Svět za všechny prachy

Dětské otázky se nevyplatí podceňovat. Mohou mít větší smysl, než se zdá

Otázek, které si děti kladou o penězích, je nepřeberně. Třeba kolik stojí všechno zlato na světě, jestli si člověk může vymyslet vlastní měnu nebo proč nejsou všichni stejně bohatí. Na první pohled se některé z nich můžou zdát až nesmyslné, ale ruku na srdce – dokázali byste i na ty zdánlivě jednoduché odpovědět? Pojďte si to s námi vyzkoušet. I na ty nejzáludnější otázky lze najít odpověď. A v ní se často skrývá také vysvětlení, jak funguje svět, v němž žijeme. A nejen ten finanční.

Co vše děti zajímá

Kolik stojí šnečí sliz?

Možná to zní jako vtip, ale sliz z hlemýžďů se skutečně prodává, a ne zrovna levně. Za litr kvalitního extraktu zaplatíte i několik tisíc korun. Používá se v kosmetice, zejména v krémech a sérech na pleť. Obsahuje totiž vitaminy A, C, E a další látky, které podporují regeneraci, hydrataci a pružnost kůže. Získává se z výměšků, které šneci vypouštějí při jemné stimulaci jejich schránky.

Šnečí sliz je dobrým příkladem toho, že hodnota věcí nutně nezáleží na tom, jestli divně vypadají nebo třeba páchnou. Klíčové je to, k čemu jsou dobré, jak těžko se získávají a jak moc je lidé chtějí. To platí úplně u všeho, co si kupujeme nebo prodáváme. A pokud se děti naučí neurčovat hodnotu věcí jen na základě povrchních dojmů, pomůže jim to k budoucí úspěšné cestě životem a světem financí.

Další video

Můžu si koupit Měsíc?

To je trochu záludná otázka. Podle nabídek na internetu si prý člověk může část Měsíce opravdu koupit. Jeden akr, tedy zhruba čtyři kilometry čtvereční, nabízejí různé společnosti za pár set korun. Protože Měsíc nikomu nepatří, může si jeho část přivlastnit kdokoli, tvrdí prodejci. Jenže podle mezinárodního práva to tak nefunguje. Platí dohoda, že vesmírná tělesa nemohou vlastnit státy, firmy ani jednotlivci. Takže ať už si pro radost z takového nápadu koupíte jakoukoli lunární parcelu, reálně ji vlastnit nebudete.

Poučení? Aby mělo vlastnictví význam, musí existovat pravidla, která určují, co je skutečně možné koupit a jak zajistit, aby vám to opravdu prokazatelně patřilo. Tyto jasně dané dohody tvoří základ celého ekonomického systému.

Další video

Proč není čokoláda zadarmo?

Přibližně to jakožto dospělí víme, ale dokážeme opravdu vysvětlit, co všechno se započítává do ceny tabulky čokolády? Pochoutka se vyrábí z bobů kakaovníku – stromu, který neroste kdekoli, ale pouze v pásu kolem rovníku. Než se z nich stane hotový produkt, musí projít rukama stovek lidí, kteří postupně sklízejí, suší, fermentují, praží a melou boby, teprve pak čokoládu míchají, vylévají do forem a balí.

Když se k tomu přidá doprava přes půlku světa, elektřina pohánějící výrobní stroje, výplaty pracovníků či cena obalů, je najednou jasnější, proč čokoláda musí něco stát. Je to dobrá ukázka toho, jak funguje globální obchod. Cena věcí se neodvíjí jen od toho, jak moc je chceme, ale i od toho, kolik lidí a zdrojů bylo potřeba k jejich výrobě.

Další video

Kolik by stála krychle ze všeho zlata na světě?

Víc, než si většina lidí dokáže představit. Hodnota veškerého zlata, které lidé zatím na Zemi objevili, se odhaduje na zhruba 299 bilionů korun. Kdyby se všechno poskládalo dohromady, byla by z něj lesklá krychle vysoká a široká přes 20 metrů.

Zlato hezky ukazuje, co dělá věci vzácnými – čím méně něčeho je a čím víc to lidé chtějí, tím víc jsou za to ochotní zaplatit. Navíc má vlastnosti, které z něj dělají výjimečný materiál: nekazí se, dobře vede elektřinu, snadno se tvaruje a lidé mu věří už po tisíce let. Jiné věci mají naopak hodnotu jen dočasnou. Třeba proto, že jsou zrovna v módě. Umět rozdíl rozpoznat je důležitá dovednost. Můžeme se tak vyhnout riskantním spekulacím, nebo dokonce finančním podvodům, které slibují rychlý a vysoký zisk.

Další video

Proč mají sportovní hvězdy tolik peněz?

V nejlepší hokejové lize světa – kanadsko-americké NHL – hraje asi 600 hráčů z celého světa. Přitom jen v Kanadě a Spojených státech amerických je oficiálně registrovaných hokejistů přes milion. A každý z nich by si chtěl nejvyšší ligu zahrát. Protože je ale klubů v NHL jen daný počet, na vrchol se dostanou jen ti nejlepší. A kluby se pak předhánějí v tom, kdo jim zaplatí víc peněz. A platí to i v dalších populárních sportech. Hvězdní sportovci jsou navíc extrémně viditelní. To je pro různé značky příležitost, jak se dostat do povědomí lidí. A proto za to sportovním hvězdám královsky platí.

Příklad profesionálních sportovců ukazuje, že rozumět rozdílům v příjmech nesouvisí jen s teoretickými vědomostmi, ale i se schopností vidět souvislosti mezi poptávkou, vzácností a společenským dopadem.

Další video

Můžu si vyrobit peníze?

Pokud mluvíme o oficiálních penězích, jako jsou naše české koruny, pak je odpověď jasná: Ne. Ty mohou tisknout jen centrální banky. Pokud si ale nějaké společenství, třeba obec, rozhodne vlastní měnu zavést, může. V Česku jsou příkladem křižánecké koruny z Křižánek na Žďársku. Obec jimi chtěla kompenzovat zvýšenou daň z nemovitosti. Desítky takových měn se dnes běžně používají i v sousedním Německu.

Není vůbec od věci zamyslet se nad tím, co vlastně z obyčejného papírku dělá peníze. Proč jim vůbec věříme? Důvodem není materiál ani obrázek na bankovce, ale důvěra, že když si za ně budeme chtít něco koupit, ostatní je přijmou. V minulosti se k tomu používaly mušle, kameny nebo tabák. Princip je ale stále stejný.

Další video

Proč věci nestojí 300, ale 299,90?

Devítka je v obchodech opravdu nejpoužívanější číslo. Limonáda stojí 14,90, paprika 59,90 a aviváž 149,90. Nevypadala by celá čísla lépe? Nejspíš ano. Ale hlavní důvod, proč se ceny často uvádějí s chybějícími deseti haléři, je jednoduchý. Je to psychologický trik, jak lidi přimět, aby utratili víc peněz.

Proč to tak dobře funguje? Třeba i proto, že čteme zleva doprava a při pohledu na cenu 299,90 si mozek zafixuje cenu pod třemi sty korunami. To, že opravdová cena jsou skoro tři stovky, už pak pro nás není tolik významné. Pár haléřů tak v podstatě rozhoduje o tom, jestli cenu výrobku vnímáme jako výhodnou, nebo ne. Je důležité umět podobné metody obchodníků vnímat a rozumně jim čelit.

Další video

Proč lístky na koncerty stojí tolik peněz?

Dnešní koncerty jsou většinou velká show a za každým vystoupením je obrovské množství práce. Moderní turné obnášejí složitá ozvučení, světelné efekty, obrazovky, pyrotechniku, techniky, řidiče, stage manažery, produkční i celé týmy lidí, kteří se starají o bezpečnost, dopravu, ubytování nebo pojištění. A to všechno něco stojí.

V posledních dvou desetiletích se hudební byznys také výrazně proměnil. Dřív umělci vydělávali hlavně na prodeji fyzických nosičů – gramofonových desek, kazet nebo CD. V době streamovacích platforem, kde má jedno přehrání hodnotu jen pár haléřů, se ale staly koncerty jedním z hlavních způsobů, jak hudebníci vydělávají. Ceny se zkrátka v čase mění, protože se mění i svět. To, co bylo dřív levné, může být dnes drahé a naopak. Rozumět těmto změnám pomáhá dětem i dospívajícím lépe chápat, jak svět peněz funguje.

Další video

Co ještě děti na penězích zajímá?

Kdo dětem vysvětlí, jak fungují peníze?

Šnečí sliz, čokoláda nebo vesmírné právo mohou na první pohled působit jako podivná témata, která s financemi moc nesouvisí. Ale i díky nim si člověk může uvědomit, jak funguje svět peněz. A nejvíc takových otázek mají pochopitelně děti.

Právě jim se snaží poznatky, a hlavně co nejvíce praktických dovedností ze světa financí zprostředkovat nová výuková platforma Skoala, za kterou stojí Nadace České spořitelny. Je zdarma a učitelům základních a středních škol nabízí stovky výukových metodik, her, videí a návodů, jak mohou dětem pomáhat přemýšlet o penězích v širších souvislostech a rozvíjet jejich kompetence ve finančních tématech.

Chcete, aby si vaše děti podobně záludné otázky uměly nejen klást, ale také si na ně odpovídat? Není nic jednoduššího než říct o Skoale paní učitelce nebo panu učiteli vašeho dítěte.

Pomozte zvyšovat finanční gramotnost v Česku.

Doporučím Skoalu učitelům mých dětí

Co hodí víc?

Která položka je cennější?

Reklamace

sluchátek