Češi milují sbírání věcí. Někdy se může tento koníček zdát lehce podivným, když v albech či vitrínách končí třeba čajové obaly, pivní tácky, žehličky nebo nočníky. Mezi sběrateli, kteří neberou své hobby jen jako kuriozitu, jsou velmi oblíbené mince z drahých kovů. Při dostatečné trpělivosti mohou zlaté a stříbrné poklady svému majiteli přinést zajímavé zhodnocení, a to i v řádech desetitisíců korun.
Lidé shromažďují nejrůznější věci už od nepaměti.
Pravěcí lidé sbírali plodiny a bobule, aby se uživili. A postupem času se ze sběratelství stal koníček, který je jedním z nejrozšířenějších na světě. Německý básník J. W. Goethe, který měl zálibu ve shromažďování přírodnin a jiných kuriozit, tvrdil, že sběratelé jsou šťastní lidé.
Vydražit se dá ledacos, pokud je o to dostatečný zájem. Třeba i GIF, tedy grafický formát používaný pro animace nebo krátká videa, s běžící kočičkou. Ten se před 11 lety prodal v aukci za v přepočtu neuvěřitelných třináct milionů korun. Za sběratelskou velmoc je považováno i Česko. Jen v loňském roce tu byli lidé ochotni utratit na aukcích za umělecká díla rekordní částku 1,46 miliardy korun.
Češi mají rádi kuriozity
Pokud jde o to, co sbírat, lidé nemají zábrany. Důkazem je Klub sběratelů kuriozit, který funguje od roku 1965. Každoročních setkání se účastní i 10 000 nadšenců. A co sbírají? Třeba čajové obaly, visačky, papírové ubrousky nebo sýrové etikety. Shromažďují ale i serióznější věci, na kterých lze slušně vydělat. „Češi mají nejvíce v oblibě známky. Hned v závěsu jsou mince, bankovky, vyznamenání a medaile,“ vyjmenovává Michal Mašek, předseda České numismatické společnosti.
Sběratelství zlatých a stříbrných mincí nabízí kromě zábavy a odpočinku i další benefit.
Drahé kovy jsou považovány za vhodnou investici, na které se dá v dlouhodobém horizontu vydělat. „Zlaté a stříbrné mince si uchovávají svou hodnotu včetně té nominální. Sběratelské, kterých není v oběhu mnoho, se časem zhodnocují právě proto, že jsou raritní,“ říká generální ředitel společnosti Zlaťáky Martin Štich. Podle něj u této investice platí stejná pravidla jako u kterékoliv jiné. Především to chce trpělivost, znalosti, rozvahu a také trochu štěstí.
Sběratelů mincí a slitků z drahých kovů bylo v období komunistické totality víc než v současnosti. V Praze dokonce probíhaly aukce a členové České numismatické společnosti měli výjimku a mohli vlastnit 3 kusy od každého vydaného typu mince. „To bylo možné díky dvěma nadšeným a vzdělaným sběratelům, kteří tehdy patřili mezi vysoce postavené vládní kádry a chránili naši organizaci, jež funguje už více jak sto let,“ vzpomíná Michal Mašek. O členství byl velký zájem a mnoho lidí skončilo na čekací listině. Po revoluci v roce 1989, a posléze s rozmachem internetu, se otevřel svět volného obchodu. Zájemci tak mohou nakupovat mince a slitky z drahých kovů po celém světě a čerpat informace z odborných publikací.
Každá mince nám vypráví svůj jedinečný příběh.
„Mince jsou nositelkami zajímavých historických informací. Když je na ní vyobrazena nějaká památka či bůh, zajímá mě, proč to tam je, a začnu bádat,“ říká sběratel Marek z Brna, který si nepřál zveřejnit celé jméno. Numismatice se věnuje už téměř třicet let.
Mince začal sbírat v dětství, když si po sametové revoluci z rodinných dovolených v Evropě přivážel zahraniční měny jako suvenýry. Pradědeček poté jeho snahy podpořil, když mu věnoval velké množství oběžných mincí z 20. a 30. let minulého století. „Mé portfolio z doby, kdy jsem byl ještě kluk, tvoří marky, šilinky, franky a další platidla, která jsou po zavedení eura už minulostí,“ říká sběratel.
Po čase Marek zjistil, že mince a slitky z drahých kovů mají zajímavější investiční potenciál než oběžné mince. Proto se rozhodl, že bude i investorem. „Zlato a stříbro jsou věčné kovy. Mince se navíc dají snadno přenášet a můžete je kdykoliv prodat. Sbírku je pak také možné předat potomkům nebo je prodat a užít si stáří v důchodu,“ vyjmenovává. Doufá, že jednou v jeho šlépějích půjdou i jeho děti.
Zájem o zlato celosvětově roste
Podle generálního ředitele společnosti Zlaťáky Martina Šticha se objem investic do žlutého kovu v loňském roce zvýšil přibližně o padesát procent. Důvodem, proč je tato komodita tak žádaná, je nejistota vyvolaná probíhajícím válečným konfliktem na Ukrajině a také zvyšující se inflací po celém světě. Lidé tak hledají vhodné způsoby, jak své finance ochránit.
Podle mezinárodní ekonomické studie Nejlepší strategie do inflačních časů, která vychází z amerických, britských a japonských dat za poslední století, představuje zlato velmi zajímavou investici.
Drahé kovy byly zejména v minulosti vnímány jako pojistka proti inflaci. Uchovávaly si svou hodnotu i v časech válek a hladomorů. Nákup zlata je navíc v Česku osvobozen od DPH a dalších daní. Ze svých úspor tak státu investoři nic neodvádí.
V posledních letech padají nejen na českých numismatických aukcích rekordy. Za jedinou minci jsou movitější sběratelé ochotni zaplatit i miliony. Před dvěma lety byl v online aukci vydražen desetidukát rakouského císaře Ferdinanda III. za rekordních 30 milionů korun. Pokořil tak jen měsíc starý rekord, který držel svatováclavský pětidukát z roku 1937. Ten se prodal za 27 milionů korun.
Sběratelé někdy budují své sbírky z mincí, které si přivezli z dovolené. Jindy se zaměřují například na vyobrazená zvířata nebo na ražby konkrétního autora. Sběratel Marek má ve své sbírce převážně zlaté a stříbrné mince a v menší míře i slitky. Svého favorita ale nemá. „Jsem pyšný na celou svou sbírku. Při koupi sázím na minci, která mě nejvíce zaujme. Kromě historie sleduji i dění ve světě, abych byl v obraze. Drahé kovy jsou využívány v průmyslu, v budoucnosti tak budou hrát velkou roli,“ říká.
Vyvolávací cena desetidukátu rakouského císaře Ferdinanda III. byla 5,3 milionu korun. V napínavém souboji mezi zájemci z několika zemí ji nakonec nejmenovaný slovenský investor vydražil za 30 milionů korun. Jde o historicky nejvyšší cenu, kterou někdo zaplatil na české nebo slovenské aukci. Velmi vzácná mince byla vyražena v Kremnici v roce 1642. Jde o pozdně renesanční ražbu kladivem z ručně rytého razidla. Poprvé se tato mince objevila v roce 1926 na jedné z aukcí v Amsterodamu. Až po dlouhých letech se tak dostala zpět na Slovensko.
Investor, nebo sběratel?
Jestliže se rozhodnete být sběratelem bez vidiny většího zisku, nebo budete kupovat mince čistě pro byznys, to je na vás. Podle Michala Maška se ale velmi často stává, že se z investora postupem času stane zapálený nadšenec do numismatiky. „Nejdříve nakupují deseti- a dvacetikoruny z doby císaře Františka Josefa, které jsou cenné. Pak k nim přiberou drobnější mince a přestanou počítat gramy a vydané peníze,“ vysvětluje.
Platí to ale i naopak. Z dlouholetého sběratele, který své mince či slitky z drahých kovů prodá, se najednou stane investor. „To, co zaplatil v korunách před padesáti lety, získá časem hodnotu v řádech tisíců korun,“ dodává. Počítejte ale s tím, že kvalitní sbírku nevybudujete za rok.
Investovat do mincí z drahých kovů je sice během na dlouhou trať, vyložené úsilí se vám ale nakonec může vyplatit. Například sběratel Marek koupil před čtyřmi lety jednu minci za 6 000 korun. Její hodnota od té doby výrazně vzrostla a dnes se na veřejných aukcích prodává kolem 25 000 korun. Odborníci ale doporučují nesázet při investicích všechno na jednu kartu. Investiční kovy by měly tvořit pouze část vašeho portfolia. Ve chvíli, kdy se nebude dařit jedné z nich, zachrání to ty další.
Prozatím nejdražší mincí, která kdy byla vydražena, je americký zlaťák Double Eagle z roku 1933. V loňském roce byl prodán za v přepočtu téměř 394 milionů korun. Jeho nominální hodnota je 20 dolarů a pochází z dob, kdy se tehdejší americký prezident Franklin D. Roosevelt snažil zabránit finanční krizi. Stáhl kvůli tomu z oběhu drtivou většinu zlatých mincí a nechal je roztavit. Uchovat se podařilo pouhých 13 či 14 kusů, přesný počet není znám. Je tedy velmi vzácná, jen za posledních dvacet let vzrostla její cena skoro o trojnásobek.
V Česku jsou nejoblíbenější středověké skvosty a dukáty vyrobené před druhou světovou válkou
„Nejvíce lidé investují do mincí z období Rakouska‑Uherska a do svatováclavských dukátů. Oblíbené jsou ale i zahraniční mince jako americký dolar nebo britský sovereign,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Zlaťáky Martin Štich.
Unikáty se najdou i mezi tuzemskými mincemi, které byly zhotoveny po revoluci v roce 1989. Například na začátku 90. let se do oběhu dostala federální desetikoruna s portrétem T. G. Masaryka. Pokud takovou minci z roku 1993 vlastníte, můžete za ni získat 15 až 20 000 korun. Když bude v perfektním stavu, může se její cena vyšplhat až k 70 000 korun.
Vzácný poklad s Rašínem
Opravdovou raritou mezi numismatiky je ale desetikoruna, na které je vyobrazen československý politik Alois Rašín. Česká národní banka vyrazila v roce 1992 standardní sérii těchto mincí. Když ale bylo jasné, že se stát rozpadne, výrobu série na další rok zastavila.
O tom, že minimálně jednu minci z roku 1993 přesto někdo vyrazil, se v 90. letech tradovaly pouhé legendy. Před deseti lety ale odborníci na numismatiku „desetikačku“ s Rašínem z roku 1993 objevili u jednoho sběratele z Moravy. Dodnes však není jasné, zda byla mince vyražena na zkoušku, omylem, nebo šlo o záměr.
Pokud se chcete vrhnout do světa numismatiky, investovaná částka nemusí být vysoká. Začít se dá i s několika tisíci korunami. „Zájemci by si měli o mincích něco přečíst. To, že je mince stará, ještě neznamená, že musí být drahá. Pokud je v dobrém stavu, zvyšuje to její hodnotu. Rostoucí ceny také lákají padělatele, obezřetnost je tak nezbytná,“ radí Michal Mašek.
Chcete začít investovat, ale nevíte, kde začít?
Obraťte se na zkušenější. Společnost Zlaťáky se zaměřuje na investiční a sběratelské zlato, stříbro i další vzácné kovy.
Ať už se stanete sběrateli, investory, nebo obojím, nezapomeňte, že sbírka by vám především měla dělat radost. „Jak říká jeden můj kolega: Když si koupím novou minci, mám z ní radost vždycky. Důležité ale je, abych měl radost i druhý den ráno. Pokud ji nemám, pořídil jsem špatně,“ dodává Mašek.
Společnost Zlaťáky má největší nabídku na trhu
Firma se zaměřuje na sběratele i investory. Má sedm kamenných prodejen po Česku a dvě na Slovensku. „Zakládáme si na dlouhodobém vztahu se zákazníky, kterých máme více jak 120 000. Jako firma jsme také získali prestižní ocenění v soutěži Českých 100 nejlepších,“ říká generální ředitel společnosti Zlaťáky Martin Štich.
Můžete se spolehnout na profesionální služby za férové ceny.
Společnost nabízí i výkup investičního zlata.
Důvěra a diskrétnost jsou na prvním místě.
Firma podporuje dobročinné a společensky prospěšné projekty.
