrdě Hanka. „Velkou motivací jsou pro nás lidé, se kterými se tu každý den potkáváme. Jsme rádi, že jsou u nás spokojení,“ dodává.
Aby nové bydlení přineslo svým obyvatelům i celému městu dlouhodobý užitek, je nutné hned od prvního kroku při plánování přemýšlet o jeho udržitelné budoucnosti.
Jak vypadá bydlení, které dovede šetřit vodou?
1/6
Skanska Reality každý projekt připravuje tak, aby spořil vodu. Využívá úsporné potrubí stejně jako systém hospodaření s tzv. šedou vodou. To je voda z umyvadel, van a sprch, která se po vyčištění využívá pro splachování.
2/6
Aby dešťová voda nemusela odtékat do kanalizace, součástí budov je systém zachytávání dešťových kapek, a to zejména ze střech. Taková voda se hodí pro zavlažování zeleně v okolí staveb. Zelené střechy, které dokážou zachycovat vodu, v létě přirozeně ochlazují byty v podkroví a v zimě zase pomáhají udržet uvnitř teplo.
3/6
Součástí projektů Skanska Reality jsou kontejnery na tříděný odpad, ale také nádoby na bioodpad a kompostéry. Obyvatelé tak mohou snižovat množství svého směsného odpadu, který končí na skládkách. Díky kompostování navíc získávají cennou zeminu, která se hodí do truhlíků na balkonech a parapetech.
4/6
Solární kolektory pomáhají obyvatelům ušetřit nejen přírodní zdroje, ale i peníze. Solární tepelné kolektory navíc šetří i kotel, který díky slunci nemusí být tak často v provozu a méně se tak opotřebovává.
5/6
Projekty Skanska Reality podporují alternativní způsoby dopravy. Společnost myslí na sdílené dobíjecí elektrostanice pro auta a u domů se nacházejí také stojany pro sdílená kola. V domech kromě koláren najdete také místnost na mytí kol i kočárků.
6/6
Součástí nových projektů Skanska Reality jsou ptačí budky a krmítka a úkryty pro hmyz a opylovače. Domovem pro malá zvířata je také nektaronosná zeleň, kvetoucí rostliny, keře a stromy. Stromy fungují jako přírodní klimatizace a zastínění, odpařují vodu, snižují teplotu a ochlazují okolní prostředí.
„Život mezi budovami je stejně důležitý jako ten, který se odehrává v bytech. Kvalitní komunitní život totiž přispívá k budování kultury bydlení. Ta je založena na 4 pilířích, kterými jsou: život mezi budovami, respekt k lokalitě a k přírodním zdrojům a pohled na bydlení jako na trvalou investici,“ připomíná Renata Vildomcová ze Skanska Reality.
Život mezi budovami znamená nejen vytvořit domov pro obyvatele domu, ale věnovat se i okolí, ve kterém mohou trávit svůj volný čas.
Respekt k lokalitě znamená ctít historii daného místa a jeho obyvatele, kteří zde dlouho žijí. Developer se snaží, aby se noví obyvatelé mohli stát plnohodnotnými sousedy.
Respekt k přírodním zdrojům je založený na co nejmenším zatížení životního prostředí během výstavby,
ale i při bydlení.
Bydlení jako trvalá investice vyžaduje promyšlené dispozice, kvalitní materiály a vyšší standardy provedení, aby byty svým majitelům přinášely trvalou hodnotu.
Objevte čtvrti, které žijí sousedskými vztahy a poskytují svým obyvatelům dostatek místa ke sportu i k odpočinku.
