Seznam Native ve spolupráci s
živě

Nejnovější zprávy

Vedro jako na jihu Evropy

V Česku přibývá extrémních projevů počasí  •  V Česku přibývá extrémních projevů počasí  •  V Česku přibývá extrémních projevů počasí  •  V Česku přibývá extrémních projevů počasí  •  

Lidé po celém světě zažívali letos v létě jeden teplotní rekord za druhým. Podle evropské agentury pro změnu klimatu Copernicus byly tyto letní měsíce v celé historii měření vůbec nejteplejšími.

Nejen teplotní rekordy, ale i extrémně silné bouře a tornáda, které byly ještě před deseti lety typické spíše pro exotické destinace, se stále častěji objevují i v Česku. Podle klimatologa Aleše Fardy jsou tyto extrémy přímo spojeny s klimatickou změnou. „Zvýšená teplota oceánů a vzrůstající globální teploty vytvářejí příznivější podmínky pro vznik těchto jevů,“ vysvětluje.

Co je klimatický extrém?

Za extrémy klimatu se považují velké teplotní výkyvy, tuhé zimy a přetrvávající vedra, silné vichřice, období sucha či povodně.

Na globální změně klimatu se výraznou měrou podílí rostoucí množství skleníkových plynů v atmosféře. Tyto plyny absorbují zpětné vyzařování Země, které odchází z jejího povrchu zpět do vesmíru. Zadržují ho v atmosféře a brání jeho úniku do vesmíru. Tímto způsobem takzvaný skleníkový efekt udržuje teplotu na Zemi vyšší, než by byla bez těchto plynů.

Spousta skleníkových plynů, jako jsou vodní páry, oxid uhličitý, metan, oxid dusný a ozon, se v atmosféře vyskytuje přirozeně. Lidská činnost však významně přispívá k jejich hromadění. To má za následek zesílení skleníkového efektu v atmosféře a změnu klimatu naší planety.

Extrémní projevy počasí se však vyskytovaly i dříve. „Z dějin můžeme zmínit například vichřice, které ve svých dílech popisoval spisovatel Karel Klostermann,“ říká Farda. Na rozdíl od minulosti jsou ale tyto extrémy častější a jejich projevy silnější.

Co ovlivňuje klima v Česku?

Kromě změn v atmosféře ovlivňuje klimatické podmínky v Česku zejména takzvaná severoatlantická oscilace, pro kterou jsou charakteristické cyklické změny tlaku vzduchu. Výsledný klimatický stav není ovlivněn jen jedním faktorem, ale souhrou mnoha. Vliv na oscilaci mají například i cykly sluneční soustavy.

Pokud se současně propojí několik nepříznivých faktorů, přichází klimaticky extrémní počasí. „Změna cyklů se takto projevila v roce 1997 katastrofálními povodněmi na Moravě. Dnes můžeme pozorovat, že se cykly a faktory potkávají tak, že se Česko teplotně posouvá na jihovýchod Evropy. Zažíváme drsná suchá léta a mírnější zimy,“ vysvětluje klimatolog Farda.

Co způsobuje extrémní bouře a tornáda v Česku?

Nárůst teploty oceánů vede k posílení tropických bouří a hurikánů. „Hurikán je v podstatě velkoprostorový atmosférický vír, oblast nízkého tlaku vzduchu, která se vytváří nad přehřátým povrchem oceánu,“ popisuje tento jev Farda. „Některé hurikány se mohou transformovat z tropického stavu do velmi hluboké níže mírného pásma a posunout se až k Evropě, tedy i České republice, kde můžou způsobit jevy v podobě vichřic a páchat škody,“ dodává.

Na rozdíl od hurikánu jsou extrémně silné bouřky, takzvané supercely, s globálním oteplováním spojeny prokazatelně. Stále teplejší počasí v Evropě je pro jejich vznik klíčové. Ze supercel pak vznikají tornáda. To je také stejně jako hurikán atmosférický vír, ale svým rozsahem mnohem menší. „Vzniká v silných bouřkách, za určitých vhodných podmínek, které však dokážeme popsat v podstatě hůře než v případě hurikánu,“ popisuje Farda.

Teploty v severním Atlantiku – od Britských ostrovů až po pobřeží Newfoundlandu – nedávno výrazně předčily nejextrémnější vědecké odhady. V minulém měsíci byly až o 10 stupňů Celsia vyšší, než bývají obvykle. Odborníci to vysvětlují tím, že nižší oblačnost a absence saharských prachových oblaků způsobují, že na hladinu oceánu dopadá více slunečního světla, a voda se tak rychleji prohřívá.

Jak se Česko vyrovnává s extrémními jevy počasí?

Průměrná teplota v Česku se za posledních 60 let zvýšila o jeden a půl stupně Celsia. Čeští a němečtí vědci se při zkoumání dlouhodobých údajů o klimatu shodli, že extrémních událostí bude v našem regionu přibývat. Stále běžnější tak bude prodlužování a častější výskyt suchých období, stejně tak poroste intenzita maximálních srážek.

Do budoucna tedy musíme počítat jak s velkými suchy, a v jejich důsledku i rostoucím rizikem požárů, tak s častějším výskytem bleskových povodní. Abychom zamezili velkým škodám, musíme zavést opatření, která českou krajinu alespoň částečně na tyto extrémní situace připraví. Prvním krokem by měla být snaha o co největší zadržení vláhy v krajině. „Když krajina vysychá, roste riziko extrémních srážek a s tím spojených povodní,“ říká Farda.

Dříve totiž v blízkosti řek existovalo spoustu přirozených záplavových oblastí, jako například říční nivy a lužní lesy, kde se voda mohla zadržovat a zpomalovat tak sílu povodní. Dnes se ale kvůli vysoušení bažin, intenzivnímu hospodářství a pokračující zástavbě voda nemá kam přirozeně vsáknout a rychle odtéká z menších toků do dolních povodí řek, kde páchá velké škody.

Takové situace už řada evropských států zažívá. „Například Řecko letos zasáhla extrémní fronta veder a sucha, která způsobila rozsáhlé požáry. Ty vystřídaly katastrofické povodně,“ popisuje. To je scénář, který podle Fardy hrozí i nám. Je poměrně pravděpodobné, že k tomu dojde v horizontu několika let. „Doufejme, že ne celoplošně a s tragickými následky,“ dodává Farda.

Některé programy, jako například projekt Life Will – Voda v krajině a půdě, se snaží přírodě pomoci. Za cíl mají zvýšení biologické pestrosti krajiny nebo její odolnosti vůči změně klimatu.

Průměrná teplota stoupá

+2 °C

Zvyšování průměrné teploty v Česku má za následek prodlužování a častější výskyt suchých období. Stejně tak poroste intenzita maximálních srážek.  •  Zvyšování průměrné teploty v Česku má za následek prodlužování a častější výskyt suchých období. Stejně tak poroste intenzita maximálních srážek.  •  

Jaké škody mohou klimatické jevy způsobit?

Se stále častějšími a sílícími extrémními projevy počasí rostou i škody, které způsobují. Proto je důležité správné pojištění, které váš majetek ochrání před následky působení živlů, ať už se jedná o povodeň, požár, či vichrem poničenou střechu. Je také důležité pravidelně hodnotu majetku aktualizovat a upravovat podle toho pojistnou částku, aby bylo pojištění schopno případné škody pokrýt.

Česká asociace pojišťoven předkládá několik pravidel, podle kterých doporučuje postupovat v případě pohromy:

Kvalita pojištění je důležitější než jeho cena. Nejlevnější nabídka nemusí poskytnout optimální krytí pro pojištěná rizika a škody.

Upravte si pojistku podle svých potřeb. Důkladně zvažte, co zahrnuje základní pojistný balíček, a přidejte si pojistné krytí pro vámi preferovaná rizika.

Věnujte pozornost pojistným podmínkám. Detailně prostudujte výjimky, omezení a rozsah krytí, které pojistka poskytuje.

Informujte pojišťovnu o změnách v pojištěném majetku. Pokud došlo ke změnám, jako je přístavba nebo rekonstrukce, aktualizujte si i smlouvu.

Pravidelně kontrolujte výši pojistné smlouvy kvůli inflaci a rostoucím cenám. Nenechte svůj majetek podpojištěný. Vyberte si pojišťovnu, která garantuje správné krytí v případě opravy nebo obnovy nemovitosti.

Pečlivě si uchovávejte účtenky a faktury za vybavení, případně průběžně dokumentujte svůj majetek fotografiemi. V případě pojistné události to usnadní celý proces.

Důležité je hlásit pojistné události co nejdříve a řádně dokumentovat vzniklé škody.

Chci správně pojistit majetek