U budovy číslo jedna je fasáda navržená z desek z řezaného litého terrazza. To je druh dlažby, kterou najdete v ikonických newyorských mrakodrapech jako Empire State Building nebo Chrysler Building. „Jsou do ní zalité různé druhy kamínků. Když to dáte na fasádu a jdete kolem, máte najednou kontakt s moc hezkým materiálem,“ říká David Chmelař.

Nárožní dům, který Chmelař pracovně označuje jako budovu Dva, pracuje s dalšími prvky typickými pro New York. Jedním z nich je umělecký styl art deco, který je v architektuře amerického města výrazně zastoupen.

Dalším motivem je zeleň. Ta je rovněž neodmyslitelnou součástí newyorského panoramatu, ať jde o ikonický Central Park nebo o bývalou železniční trať, ze které se stala oblíbená pěší zóna a park High Line. „Podobně jako v Brně vedla i do centra New Yorku železnice zásobující tehdejší fabriky. A podobně jako tady se i v americké metropoli přestala používat, začala přirozeně zarůstat a vznikl skvělý nápad přetvořit ji ve vyvýšenou promenádu,“ vysvětluje Chmelař. Do pár let by svou promenádu právě po vzoru newyorské High Line mělo mít i Brno. Zrevitalizovaný železniční viadukt by měl spojit centrum města a nedávno proměněné nábřeží řeky Svratky. „Brno z toho může mít skvělé místo pro kulturně-společenské vyžití obyvatel,“ věří Chmelař.

Budovy Jedna a Dva Nové Ameriky mají na rozdíl od zbývajících domů společný vstup. „Rozhodli jsme se ho udělat docela velkorysý, protože nároží je poměrně rušné. Jezdí tam tramvaje, auta a pohybuje se tam hodně lidí,“ říká Chmelař s tím, že první a druhé patro domu jsou ideální pro služby a obchody. Bydlet se bude od třetího patra výše. V těch nejvyšších poschodích budov Jedna a Dva budou dva mezonetové byty, každý se vstupem na střechu na straně od Petrova i k němu. Podle Chmelaře odsud bude jeden z nejhezčích výhledů v Brně.

Od nároží směrem na jih budou stát zbývající dvě budovy Nové Ameriky. A protože jedna z hlavních věcí, které se Chmelařovi v souvislosti s newyorskou architekturou vybaví, jsou typické červené cihly na fasádách, tak právě ony jsou námětem domu Tři. „Chtěl jsem, aby si povídal s protější Malou Amerikou, která je v podobném stylu – evokuje newyorskou čtvrť Chelsea, která je takovými fasádami typická. Je totiž také plná bývalých továren,“ říká Chmelař.

Nejjižnější dům s označením Čtyři pracuje s přímými odkazy na industriální konstrukce. „Když se na něj zadíváte, na fasádě jsou náběhy, jaké typicky mají železobetonové skelety fabrik,“ popisuje architekt. U této budovy si také hraje s úhlem 45 stupňů, který je v průmyslu hojně využíván. Promítá ho například do paravánů na lodžiích domu nebo do skladeb dlažby, odborně zvaných spárořezy, které prostupují i do interiéru.