Seznam Native ve spolupráci s
Když si představíte chvíle odpočinku, potkávání se s přáteli, ale i momenty plného pracovního nasazení… Voní po kávě? Lidstvo její účinky zná déle než 1 500 let a její obliba neustále stoupá. Prvotřídní nápoj s bohatou mléčnou pěnou si přitom můžete dopřát i doma. Na chuti kávy se pozná, odkud káva pochází, jak je pražená a jak byla připravená.
Naučte se doma připravit kávu, která vám bude chutnat.
První zmínky o kávě se datují od 6. století. Obyvatelé Etiopie už tehdy věděli, že žvýkání kávových zrn posiluje jejich bdělost a dodává energii. Pražení kávy přišlo až mnohem později, když Etiopané při požáru náhodou zjistili, jak může káva krásně vonět. Během 13. století se rostliny kávovníku dostaly do arabského Jemenu, kde jejich kultivováním vznikla kávová kultura. Proto se za kolébku pití kávy považuje arabský svět, nikoli Afrika.
Káva nese jméno po oblasti Kaffa, která se nachází v Etiopii. Odtud rostliny pocházejí a dodnes tu kávovníky hojně rostou.
O pití kávy vzniklo několik legend. Jedna z nich praví, že sílu kávových zrn objevil pasák koz, který si všiml, že jeho zvířata po okusování červených plodů zvláštního keře skotačí více než obvykle. Když se o tom dověděl opat místního kláštera, napadlo ho plody povařit a naservírovat svým mnichům. Ti se pak vydrželi soustředit na své modlitby mnohem déle než dříve.
Jemenský přístav Mokka dal jméno speciální přípravě kávy v kovové konvičce, které holdují milovníci kávy po celém světě. Z přístavu Mokka se káva dostala do Mekky a Mediny, kde údajně začaly vznikat první kavárny na světě. A protože šlo o poutní místa, řada poutníků si pak kávu odnášela domů, a tak se pražená kávová zrnka dostávala do dalších částí světa. Do Evropy si ale káva našla cestu až v 17. století. Evropští obchodníci ji začali vyvážet do Indonésie a díky tomu na ostrově Jáva vznikla první kávová plantáž.
První evropská kavárna byla otevřena v Itálii, poté následovaly další v Paříži a v Londýně. První českou kavárnou byla pravděpodobně ta v domě U Zlatého hada nedaleko Karlova mostu v Praze, která se otevřela na konci 17. století.
Ital Luigi Bezzera na začátku 20. století zjistil, že na přípravu opravdu dobré kávy je potřeba specifický tlak a teplota. Díky nim kávová zrna uvolňovala do nápoje esenciální oleje a další látky tak, že káva byla aromatická a chuťově skvělá. Svůj speciální přístroj na výrobu espressa si vynálezce nechal patentovat, a tak započal vývoj těch nejlepších kávovarů, které postupně získaly své místo i v domácnostech.
Káva patří k nejoblíbenějším nápojům na světě.
Podle nejrůznějších statistik se po celém světě každý den vypije asi 2 miliardy šálků. Dnes máme na výběr z mnoha druhů kávy z nejrůznějších koutů světa.
Evropa je největším kávovým trhem na světě. Kávu si nejčastěji dopřávají Nizozemci a Skandinávci. Podle různých zdrojů se každý rok v Česku spotřebuje průměrně okolo 4 kilogramů kávy na osobu.
Roční spotřeba kávy na člověka v kg
Zdroj: Statista Consumer Market Outlook, počet kilogramů kávy na člověka v roce 2020
Chuť kávy nejvíce ovlivňuje to, kde byla vypěstována, vliv na chuť má ale i způsob sklizně, uchovávání, pražení, mletí a na konci celého procesu samozřejmě příprava. K největším distributorům kávy patří Brazílie, Vietnam a Kolumbie.
Kávě se nejlépe daří v subtropickém a tropickém pásu, kde má pro růst ideální podmínky ‒ úrodnou půdu, mírné teploty a větší množství srážek. To je důvod, proč se spíše než v Evropě, kde by to bylo příliš složité a ekonomicky náročné, káva pěstuje v Africe, Střední a Jižní Americe, Indii, Indonésii nebo třeba v Austrálii.
Pro každou zemi je charakteristická trochu jiná chuť kávy
kořeněné tóny čokolády
intenzivní vůně a sladká chuť
kořeněné aroma a příjemná kyselost
pikantní kyselá chuť
měkká a jemná chuť s různorodými variacemi
nižší obsah kofeinu, hedvábná chuť, silné aroma
vínová kořeněná chuť
jemná ovocná příchuť citrusových plodů, třešně i jasmínu
tóny čokolády s jemnou kyselostí
Při výběru kávy je zásadní vědět, jak moc kyselou, sladkou či hořkou chuť máte rádi. Každá káva zahrnuje několik různých druhů chutí a tónů, třeba i chuť malin nebo čokolády. V nich se orientují kávoví fajnšmekři a someliéři. „Kyselá chuť se vytrácí, pokud má káva tóny čokolády a ořechů, marcipánu nebo pralinek. Takové typy kávy bývají spíše hořké. Naopak kyselé a sladké kávy mají tóny ovoce, vanilky, javorového sirupu nebo medu,“ popisuje Alice Kratochvílová, specialistka na kávu a autorka blogu Na dno šálku.
Plody kávovníku se řadí mezi ovoce a kávová zrna jsou pecky tohoto ovoce.
Káva arabica má oproti odrůdě robusta vyšší kyselost a pestřejší chuť. Obsahuje také až o dvě třetiny méně kofeinu. Robusta je zase mnohem více hořká.
Když už máte vybraný druh a chuť kávy, je třeba myslet ještě na způsob pražení. Zelené kávové zrno je plné různých chutí, špatné pražení je ale může pohřbít.
„Pražení kávy je opravdová alchymie. Zjednodušeně lze říct, že existuje světlé a tmavé pražení. Světleji pražené kávy dávají nejvíce vyniknout původním chutím, bývají bohaté na ovocné a karamelové tóny a jsou vhodnější na alternativní přípravy kávy a pro filtr. Tmavě pražené kávy ztrácí jemné chuťové nuance, ale zároveň působí plněji a jsou méně kyselé. Pokud tedy pijete klasické espresso i jeho varianty s mlékem, je tmavé pražení vhodnější,“ doporučuje kávová odbornice.
Existuje řada způsobů, jak si doma připravit skvělou kávu. Opět záleží na tom, která vám nejvíce chutná. „Pokud máte rádi filtrovanou kávu, nejjednodušší je zvolit french press, aeropress či V60. Pokud máte radši espresso, nebo dokonce cappuccino, bude lepší kvalitní pákový nebo plnoautomatický kávovar,“ říká Oldřich Valta, spoluzakladatel kavárny a pražírny výběrové kávy The Miners v Praze.
Pákové kávovary jsou levnější a příprava kávy je o něco složitější než v případě automatických kávovarů. Výhodou pákových kávovarů nicméně je, že můžete kontrolovat proces přípravy kávy. Vyžadují trochu zručnosti a obvykle mívají i méně funkcí. Majitelé pákových kávovarů si mohou užívat příjemný rituál, mohou nastavit stupeň mletí nebo kontrolovat intenzitu pěchování namletých kávových zrn, a tak ovlivňovat chuť a vůni kávy. Pokud si však chcete ušetřit čas a práci, volte plnoautomatický kávovar, který připraví lahodnou kávu pouhým stisknutím tlačítka. Ocení jej navíc i milovníci lahodné pěny, kterou automatický kávovar připraví mnohem snadněji a rychleji.
Ujistěte se také, že vám kávu nezkazí nekvalitní voda. „Pokud vám z vodovodu teče například příliš tvrdá nebo železitá voda, je lepší použít balenou vodu či filtrační konvice, kvalitu kávy to posune na úplně jinou úroveň,“ dodává kavárník.
K přípravě chutné kávy patří mlýnek. Jen čerstvě namletá kávová zrna jsou dostatečně aromatická. Na trhu naleznete několik typů mlýnků, které jsou vestavěné v kávovarech, můžeme je rozdělit na ty, které zrna melou noži, a na ty s mlecími kameny. Pro nejlepší chuť kávy se hodí mlýnky s kameny, které zrna pomelou rovnoměrněji a nezahřívají se při práci tak jako nože. Mlecí kameny v mlýncích mohou být buď ocelové, nebo keramické. Ocelové mlýnky jsou oblíbené u kavárníků a v restauracích, protože připravují tu nejaromatičtější kávu. Největší rozdíl mezi keramickými a ocelovými kameny je ale v jejich životnosti. Ty ocelové jsou odolnější a ostřejší, takže chuť kávy je méně nahořklá.
S pákovým kávovarem La Specialista zvládnete jednoduše připravit tradiční italské espresso nebo napěnit krémovou mléčnou pěnu pro lahodné cappuccino. Experimentujte s různými druhy kávových zrn a vylaďte svůj šálek kávy k dokonalosti.
Objevte v sobě baristu a připravte perfektní šálek kávy v pohodlí domova. Inovativní technologie kávovaru zajistí vždy dokonalé výsledky. Tryska na pěnění mléka si poradí s našleháním hedvábné mléčné pěny. A s trochou šikovnosti můžete vaše cappuccino ozvláštnit působivou labutí, srdíčkem nebo tulipánem.
Objevte svět voňavé kávy a vychutnejte si bohatou mléčnou pěnu i doma.
Chci si doma připravit skvělou kávu
